Dnes již standardní, přesto fotoamatéry často podceňované a málo používané funkce nejen systémových blesků, ale také řady digitálních kompaktů.
Úvod
Musím říci, že dopisuji tento článek a ještě pořád mě překvapuje lidská hloupost. Již poněkolikáté jsem absolvoval diskuzi, naštěstí internetovou, a setkal se s řadou naprosto zcestných názorů na vysokorychlostní synchronizaci. Negativně se totiž o ní z valné většiny vyjadřují lidé, kteří se s ní prakticky nikdy nesetkali, neznají její princip ani praktické použití. A tak bombardují nejen internetová fóra ničím nepodloženými názory a naprosto zbytečně matou ty ostatní, kteří neví o čem je řeč, ale snaží se dojít k nějakému názoru. A nejen proto poruším poprvé své pravidlo nevyzvedávat jednu značku fotografické techniky proti jiné a budu v tomto článku jednoznačně stranit Canonu. Jsem technicky zaměřen svým vzděláním i koníčky, snažím se vědět, jak věci fungují a tak si myslím, že si to ta značka zaslouží. Možná se vám to nebude líbit, snažte se tedy dívat na věc s nadhledem. Takže začneme.
Závěrka zrcadlovky, lamelová nebo štěrbinová?
|
| Plete se to, ale je to totéž |
Protože jak vysokorychlostní synchronizace, tak spouštění blesku druhou lamelou mají již z názvu zřejmou souvislost se závěrkou, začnu tentokrát spíše popisem, jak vlastně závěrka moderní zrcadlovky vypadá. Technicky se opravdu skládá ze dvou lamel, ale ve skutečnosti jsou i ty složeny z několika velmi jemných a tenkých plechových segmentů. Při delších časech napřed plně odkryje jedna skupina lamel (1. lamela) filmové políčko, po nastaveném čase ho druhá skupina (2. lamela) zase zakrývá. Pokud sem zahrnu použití blesku, tahle situace platí pro libovolný čas delší nebo rovný synchronizačnímu času blesku Xsync pro daný fotoaparát.
Takže jinak řečeno, Xsync čas blesku je nejkratší čas, při kterém je odkryto úplně celé políčko filmu. Potud termín lamelová závěrka.
Pokud nastavíme čas kratší než Xsync, je všechno jinak. První lamela zahájí svůj pohyb, ale ještě než odkryje celé políčko filmu, následuje ji lamela druhá. Před filmem se tedy neotevírá celé okénko, ale pouze štěrbina, která běží v daném čase přes celé políčko. Velikost, neboli šířka štěrbiny, je pak dána nastaveným časem, čím je kratší, tím je štěrbina užší. Odtud termín štěrbinová závěrka. Jak z výše uvedeného vyplývá, lamelová či štěrbinová závěrka jedno jsou, jde jen o to, jaký expoziční čas je nastaven. Ještě doplňuji, že konstrukce závěrek se liší, jejich pohon dnes obstarávají miniaturní elektromagnety, některé při extrémně dlouhých časech energii neodebírají (tj. poloha je zajištěná, aretovaná, třeba EOS 3), což se týká spíše profesionálních přístrojů, jiné potřebují napájení energií po celou dobu otevření (EOS 500, 300, 30, …). Je to sice maličkost, ale třeba při noční expozici v mrazu můžete u prvního typu vyndat baterii a vrátit ji až při potřebě zavřít závěrku, u druhého je naopak potřeba dávat pozor, aby se uprostřed expozice baterie nevyčerpala a ta neskončila dřív, než potřebujete.
Vysokorychlostní synchronizace teoreticky a prakticky
|
| Trošku předbíhám, tady je to v kostce, 1. a 2. lamela, vysokorychlostní synchronizace |
Pro její pochopení je důležité pochopit výše popsané fungování lamelové závěrky fotoaparátu. Při běžných časech delších nebo rovných Xsync je odkryté celé políčko filmu a právě při jeho plném odkrytí je spouštěn blesk. Doba záblesku v tisícinách nebo desetitisícinách vteřiny pak zajišťuje plné pokrytí políčka filmu. V okamžiku, kdy čas zkrátíme pod Xsync je zřejmé, že políčko není nikdy odkryté celé a osvětlení bleskovým světlem ve formě jediného záblesku tedy nemůže fungovat, část políčka by zůstala neosvětlená. A to je okamžik, kdy nastupuje vysokorychlostní synchronizace (FP u Canonu, HSS u Minolty, …). Blesk nepracuje klasickým způsobem jediného záblesku, ale výbojka bliká s frekvencí několika kilohertz (několik tisíc záblesků za vteřinu) po celou dobu běhu štěrbiny nad políčkem filmu. Zní to jednoduše, ale trvalo desítky let, než byl tento problém vyřešen.
A protože musí platit zákon zachování energie, síla jednotlivých záblesků je samozřejmě několikanásobně nižší, než pokud je blesk používán standardním způsobem. Základní energie záblesku je vždy dána energií obsaženou v nabitém kondenzátoru, její velikost je samozřejmě daná. Proto sebou možnost vysokorychlostní synchronizace nese důležitou maličkost. A tou je ztráta výkonu blesku, jinak řečeno snižující se směrné číslo blesku. A čím je expoziční čas kratší, tím je směrné číslo nižší. Pro základní představu o poklesu směrného čísla doplňuji tabulku, jaká je realita u výkonného systémového blesku.
| Čas | Xsync=1/90 | 1/125 | 1/250 | 1/500 | 1/1000 | 1/2000 | 1/4000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| GN = | 55 | 38,9 | 27,5 | 19,4 | 13,8 | 9,7 | 6,9 |
| Poznámka: Canon SpeedLite 550EX, ISO 100, platí pro Xsync fotoaparátu 1/90 vteřiny | |||||||
Na první pohled žádná sláva. Jenže fotografický blesk a jeho účinek na snímek nelze poměřovat jen a pouze směrným číslem, což se bohužel často dělá. Častou námitkou je mizivé směrné číslo při extrémně krátkých časech, s kterým je blesk „nepoužitelný“. Jaká je realita si můžeme ukázat na příkladu fotografování se světelným teleobjektivem, což je například u portrétu s rozostřeným pozadím obvyklé.
| Čas | Xsync=1/90 | 1/125 | 1/250 | 1/500 | 1/1000 | 1/2000 | 1/4000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| GN = | 55 | 38,9 | 27,5 | 19,4 | 13,8 | 9,7 | 6,9 |
| Dosah blesku pro objektiv 2,8 | 19,6 m | 13,9 m | 9,8 m | 6,9 m | 4,9 m | 3,5 m | 2,5 m |
| Dosah blesku pro objektiv 4,0 | 13,8 m | 9,7 m | 6,9 m | 4,9 m | 3,5 m | 2,4 m | 1,7 m |
| Poznámka: Canon SpeedLite 550EX, ISO 100, platí pro Xsync fotoaparátu 1/90 vteřiny | |||||||
Uvedené vzdálenosti odpovídají správné expozici bleskovým světlem, tu ale v těchto okamžicích vůbec nepotřebujeme. Naopak, většina fotografů blesk tlumí o 1 až 3 EV, aby byl jeho účinek nižší a bleskové světlo nebylo tak výrazné. Pokud se nad tím zamyslíte a podíváte se na výše uvedenou tabulku, zjistíte, že to s tím „mizivým“ směrným číslem není zas tak špatné a použitelnost blesku za těchto podmínek je docela vysoká. Navíc, pokud máte spíše amatérské tělo fotoaparátu, můžete díky téhle funkci dohnat příliš nízký Xsync. Pro mě to byl dost podstatný argument pro koupi systémového blesku, prostě jsem jím vyrovnal určité nectnosti fotoaparátu a trvale fotografoval s časem 1/125 až 1/200 vteřiny (můj Canon EOS 500N má Xsync 1/90 vteřiny).
Malá vsuvka týkající se digitálních zrcadlovek Canon a Nikon: Nikon u digitálních zrcadlovek funkci vysokorychlostní synchronizace nepodporuje a jde naopak cestou krátkého času Xsync, v případě nového Nikonu D70 je to 1/500 vteřiny. Jenže tenhle „krátký“ čas není zas tak krátký, aby vysokorychlostní synchronizaci nahradil. Když k tomu přidám základní citlivost ISO 200, je potřeba kratšího času ještě větší. S objektivem se základním clonovým číslem 2,8 za denního světla na plnou díru s dosvětlením bleskem moc nevyfotografujete, protože ten čas prostě bude chybět. V dále uvedeném banálním příkladu by byl vyhovující snímek při ISO 200 získán teprve při času 1/6400 vteřiny a cloně 2,8. Je to prosté konstatování snadno ověřitelných faktů. Osobně jsem nepochopil, proč jde Nikon touto cestou, která od něj odvrací příznivce a ti končí v náručí Canonu. Navíc je zde ještě podstatný fakt, že blesky Nikonu nejsou zpravidla zpětně kompatibilní s novými digitálními těly, takže si poslední dobou s novým tělem musíte koupit také nový blesk. Canon je v tomto směru plně zpětně kompatibilní s celou řadou analogových / digitálních těl, pokud máte blesk z řady EX. Víc není co dodat.
|
Často dostávám otázku, jak vysokorychlostní synchronizaci používám a co je potřeba nastavit či zohlednit. A téměř vždy tazatele překvapím odpovědí, že to neřeším. Při používání blesku s kinofilmovou zrcadlovkou Canon 500N (Xsync je pouhá 1/90 vteřiny) mám tuto funkci na blesku zapnutou vždy (no, pokud nepotřebuji synchronizaci na druhou lamelu) a čas prostě nehlídám, blesk bude fungovat v každém případě správně. Mohu tedy fotografovat se zohledněním požadované hloubky ostrosti, v létě třeba na „plnou díru“ objektivu třeba 1/1000 vteřiny jemně dosvětlit hluboké stíny. Případně si přisvítit třeba interiér staré parní lokomotivy. Není nutné hlídat, zda čas je delší než Xsync (v případě lokomotivy) nebo několikanásobně kratší než Xsync (v případě portrétu s rozostřeným pozadím), elektronika fotoaparátu se s elektronikou blesku domluví dle aktuálního času sama.
S digitální zrcadlovkou je to naprosto stejné, i když synchronizační čas blesku je už příjemnější než u klasické, zpravidla 1/200 vteřiny. Taktéž způsob použití je v bledě modrém totéž, u novějších digitálních těl Canonu je už výhoda v novém způsobu měření blesku E-TTL II, který konečně zohledňuje zaostřenou vzdálenost a umožňuje tak následnou překompozici bez potřeby použít zámek bleskové expozice. Nikon s Minoltou mají stejné funkce, jen jinak pojmenované. Jinak je dobré si uvědomit, že právě díky vypalování nejsvětlejších míst při fotografování v protisvětle nebo problematickém podání světlého pozadí při hlavním objektu ve stínu je vysokorychlostní synchronizace nezanedbatelnou možností, jak světelný kontrast právě u digitální fotografie nenásilně vyrovnat. Sám používám na digitálním těle tuto funkci mnohem častěji, než dříve na analogovém. Ono člověk si připadá tak trošku jako cvok, když ve slunenčném dni sebou tahá velký blesk, ale věřte, že výsledné fotografie čas od času příjemně překvapí.
Mimochodem, málokdo si uvědomuje, že stroboskopický režim provozu moderních systémových blesků je „odpadním“ produktem vysokorychlostní synchronizace (nebo naopak?). Když už byl vyřešen impulsní provoz výbojky, nebyl zas takový problém ho zpřístupnit v jiné formě jako zajímavou funkci pro experimentování ve fotografii.
Druhá lamela teoreticky a prakticky
Protože v úvodní části jsem již probíral způsob chodu lamelové závěrky, nebudu znova vysvětlovat funkci druhé lamely. Co je však potřeba rozebrat více, je klasický způsob fotografování s bleskem za mírného nedostatku světla či za úplné tmy.
Pokud budete chtít fotografovat s použitím blesku v interiéru, kde svítí jen umělé zdroje světla, máte několik možností. Buď nastavíte co nejkratší možný čas expozice (zpravidla Xsync) a k němu pak použijete systémový blesk s nastavenou clonu objektivu podle vzdálenosti. Výsledkem je zpravidla zaostřený objekt osvětlený bleskovým světlem a kolem něj velké temno pro nedostatek přirozeného osvětlení. Tím sice dosáhnete víceméně dokonalého snímku hlavního objektu, ovšem jakékoliv okolí vypovídající o místě se ztratí v temnotách nedostatečně osvětleného pozadí. Pokud se budete snažit míchat světlo blesku s okolním světlem (ať už umělým nebo třeba venkovním za šera nebo tmy), povětšinou se dostanete do situace, kdy potřebné časy i při použití vysoké citlivosti filmu / čipu jsou z ruky neudržitelné. Nebo naopak potřebujete větší hloubku ostrosti při malém osvětlení. Ve výsledku se dostanete někam mezi 1/15 až 1/60 vteřiny, což je čas, kdy většina snímků fotografovaná z ruky bude částečně rozmazaná nebo minimálně neostrá. A to i za situace, kdy bude použitý blesk. Kudy z toho ven?
Než dojdu k hlavnímu tématu, popišme si, jak to za výše uvedené situace vypadá s normálním bleskem. Otevře se závěrka, blesk zableskne – a běží čas. A mezitím se hlavní objekt může pohnout a na výsledném snímku tak rozmazává původně ostrý záběr bleskového světla. Následuje zavření závěrky. Noční záběry pak ukazují hlavní objekt, který je viditelně odpíchnutý od pozadí bleskovým světlem, ale zároveň je rozmazaný. A právě tenhle problém rozmazání řeší synchronizace na druhou lamelu. Což znamená, že po otevření závěrky se hlavní objekt i pozadí mohou rozmazávat (přeháním, samozřejmě) po celou dobu expozice, protože záblesk blesk vydává těsně před uzavřením závěrky (odtud ona druhá lamela) a výsledný snímek tak v podstatě „vyostří“. Výsledkem je pak ostrý hlavní objekt nasvětlený bleskovým světlem, který může mít rozmazané obrysové části, ale výsledný dojem působí ostře. Dokonce za této situace lze bez problémů akceptovat částečné pohybové rozmazání pozadí, protože díky ostrosti klíčového prvku je dojem z fotografie naprosto pohodový. V praxi se většinou kombinuje jak mírné podexponování pozadí (aby fotograf dostal ještě udržitelný čas a přitom pozadí nezmizelo ze snímku), tak mírné stažení výkonu blesku o 1/3 až 2 EV podle situace, aby jeho světlo nebylo ve snímku tak výrazné. Dalším důvodem je rozdílná barevná teplota blesku (denní světlo) proti umělému osvětlení, pokud to přeženete, dostanete objekt nasvětlený bleskem, tedy v podstatě denním světlem (bílým), na pozadí se světlem umělým (zpravidla žlutým, ale třeba u flourescenčních nebo výbojkových zdrojů až zeleným). Ve výsledku působí snímek nepravděpodobně a uměle.
|
A kdy to použít? V podstatě vždy, když fotografujete nějaké akce s lidmi, oslavy, demonstrace, sport (pokud stačí Xsync), rodinu a další. Poměrně dost záleží, jaký fotoaparát vlastníte. U starších zrcadlovek i střední třídy synchronizaci na druhou lamelu nenaleznete, vysokorychlostní už vůbec ne. To lze dohonit systémovým bleskem, který oboje umí (ale neplatí to vždy, například u Canonu ano). U digitálních zrcadlovek přece jen pokrok udělal své a tak zpravidla synchronizaci na druhou lamelu umí od základních modelů s interním bleskem a vysokorychlostní synchronizaci s odpovídajícím systémovým bleskem rovněž (platí pro Canon a Minoltu, u Nikonu druhý případ neplatí, Pentax neznám). Synchronizaci na druhou lamelu naleznete u moderních kompaktů i těch nejnižších tříd a pokud ji váš kompaktní fotoaparát má, používejte ji vždy, prostě ji trvale zapněte.
Jsou zde slabá místa? V podstatě ne, pouze je třeba dát pozor při dlouhých časech kolem vteřiny a více a fotografování ze stativu, jestli se nesnažíte bleskem nasvětlit pohyblivý objekt. Moderní blesky si totiž změří bleskovou expozici zpravidla předzábleskem před otevřením závěrky, konečný záblesk je pak z něho spočítán. Pokud se mezitím náhodou dostane do záběru pohyblivý objekt (člověk, auto, …), může být výsledný záběr bleskovým světlem přeexponován (pokud tam předtím nebyl) nebo podexponován (pokud tam byl při předzáblesku, ale na finální záblesk už ne).
Závěrečné poznámky
Jak se bude chovat konkrétní fotografické vybavení je různé. Třeba Canon systémový blesk a tělo fotoaparátu nemusí spolupracovat tak, jak předpokládáte (například EOS 350 D + 550 EX). Pokud nastavíte synchronizaci na druhou lamelu, platí pro interní blesk, ale u externího jen tehdy, pokud je nastavena i na něm. Vysokorychlostní synchronizace se chová podobně, interní blesk ji samozřejmě neumí, externí ji podpoří jen tehdy, pokud na něm bude zapnutá. A protože zpravidla nelze plynule přecházet mezi vysokorychlostní synchronizací a synchronizací na druhou lamelu, je třeba si nastavení hlídat. Na druhou stranu se dá předpokládat, že nebudete potřebovat okamžitě přejít ze synchronizace na druhou lamelu při večerním fotografování na vysokorychlostní synchronizaci využitelnou spíše při přemíře denního světla. Svým způsobem je to logická záležitost, externí blesk má vždy více funkcí než interní a je třeba je nějak rozlišit. Každý značkový výrobce jde svojí cestou, takže je nutné danou kombinaci vyzkoušet nebo si opravdu pořádně přečíst manuál.
Ještě si dovolím dát jedno doporučení pro nákup systémového blesku. Po zkušenostech řady lidí a některých dotazech v naší poradně bych byl velmi opatrný s nákupem systémového blesku značky Sigma, pokud předpokládáte, že za pár let dojde k obměně vašeho vybavení. Reverzní inženýrství je sice úspěšné, ale nemůže zohlednit nástup nových funkcí. Například canonovské měření blesku E-TTL II se zahrnutím zaostřené vzdálenosti překvapilo dost uživatelů, protože funguje téměř se všemi objektivy, včetně těch značně starých. Canon tady využil možnosti objektivů, které zůstaly skryté a docílil vynikajícího výsledku – danou funkci umí nejen většina objektivů, ale taky celá řada blesků EX. A to je maličkost, kterou prostě revezní inženýrství nemá šanci zohlednit. Po pravdě řečeno, o tomhle se bohužel může zdát i majitelům Nikonu, u něj mi to přijde spíše jako ne zcela vhodná obchodní politika odrazující řadu skalních Nikonistů. Pokud se mám vrátit k alternativním výrobcům, u značky Metz bych se o nové funkce až tak nebál, dříve či později prostě dodělá další typ SCA adaptéru, který bude nové funkce umět. I když v poslední době právě u Nikonu tohle bohužel neplatí.
Závěrem upozorňuji, že píši hlavně o Canonu proto, že znám některá jeho kinofilmová i digitální těla z vlastní praxe, systémový blesk vlastním a tak jsem schopen popsat jejich vlastnosti i funkčnost. Ostatní značky neznám a musel bych si vymýšlet jak pracují, případně si je vypůjčovat a experimentovat s nimi, což mi přijde ke čtenáři nefér. Tak mi to zkuste odpustit.
canon vs. nikon
Pekny clanek, doufam, ze si ho precte take hodne nikonistu a ten jejich staly argument o synchro blesku 1/500 v diskuzich proti canonu uzemni ! Vsichni si melou tu svou 1/500 vs. 1/200 u canonu, ale to jsou ty neznalci, kteri pouzivaji jen interni blesk. Takze tady si to alespon v klidu prectou a presvedci se, ze canon a zase jenom canon to ma zas vymakane 🙂 Ja bych si foceni s vysokorychlostni synchronizaci za jasneho pocasi a ISO 100 ani nedovedl predstavit.
Rýchlosť uzávierky
Zdravím,
možno je to od veci, ale nemôže sa obraz rozmazať (alebo posunúť) horizontálne (vertikálne) u zrkadloviek s nižšou rýchlosťou uzávierky napr 1/90 sec. a 300 mm objektív aj pri exp. čase 1/1000 (teraz nemyslím čas ale skutočnú rýchlosť posuvu lamiel)? Nemá náhodou Nikon v tomto navrch so synch na 1/500, predsa len sa musia lamely rýchlejšie pohybovať.
rýchlosť uzávierky + canon versus nikon
Může se zdeformovat, je to prokazatelné, nicméně nepatrné. Ano, z tohoto pohledu má Nikon navrch, jinak srovnatelné zrcadlovky Canon zde mají synchročas 1/200.
Jinak bych byl rád, kdyby článek nebyl chápán konfrontačně, o tom to není. Snažil jsem se jen popsat, že krátký synchročas ještě nemusí být srovnatelným řešením s vysokorychlostní synchronizací.
Nic víc, nic míň. O nějako “válku značek” mi nejde a nikdy nešlo.
Jan Hlinák
rýchlosť uzávierky + canon versus nikon
Takže so synchročasom 1/90 a 300 mm objektívom môžem zabudnúť na fotenie z ruky??
rýchlosť uzávierky + canon versus nikon
Fotit se klidně dá, ale blesk musí být hlavním zdrojem světla
rýchlosť uzávierky + canon versus nikon
Ale ja som nemyslel fotenie z bleskom.
rýchlosť uzávierky
Rychlost závěrky nemá vliv na rozmazání, to je stejné při určitém čase, např. 1/1000 s pro všechny fotoaparáty. Při pohybu štěrbiny ale může dojít k deformaci pohybujících se předmětů. Projevuje se zejména změnou kol automobilů v elipsy. Dnes se většina závěrek pohybuje svisle, tedy kolmo ke směru pohybu a podstatně rychleji než kdysi, takže tohle zkreslení je skutečně zanedbatelné, dříve však vytvářelo nádherný dojem dynamického pohybu.
rýchlosť uzávierky
To je koľko to podstatne rýchlejšie ja si skôr myslím, že keď je synchročas 1/90 s alebo 1/200 s tak presne toľko trvá kým lamely prejdú z jednej strany na druhú nie?
rýchlosť uzávierky
podstatně rychlejší: dříve bylo běžně X = 1/30 s, dnes 1/250 s (profi těla). To je ten rozdíl
Takových článků víc..
Výborný článek. Ve vysokorychlostní synchronizaci jsem měl docela chaos. A vždy když jsem se někde zeptal, tak se snesla hromada názorů ale žádný správný. Bohužel jak vidím, tak je to další polínko do ohně věčným bojovníkům za značku …. Canon vs. Nikon. 🙁 Každý si chválí to svoje a nechápu tyhle dohady. Osobně jsem nakloněn taky Canonu, ale to neznamená, že jsou jiné značky špatné. Fotky dělají všechny “a vo to tu de.” 🙂
Takových článků víc.. Díky za něj.
Opet vyborny clanek!
Take se pridavam s diky za vynikajici clanek, jen houst! Clanky na Paladixu ctu nejradeji ze vsech cz fotowebu. Maji hlavu a patu, nejsou povrchnim placanim, autori rozumi tomu, o cem pisi… A hlavne, nepise se zde jen suse o technice, ale o fotografovani v sirsim slova smyslu.
ND filter
Čo tak použiť neutrálny šedý filter? Zníži množstvo svetla dopadajucého na film/čip a môžem použiť synchročas. Nie je to jednoduchšie riešenie?
nd filter
Nie
nd filter
A prečo nie? Ak neberiem do úvahy zhoršenie kresby filtrom (predsa je to ďalšie sklo/plast pred objektívom) a ztmavenie obrazu v hľadáčiku tak kde je problém?
nd filter
Problém je v tom, že sice dostanete přijatelný čas, ale tím filtrem v podstatě potlačíte bleskové světlo. Jinak řešeno, nic to neřeší, spíše komplikuje.
JH
nd filter
Dovolím si nesouhlasit, šedý filtr sice zeslabí i blesk, ale vysokorychlostní synchronizace rovněž, tudíž to vyjde expozičně zhruba nastejno a jediný podstatný rozdíl je tudíž v joném expozičním čase a tmavším hledáčku.
nd filter
Podle mě zcela zásadní nevýhoda je, že ND filtr ztmaví pozadí. Hlavní objekt bude osvětlený +/- pořád stejně, o to se postará blesk, ale bude utopený ve tmě.
nd filter
mk:
domnievam sa, ze nie je pravda, ze “nd filtr ztmavi pozadi” – nd filter znizi mnozstvo dopadajuceho svetla ROVNAKO ako vyssia clona, ci kratsi cas, s tym rozdielom, ze hlbka ostrosti ostane nezmenena.
Takze ked mam X-sync napr. 1/250 a na spravne pozadie pri clone f2.8 potrebujem 1/500, tak:
1. zapnem high speed synchro na blesku a necham f2.8 1/500, vykon blesku treba pozriet v tabulkach pre HSS mod
2. dam ND filter 1EV, necham f2.8, cas sa znizi na 1/250, blesk dosvieti iba na 2.8/4*100% povodnej vzd.
3. dam f4, t.j. f4, cas 1/250, blesk dosvieti iba na 2.8/4*100% povodnej vzd.
je len otazne, v ktorej zo situacii 1 a 2 bude blesk vykonnejsi – treba pozriet do tabulky pre vykon blesku v HSS mode, zbezne podla tu uverejnenej tabulky to vychadza plus minus narovnako – ano – v tom pripade je rozhodne rychlejsie prepnut blesk do HSS, ako montovat ND filter…
nd filter
Aha, já to myslel trochu v jiné situaci. Ok, tohle je řešení.
nd filter
Doplňuji, že podle tabulky uvedené v textu, směrné číslo blesku, které při Xsync do 1/90 je 55, klesne při vysokorychlostní synchronizaci u 1/250 na 27,5, u 1/1000 na 13,8 a u 1/4000 na 6,9.
Směrné číslo téhož blesku při stálé Xsync do 1/90 klesne při použití ND2 na 27,5, při ND4 na 13,8 a u ND8 na 6,9.
Expozice světlem prostředí je při 1/60, 1/250, 1/1000 a 1/4000 stejná jako při použití 1/60 nez filtru, s ND2, ND4 a ND8.
Tudíž pokud by se jako výchozí synchron brala 1/60, vychází to expozičně absoutně nastejno, jedinným rozdílem na výsledném snímku bude případné rozmazání rychlého pohybu při dlouhých časech a jediný rozdíl při focení obtížnější zaostřování při nasazeném ND filtru. Jinak je to opravdu to samé.
nd filter
Takže riešenie to je. Lacné, dostupné ale s nevýhodou stmavenia obrazu v hľadáčiku.
nd filter
no, při ND bude OPRAVDU problém s tmavým pozadím, míněno přisvětlení přirozeným světlem. ND zvýší poměr umělého světla k přirozenému, tedy vypíchne focený předmět vůči pozadí.
nikon
Autora asi ted trochu zklamu, ale DSLR od Nikonu s CCD senzorem (tj. napriklad i autorem zminena D70) umi s bleskem fotit na libovolne kratky cas – sam jsem s D70 fotil na 1/2000, ale videl jsem fotky i na 1/8000 apod. Umoznuje to el. zaverka, kterou jsou tyto tela obdareny. Doporucuji tedy autorovi, aby si doplnil informace, kdyz uz o dane problematice chce psat clanek.
Profi tela maji samozrejme i FP sync.
// navic autor zrejme nechape vyznam pojmu _zpetna_ kompatibilita, ale to snad ani nema smysl komentovat 🙂
nikon
Autor, tedy já, jasně napsal, že Nikon nezná. Vzhledem k tomu, že vlastníci nikonních těl (i profitěl) jsou zklamáni neexistencí vysokorychlostní synchronizace, předpokládám, že vědí, o čem mluví. A když řada z nich přemýšlí nad útěkem ke Canonu, je něco špatně.
Můžete napsat svůj příspěvek trošku rozumněji a detailněji? Hlavně o jakou kombinaci techniky se jedná. Mě tím nepomůžete, ale nikonistům možná ano.
Děkuji, Jan Hlinák
nikon
zjednodusene receno:
Tyhle tela maji zaverku, ktera funguje klasicky jen do rychlosti 1/250 (nebo 1/125 – ted si nevzpominam). Jakmile clovek pouzije kratsi cas, zaverka jede pomaleji a rychlejsiho casu se dosahne pouze sejmutim obrazu ze senzoru – to probehne tou spravnou rychlosti. Diky tomuhle nedojde ani pri velmi kratkych casech k expozici sterbiny, ale je spravne osvetlene cele policko.
Telo cloveka necha nastavit pouze 1/500 a delsi v pripade, ze se mu dari s bleskem normalne komunikovat – nevim, proc tam Nikon tohle omezeni daval. Pokud se mu to nedari (PC sync, manualni blesky, systemove blesky s prelepenymi konktakty :)), umozni fotit na libovolny cas. Dochazi samozrejme k znatelnemu ubytku svetla – u klasickych malych blesku to zrejme nebude prilis viditelne, protoze ty maji extremne kratke zablesky, takze se do te expozice vejdou. Ja to pouzival se studiovymi blesky, ktere maji dobu zablesku cca 1/850, a ztraty tam byly pomerne velike.
Ma to samozrejme urcita omezeni (nutnost pracovat s tim vicemene manualne), ve srovnani s FP, ale i vyhody (jednorazova expozice, setri baterky, pouzitelne s prakticky jakymkoliv bleskem – vcetne studiovych).
——–
Pokud napisete, ze Nikon neznate, zkuste se vyhnout formulacim jako:
*Nikon u digitálních zrcadlovek funkci vysokorychlostní synchronizace nepodporuje*
Nektere DSLR od nikonu FP sync maji – D2H, D2Hs, D2X apod, takze v clanku pisete zcela nepravdive informace a clanek pak pusobi zbytecne neseriozne. Vzdyt by se prece nic nestalo, pokud byste tam tu sekci o Nikonu vubec nenapsal – stejne jako tam neni zadna podobna sekce o Minolte, Pentaxu, Olympusu apod 🙂
nikon
Omezení na 1/500 s je pochopitelné: doba záblesku se mění u řízených blesků od cca 1/800 s do 1/20000 s. Protože aparátneví nic o skutečné délce záblesku (musí to fungovat i se staršími typy nebo Sigmami, Metzi atd. – kompatibilita), je to takhle omezeno. Ona ostatně většina omezení funkcí u Nikonů (nejen digitálních, ale i analogů) má obvykle velmi racionální jádro.
nikon
Obávám se že většina omezení (nejen u Nikonu) má sice racionální jádro ovšem ne v technice ale v marketingu.
nikon
Ano, ta zpětná kompatibilita mi utekla, pardon. Nicméně z kontextu je snad zřejmé, co je tím míněno. 🙂
JH
nikon
… no jo, ale pak se zase na svetelnych bodech muze, nebo objevuje blooming, takze zase nic 🙂
nikon
Takze to by znamenalo, že blooming se objevuje i v připadech použití např. 1/8000 s bez blesku, je-li nastavena plná díra a fotím třeba na sněhu? (Možná jsem nepochopil, ke kterému názoru se reakce vztahuje). Osobně nic takového u svého digitálu nepozoruji, ale je tam jedna věc, které nerozumím, a to závislost minimální doby expozice na nastavené cloně (jde o Canon A80).
nepřesnosti…
Je jich tam víc. Autor pod pojmem “moderní” zrcadlovka myslí asi digitální Canon. Ale jsou moderní zrcadlovky s centrální záverkou a pravděpodobně i s plátěnou. Takže platí, že lamelová závěrka je druh štěrbinové závěrky. Lamely má totiž i každá centrální závěrka. A autorem zatracovaný Nikon má kombinaci mechanické závěrky s elektronickou, protože to CCD sensor na rozdíl od Canona umožňuje. Ta 1/500 s u D70 nemá nic společného s rychlejším pohybem závěrky, tělo je odvozeno z F80 a ta umí jen 1/125 s.
“Odpadní produkt”: tento nápad je spíše produktem dostupnosti součástek, které by dokázaly s vysokým napětím na výbojce pracovat a přitom se daly unést… Tyhle součástky prostě dříve nebyly k mání. Stroboskopické blesky jsou určitě starší, ale v nich byly elektronky.
Zcela zcestné se mi zdá povídání o synchronizaci na druhou lamelu. Film i senzor jsou v zásadě lineární v tom smyslu, že nezáleží na tom, v jakém pořadí nebo kdy světlo dopadne, ale kolik fotonu se v daném místě vyskytne. Proto rozmazání nelze bleskem na zadní lamelu překrýt, resp. by bylo stejně překryto i odpálením na první lamelu. Naprosto totéž platí i pro míchání barevného světla s bleskem. Takže potřeba stativu se tímto nenahradí.
Použití synchronizace na druhou lamelu se proto používá tam, kdy je třeba, aby byla ostrá závěrečná fáze pohybu, který je úmyslně zachycen rozmazaně. Například letící míček pak nchává rozmazanou stopu jakoby za sebou, kdežto při synchronizaci normální by ji tlačil před sebou, což není přirozené, jak jistě uznáte.
Rovněž rada “nechat zapnutou synchronizaci na druhou lamelu vždy” je dosti zcestná. Platí to pro aparáty Nikon a jak vyplývá z logiky věci, asi i pro ostatní přístroje, ale protože si nechci vymýšlet, tak mluvím jen o Nikonech. Tam existují v zásadě tři režimy (nemluvím teď o ruzných variantách 3D matrix a jak se to všechno jmenuje, ale o principu funkce). Prvním je automatický režim – např. vyklopím interní blesk nebo nasadím systémový blesk. A foťák už pozná, že fotí s bleskem, nastaví příslušně krátký čas a vyfotí to tak, aby expozice bylo OK a čas byl dost krátký, aby se nic nerozmazalo. Druhý režim je tzv. slow sync – to je to, co popisuje autor nako synchronizace na první lamelu, ale čas je určen tak, aby bylo správně exponováno i pozadí. Čas tedy může být i několik sekund. V tomto režimu fungují i všechny vymoženosti jako jsou předblesky kdoví co ještě. A třetí je rear sync, tedy synchronizace na druhou lamelu. V tomto případě pracuje pouze normální TTL měření blesku, ale vždy je expozice stanovena tak, aby pozadí bylo normálně exponováno. Takže může dojít k rozmazání. A tento režim funguje vždy, i s naprosto předpotopními blesky, které mají pouze možnost připojení káblíkem, nepotřebujete žádné DG EX (čili dokonalá zpětná kompatibilita, abych si trochu rýpl).
nepřesnosti…
Seriál je o systémovém blesku, tedy jsem vzal jako moderní zrcadlovku dnes asi nejrozšířenější “cokoliv” s autofocusem, ať už kinofilmového nebo digitálního. Vlastním i Zenita TTL s plátěnou závěrkou, ale se systémovým bleskem samozřejmě nekomunikuje 🙂 (a navíc je kontakt nespolehlivý). Nemám pocit, že by dnes někdo vyráběl zrcadlovku s plátěnou závěrkou, látka je těžko definovatelný materiál, mě nešlo se Zenitem fotit pod 0°C, byla moc tuhá. V pružině to nebylo.
Ano, lamelová je i centrální závěrka, ale o té řeč není. Navíc u zrcadlovky se nevyskytuje, u ní je naopak termín lamelová závěrka zaběhnutý a jeho chápání jasné.
Autor proti “zatracovanému” Nikonu ve skutečnosti opravdu nic nemá, je mu to jedno :-). Fakt. Já jen zaznamenal řadu stížností ze stran majitelů Nikonu, že některé záležitosti nejsou zcela optimální ve střední třídě digitálních zrcadlovek. Ty nejdražší to umí, ale kdo z běžných foografů je má? Proč to Nikon dělá je jeho věc. Na obě značky se dívám z pohledu technologie, nic víc. Tady je prostě Canon dál nebo minimálně vyřešil některé věci elegantněji.
Se synchronizací na druhou lamelu je to otázka volby slov, mě prostě přijde mnohem pochopitelnější argumentovat doostřením zábleskem, které jakoby zamrazí pohyb objektu a ten zůstane ostrý. Nicméně s linearitou máte pravdu, asi jsem to tam měl napsat. Faktem je, že popis v článku není zcela inteligentní, měl jsem zvolit jinou variantu. Sorry.
Nechat zapnutou synchronizaci na druhou lamelu, proč ne? Třeba u lepších kompaktů to vůbec není k zahození, pro delší časy udržitelné z ruky ani pro zrcadlovky. Z pohledu běžného fotografa je mi to přece jedno, nevidím tuto radu jako scestnou. Proč? Na druhou stranu tady je asi zádrhel v jiném způsobu fungování Nikonu, Canon na druhou lamelu se systémovým bleskem pořád pracuje v režimu E-TTL. Značky se prostě liší, proto jsem psal hlavně o Canonu, který znám. Navíc Canon nemusí měřit expozici s ohledem na pozadí, to záleží na volbě programu a chování kombinace fotoaparát + blesk. Tady je slabé místo článku všeobecně, ale s tím nic neudělám. Každá značka se prostě chová jinak.
No, jo, zpětná kompatibilita, tu si ještě poslechnu mockrát :-).
nepřesnosti…
Omlouvam se, nějak jsem nezaregistroval, ze jde o systémový blesk, pak je rada pripominek mimo mísu, neboť to určuje i typ aparátů. Mozna je to i tim, ze pouzivam systémovy blesk na “nesystémovém” těle – Nikonu FM2, a ono to docela dobře funguje. A funkční je také kombinace Nikon F70 + starý blesk na první lamelu a na systémový blesk na druhou lamelu – to skutečně funguje a dokonce oba blesky i měří a výsledky jsou předvídatelné.
nepřesnosti…
1) Nu, například Mamiya platýnkovou závěrku má .. a vyrábí.
2) Bohužel, článek o synchronizaci na druhou lamelu je hodně zmatený, rozhodně si nepomůžu s ostrostí, pokud pojedu na druhou lamelu. Ale na to už někdo v diskuzi reagoval.
chybicka
Autor chybne interpretuje ucinok synchronizacie blesku na 2. lamelu na snimok. Synchronizacia na 2. lamelu sluzi na zachytavanie deja v “pravej casovej naslednosti”. Popis aj s obrazkami je na http://www.metz.de/en/photo_electronics/curtain_synchronisation.161.html. Efekt vyostrovania je rovnaky pri synchonizacii ako na prvu, tak aj na druhu lamelu (pri zachovani rovnakych podmienok pri expozicii).
chybicka
Jak jsem psal o komentář výše, já vím, nenapsal jsem to inteligentně. Bral jsem v potaz hlavně pohyb, nedostatek světla a dlouhý čas, aniž bych nějak specifikoval vyjádření pohybu, to mi přišlo jasné. Prostě v hlavě to bylo v pořádku, ale v článku ne.
Tak mě tak moc neproklínejte.
JH
Synchro na druhu lamelu
Tu sa myslim vloudila chybicka.
Ostrost hlavneho objektu nesuvisi so synchronizaciou na prvu, ci druhu lamelu. Ostrost je ovplyvnena len pomerom celkovej expoziccie a expozicie bleskom (za predpokladu, ze ciste bleskova expozicia vytvori ostry obraz hlavneho objektu). Film aj CCD/CMOS senzor funguju ako integratory a je uplne jedno v akom poradi fotony z blesku a okoliteho svetla na svetlocitlivu vrstvu dopadnu.
Rozdiel medzi prvou a druhou lamelou je v zobrazeni pohybu. Napr: Vecerna/nocna scena, vopred sa pohybujuce auto (t.j. nie cuvajuce) so zapnutymi reflektormi, fotograf v pozicii, z ktorej vidi predne svetla auta pocas celej expozicie, teda auto sa pohybuje viac-menej k nemu. Pri dlhej expozicii s bleskom synchronizovanym na prvu lamelu bude na snimke auto a PRED nim svetelne stopy reflektorov vytvorene pohybom. Pri synchronizacii na druhu lamelu bude na zabere auto, z ktoreho prednych reflektorov vychadzaju svetelne stopy smerom DOZADU cez auto.
Ak je v momente zablesku objektiv v oboch pripadoch zaostreny na auto, to bude na oboch fotografiach rovnako ostre.
Inac, fakt dobry clanok.
Prima čtení
Děkuji Janu Hlinákovi za tenhle i jiné články a, jak tu už někdo napsal, Paladix je prostě prima čtení, jaké se jen tak nevidí! Jinak – používám Dynaxe a myslel jsem si, že HSS nevyužiji. Ale zkusil jsem to s novým bleskem loni v létě na denní fotky v plném slunci a je to vynikající věc! Doufám, že další článek této serie bude o WL ovládání blesků a tam pak autor zaslouženě pochválí i výrobky od minoltů…
prima čtení
No, já o Minoltě vím, v tomhle směru předběhla naprosto všechny značky. Jenže uživatelů je tak málo a kolem mě žádný, že by to musel napsat jeden z nich.
JH
Ať je parta kompletní
Většinou vnímám články pozitvně (pokud nejsou úplně mimo mísu, což se naštěstí nestává) taky z toho důvodu, že vyvolá diskuzi, kde se člověk taky ledacos dovzví. Taky diskuze mnohdy překoná svou délkou článek. Čistě filosoficky je možná článek s nepřesnostmi věčím přínosem, jelikož vyproovkuje delší diskuzi.
O nikonech a canonech už víme vše, tak se hlásím jako zástupce minoritní značky se svou troškou do mlýna na téma HSS a Pentax. Tuto funkci podporují těla MZ-S,MZ-6,*ist D, *ist DS (DL nevím). A pouze jediný blesk a to AF360FGZ. Tady je trochu škoda, že se nedělá i výkonnější varianta, něco jako nástupce AF550. směrné číslo 36 je při 85mm, při 50 je to cca 29 což už není nic moc.Rezerva ve výkonu neuškodí, vememe-li v úvahu i úbytek výkonu u HSS, ikdyž jako přisvětlení to stačí.
Nikde jsem nenašel zmínku o synchro na druhou lamelu, ale předpkládám, že není. Ví to někdo přesně?
ať je parta kompletní
Přesně to nevím, ale prakticky vyzkoušena podpora MZ50 a MZN s METZy, takže předpokládám, že ji ovládá celá řada MZ. Dokonce synchro s druhou lamelou chodí i na stařičké ME Super s adapterem 3702 (já vím, že tam nepatří) a soudobými blesky ! (-:.
ETTL-II, ADI atd
u novějších digitálních těl Canonu je už výhoda v novém způsobu měření blesku E-TTL II, který konečně zohledňuje zaostřenou vzdálenost a umožňuje tak následnou překompozici bez potřeby použít zámek bleskové expozice. Nikon s Minoltou mají stejné funkce, jen jinak pojmenované.
ETTL-II,ADI atd. aneb předávání informace o zaostřené vzdálonosti. Někomu to možná vnímá jako další velký pokrok a inovaci, ale myšlenka i její realizace je stará. Byla použita u dálkoměrného aparátu Minolta Himatic v půli 60. let. Na aparátu se nastavilo směrné číslo blesku, vzdálenosti si vzal z objektivu a podle toho clonil. (do ETTL-II to má samozřejmě daleko)Blesk šel samozřejmě vždy na plný výkon, ale výsledky byly převapivě dobré.
pak se na to poněkud pozapomělo, nastoupily blesky s automatikou a ttl blesky, měření bleskové expozice ve více segmentech atd. ale jak se ukázalo samotné TTL má taky sé mouchy, tak se to opět objevilo na scéně a to je dobře.
terminologie
Mam pripominku k technicke terminologii, ktera je v tomto clanku pouzivana. Autor, ktery takovyto clanek napise a predesila hned v jeho pocatku sve technicke zamereni a vzdelani by mel pri jeho uverejneni predevsim pouzivat spravnou technickou terminologii a nezamenovat ruzne jednotlive pojmy. Uvadim jeden termin za vsechny, ktery me nadzvedl ze zidle. Muzete mne prosim definovat termin “sila jednotlivych zablesku”? Rozumim co je to intenzita zablesku.
Pripoustim, ze mnoha ctenarum to nemusi vadit, protoze “prece vime o co jde”, ale myslim si, ze v okamziku kdy se zacinaji pouzivat terminy jako zakon zachovani energie, synchronizace … atp. jsou ambice na technicky popis problematiky trochu jinde nez v prazdninovem serialu o fotografovani v lidovych novinach a mela by se v podobnych textech dodrzovat dusledne spravna a konzistentni terminologie jednotlivych odbornych pojmu, protoze tento text ma oslovit jinou skupinu. Ono to potom po precteni muze dopadnout jako pouhe seti moudra bez toho, aby se vedelo o cem se vlastne pise. Tu predchozi vetu neberte prosim jako osobni utok na Vas a jinak celkem zajimavy text.
zdravi Pavel
terminologie
Vážený pane,
psaní bez háčků a čárek je nedodržování pravidel českého pravopisu.
Je to stejné jako nedodržování technické terminologie.
S pozdravem Linka
terminologie
Mily pane Linko,
psani bez hacku a carek je uzus, ktery se doporucuje v internetove korespondenci. Pokud je to pro Vas novum tak si to rychle nekde nastudujte. Pak se nebudete divit a psat nesmysly.
S pozdravem Pavel
terminologie
Vážený pane,
psát bez interpunkce je novum staré přibližně 25 let a přibližně 10 let zastaralé. Nebo máte pocit, že se Japonci, Egypťané nebo Rusové omezují 26 znaky latinky jako je “zvykem” v českých zemích? (v době Unicodu apod.?)
S pozdravem
Vašek
terminologie
Máte pravdu… a na zastaralých mobilních telefonech se píšou SMS bez háčků a čárek dodnes… kam ta moderní technologie spěje…
Ale zpět k tématu, tato dikuse je k…. (nechť si čtenář doplní).
terminologie
Pardon, ale interpunkce (tecka, carka, otaznik, vykricnik a dvojtecka) je preci jen neco jineho. Hacky a carky nad pismeny… to je diakritika 🙂 Prosim neplest 😉
terminologie
Uz jsem nechtel, ale musim. Posilam Vam ukazku toho co mne doslo v dobe Unicode. A ted mne muzete opet neco psat o 10-ti letech zastaralych pouckach. Datum prijeti 4.8.2005.
VåŞený pane inŞenýre,
DÄ›kuji za zprĂĄvu, omlouvĂĄm se – minulĂ˝ tĂ˝den jsem mÄ›l dovol
terminologie
Ono to nebude Unicodem, nefunkční článek vidím mezi klávesnicí a židlí 🙂
terminologie
kdyby se Pavel či Levap v úvodu svého diskuzního příspěvku představil, jako expert na jazyk český, pak by mohla být vaše připomínka alespoň k věci. Takhle je to jen blábol…
terminologie
Vic fot Romane a zlepsi kompozici :-))))
inu – poraďte!
Nemám systémový blesk, zatím, ale krátce mám k disp. synchro na druhou lamelu. Fotím s bleskem málo a jen na film, tak výsledek nevidím hned 🙂
EOS – 5 : s vestavěný bleskem nebo externím, přes kabel ( Metz 402 ) se synchr. na druhou lamelu dosáhnu tedy např. u sportu a syX 1/200
a)mázlého pohybu a ostrého konce?
b) u delšího času se stativem – ostré popředí a korektně a ostře exponované pozadí, pokud se nepohybuje – (to platí u sy. na 1. i 2. lamelu)
c) u delšího času z ruky ostré popředí a dostatečně exponované pozadí, ovšem rozostřené – dáno dlouhým časem a klepajícíma se rukama?
Jen, jestli jsem to pochopil správně – dík.
raham
raham
inu – poraďte!
Třikrát ano, je to tak. S drobnou výhradou k bodu c), když se objekt bude pohybovat, bude ostrý na konci pohybu. Jinak platí poznámky z diskuze k nepřesnosti ohledně druhé lamely, tam jsem to nenapsal zcela rozumně.
Ovšem 1/200 vteřiny je docela krátká, takže to musí být poněkud rychlejší sport. Šachový turnaj bude bez máznutí 🙂
Hezký den,
Jan Hlinák
inu – poraďte!
Šachy nehraju, ale mají i ty “rychlopartie”, tam každej rychlej čas navíc dobrej 🙂
dík – raham
300D+420EX
Ahoj, nebude prosim nekdo z fora vedet zda pracuje synchro na 2.lamelu a korekce blesku na kombinaci 300D+420EX, v pripade ze nastaveno na tele fotaku? S internim bleskem funguje. Diky!
300d+420ex
Jo, s ruským fw funguje vše jak má, i korekce bleskové expozice.
300d+420ex
Supr, díky mk!
300d+420ex
no konretne tohle muze fungovat i bez ruskoeho FW – pokud se tedy druha lamela popr. korekce blesku popr. FP nastavuji na blesku a ne na fotaku (coz u 420 nevim ale spise bych si typnul ze ano). Kuprikladu na me sigme 500DG super je FW fotaku fuk protoze tohle se nastavi na blesku a jedeme.
dotaz k nikonu
vlastnim (kratce) D 70 a kdyz pouziji synchronizaci na druhou lamelu tak vestaveny i externi blesk (metz 54) blejsknou dvakrat poprve v okamziku zmacknuti spouste a podruhe na konci expozice, pricemz prvni zablesk je podstatne slabsi (toto plati pri TTL mereni, pri nastaveni blesku na A dojde jen k jednomu zablesku). Predpokladam ze prvni zablesk je modelacni pro TTL mereni, ale nevim jestli se do expozice projevi ci jestli je zablesk proveden jeste pred otevrenim zaverky? Vyzna se v tom nekdo lip?
dotaz k nikonu
Nejsem si 100% jistý, ale tak nějak to je. Při nastavení blesku na A si záblesk řídí sám blesk vnější fotonkou. Při TTL se měřívalo světlo blesku odražené od filmu z podle toho se řídila délka záblesku, 3D matrix byl automaticky vypnutý a žádné předblesky (tj. záblesky před otevřením závěrky) se nekonaly. U digitálních zrcadlovek je čip lesklý a nejde to takhle jednoduše a přesně udělat, proto se vše změří napřed při předblescích (myslím, že jich je víc jak jeden, ale oko to nerozliší) a pak se blesk řídí podle výsledku předblesků. Důležité je, aby váš Metz uměl s DSLR spolupracovat, na druhé straně u DSLR ke výsledek vidět ihned.
dotaz k nikonu
Předesílám, že fotím na film. Divím se, že předblesky před hlavním zábleskem vidíte. Já je nepozoruji (je to zlomek vteřiny). Já to pozoruji jen u tzv. redukce červených očí, tento režim však stejně nepoužívám, neboť je u externího blesku k ničemu a navíc zpožďuje reakci spouště o při reportáži dost podstatný časový úsek. Jinak co se týče teorie, předblesky probíhají ještě před otevřením závěrky, takže se při expozici nemůžou projevit. Mám Nikon F 70 (3D matrix metering) + Metz 54 MZ-3.
Autor je tendenční
Autor má pravdu, když píše, že straní Canonu. Některé argumenty jsou opravdu hrozné. Princip fungování bleskových funkcí je ale popsán dobře, tak aspoň začátečníkům ten článek k něčemu bude.
autor je tendenční
Autor má znalosti Canonu a tak se na něj zcela logicky odvolává. Argumenty jsou korektní, nevidím na nich nic hrozného.
Ono napsat univerzální článek napříč značkami je dost nereálné, každá se chová jinak a navíc jsou mezi nimi dost výrazné technologické rozdíly.
Tak asi tak,
JH