Canon EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM

Teoretický i praktický exkurs do hlubin jednoho z nejrozšířenějšíh základních zoomů.

Canon EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM je v dnešní době jedním z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších základních zoomů pro bajonet Canon EF. Patří do střední řady objektivů Canon, svojí cenou se pohybuje ale spíš na jejím dolním kraji (v Čechách v současnosti přibližně 13700 Kč, v USA 250 dolarů). Na trh byl poprvé uveden v listopadu roku 1992. Od té doby prodělal některé menší změny (např. počet lamel clony se zvětšil z 5 na 7 a váha vzrostla o 10g) a od října 2000 se prodává ve verzi II, která má navíc i trochu jinou povrchovou úpravu.

Mechanická konstrukce tohoto objektivu je velmi sympatická. Je vyvážený, velikostí a váhou dobře padne k tělům Canon EOS střední a nižší třídy. Zoom se ovládá samostatným otáčecím kroužkem, tzn. nejde o tzv. „push-pull“ zoom. Jedna drobná věc, kterou na zoomech od Canonu oceňuji, je, že kroužek zoomu a manuálního ostření mají odlišnou texturu, takže člověk vždy i poslepu ví, který z nich zrovna drží. Ostření je řešené interně a přední element se při zaostřování neotáčí, což obzvlášť oceníme, pokud budeme tento objektiv používat s polarizačním nebo přechodovým filtrem.

Ultrasonický motor pohánějící autofokus je rychlý a tichý. Objektiv má dokonalejší „ring“ USM, který umožňuje „full-time manual focusing“, t.j. v AF režimu je možné kdykoli, pokud autofokus zrovna neostří, dle libosti manuálně přeostřit bez přepínání objektivu do MF režimu. Například tak můžeme při vybírání záběru snadno na hrubo ostřit manuálně nebo naopak poté, co po namáčknutí spouště fotoaparát zaostří, manuálně zaostření doladit. Pozor, je tu jeden háček. V servo režimu určeném pro pohyblivé objekty, kdy fotoaparát při namáčknuté spoušti plynule přeostřuje, dodatečně manuálně změnit zaostření nelze – pouze se pak přetahujeme o vládu nad ostřením s autofokusem. To je trochu nepříjemné hlavně u těl nižší třídy, kde nelze mezi jednotlivými módy přepínat, ale fotoaparát rozhoduje sám, jestli zaostření zamkne nebo bude plynule přeostřovat (a obvykle se rozhodne pro přeostřování i u statických objektů, protože ho zmate náš rukotřas).

Po stránce optiky Canon EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM představuje solidní střed. Samozřejmě od něj, coby od zoomu střední třídy, nelze očekávat stejnou kvalitu, jako od pevných ohnisek nebo profesionálních zoomů řady L. Nicméně na druhou stranu svojí kvalitou (jak optickou, tak i mechanickou) výrazně předčí Canon EF 28-80mm f/3,5-5,6 dodávaný v setech a i většinu podobných objektivů v této třídě od jiných výrobců. (Viz např. MTF křivky na photodo.) Příjemné je, že kvalita kresby podstatně neklesá ani při plně otevřené cloně.

Hlavními nedostatky, které bývají Canonu EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM vyčítány, jsou nešvary, které jsou u zoomů střední a nižší třídy spíš pravidlem než výjimkou – trochu měkčí kresba na delším konci a větší geometrické zkreslení. V oblasti krátkých ohnisek má poměrně výrazné soudkovité zkreslení, které směrem k delsím ohniskům vymizí, až nakonec přejde v podušku. Domnívám se, že v údaji na photodo (viz tabulka výše), který udává soudkové zkreslení i na dlouhém konci, jde nejspíše o překlep, zatoulané mínus. Měření na zoom-net indikuje podušku a potvrzuje to i ukázka níže. Mně osobně geometrické zkreslení EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM nevadilo, ale pravda je, že v jistých situacích může být nepříjemné, viz např. tento důkaz o existenci dutosvěta, který na FotoPrůvodci prezentoval Zdenek Bakštein:

Důkaz existence dutosvěta. Foto Zdenek Bakštein. Ukázka geometrického zkreslení EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM.

Co mi u EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM spíš vadilo, byla jeho tendence vinětovat na širším konci. Polarizační filtr
Tiffen běžné tloušťky způsoboval na diapozitivech černé růžky. Při foceni na negativ to tolik nevadilo, jelikož růžky obvykle zůstaly mimo výřez aplikovaný automatikou minilabu. Ještě více vinětovala při 28mm neznačková nevykrajovaná gumová sluneční clona a to i přes to, že údajně byla určená pro širokoúhlé objektivy, byla velmi mělká a moc toho nezaclonila. Doporučuji proto raději používat originální pevnou vykrajovanou clonu k tomuto objektivu určenou (EW-63); při nasazování je třeba dbát na to, aby zapadla do správné polohy a výřezy byly natočené tak, jak mají. Chování objektivu v protisvětle je i bez clony poměrně slušné. Pokud je slunce ale přímo v záběru, je potřeba počítat s prasátky (stejně jako prakticky u každého jiného podobného objektivu, skládajícího se z tolika optických členů).

Canon EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM byl prvním objektivem, který jsem si ke svému Elanu IIe (americká verze EOSu 50E) pořídila. Používala jsem ho jako svůj základní objektiv zhruba dva roky. Dělala jsem z něj zcela běžně
zvětšeniny 20×30 cm a 30×45 cm a byla jsem s ním až na drobné výhrady, zde zmíněné, naprosto spokojená. Neuváženě jsem se ho zbavila po té, co jsem si pořídila Canon EF 70-200/2,8 L USM a zamilovala se do toho, jak
kreslí. Filozofie, že člověk převážně používá základní zoom stejně buď na širokém nebo naopak na dlouhém konci a že lepší kvality dosáhnu, když místo konců EF 28-105/3,5-4,5 USM budu používat EF 17-35/2,8 L USM a EF 70-200/2,8 L USM a pro těch zbývajících pár fotek udělá dobrou službu EF 50/1,8 II, zněla velmi lákavě. Bohužel v praxi se mi příliš neosvědčila. Výsledkem bylo neustálé žonglování s objektivy. Velice rychle jsem se k základnímu zoomu vrátila, i když tentokrát je to EF 28-70/2,8 L USM. Je to vynikající sklo, ale 105mm na delším konci mi u něj přece jen chybí.

Canon EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM – schéma optické soustavy (převzato z materiálů firmy Canon).

Rozlomený Canon EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM na těle Elan IIe (americká verze EOSu 50E).

Dalo by se říci, že tuto recenzi píšu in memoriam. Můj přítel Radek používal výše zmíněný památečný EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM ke své všeobené spokojenosti až do loňského podzimu, kdy se (objektiv, nikoli můj přítel) stal obětí nehody ve fotografických kruzích nazývané „arc de tripod“ . Fotoaparát s objektivem připevněný na stativu, ponechaný z dosahu fotografa, náhle opíše ladný oblouk velkého poloměru, načež se jeho takto nabytá rychlost za hlasitého křápnutí promění v mechanickou deformaci. V případě mého Canonu EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM došlo k jeho rozštěpení na dva kusy. Výsledek vidíte na jednom z obrázků. Vnitřnosti objektivu jsou poměrně složité a dost zajímavé. Podrobnější exkurzi do nitra Canon EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM najdete na photoscene. Připravil ji pro vás Steve Weixel a jeho text do slovenštiny přeložil Milan Marônek.

Co říci závěrem? Člověk nemůže mít všechno. Univerzálnost, kvalita optiky, cena, velikost a váha nejdou ruku v ruce. Canon EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM je z tohoto pohledu podle mého názoru velice zdařilým kompromisem. Ideální objektiv na cesty. Pokud váháte mezi ním a EF 28-80mm f/3,5-5,6 nebo nějakým podobným levnějším objektivem od jiného výrobce, doporučuji nerozpakovat se a sáhnout hlouběji do kapsy, případně s koupí počkat a dostřádat na něj. Solidní optika a velice příjemná mechanická stavba EF 28-105mm f/3,5-4,5 USM za nějaký ten peníz navíc stojí. Nebudete litovat. Navíc oproti objektivům od jiných výrobců máte zaručeno, že pokud se v budoucnu rozhodnete nahradit tělo novějším modelem, u originálního objektivu Canon zaručeně nebudete mít problém s nekompatibilitou. Pokud zase až tak hluboko do kapsy nemáte, ve střední třídě Canonu existují dvě další alternativy, Canon EF 24-85mm f/3,5-4,5 USM a Canon EF 28-135mm f/3,5-5,6 USM IS. U EF 24-85mm f/3,5-4,5 USM jsou lákavé ty 4 mm navíc na širším konci. Už méně lákavých je 85mm na dlouhém konci a vyšší cena. Canon EF 28-135mm f/3,5-5,6 USM IS je ještě o pořádný kus dražší, ale za tuto cenu získáme o malinko lepší optickou kvalitu, větší rozsah a hlavně stabilizátor obrazu. Za zvážení můžou stát také např. profesionální zoomy od Sigmy: AF 28-70mm f/2,8 EX Aspherical DF nebo novější AF 24-70mm f/2,8 EX Aspherical DF. Tyhle objektivy ovšem nezatíží mnohem více jen peněženku, ale také fotobrašnu.