Břevnovský klášter

Za návštěvou zajímavých míst není třeba jezdit stovky kilometrů daleko, stačí se “jen” pozorně dívat, třeba i na místa, která denně míjíme bez povšimnutí. Jedním takovým místem je i benediktýnský klášter v Praze-Břevnově.

Je to místo dozajista zajímavé, ale také poněkud opomíjené kvůli své “nestrategické” poloze na okraji města, kam se běžní návštěvníci či cizinci málokdy dostanou. Tuto skutečnost je zajisté možno vnímat také jako klad, protože zde není nutno prodírat se davy cizinců jako např. na Hradčanech.

Břevnovský klášter byl založen pražským biskupem Vojtěchem v roce 993 a je nejstarším mužským klášterem u nás. Svatý Vojtěch patřil do rodu Slavníkovců (úhlavních nepřátel vládnoucích Přemyslovců) a po jejich vyvraždění roku 995 vykonával misijní činnost, mimo jiné také ve východním Prusku, kde zemřel. Klášter byl původně osazen mnichy řádu sv. Benedikta z italského Monte Cassina (nejstarší klášter vůbec). Centrem kláštera býval předrománský kostel vystavěný kolem roku 1040. Jeho krypta, objevená archeology až ve druhé polovině 60.let 20.století, je veřejně přístupná a patří mezi nejhodnotnější předrománské památky na území ČR.

Na místě bývalého předrománského kostela byl v letech 1708 až 1735 podle plánu Kryštofa Dienzenhofera vystavěn nový kostel sv. Markéty. Tato jednolodní sálová stavba patří k vrcholům českého baroka. Oltářní obrazy vytvořil významný barokní malíř Petr Brandl. Bránu do kláštera navrhl mladší z rodu Dienzenhoferů, stavitel Kilián Ignác. K 1000. výročí založení kláštera byl celý objekt na začátku 90.let kompletně opraven, a to včetně bývalého letohrádku zvaného Vojtěška, který se nalézá v klášterní zahradě. Vojtěška je pravděpodobně přístupná, protože čas od času jsou uvnitř k vidění lidé (a nejsou to mnniši), ale návštěvní doba a vstupné patří asi mezi utajované skutečnosti… (leda se zeptat někoho z mnichů).

Rozlehlá, volně přístupná klášterní zahrada sahá až na Petřiny ke studentským kolejím. Místní zajímavostí jsou určitě i původní zahradní terasy, které dříve sloužily k hospodářským účelům. Se zahradou sousedí i hřbitov, na němž jsou pohřbeny významné osobnosti, namátkou např. opat Anastáz Opasek, filosof Jan Patočka či zpěvák a básník Karel Kryl. Na hřbitově je zajímavá barokní kaple.

Klášter je v normálním provozu, vrátili se sem benediktýni. V kostele se konají pravidelné bohoslužby, z nichž zejména půlnoční mše na Štědrý den mívají neopakovatelnou atmosféru. Služeb kvalifikovaných průvodců můžete využít každou sobotu dopoledne i odpoledne. Při vstupu do objektu kláštera ani do zahrady návštěvníci neplatí žádné vstupné. Každoročně se v okolí kláštera také koná obnovené tradiční podzimní Břevnovské posvícení.

Cesta k Břevnovskému klášteru je jednoduchá. Autem k němu přijedete Patočkovou ulicí (přímo navazuje na Karlovarskou a z druhé strany na ulici Milady Horákové). Parkoviště je přímo u kláštera. Do Břevnova se dostanete snadno také tramvají č. 8 a 22 ve směru na Bílou Horu; vystoupíte na zastávce Břevnovský klášter. Poslední alternativou je přístup z Petřin (tramvajová stanice Větrník) kolem studentských kolejí a poté dolů přes klášterní zahradu.

Historické informace čerpány z:
Malé dějiny Prahy, autor Josef Janáček, Panorama 1983,
Dějiny Prahy v datech, kol.aut., Panorama 1988.

Snímky byly přístroji Praktica B 100 s objektivy Tair 135 mm f/2,8 a Mir 20 mm f/3,5, Praktica MTL 5 s objektivem Pentacon auto 50 mm f/1,8 a Olympus IS 100 s objektivem Zuiko 28-110 mm f/4,5-5,6.