Burgundskem motorovou lodí a na kole

Systém kanálů, vybudovaných jako dopravní cesty po Francii, dnes slouží turistice. Motorová loď tvoří pohodlný plovoucí hotel, úschovnu jízdních kol a přesunující se výchozí bod cyklistických výletů.

Strasbourg v dešti.

Řada cestovních kanceláří Vám dnes bez problému zprostředkuje zapůjčení motorové lodě nejrůznější velikosti, bohatosti výbavy a lokalizace pro plavbu po řekách a kanálech v různých částech Evropy. Z řady možností jsme zvolili střední Francii a týdenní trasu po Canal de Bourgogne, po řece Yonne a Canal de Nivernais. Celkové náklady na jednu osobu se rovnaly asi tak ceně levnějšího leteckého zájezdu do Turecka.

Bohoslužba v katedrále ve Strasbourg.

Cestou z Prahy jsme se zastavili ve Štrasburku, který by ovšem mohl být sám o sobě tématem pro samostatný článek. Proslulá 142 m vysoká gotická katedrála a hrázděné domy starého města jsou tak trochu nezaslouženě ve stínu toho, čím dnes město přitahuje pozornost. V kempu na okraji města jsme se u správce opět setkali s neochotou učit se či používat jinou řeč než francouzštinu. To se ostatně opakovalo ještě mnohokrát. V neděli jsme sice již dorazili do přístavu, ale patrně proto, že se v neděli nepracuje, jsme museli další noc strávit v kempu. V pondělí jsme se dozvěděli, že naše loď je připravena na opačném konci trasy, tedy nikoliv ve Vincelles, ale v Tonnerre. Naštěstí vedla trasa do jakéhosi oblouku, takže přesun se uskutečnil během jedné hodiny.

Cisterciánský klášter Abbaye de Pontigny.

Převzetí lodě probíhalo velmi jednoduše. Lámanou angličtinou nám bylo vysvětleno: „Tady se to startuje. Když se dá tahle páka dopředu, jede loď dopředu, dá-li se páka dozadu, jede loď dozadu. Než to ale přehodíte, počítejte do pěti. (Několikrát jsme se pak přesvědčili, že počítání do pěti může být velmi dlouhé, zejména, když se břeh rychle blíží.) Tady je kormidlo, tady se pouští topení, tady máte mapy a příručku.“ Ještě nás zaměstnanec agentury odvezl k prvnímu zdymadlu a rozloučil se s přáním šťastné plavby. 11,3 m dlouhá loď s třemi kajutami, dvěma záchody a sprchami, se společným prostorem s lednicí, sporákem a nádobím poskytovala dostatek pohodlí pro 7-9 osob. Když nás tedy mládenec opustil, snažili jsme se držet uprostřed kanálu a postupně si zkoušeli s lodí manévrovat. Nebylo to konec konců tak obtížné, jen se nesmí zapomínat na poměrně velkou setrvačnost a pomalé reakce lodě. Dokonce jsme se trefili do poměrně úzkého zdymadla, přivázali loď na „pacholata“ a po naplnění a otevření vrat pokračovali dál.

Katedrála v St. Florentinu.

Denně se dalo ujet asi 10 – 20 km plavebními kanály s 3 až 5 zdymadly. Podél každého kanálu jsou vybudovány cesty, které patrně sloužily koňskému pohonu nákladních lodí. Dnes tyto cesty, místy charakteru polních cest, jinde perfektně vyasfaltované, slouží jako dokonalé cyklostezky. Během jízdy lodě nebo při zastávkách, na které je dosti času, se dají podnikat na kole výlety do širokého okolí po půvabných kamenných vesničkách s gotickými kostely nebo často spíše s chrámy až katedrálami, z našeho pohledu značně předimenzovanými vzhledem k místním potřebám. Pokud se člověk vyhnul hlavním silnicím, byl provoz mezi vesničkami vcelku minimální a řidiči (na české poměry) velmi ohleduplní.

Jeden z takových výletů nás zavedl například k Abbaye de Pontigny, cisterciánskému klášteru založenému roku 1114 a vystavěnému v průběhu 12. a 13. století. Gotický kostel je dlouhý 117 metrů. Vnitřní vybavení vzalo za své během revolučních let koncem 18. století, a tak zde zbývá k obdivování jen okázalá architektura prezentující bohatství církve. Jeden z večerů jsme trávili v půvabném městečku St. Florentin. Z mnoha restaurací byla otevřena jen jedna jediná, ale i tam se dobře vařilo a víno bylo chutné. Ráno jsme ještě zajeli koupit ryby na grilování. To jsme provozovali během poledních či večerních zastávek, kdy jsme loď přivázali ke kolíkům zatlučeným do břehu.

Ve zdymadle.

Loď opouští zdymadlo.

Canal de Bourgogne skončil a přes zdymadlo jsme se dostali do řeky Yonne. Tam byl provoz trochu větší, potkávali jsme kromě výletních i lodě nákladní a museli jsme respektovat i dopravní značky na březích. Pro nezaujatého pozorovatele by naše diskuze mohly znít úsměvně: „Hele, támhle je nějaká značka, podívej se, co znamená?“ „Jak vypadá?“ „Dva žluté kosočtverce vedle sebe.“ Po nalistování v příručce: „Jó, tak to bude provoz v obou směrech tím mostním obloukem.“ Ve 100 m dlouhých zdymadlech se naše lodička ztrácela, ale obsluha fungovala stejně spolehlivě jako jinde.

Auxerre – staré město.

Marina v Auxerre.

Největším městem na naší plavbě bylo Auxerre, známé výrobou vína značky Chablis a úspěšným fotbalovým klubem. Do historie se zapsalo jako významné centrum ranné scholastické církevní filozofie 9. a 10. století. Dominantu města tvoří tři katedrály, mezi nimiž dominuje St. Etiénne. Úzké, křivolaké uličky s hrázděnými domy zachovávají městu středověký charakter. Přímo uprostřed města je dobře vybavená marína, takže večerní návrat z prohlídky města do vlastního bydlení je velmi pohodlný.

Na březích kanálu je stále co fotografovat.

Údajně nejkrásnější kanál ve Francii je Canal de Nivernais, postavený na konci 18. století k dopravě stavebního dříví do Paříže z dnes již Národního parku Morvan. Později se stal nefunkčním pro malé rozměry plavebních komor. Skutečně jejich šířka je jen o něco málo větší než šířka lodě. V zájmu zachování historického charakteru zdymadel zde nebylo ovládání nahrazeno elektromotory a automatikou, ale zůstalo ruční.

Nedaleko od naší cílové stanice ve Vincelles nás reklama lákala k návštěvě podzemní továrny na šampaňské – Caves de Bailley. Prohlídka rozsáhlých prostor vytesaných ve skále byla zakončena degustací zde vyráběných vín. Snad 10 či více místností velikosti velké tělocvičny obsahovaly statisíce lahví třpytivého moku. Jako by toho nebylo dost, tesali si svá díla místní kameníci do zdí, vlastně do skály ohraničující prostory.

Burgundsko je kraj vinic, které se táhnou po okolních kopcích kam oko dohlédne. Ve vesničkách jsou k dostání kvalitní vína ve specializovaných obchůdcích nebo výrazně levnější a ne úplně špatná v běžných obchodech a supermarketech. Kdo by odolal sklence burgundského zakusovaného vynikajícím kozím sýrem, že?

Burgundská vesnice.

Cyklostezky okolo kanálu.

Použitá technika: Canon 20D s objektivy Sigma AF 18-50mm f/2,8 EX DC, Canon EF 70-300mm f/4.5-5.6 DO IS USM, Canon EF-S 10-22mm f/3.5-4.5 USM, SanDisk Compact Flash 512 MB a 1 GB ULTRA II, i-Tec Digital Databank FlashTrax 40 GB.