Recenze profesionálního širokoúhlého zoomu z dílen firmy Canon.
Canon EF 17-35/2,8 L USM jsem si pořídila koncem roku 1998. Bylo to moje v pořadí druhé sklo z profesionální řady L. Vlastnila jsem v té době objektiv EF 20-35/3,5-4,5 USM. Důvodem ke koupi 17-35/2,8 L ale nebyla moje nespokojenost s tímto objektivem, jako spíš bezbřehé nadšení Canonem 70-200/2,8 L USM.
Můj první dojem ze 17-35/2,8 L byl poněkud rozpačitý. Kresba a přenos kontrastu u něj v žádném případě nedosahují kvality 70-200/2,8 L. Naopak bych řekla, že se nijak výrazně neliší od 20-35/3,5-4,5, který jsem jím chtěla nahradit. Také mi zprvu přišlo, že ohnisko 17mm je prakticky nepoužitelné.
Moje první fotografie s ním pořízené měly totiž naprosto katastrofálně rozmazané rohy. Všechno naznačovalo, že jsem vyhodila víc než tisíc dolarů oknem. Časem ale utracené peníze přestaly bolet a já jsem se se 17-35/2,8 L sžila. Naučila jsem se s ním zacházet a začala jsem vidět jeho přednosti. Na žebříčku mojí obliby vytrvale stoupal a v současnosti je mým nejoblíbenějším objektivem. Používám ho velmi často, jak při fotografování krajiny, tak i pro snímky reportážního typu, v exteriéru i interiéru. Fotografování si bez něj už nedokážu představit. Hlavním důvodem, proč jsem ještě nepřešla na digitál je, že na EOSu D60 by se z něj s faktorem 1,6x stal ekvivalent 27-56mm, čímž bych úplně přišla o krátká ohniska, která mám nejraději.
       |
| Ukázky fotografií pořízených objektivem Canon EF 17-35/2,8 L USM. |
Ultraširokoúhlý objektiv je nádherná hračka, se kterou se dají dělat úžasná kouzla a triky. (Například můžete na ulici často fotit z bezprostřední blízkosti lidi, aniž by to postřehli. Netuší, že když fotíte holuby procházející se vedle, vejdou se vám do záběru krásně i oni.)
Pohled na svět ultrakrátkým ohniskem je zpočátku velmi opojný a člověku chvíli trvá, než se s tak širokým úhlem naučí rozumně zacházet. První fotky pořízené stylem “jééé, to je nádhera, ono se mi to tam vejde úplně všechno” končí vesměs zklamáním. Co se na první pohled v hledáčku zdálo skvělé, na papíře nefunguje. Snímkům tohoto druhu typicky dominuje obrovské prázdné popředí, které je v lepším případě jen naprosto nezajímavé a v horším vyloženě šeredné, a vlastní fotografované objekty jsou na fotografii příliš malé a nevýrazné a spousta je jich namáčknutá až ke kraji snímku, divoce se kácí a je podivně deformovaná. U záběrů typu “jééé, to vypadá skvěle divně takhle zkreslené” zase člověk velmi často shledá, že to, co v hledáčku vypadalo skvěle divně, vypadá na fotografii už jen prostě divně a že ve svém nadšení přehlédnul milión rušivých věcí, které u takhle širokého zabíraného úhlu jsou zahrnuté v pozadí. Nejednou se na snímku objeví i nohy, ať už od stativu, nebo vlastní. Chce to trochu praxe, než si člověk osvojí, jak s extrémně krátkým ohniskem záběry vhodně vybírat, než si zvykne na to, jak blízko musí k objektům být, aby s nimi vyplnil popředí a naučí se více vnímat pozadí, a hlavně než konečně přijde na to, že extrémní širokoúhlé zkreslení je stravitelné pouze na omezeném počtu snímků a jak se mu dá pokud možno vyhnout.
|
|||
|
Technické specifikace
|
|||
|
Délka: |
95,7mm |
||
|
Váha: |
545g |
||
|
Průměr objektivu: |
83,5mm |
||
|
Průměr filtru: |
77mm |
||
|
Optická konstrukce: |
15 elementů v 10 skupinách, 2 asferické členy |
||
|
Úhel záběru: |
104o– 63o (93o– 54o horizontálně, |
||
|
Clona: |
7 lamel |
||
|
Minimální zaostřitelná vzdálenost: |
0,42m |
||
|
Maximální zvětšení: |
1:9,7 (záběr 32 x 21,4cm) |
||
|
Minimální clona: |
f/22 |
||
|
Motor: |
USM (prstencový) |
||
|
Full-time manuální zaostřování: |
ano |
||
|
Zoom/ostření: |
zvlášť (2 kroužky) |
||
|
Rotující přední element: |
ne |
||
|
Stupnice vzdáleností: |
ano |
||
|
Objímka na stativ: |
ne |
||
|
Sluneční clona: |
EW-83C II, dodávaná s objektivem |
||
|
Photodo MTF test: |
3,2 |
||
|
Geometrické zkreslení: |
-4,43 – +1,13% |
||
|
Skutečná ohnisková vzdálenost: |
17,4 – 33,6mm |
||
|
|||
Bodové hodnocení 17-35/2,8 L na základě MTF křivek na photodo není nijak vysoké, jen 3,2 z maximálních pěti bodů. Pro srovnání, EF 20-35/3,5-4,5 USM má 3,4 a 70-200/2,8 L USM 4,1. Je potřeba si tady ale uvědomit, že hodnocení u ultraširokých ohnisek bývá vždy o hodně nižší, než u normálních ohnisek a teleobjektivů. Dokonalá korekce optických vad je u nich totiž mnohem obtížnější. Typickou daní za široký úhel záběru je citelně nižší ostrost na krajích, celkový úbytek světla směrem do rohů a větší geometrické zkreslení. Čím kratší je ohnisko, tím větší problémy vznikají a tím hůře (výrazně) se eliminují, což se nutně projeví na výsledné známce. Hodnocení 3,2 není sice závratně vysoké, ale u objektivu tohoto rozsahu není špatné. Solidní známka. Odpovídá to i mým praktickým zkušenostem s tímto objektivem, který bych z hlediska kresby hodnotila jako velmi dobrý, ale nikoli vynikající. Vzhledem k tomu, že jde o objektiv určený hlavně pro profesionální fotoreportéry, není příliš překvapivé, že tento objektiv zachovává ostrost i plně otevřený. Pozoruhodné ale je, že v tomto směru se chová lépe při kratších ohniscích, nikoli při delších, kde by to teoreticky mělo být technicky jednodušší.
Objektiv má jeden zásadní nešvar a to opravdu výrazné soudkovité zkreslení na krátkém konci (viz přiložená ukázka). Pozitivní je, že při ohniscích nad 20mm se soudkovité zkreslení rapidně zmenšuje a na dlouhém konci je geometrické zkreslení jen nepatrné. U reportážní a krajinné fotografie je toto zkreslení akceptovatelné, je třeba s ním ale počítat a pokud možno se snažit vyhnout situacím, kdy by bylo příliš do očí bijící. Většinou to není nijak omezující. Pokud ovšem patříte k těm, koho i jen lehce zahnuté rovné čáry dráždí jako rudý hadr býka nebo pokud hledáte širokoúhlý objektiv na seriózní fotografování architektury, doporučuji na 17-35/2,8 L rychle zapomenout a poohlédnout se jinde.
|
| Soudkovité zkreslení při 17mm. |
Co se vzniku prasátek a ztráty kontrastu v protisvětle týká, se 17-35/2,8 L chová celkem rozumně. Napomáhá tomu i to, že přední člen je sice vypouklý, ale mírně zanořený. Přece jen je to ale zoom skládající se z velkého počtu optických členů, takže pokud je slunce přímo v záběru, tak prasátka dělá. Sluneční clona se dodává s objektivem a je zahrnutá v ceně. Vzhledem k obrovskému úhlu záběru je ale krátká a velmi široká, takže toho zas až tak moc nenastíní. Zato zabere poměrně dost místa, a to i nasazená obráceně na objektiv. Z tohoto důvodu ji s sebou často vůbec nenosím a raději se uchyluji k zastínění přední čočky jinými prostředky (vlastní rukou, tělem pomocníka apod.).
Úbytek světla směrem do krajů je u tohoto objektivu korigován velice dobře a je prakticky neznatelný. Objektiv také nemá tendenci vinětovat s filtry, a to ani s polarizačním filtrem v obroučce standardní tloušťky při ohnisku 17mm. Při kombinaci s dalším filtrem však již vinětace vzniká. Stejně tak dochází na širokém konci k vinětaci i s držákem Cokin řady P. S neupraveným držákem vinětace vymizí až někde kolem 24mm (v závislosti na natočení držáku). Kromě standardních filtrů o průměru 77mm, které se šroubují na přední přírubu objektivu, je možné používat také želatinové filtry zasunované do skrytého slotu na zadní straně objektivu. Tuto možnost jsem v praxi nikdy netestovala, ale domnívám se, že to může být užitečné. Problém
je v tom, že při ultrakrátkých ohniscích, kdy je úhel záběru velice široký, klasickým filtrem našroubovaným na objektivu zepředu, díky tomu, že je na rozdíl od vlastního předního členu objektivu plochý, procházejí paprsky pod velmi ostrým úhlem. Filtr tak dokáže způsobit značnou ztrátu ostrosti v rozích (která už tak není nijak zvlášť velká). Moje spokojenost s tímto objektivem rapidně vzrostla po té, co jsem na něm přestala používat ochranný UV filtr (i přes to, že šlo o poměrně kvalitní filtr ze série Hoya SMC). Na ukázce níže je jedna z mých prvních fotografií pořízených tímto objektivem, kdy jsem ještě UV filtr používala.
|
| Neostrost v rozích na fotografii pořízene s ochranným UV filtrem. |
Z technických specifikací a diskuse týkající se optické kvality by se možná mohlo zdát, že označení L a červená proužka jsou u tohoto objektivu spíš jen na ozdobu a že za nemalou sumu navíc člověk oproti EF 20-35/3,5-4,5 USM získá pouze o něco větší rozsah a světelnost a měkké semišové pouzdro s polstrovaným dnem a sluneční clonu, které se spolu se 17-35/2,8 L dodávají. Tak tomu ale docela není. Rozdíl mezi profesionálním objektivem řady L a levnějším objektivem amatérské třídy není zdaleka jen záležitostí světelnosti a optické kvality. Jde o celkovou konstrukci objektivu. Ačkoli mechanická konstrukce 20-35/3,5-4,5 je velmi dobrá a podle papírových specifikací se 17-35/2,8 L srovnatelná (také má interní ostření, nerotující přední člen, full-time manuální zaostřování apod.), tak ve skutečnosti, při praktickém provnání, vypadá tento objektiv vedle 17-35/2,8 L jako nuzná popelka. 17-35/2,8 L působí mnohem solidnějším dojmem a daleko příjemněji se s ním pracuje. Je dokonaleji utěsněný proti prachu a vodě, nasazený na těle je lépe vyvážený a kroužky zoomu a ostření jsou širší, takže se snáze se nahmátnou. Mají též výrazně hladší chod.
Pokud finance nejsou problém, mohu Canon EF 17-35/2,8 L USM doporučit. Rozdíl v ceně mezi ním a Canonem EF 20-35/3,5-4,5 USM je ale více než hmatatelný, přižemž oba objektivy jsou velmi dobré, výborné, vezme-li se v potaz skutečnost, že jde o ultraširoká ohniska a zoomy navíc. Investovat do Canonu EF 17-35/2,8 L se proto opravdu vyplatí jenom těm, kdo se orientují na reportáž, často fotí ve špatných světelných podmínkách a je pro ně důležitá co možná největší světelnost, těm, pro koho je absolutní nutností vysoká odolnost a mechanická kvalita objektivu, a samozřejmě také těm, komu je ohnisko 20mm stále ještě příliš dlouhé. Kromě tohoto zoomu Canon v současné době nabízí pouze dvě další skla kratší než 20mm, pevná ohniska 14 a 15mm. První z nich však stojí téměř dvakrát tolik co 17-35/2,8 L a druhý není rektilineární objektiv, ale rybí oko. Canon před nedávnem uvedl na trh nový objektiv EF 16-35/2,8 L USM, který má 17-35/2,8 L nahradit. Zatím jsem však neměla tu čest se s ním osobně setkat, ani jsem neviděla žádné důvěryhodné testy, takže nejsem schopná jeho srovnání se 17-35/2,8 L poskytnout.
Co k tomu dodat?
Zlate sirokouhle objektivy Flektogon z byvale NDR (dnesni orientacni cena od 1000,- az 2500,- Kc /tedy ne USD!/).
RE: Co k tomu dodat?
Snad vazne neverite tomu, ze v oblasti designu, materialu a technologie obecne nebyl ucinen za poslednich 20 let zadny pokrok.
RE: RE: Co k tomu dodat?
Mozna ano, mozna ne. Cekal bych reakci zalozenou na necem konkretnejsim, jako jsou MTF krivky, referenci na uverejnene testy a tak podobne. Reakce typu “prece neverite …” neni na miste. Mimoto Flektogon 20/2.8 je objektiv, ktery narozdil od plastaku Canona (17-35/2.8 L) ma vsechny mechanicke casti kovove a jeho opticka soustava ma devet elementu s minimalne tremi asferickymi cleny, takze bych ho nepodcenoval. Na fixni ohniskovou vzdalenost je devet clenu docela hodne. Jeden fotograf mi tvrdil (Singapurec, ktery rozhodne netrpi nedostatky financnicch prostredku), ze Flektogon je nejlepsi dvacitka vubec kdy vyrabena. Nejde mi tady o pohaneni Canona, ostatne ho mam take a narozdil od Radky mam i toho Flektogona. Pokud pujdu fotit sirokacem a bude mi zalezet na kvalite, Canon zustane doma a vezmu si Praktiku a Flektogon. Pokud bych sel delat fotky reportazniho typu, bude to obracene.
RE: RE: Co k tomu dodat?
Velice se omlouvam jeste jednou, ale zaujal mne clanek na fotoaparat.cz autora p.M. Mesky, ktery zde ocituji:
……diky dlouholeté izolaci za komunistickeho režimu, byla znacne prerusena kontinuita povedomi o fungovani marketingu a ruzných „pasti“ na zakazniky, ktere maji vyrobci mistrne zvladnute, byly (a jsou) projevy dost jednoznacne. Dusledkem teto neznalosti je, ze nasemu kupujicimu staci vhodne cilena reklama k tomu, aby si koupil fotoaparat, o kterem si mysli presne to, co se rika v reklame – aniz by alespon trochu kriticky premyslel o tom, jestli je vyrobek opravdu tak dobry, jak se pravi, …….
Hezky den preje,
Jarda
RE: Co k tomu dodat?
Nehodlam se poustet do filozofickych debat, co je lepsi (mam zkusenost s Flektogonem i s “plastakem”), mam jen drobnou pripominku k Flektogonu 20mm pro Praktiku: orientacni cena 1-2.5 tis. Kc je nejmene 2x podhodnocena, zejmena pokud mluvite o 2.8/20 MC. Ten byva tak za 5.5 tisice a vice.
RE: RE: Co k tomu dodat?
Navstivte laskave http://www.ebay.de
Pred tremi mesici jsem tam pro sveho syna zacatecnika sehnal Prakticu Super TTL se ctyrmi objektivy (200, 120, 50, 20 ) + Konvertor 2x a blesk vse za 65 Euro – v perfektnim stavu.
Je az neuveritelne jakym zpusobem se byvali enderaci zbavuji svych stroju…… (viz ma pripominka o markertingu)
Staromilci
To jsou tihle staromilci co tvrdí, že objektivem 50 mm na Praktiku se dělají lepší fotky než moderními zoomy, protože to přeci je pevné sklo. :o)
Rada radce a DaBovi
Doporucil bych Vam obema precist si Reflex zhruba o dva, tri mesice zpatky. Tedy konkretne prilohu o pouzite fototechnice a filmovem materialu u znamych ceskych profiku. No a tam se doctete, ze napr. Jan Saudek pouzil u realizaci sve svetove zname fotografie (vystavene s velkym uspechem v NY) Flexaretu a cernobily prosly Fomapan. Jen chci pripomenout, ze pokud se zeptate dal za Sumavou, kdoze je soucasny svetove vyznamny cesky fotograf, tak uslysite prave a bohuzel pouze jen o J.S. Takze: posledni fotohit v ZADNEM pripade neni zaruka uspechu. Foto je predvsim KUMST, NAPAD, INSPIRACE, TVRDA PRACE, HLEDANI A OMYLY, INVENCE. Rikam to proto, ze mam pocit, ze na uroven fototechniky se v posledni dobe klade zcela neumerny duraz a je povazovana za vselek. Snad proto, aby firmy vyrabejici toto zbozi mely patricny odbyt a prezily v dnesni konkurenci.
A co se tyce staromilstvi, nevim, ale opravdu u meho sirokouhleho Flektogonu 50/4 na P6 neni o soudkovitosti a jinych podobnych hloupych problemech ani vidu…….
RE: Rada radce a DaBovi
Prominte, ale to, co tu pisete, je demagogie. To, ze Saudek dokazal udelat fantasticke fotky, ktere mely svetovy uspech, Flexaretou na prosly Fomapan, ma s kvalitou objektivu pramalo spolecneho. Jini slavni fotografove pouzivaji treba i dirkovou komoru. Ano, plne s vami souhlasim, posledni hit fototechniky neni v zadnem pripade zarukou uspechu. Nemichejte tu ale prosim do sebe umeni a obycejne fotograficke remeslo, kdy clovek jednoduse chce mit na to, co dela, at uz je to umeni nebo ne (kazdy chceme mit vlastni svatbu vyfocenou, neni-liz pravda), pokud mozno kvalitni, versatilni nastroj, se kterym se prijemne pracuje a ktery usnadnuje dosazeni potrebnych vysledku. Ano. S Flexaretou i vasim Flektogonem jde bezesporu delat vynikajici fotky. Ale zrovna tak jde taky kacet stromy rucni pilou. A jeste jeden dodatek bokem: 50mm objektiv na 6×6 je ekvivalentni cca 25-30mm objektivu na 35mm formatu (podle toho, vezmete-li za zaklad srovnani uhlopricku nebo delsi stranu). Takze nadymani se, ze netrpi stejnymi problemy, jako ultrasirokuhly zoom na kratkem konci, tu opravdu neni na miste.
RE: RE: Rada radce a DaBovi
Omlouvam se, cely cas jsem mel na mysli kumst. Ze jde jen o remeslo jsem se dovtipil az ted.
RE: Rada radce a DaBovi
Přečetl jsem ho velice podrobně. Taky jsem Flexaret (VII) měl a po přechodu na Praktiku jsem byl hrubě rozčarován špatnou kvalitou snímků, která se vrátila až nyní, při použití středně drahého zoomu (nelze ovšem dost dobře srovnávat kino a 6×6). Dokonce jsem jeden čas fotil s Nikonem FM 2 a pevnou padesátkou, takže myslím, že kvalitu dokážu posoudit poměrně dobře.
A navíc mi prvidelně procházejí pod rukama kvanta fotek z rozličných aparátů a je to někdy tristní pohled. Takže moderní technika zcela jistě nedahradí nedostatek nápadů, ale pokud vedle budou dva stejně kvalitní fotografové, ovšem s rozdílně kvalitní technikou, kdo asi vyhraje…
zajimavy test
Dulezity je, na co to kdo ma. Reportaz? Pak je to super vec, to jo, byt z meho pohledu predrazena, sigma 17-35/2.8-4 poskytne mozna ekvivalentni sluzbu (MTF curves jsem ovsem nevidel). Architektura? Tam je preci nutny pevny ohnisko, z ultrawide asi nejlip Zeiss 21mm popr. nejaky slusny wide-shift, ale i kvalitni 28mm (Canon, Nikon, Zeiss) staci. Panoramata krajiny? To ten 20-35 plne vyhovuje. Akty a portrety … to je podle mne jedno cim, stejne nejdulezitejsi je osobni zpracovani v temne komore.
Ja fotim radsi na pevny (17-28-50-100-300), ale spis z toho duvodu, ze to lip vidim nez se zoomem a vysoka svetelnost se proste casto hodi.
Takze Radce zavidim, ze ma tohle sklo, moc se mi libi (ten zoom myslim) a s jejimi zavery souhlasim, ale asi bych si C 17-35/2.8 nekoupil, byt vim, ze to je jasne nejlepsi ultrawide zoom, co existuje.
Jinak budme radi za ten test, malokdo tohle sklo nejen v CR ma a test je to nanejvys objektivni.
Dobre svetlo.
Testy
17-35/2,8 L je velice dobrý objektiv. V testech objektivů na http://www.photozone.de/ je již nový 16-35/2,8L, který je hodnocen lépe, ne však tak dobře, jako starý 20-35/2,8L objektiv. Zajímalo by mě, jestli někdo nemá zkušenosti i s těmito objektivy.
Porovnání s EF 16-35
Doporučuji článek http://www.luminous-landscape.com/reviews/lenses/16-35.shtml
Srovnání je subjektivní, ale vzhledem k autorovi vcelku důveryhodné.
Podivné komentáře
Pročetl jsem si článek a poté i následné komentáře. Článek je napsaný dobře, zasvěceně a s láskou (což však nemusí být vždy kladem) a přehledně seznamuje s tím, co můžete od daného objektivu čekat. Přestože mě nepřesvědčil o tom, že koupě 17-35/2,8L by pro mne byly správně investované peníze (nehledě na to, že systémem EOS nefotografuji), pozastavil jsem se nad scestností a nemístností většiny komentářů. Je to jako kdyby k článku o digitálním kompaktu někdo napsal, že Nikon FM2 fotí v dvacetistupňovém mrazu, a to i bez baterie, nebo k článku o tvůrčím využití hloubky ostrosti, že babička s BoxTengorem nemusela ostřit vůbec a jaké že měla fotky!
“mate peknou vybavicku, ale ted mi ukazte fotky”
Nekdy se ptam, k cemu ty nekonecne debaty o technice. Drtiva vetsina fotek je pro laiky a ti opravdu neresi soudkovitost, superostrost… Tak jak rekl jeden pan:”mate peknou vybavicku, ale ted mi ukazte fotky.”
Otazka na Radku
Dobry den
Cetl jsem vas clanek a zaujala mne zminka.O jeste neuskutecnenem prechodu na digital.Mohu to teda chapat tak ze az bude na trhu dig.telo vhodne pro vas objektiv prejdete na digital.Bude to mit pro vas nejake vyhody?Ptam se proto,ze si hodlam zakoupit aparat a neustale vaham jestli SLR nikon F100 nebo digital Nikon D100.Jestli bych se ,ale rozhodl pro D100 tak by mne vznikl asi stejny problem s objektivem hodlam totiz pouzit jako zaklad Nikon 17-35/2,8.
Dekuji za dopoved Radim.
RE: Otazka na Radku
Vzhledem k tomu, ze za rok nafotim asi tak 100 filmu, vetsinou diaky, pritom valna vetsina je odpad, vyberu z toho jen pomerne malou cast, papirove fotky 10×15 nedelam temer vubec, zvetseniny si tisknu ve formatu 30x45cm sama na inkjetu a hodne delam pro web, takze stejne chci mit vsechno v digitalni podobe, tak si od digitalu slibuju znacnou usporu casu, mista i penez.
Otazka na Radku II.
Dobry Den
Hodlam zakoupit objektiv Nikon 17-35 f2,8 ,ale ted mam problem a to je vaha 750g.Vaham ted jeste nad pevnym ohniskem Nikon 20 2,8 vaha 250g.Vas Canon 17-35mm ma podobnou vahu 550g.A tak se vas chci zeptat jestli stoji zato na cestach tahnout navic 500g Nikonu a nebo z praxe byste volila spis pevne ohnisko pro mensi vahu.Mam ted brouka v hlave vasim vyrokem ze C 17-35 f2,8 se nejak vyrazne nelisi od C 20-35 f3,5-4,5.Vim ze Nikon je jina firma,ale nemam moznost si je vyskouset a tak mam obavy z podobnych pocitu jako vy.Nevim jestli to risknot a nebo rovnou vybrat lechci a levnejsi N 20mm 2,8 nebo N 18-35mm 3,5-4,5.Dekuji za odpovedi.Radim.
RE: Otazka na Radku II.
Jen vy sam si muzete rozhodnout, co a kam jste ochotny tahnout. V moji vybave patri 17-35/2,8 spis k tem lehcim objektivum, nosila jsem ho v batohu na zadech uz ledaskde a kvuli vaze bych ho za pevne ohnisko ani 20-35/3,5-4,5 rozhodne nevymenila.
Rozdil na fotografii
Chci se zeptat,kdybyste vyfotila objektivem Canon 20-35mm f3,5-4,5 a nasledovne s Canon 17-35 f2,8 bylo by mozne najit rozdil fotografii?Uvazovala jste nekdy o koupi pevnych ohnisek?
RE: Rozdil na fotografii
Priznam se, ze ac k technice mam vztah kladny, tak nejsem zas az takovy nadsenec, abych si sama pro sebe delala prima srovnani jednotlivych objektivu na identickem zaberu a zkoumala pod mikroskopem miniaturni rozdily v ostrosti. Vsimam si pouze rozdilu, ktere vidim normalne v praxi – tj. bud na diacich na prosvetlovacim pultu, normalni lupou, kterou pouzivam pri trideni (zvetseni 4x), nebo pak na zvetseninach 30x45cm (standardni velikost mych fotek – drive jsem si je nechavala delat z dia klasicky, v soucasne dobe si je tisknu sama na inkjetu). Mezi 20-35/3,5-4,5 USM a 17-35/2,8 USM L jsem zadny rozdil, ktery by byl natolik napadny, ze by mi takhle bez primeho srovnani padnul do oka, nezpozorovala. Na kvalitni zvetseniny dane velikosti staci oba, takze rozdil mezi nimi je pro me prakticky jen v jejich svetelnosti, rozsahu a mechanicke konstrukci. Muj pritel Radek, ktery rad detailne zkouma ostrost na skenech 4000dpi tvrdi, ze 17-35 L je ostrejsi. V MTF testech na photodo ma zase ale zase souhrnne hodnoceni vyssi 20-35. Tak si vyberte. :-))) Kdyz jsem u tech hodnoceni na photodo: funguje to pro me u objektivu, ktere znam, pomerne spolehlive. Rozdil jedne nebo dvou desetin v souhrnnem hodnoceni v praxi nepoznam, ctyri, pet desetin a vice uz ale vidim. Co se pevnych ohnisek tyka, tak mi nejak k srdci neprirostla. Nekolik jich sice take vlastnim, ale to jsou spis specialni veci (14mm, 100mm makro). Nutkani poridit si na krajinky misto 17-35L pevnou dvacitku nemam. Jednoznacne davam prednost flexibilite zoomu a jejich kvalita je pro me dostacujici.
CZ 16-35/2,8
zajímalo by mne jak je na tom CZ 16-35/2,8…sece stoji 50k což jistě dnes nedám, nevím kolik stojí 17-35L od Canonu ale možná by je šlo trochu porovnat.