Možná jste někdy zatoužili mít něco pro „boj zblízka“. Možná obdivujete fotografy, kteří tvořili s malým, tichým, nenápadným fotoaparátem. Možná se vám zrychlí tep při pohledu na Konicu HEXAR, Bessu či jejich sestru Leicu. „Když slušela Eugenovi Smithovi, bude slušet i mně!“, říkáte si v noci. Ovšem většině z nás se také zrychlí tep při pohledu na cenu, které je pod krásnými malými stroji uvedená. Přesto existují cesty jak si hledáčkový aparát pořídit a pokud člověk sleví třeba z výměnných objektivů, můžete si svůj sen splnit.
Již nějaký čas řeším, jaké si pořídit záložní tělo. Moje představa je tělo odolné, mechanické, s vestavěným expozimetrem. Ideální Nikon FM2 nebo FM3A. Ale já jsem canonista a pořizovat si k záložnímu tělu ještě další skla – to by se kapánek prodražilo (a ani to tělo není z nejlevnějších). Canon nic podobného Nikonu FM2 nemá (snad jen výborný Canon AE-1, ovšem se starým bajonetem) a díky systému EOS bych opět měl mít dvoje skla. Nakonec jsem usoudil, že shánět jenom záložní tělo jenom jako zálohu je neefektivní, ale že druhý aparát by přinést nějakou další „přidanou hodnotu“, nejlépe právě v „boji zblízka a ve tmě“. No a odtud byl jenom krůček k hledáčkovému fotoaparátu, který bude malý, tichý, nenápadný, bez kopajícího zrcadla. Bude mechanický s expozimetrem, bude se mi líbit a budu ho mít rád.
Po různém hledání a vážení, nijak ovšem dlouhém, padla moje volba na výrobek firmy Canon – Canonet G-III 17, který jsem si odnášel z bazaru za 2900 Kč i s futrálkem.
Canonet G-III 17 je kinofilmový hledáčkový fotoaparát s pevným objektivem. Uveden na trh byl na jaře 1972 a prodával se až do léta 1982 a stal se tak údajně s více než jedenácti lety nejdéle prodávaným aparátem firmy Canon. Celkově se prodalo okolo 1,2 milionu kousků. Canonet G-III 17 byl pokračovatelem řady Canonet a navazoval na své úspěšné předchůdce Canonet 28 (dnes se prodává okolo 1000 – 1200 Kč) a New Canonet QL17 a QL17L (L znamená Luxory). Canonet 28 založil charakteristicky „krabicoidní“ design této řady. Neměl ještě možnost nastavení citlivosti filmu, ale již používal pokrokové měření světla (systém EE). Disponoval objektivem Canon 40mm f/2,8, ohniskovou vzdáleností, která se pak stala pro celou řadu charakteristická. New Canonet QL17 (uvedený v roce 1969) byl o chlup menší než Canonet 28 a disponoval objektivem Canon 40mm f/1,7. Díky takové světelnosti povýšil celý přístroj o kvalitativní stupeň výše. Umožňoval také měření s prioritou času, plný manuál a samozřejmě měl také velmi dobrý dálkoměrný hledáček.
Jejich následovník, Canonet G-III 17, se stal dalším logickým článkem v řadě. Písmeno G a římská III v názvu značí „Grade Up“ a třetí generaci této řady. Jde o 35mm fotoaparát opatřený pevným objektivem Canon 40mm f/1,7, skutečné kočičí oko. Fotografování je možné buď v plně manuálním režimu (závěrka disponuje časy od 1/4 sec. do 1/500 sec., režimem Bulb a samospouští) nebo v režimu automatickém (systém EE) s prioritou času. V praxi to vypadá tak, že nastavujete čas a aparát automaticky přiřazuje clonu podle změřeného světla. Dostupné clony jsou od nádherných 1,7 po průměrných 16, což může v extrémních podmínkách (sníh, pláž) volat po neutrálním filtru, který lze našroubovat na závit o průměru 48mm.
|
| Stupnice na objektivu. |
Hledáček je spřažen s dálkoměrnými zrcadly a vybaven korekcí paralaxy, vidíte tedy zarámování budoucí fotografie. Současně je v hledáčku umístěna clonová stupnice s rafičkou, která indikuje měřícím systémem nastavenou clonu a současně informuje o přeexpozici nebo podexpozici. Je-li světla moc nebo naopak málo, zablokuje měřící systém spoušť. (Dost dlouho mi trvalo zjistit, že zablokování spouště je funkcí a nikoliv poruchou aparátu :-)). Fotoaparát je schopen fungovat v rozsahu EV 3,5 – 17 (ISO 100) a pojme filmy citlivosti ISO 25 – 800. Nutno nastavit manuálně, DX kód se samozřejmě nekoná. Natahování se děje standardní páčkou se zpětným chodem.
Zaostřuje se pomocí žluté skvrny v hledáčku, kdy otáčením objektivu docílíte toho, že obraz ve žluté skvrně není zdvojený. Zaostřovací vzdálenost je 0,8m až nekonečno. Přístroj také disponuje sáňkami pro blesk (hot shoe) a synchronizačním konektorem. Synchronizace blesku je pro všechny časy! Velmi vtipně je vyřešeno zakládání filmu. To „QL“ uvedené na těle fotoaparátu totiž neznamená „quality“ jak jsem si myslel, ale „Quick loading“, tedy rychlé zakládání! A opravdu. Druhá cívka je vybavena vtipným udělátkem, že stačí vytáhnout film z kazety po vyznačenou značku, zavřít fotoaparát a natáhnout závěrku. Film je založen. O tom, zda je dobře založen, respektive jestli se správně posunuje, informuje pruhovaný „poskakovací“ indikátor na zadní stěně přístroje. Jednoduché stejně jako u současných fotoaparátů.
|
| Pohled na kontrolní diodu stavu baterie. |
Přístroj je také vybaven počítadlem snímků, které se automaticky resetuje při každém otevření těla. Celá automatika je poháněna knoflíkovou baterií v originále 1,3V H-D mercury, která se velmi špatně shání a to nejen u nás, ale i ve Spojených státech. Nicméně je možné ji nahradit baterií PX625A, která u nás na trhu existuje a stojí okolo 20 Kč (!). Potěšující!
Z uživatelského hlediska je přístroj hodnocen velmi dobře. Na photographyreview.com je jich k přečtení přibližně dvacítka. Uživatelé kladně hodnotí zejména ostrost objektivu, robusnost a spolehlivost těla a také cenu. Autor jedné recenze tvrdí, že tento objektiv byl testován prakticky se stejnými výsledky jako Leitz 40mm Summicron, který byl v tehdejší době určen pro Leicu.
V záporech uvedených tamtéž se objevuje nemožnost výměny objektivů (což je dáno koncepcí), nemožnost měření v manuálním režimu a obtížně sehnatelná baterie.
Nikdo z recenzentů na photographyreview.com neměl přístroj v servisu a to jej jeden z nich používá údajně již 20 let a vyfotil s ním více než 800 filmů.
Někteří více entuziastičtí uživatelé jej neváhají srovnávat s Nikonem FM2 nebo dokonce s Leicou. Ať už si o takových názorech myslíme cokoliv, porovnáme-li ceny těchto přístrojů s tím, že Canonet disponuje kvalitním světelným objektivem, asi jsme schopni pochopit, že člověk je ochoten Leicu nechat doma a do kapsy si vzít Canonet.
Fotografování s Canonetem je … jaksi … jiné. Člověk zvyklý na autofokusovou zrcadlovku se bude možná cítit trochu nesvůj. Především ostření pomocí dálkoměrného hledáčku je jiné než ostření na matnici nebo autofokus. Hledáček není tak příjemný jako moderní matnice a ostření je třeba se prostě naučit. Doteď se mi stává, že točím zaostřovacím kroužkem na opačnou stranu, popřípadě nezaostřím vůbec. V horších světelných podmínkách se ostří poměrně obtížně, protože žlutá skvrna v hledáčku je vidět hůře. Stejně tak člověka čeká překvapení, když přetočí aparát o 90 stupňů do polohy nastojato. Normálně se totiž v hledáčku zdvojují svislice a na ně se ostří. Ovšem poté, co člověk uchopí aparát nastojato, marně zdvojené svislice hledá. Jsou z nich totiž horizontály! Nicméně po nějakém čase to začnete zvládat. Již poloha páčky, pomocí které otáčíte zaostřovacím kroužkem, indikuje, kam je zaostřeno, a časem se člověk naučí tohle vnímat podvědomě.
Velmi milé je fotografování s tak světelným objektivem. Clona 1,7 umožňuje fotit tam, kde méně světelné objektivy nestačí. Navíc lze nastavit měření až na ASA 800 a pokud chcete více, je možné scénu naměřit na 800, vypnout automatiku a dopočítávat expozici pro 1600 nebo 3200. Při troše praxe to není problém. Za jednu z hlavních výhod považuji neexistenci sklápěcího zrcadla. Díky jeho absenci je možné udržet z ruky delší časy. Jako kritický pro focení z ruky je označen čas 1/30, ale zkoušel jsem i 1/15 s velmi dobrým výsledkem a údajně lze udržet i 1/8, jak někteří říkají. Závěrka je vůbec velmi tichá, jen si tak „cvakne“ a je hotovo.
|
| Pro lepší představu velikosti přístroje je zde zobrazena ruka standardní (moje). |
Ocenil jsem to, když jsem byl nedávno fotografovat divadlo. Jednoaktová hra, dva herci, plné divadlo, úplné ticho. Když zabzučel autofokus a prásklo zrcadlo, měl jsem pocit, že jsem vystřelil z pušky a že se na mě všichni musí dívat. Vynechám, že jsem potom ještě při opatrném plížení na jeviště nakopl vrzající schůdky tak, že jsem se málem svalil a od publika si tak vyžádal salvu potlačovaného smíchu. Někdy je focení vážně těžký…
|
| Pohled na zaváděcí systém filmu QL – quick loader. |
Přístroj je při používání velmi pohotový. Z brašny jej vyjmu dříve než zrcadlovku Canon a protože se nemusí zapínat, je připraven daleko dříve. Objektiv se zdá skutečně velmi kvalitní. Neprováděl jsem žádná objektivní měření a porovnání, ale podle filmů, které jsem nafotil, můžu říci, že je rozhodně lepší než setové zoomy. A to – zdá se – jak ostrostí, tak přenosem kontrastu. Maximální zvětšeninu, kterou jsem z něj dělal, byla 30×40 (Ilford 400 push na 800 volaný v Microphenu) a bez nejmenších problémů. Jistě by se dalo docílit i větší zvětšení. Nevyzkoušel jsem chování v protisvětle, protože toho zatraceného světla je teď tak málo, že když svítí slunce sedím v práci a naopak. Očekávám však odrazy, protože čočky objektivu nejsou opatřeny antireflexní vrstvou.
Canonet se mi stal častým společníkem. Beru ho tam, kam neberu zrcadlovku. Nosím ho do práce, na různé cesty, vždy připraveného. Na vážnější akce ho beru jako záložní tělo, což se mi nedávno skutečně vyplatilo. Při divadelním představení došel film zrovna při děkovačce (já vím, jsem trouba). Ale protože se dá Canonet bez problémů nosit na krku i jako druhý, bylo prohození aparátů dílem okamžiku.
A tak jediné, na co ve slabých chvilkách žehrám, je nemožnost výměny objektivů. Ale pak si vždycky vzpomenu na cenu a v duchu se malému příteli omlouvám.
Velmi dobry clanek!
Tento typ clanku vysoce ocenuji. Je klasickou ukazkou toho, jak si clovek racionalne vybira fototechniku podle svych potreb a alespon pro mne je to modelove chovani. Uzitkove vlastnosti predevsim! Vedet na co techniku prave potrebuji, zvazovat pro a proti! A naklady – cena velmi prijatelna. A pokud se clovek rozhodne pro jiny typ, tak nazpet toto zarizeni proda s minimalni ztratou! Neni prece zadny kumst poridit si vybavu za 50 tisic Kc a na cvych snimcich videt zakrivene steny domu. A pak muze akorat tak s obtizemi odprodat za mene, nez polovinu poriovaci ceny….
Nicmene, je to podivne, ale obecne, racionalni chovani je dnes jaksi “neslusne”. I proto tento clanek vysoce ocenuji! Setkal jsem se s nazorem: “prece nechcete tvrdit, ze fotoaparatem z bazaru udelate lepsi snimek nez ja, s vybavou za 65 tisic!”
Vice takovych clanku!!! Hodne stesti!!
Bravo
Díky za krásné povídání.
Je vidět, že jste to psal s láskou ke svému novému nenáročnému a odolnému příteli.
A je i klidně možné, že člověk teď nějakou dobu v bazarech o Canonenta nezavadí… 🙂
Hodně radosti a dobrých záběrů!
Napájecí články – náhrada
Jelikož vlastním obdobný rozkošný dálkoměr od Canonu (sic! :-), musel jsem rovněž řešit otázku náhrady napájecích článků a zjistil jsem, že článek H-D mercury lze bez problému nahradit těmito typy: Panasonic LR44, Duracell LR44, Vinnic L1154, Energizer A76, Varta V13GA, Philips A76, Kodak KA76, atd., což všechno jsou t. zv.: knoflíkové alkalické články, jež jsou obvykle snadno k dostání a jejich cena se pohybuje mezi (zhruba) 11 až 20 Kč.
Yashica
K názoru, že levným aparátem nelze udělat dobrou fotku: včera jsem viděl u kamaráda nádhernou náladovou fotku ptáků kroužících okolo kostelní věže. Ano, nebyla ostrá, nebyla to fotka z ornitologického atlasu, ale atmosféru měla úžasnou. Vznikla jakýmsi kompaktem, který si autor koupil (za cca 140 korun) při prvním výletu na kole za železnou oponu v nějakém frcu v Německu. A teď ke Canonetu: oceňuji možnost nastavení v manuálním režimu. Mám Yashicu GT 35 electro, což je dálkoměr s clonovou automatikou a to nastavení mi tam moc chybí! Její objektiv Yashinon 45/1,7 je však nejlepší objektiv z mé brašny, hrubým testem jsem zjistil, že hravě překonává Pancolar 50/1,8 i Minoltu AF 50/1,7 v kresbě (zejména na plnou díru) i rozlišovací schopnosti! Je jasně vidět, že tzv. pokrok není vždy cestou kupředu k vyšší kvalitě, že podbízivost masám, jimž vládne fix focux, AF a zoom objektivy se světelností 10 na “hornom konci” je vlastně cestou zpět k primitivismu. Ano, dřív průměrní amatéři vládli flexaretami na střední formát, pak prakticami, pak APS kompakty a nyní 1,3 Mpix digiťáky s obrázky v rozlišení pro web. Zpátky na stromy!
RE: Yashica
Yashica Electro 35 GT ma automatickou zaverku s predvolbou clony (1/500 – 40 sec.) – nejdelsi cas ve svoji tride.
http://www.yashica-guy.com/document/chrono.html
RE: Yashica
Vase Yashica ma clonovou predvolbu a aut. elektronickou zaverku.
http://www.yashica-guy.com/
http://www.yashica-guy.com/document/chrono.html
mM
RE: Yashica
Trochu mne zaujala ta posledni veta tveho clanku. Zkraje pises o fotkach, ktere vystihuji atmosferu, o fotkach, ktere zachycuji okamzik a nejsou urceny pro dokonale a presne vystizeni reality urcene pro encyklopedii.
Levny megapixelovy digital je sice z technickeho hlediska na nejspodnejsi hranici, ale naladu a napad na nem take dokazes zachytit. Je levny a muze si jej poridit i nekdo, kdo ma napad a hluboko do kapsy, muze si jej poridit i nekdo, kdo teprve hleda a kdo casem pujde dal a dal. Nebral bych to tolik jako podbizeni se masam. bral bych to i jako prilezitost. Nejen ten, kdo ma drahe a kvalitni vybaveni za spoustu penez je fotograf, respektive ten, kdo jej ma, jeste nemusi byt dobrym fotografem.
Olympus XA
Take jsem si koupil takovy kompakt. Na serveru http://www.cameraquest.com jsem si pred casem precetl nadsenou recenzi na Olympus XA. Zjistil jsem, ze ve znamem bazaru “u Pazdery” ho za 2900,- maji. Tak jsem ho zakoupil. Koupi provazela lehci neduvera, je to neuveritelne oskliva plastova vec. Pak jsem ovsem zjistil, ze ona vec vubec neni takova hracka jak se mi puvodne zdalo. Objektiv zuiko 35/2.8, automaticka zaverka s preferenci clony, Olympus navic sdeluje v hledacku, jakym casem se bude exponovat, zaostrovani s dalkomerem – a kdyz sundate pridavny blesk, cele se vam to vejde do kapsicky u kosile. Objektiv sice neni zadny super zazrak, ale beznemu setovemu zoomu se v pohode vyrovna a kdyz zaclonite s kresbou zadne problemy nejsou. Existuji jeste zjednodusene modely tohohle zazraku XA1, XA2 a XA4 Macro DX. XA1 je hracka pro deti, ma selenovy expozimetr a uplne jednoduchy objektiv fix fokus. XA2 ma objektiv 35/3,5, programovou automatiku a zaostrovani odhadem bez dalkomeru. XA2jek maji ve vsech bazarech stohy. Nemam na XA2 zadny nazor, nikdy jsem ho nezkousel. XA4 Macro DX ma objektiv 28/3,5 a nemusel by byt vubec spatny – je ale velmi malo k videni. Predpokladam, ze zrejme existuje jeste XA3, ale ten jsem jeste nikdy nevidel. Bude-li nekdo zvazovat koupi, osobne bych radil Olympus XA bez cisla …
RE: Olympus XA
Souhlas. XA jsem taky mel, akorat mi nedavno odesel do vecnych lovist (praskly segment zaverky). Ale na to, ze to je takovy plastovy kompakt, tak slouzil 22 (!) let. Objektiv je podle me velice dobry, je to peticockovy Zuiko. Delal jsem z neho zvetseniny 30*40. Absenci manualu lze obejit zmenou ISO nastaveni. Akorat ma max ISO 800. No ale ted jsem si koupil mju2 a taky si nestezuji…ale z toho jsem jeste foto 30*40 nedelal, ta knevim jak si stoji objektiv. Navic do nej nabijim jen 1600 nebo 3200 filmy a pak je to na vecer na tah idealni:-)
Dálkoměr
Dokud jsem neměl vlastní zrcadlovku, fotil jsem s dálkoměrnou Minoltou AL-F mých rodičů. Je jí, stařence, už asi 30 let, ale když se dnes dívám na fotky z ní, smekám. Jasně, časy 1/30-1/500 jsou dnes dost bída a měření není 3D matrix, ale v porovnání s dnešními běžnými kompakty jsou výsledky pořád min. o třídu lepší.
Dost mi na ní vadila absence kompenzace expozice (má pouze clonovou automatiku), ale vlastně až po koupi zrcadlovky mi došlo, že je to možné řešit změnou citlivosti filmu, která se nastavuje páčkou na objektivu po 1/3EV. Jednoduchý, ale nádherný starý stroj(ek), brzy po něm znovu sáhnu.
RE: Dálkoměr s aut. bleskem
Minoltu Hi-matic F jsem koupil levne na burze “eBay.de” a byl jsem velmi prekvapen vykonem tohoto asi 30 let stareho fotaku. Perfektne ostre a spravne exponovane diaky za extremnich svetelnych podminek, ticha programova zaverka (1/750 – cca 5 sec), snadne ovladani, nenapadnost.
Problematicke u techto kamer je pouzivani modernich el. blesku s automatikou. K dispozici je mechanicka bleskova automatika (tehdejsi posl. vykrik techniky), ktera po nastaveni smerneho cisla blesku ovlada clonu v zavislosti na ostreni.
Chceme-li vyuzit automatiku blesku – napr. pri neprimem osvetlovani od stropu – je nutno vynasobit cl. cislo nastavene na blesku vzdalenosti [m], na kterou budeme fotografovat a toto tzv. “smerne cislo” nastavit na fotoaparatu.
QL 17
Vlastním Canonet QL 17, musím vyzdvihnout jeho velmi kvalitní mechanické zpracování. Skoro všechny funkce aparátu zajišťuje objektiv – na něm se nastavuje clona, čas, citlivost filmu, samospoušť, přepnutí na automatiku, a tuším že i synchronizace závěrky. Výše popsaný systém blokace spouště je velmi důmyslný a v praxi užitečný. Tělo obhospodařuje pouze film. Objektiv se mi osvědčil při fotografování spíše bližších objektů. Při ostření na vzdálené objekty a na nekonečno mě objektiv o svých kvalitách nepřesvědčil – nepředpokládám ale, že s tímto typem aparátu bude někdo mít ambice tvořit krajinnou fotografii. Mám k tomuto fotoaparátu velký dluh, jelikož poslední roky leží spíše ve skříni než v brašně. Konica Hexar, která zaujala jeho místo je ale jiné kafe…
Minolta
Mám obdobně dobré zkušenosti s Minoltou Hi-Matic F. Nemá sice tak světelný objektiv, ani manuální nastavení, zato mne stála jen 900 a fotky jsou z ní skvělé a je dost odolná i pro dětské ruce.
Jak nakupovat?
Zdravím! Mooc pěkný článek. Rozhodně jsem neměl v plánu si ke své zrcadlovce (Nikon F65) pořizovat něco dalšího, ale občas bych dal cokoliv za něco “do kapsy” a stále na úrovni! Opravdu uvažuji o tom si ho pořídit. Co by mě však zajímalo je, na co si dát při nákupu aparátu pozor! Nemám totiž s bazarovou koupí foto výbavy žádné zkušenosti 🙁 Také by mě zajímalo, jak se chová přístroj v mrazu (ty baterky mě trošku zaskočily) – má stejné výhody jako plně mechanické zrcadlovky?? Děkuji za Vaši odpověď!!
RE: Jak nakupovat?
No, dal bych si pozor na mechanicke poškozeni, jestli nic nerachtá, nic není ulomené atp. Pak bych se soustředil na ostření – tedy na chod zaostřovacího kroužku, zejména v krajních polochách. Pak samozřejmě objektiv, jestli není poškrábaný nebo jinak poškozený. Měla by chodit měřící automatika – čili rafička v hledáčku se musí hýbat. Pohledem do objektivu lze zkontrolovat, jestli se při stisku spouště zavírá clona v závislosti na intenzitě světla – tedy jestli automatika skutečně clonu ovládá. No a taky jestli průohledový hledáček je dostatečně jasný a lze na něj ostřit. Ta dálkoměrná zrcadla se ráda špiní a slepnou. V mrazu nemám zatím zkušenosti – jen lehce pod nulou a to bylo bez problémů. Jinak když dojde baterka, nebo přestane z nějakého důvodu automatika měřit, lze s ním fotit jako s plně mechanickým aparátem. Expozici buď odhadovat nebo měřit expozimetrem externím.
RE: RE: Jak nakupovat?
Skromne bych pridal, ze je velmi uzitecne mit vyhrazene alespon dva tydny na prakticke odzkouseni. Tam se da take dost poznat.
A pokud nekdo nechce tuto dobu zkousky akceptovat – pak asi radeji nebrat, ma k tomu duvod.
praktica
koukam, ze dost lidi premysli podobne – koupi si super vybaveni a pak zjisti, ze jsou situace, kam se jim nechce poradnej a drahej fotak brat. uvazoval jsem uplne stejne a ke sve canonove vybave jsem si poridil starickou prakticu, kterou bez strachu valim v aute a taham kamkoliv a jeste jeji objektivy muzu s adapterem pouzit i na canonu, coz treba u flektogonu 20/2.8 je cenove a vykonove velmi zajimave.
GIII QL17
Uvedeny Canonet pouzivam jiz ctvrty rok a moje pocity jsou v podstate stejne. Mereni funguje velmi dobre s puvodnim rtutovym clankem, nove baterie s vyssim napetim (1,5V vs. 1,35V) vedou k mirne podexpozici. Cidlo v objektivu ma ponekud sirsi zaber, nezli by odpovidalo 40mm objektivu, takze u nekterych scen s podilem oblohy ma tendenci premerovat: vynikajici pomuckou je (nejlepe originalni) slunecni clona, ktera pomuze vyznamne i prenosu kontrastu objektivu bez modernich vrstev. Obvyklou zavadou, ktere je zapotrebi venovat pozornost pri koupi, je vedle vule ve vedeni objektivu funkce clonove automatiky: v rezimu A totiz Canonet pri stisku spouste nejprve zacloni na zmerenou hodnotu, clonu zablokuje a teprve potom exponuje. Blokovani clony ma vsak tendenci nekdy “proklouznout” a fotoaparat pri domacknuti spouste jeste o 1/2 az 1 clonovy interval pricloni. V “manualu”, t.j. pri zmereni expozice a naslednem nastaveni clony krouzkem se tento jev neuplatni.
Podrobny a fundovany referat lze najit na http://www.cameraquest.com /classic cameras, pro mne byl prave tento clanek inspirujici.
Zdenek.
RE: GIII QL17
Jen pro dokonale upresneni doplnuji uplnou konkretni webovou adresu k predchozimu prispevku (primo na zminovany aparatek): tady (smele si kliknete, melo by se to otevrit v novem okne).
Tak uz tusim…
Mel jsem na nej spadeno a chodil jsem se na nej koukat ke (znovuotevrenemu) Skodovi… tak ted uz tusim kdo mi ho tam vyfouknul..?
Prave, ze predem jsem si na internetu nastudoval parametry a “recenze” na podobne dalkomery a QL 17 G-III byl velkym favoritem… Nakonec jsem si poridil dalsi z klasickych “dobre vychytanych” aparatu a to Yashicu minister D (uvedeni do vyroby 1963). Take velmi zajimavy pristroj (napriklad zabudovane merici cidlo a expozimetr), ktery by stal za clanek.
Zrejme spolecna vec u vsech techto starych fotaku je nemoznost ziskani puvodniho typu baterie. Da se sice nahradit soucasnou PX 625, ale je tam drobny rozdil oproti původnimu napeti baterie (1,35 puvodne, oproti soucasnym 1,5). Promerovanim jsem nakonec dospel k tomu, ze je nutne nastavovat citlivost vlozeneho filmu o 2 stupne nizsi nez je jeho prava hodnota (nastavit 100 ASA misto 400 ASA; nebo 400 misto 1600 apod.) pak vestaveny expozimetr funguje korektne…
Nezdolný Canonet
V roce 1972 jsem držel přednášku v Tokyu a pořadatelé mi po diskuzi atd, atd, předali dárek : Canonet.
Fotil jsem s nám po celou dobu japonského pobytu a po mnoho dalších cest a to k naproste spokojenosti. Po roce 1989 jsem stále dokonale funkční přistroj předal další rodinné generaci, kde slouží do dnes a to prokazatelně dobře (t.j. po 31 létech).
Poznámky k objektivu
Měl jsem jej asi dva roky, než jsem ho loni prodal. Fotky z něj nejsou špatné, ale potenciální kupce bych upozornil: kontrast není takový, jako dnešní pevná 50. Ostrost je výborná. Přenos polotónů je trochu nezvyklý – kdo vidí rozdíly mezi B&W fotkami z 50-tých let a dnešními, bude vědět, co myslím. Na retro fotografie tedy ideální nástroj. V prostisvětle hází prasátka, i když to není kritické, hvězdička bývá hodně protažena. Clona 16 už je spíše nouzovka. Tedy raději do přítmí, než na plné slunce.
V manuálním módu nefunguje měření, ale má to AE lock na spoušť, což s nezávislým ostřením naprosto stačí.
Je dobré nechat vyčistit dálkoměr – hledáček dost prokoukne.
Jinak je tichý, dá se na něj napojit i klasická drátěnka, má opravdu i PC konektor na blesk apod. 🙂
No, třeba se tu ozve jeho dnešní majitel a přidá něco sám. Já jsem s ním byl spokojený, ale nemůžu tahat šest foťáků a nějaké horší tedy musely pryč.
Myrra
NEJEN CANONET 🙂 (zajimavy odkaz)
http://infoto.kotwa.net/
Sice uz to delsi dobu neaktualizuju, protoze jsem skoncil se studiem a nemam cas, ale nejake ty informace, ciste technicke, tam jsou. A je to nejrozsahlejsi misto informaci o Zenitech E na celem (i svetovem) internetu.
Ondrash
Fujica
Mam podobne skusenosti so sqelou fujicou, ktoru moja mama dostala niekedy okolo promocii a to uz bude stvrt storocia. Teraz s nou fotim ja (absolvovala 4 roky na pusti, utopenie pri raftingu vo svedsku, mnozstvo nesetrneho zaobchadzania …), dokonca praskle sklicko na telemetri je nahradene sklickom z diaku, a fotky su uzasne. Sice nemam moznost kontrolovat expoziciu, ale inak je sqela. A mam lepsie vysledky na diakoch (kodak) ako na negative! Jo, ma rada Kodak a neznasa Fuji – zeby si videla do rodiny 😉
D.
CANONET 28
Dlouho jsem hledal fotak, ktery by nebyl tak tezky jako muj Nikon, a ktery bych se nebal mit neustale u sebe. Za 600 korun jsem koupil plne funkci a velice zachovaly New Canonet (GIII jsem nesehnal). Uznavam, je to nizsi model s mensimi moznostmi a jednodussim objektivem. Prvni film me ale velmi prijemne prekvapil. Pozil jsem prumernou ctyrstovku, a 18*24 fotky jsou ostre, spravne exponovane. myslim, ze kdo hledate zalozni pristroj jako zapisnicek, neni co resit.
Canonet 28
Vlastním Canonet 28 již 31 let a jako “záložní tělo”
je opravdu perfektní.Jen malá poznámka k článku
o G-III 17.Canonet 28 má možnost nastavení citlivosti
filmu.S pozdravem Petr z Brna.
Canonet G-III 17
O techto krasnych kamerach si lze pocist na nemecke strance http://www.canonet.de/
Gratuluji Vam k tomuto fotaku, ktery je ve svoji tride nejvyse cenen. Za nim je hned Minolta Hi-matic 7sII.
a co canonet 16
u nas v bazari maju canonet 16 za 2000sk.jaky je rozdiel oproti 17?tu neviem nikde zohnat
RE: a co canonet 16
si si isty ze to je 16?
ani v canon museum (http://www.canon.com/camera-museum/camera/series/f_net.html) nic take nepoznaju …
tak asi nie 16
tak asi to nebola 16
ja som to len tak rychlo pozrel.
ale uz je to aj tak jedno lebo dnes som ho bol kuknut a uz ho nemaju.8{
Clonovy kruzok
Som cerstvym majitelom toho malickeho deduska.
T.j Co znamenaju cisielka na clovom kruzku za A?
Su zvyraznene zelenou farbou (28. 20. 14.)
Canonet
Ta čísla znamenají nastavení směrného čísla blesku (ano, tento aparát umí i “TTL” měření). Jinak mám Myrrův kousek, po vyčištění už ani nevrže (ale bylo tam písku 🙂 a se sluneční clonou jsou i ty kontrasty vcelku únosné. Používám ho na bw a mám pár pěkných starých zašlých časů…. Tomáš
canonet
TTL ? ty si robis srandu… je to FLASHMATIC funkcia ktora podla zaostrenej vzdialenosti a smerneho cisla blesku nastavi vhodnu clonu. Trochu som to pouzival a fotky boli super…
Pozn.: Canonet vsak nepouziva LEN vzdialenost, ale nastavuje clonu aj podla vonkajsieho osvetlenia, takze ked je vonku vela svetla tak privre trochu viac, a blesk funguje len na prisvetelnie – fill-flash. Perfektne !