V dnešním pokračování se podíváme na focení přímo z fotoaparátu přes kabel do Capture One – neboli na takzvané tethered fotografování.
Úvodem bych chtěl upozornit, že Capture One používám ve verzi pro Mac. Verze pro Windows se může v některých detailech odlišovat a i když se snažím ověřovat rozdíly na obou platformách, nejsem schopen garantovat, že něco nepřehlédnu. Uvítám případně jakékoliv doplnění v komentářích pod článkem.
Fotografování přes kabel přímo do Capture One je funkce, která nemůže v Capture One chybět už kvůli jeho nepřehlédnutelnému zaměření na profesionální fotografy – při studiové práci je to dnes už pro mnoho z nich standardní technika. Abyste mohli této možnosti využívat, musíte mít podporovaný fotoaparát. Mezi ně patří samozřejmě bez výjimky všechny modely Phase One a Mamiya Leaf, ale většinu čtenářů bude spíš zajímat, že Capture One podporuje v tomto směru většinu zrcadlovek Canon a Nikon a také řadu modelů od Sony. Uživatelé ostatních výrobců, kteří (snad jen s výjimkou Pentaxu) typicky zastupují segment kompaktů a bezzrcadlovek, naopak přijdou zkrátka a přímé fotografování a nastavování fotoaparátu přes kabel využít nemohou. Pořád nicméně mohou využít alternativní metodu, ke které se dostaneme příště.
Fotografování do Capture One (tethered shooting)
Ale zpět k fotografování přes kabel. To se ovládá pomocí nástrojů v záložce Capture postranního panelu – pokud jste jí odstranili, můžete jí vrátit zpět kliknutím pravým tlačítkem na seznam záložek a z menu pak zvolit Add Tool Tab → Capture. K dispozici jsou následující nástroje.
Náhled expozice (Exposure Evaluation)
 |
| Nástroj náhledu expozice |
Náhled expozice je speciální případ histogramu – od obyčejného nástroje Histogram se liší tím, že zobrazuje informaci o předchozím snímku v okamžiku jeho vyfocení a tedy bez případných následných úprav. To je důležité proto, abyste mohli v případě potřeby správně doladit expoziční parametry pro další snímání. Barevný proužek pod samotným histogramem je pak ukazatel expoziční správnosti nasnímaných dat – zelená část měřiče je ideální, zatímco červená oblast naznačuje přeexpozici a šedivá podexpozici. Výpočtem je pak určen střed expozice označený čárkou. Měření je samozřejmě jen pomocným ukazatelem a můžete pracovat i s klasickým histogramem po úpravách.
Pojmenování příštího souboru (Next Capture Naming)
 |
| Nástroj pojmenování souborů |
Pojmenování souborů vás nepřekvapí, pokud obdobnou funkci používáte při importu, exportu nebo třeba při dávkovém přejmenování. I zde jsou k dispozici tokeny zapisované do políčka Format, které do jména souboru mohou vkládat různé dynamické informace, a k dispozici jsou případné uložené předvolby, k nimž (a také k interaktivnímu výběru tokenů) se dostanete po kliknutí na tlačítko s trojtečkou vedle pole Format.
Textové pole Name slouží pro rychlé pojmenování celého focení – je tedy ekvivalentem například k Job Name v exportu. I pro něj platí, že jej nestačí vyplnit, ale je třeba se na něj i odkázat pomocí stejnojmenného tokenu, jak vidíte na obrázku.
Nakonec nechybí ani informační pole Sample, které vypisuje název souboru pro následující pořízený snímek. Pokud pracujete v názvu s číselným čítačem, může být třeba jej před focením resetovat – například z menu nástroje (tlačítko s trojtečkou v jeho záhlaví) nebo z hlavního menu Edit → Counters → Reset Capture Counter. Této funkci můžete případně i přiřadit vlastní klávesovou zkratku.
Umístění příštího souboru (Next Capture Location)
 |
| Nástroj umístení souborů |
Je samozřejmě také třeba nastavit, kam se nafocené soubory uloží, k čemuž slouží nástroj Next Capture Location. I u něj najdeme podobu s importem fotografií. Položka Store Files určuje cílovou složku, přičemž výchozí volbou je ukládání přímo do katalogu (Inside Catalog) a složku mimo katalog můžeme nastavit volbou Choose Folder. Poměrně překvapivě ale schází možnost vytvořit dynamicky podsložku, takže pokud chcete při tomto způsobu focení používat například podsložky s datem v názvu, musíte si je vytvořit ručně. Z tohoto důvodu zde také nenajdete informační řádek Sample – jelikož jméno složky nemůže být určeno dynamicky, neměl by co ukazovat. Místo něj zde najdete informaci o zbývajícím volném místě na cílovém disku, což se může hodit například při fotografování pro timelapse videa.
Úpravy příští fotografie (Next Capture Adjustments)
 |
| Nástroj úprav fotografií |
Před focením se můžete také rozhodnout, zda se na právě pořízený snímek mají automaticky aplikovat nějaké úpravy. Na rozdíl od importu tady nejsme zcela odkázáni na uložené předvolby a styly (byť ani ty nechybějí – najdeme je pod volbou Styles), ale můžeme ručně nastavit barevný profil (ICC Profile) a otočení snímku (Orientation).
Kromě toho jsou zde ještě dvě zajímavé volby nazvané Metadata a All Other, které si žádají detailnější popis. Nejde v nich totiž nastavit nějaké konkrétní hodnoty, ale pouze kopírování z dřívějších snímků. V praxi to tedy znamená, že vyfotíte první snímek, zpracujete jej podle svých představ a pak už můžete na všechny další aplikovat stejná metadata (volba Metadata) nebo úpravy (volba All Other). Obě možnosti nabízejí následující varianty:
- Defaults – nekopírují se žádné úpravy/metadata, pouze se aplikují výchozí hodnoty (včetně těch, které jste si případně uložili sami jako výchozí)
- Copy From Last – úpravy/metadata se zkopírují z předchozího snímku
- Copy From Primary – úpravy/metadata se zkopírují z vybraného snímku – vybraným snímkem se rozumí ten, který je aktivní (označen kliknutím myši v náhledech) v okamžiku snímání
- Copy Specific From Last – z předchozího snímku se zkopírují pouze vybrané úpravy/metadata. Poté, co tuto volbu aktivujete, se objeví dialog, v němž zaškrtnete, které hodnoty chcete do nových snímků přenášet.
- Copy Specific From Primary – stejné chování, jako u předchozího nastavení, jen zdrojem je opět aktivní fotografie namísto té poslední
V případě úprav (All Others) je navíc k dispozici volba From Clipboard, která umožňuje na následující snímky aplikovat úpravy, které jste předtím standardním způsobem zkopírovali do schránky.
Nastavení fotoaparátu (Camera Settings)
 |
| Nástroj nastavení fotoaparátu |
V této paletě jsou dostupná všechna nastavení fotoaparátu, která jeho výrobce umožnil přes kabel měnit. Mám vyzkoušeno jen propojení s Nikonem D810 a v tomto konkrétním případě mohu potvrdit, že snad neexistuje jediná volba, kterou by odsud nešlo změnit – od způsobu měření a ostření přes vyvážení bílé až po custom funkce nebo třeba názvy uložených uživatelských nastavení. Přiznám se, že jsem ten obří seznam ani neproklikával celý, nastavení je mnohem víc, než bych kdy mohl potřebovat.
Ovládání fotoaparátu (Camera)
 |
| Nástroj ovládání fotoaparátu |
Pro mě osobně je ve většině případů dostačující pro nastavení fotoaparátu paleta Camera. Zde najdeme jakousi interaktivní obdobu stavového displeje fotoaparátu, z nějž můžeme rychle a přehledně měnit základní parametry, jako je clona, čas, ISO, korekce expozice, režim snímání, způsob měření nebo ostření či vyvážení bílé. Lze předpokládat, že podle typu fotoaparátu může být nabídka funkcí mírně odlišná.
A v neposlední řadě zde najdeme také tlačítko spouště – to je to bílé kolečko vpravo dole. Alternativou je položka hlavního menu Camera → Capture a nebo klávesová zkratka Cmd+K (respektive Ctrl+K). Jednu z těchto možností použijete samozřejmě v případě, že fotíte dálkově ovládaným fotoaparátem na stativu. Pokud jej naopak držíte v ruce, používáte standardní spoušť a fotografie se jen odesílají do Capture One.
Živý náhled (Live View)
Už minule jsme si řekli, že v případě plně dálkového fotografování můžete používat také okno se živým náhledem, které se otevírá z menu Window → Live View. I to má své vlastní nástroje, které se mohou v některých případech hodit.
 |
| Okno živého náhledu |
Navigátor (Live View Navigator)
 |
| Nástroj navigátor |
Stejně jako „normální“ navigátor i tento zobrazuje celou fotografii s označeným výřezem (pokud máme fotografii v hlavním zobrazení zvetšenou). Výřez zde můžeme posouvat, ale pozor, obraz v navigátoru se průběžně neaktualizuje a pokud změníte kompozici, musíte stisknout tlačítko Refresh.
Ovládání živého náhledu (Live View Controls)
 |
| Nástroj ovládání živého náhledu |
V ovládání živého náhledu můžeme změnit natočení obrazu (Orientation), což se hodí pokud naklonění fotoaparátu zmate vnitřní senzory a obraz se otáčí nesprávně. Posuvníky Lightness a Quality jsou nastavení určená pravděpodobně pouze pro fotoaparáty Phase One – přinejmenším pro Nikon jsou neaktivní. Tlačítko EPV, které je vidět na obrázku, jen naopak dostupné jen(?) pro fotoaparáty Nikon a mělo by přepínat mezi simulací nastavené expozice a zesíleným obrazem, který je vhodnější například pro přesné zaostření. Uživatelé techniky Canon by na stejném místě měli mít tlačítko DOF, které přepíná mezi nastavenou clonou a plně otevřeným objektivem.
Nejšikovnější v této paletě je podle mého názoru volba Focus doplněná šesticí tlačítek, které umožňují posouvat zaostření po větších, středních a nejmenších krocích v obou směrech. To je vynikající nejen pro přesné zaostřování, ale také pro fotografování makra pro následné skládání ostrosti (focus stacking). Krásná funkce, palec nahoru.
Informace (Live View Info)
 |
| Nástroj informace |
V této paletě se zobrazuje natočení a naklopení fotoaparátu, což jsou funkce vyhrazené opět pouze pro přístroje Phase One.
Kontrola zaostření (Live View Focus Meter)
 |
| Nástroj kontroly zaostření |
Ani tato funkce není dostupná všem fotoaparátům – přinejmenším pro Nikon D810 není dostupná. Jejím úkolem je zobrazit jeden až tři vybrané výřezy v plném zvětšení pro přesnou kontrolu zaostření a hloubky ostrosti.
Překryv (Overlay)
 |
| Nástroj překryv |
Překryv dělá přesně to samé, co jeho protějšek v hlavním okně Capture One – zobrazuje přes živý náhled zvolený obrázek, což můžete využít například pro ověření uspořádání snímku pro pozdější skládání do digitální kompozice.
Záložka Capture
Další nástroje najdete v záložce Capture, která do určité míry dubluje tu z hlavního okna Capture One – při používání živého náhledu se tak nemusíte mezi oběma okny přepínat.
Funkce zobrazení živého náhledu
V okně živého náhledu můžete podle potřeby zoomovat a posouvat výřez. Ideálně k tomu slouží nástrojová lišta, kterou jsem si musel aktivovat (kliknutím pravým tlačítkem do horní části okna a volbou Customize Toolbar z menu) a nejsem si vědom toho, že bych jí kdy skryl. Do lišty jde umístit jednak přepínání kurzorů – konkrétně ruky pro posouvání, lupy pro zoomování, kapátka pro vyvážení bílé a nástroje pro určení oblasti ke kontrole ostrosti, několik dalších tlačítek, jako např. RGB pro přepínání mezi barevným a ČB náhledem a v neposlední řadě také posuvník zoomování.
Většina nástrojů funguje stejně jako ve Vieweru – například nástroj ruka dvojklikem zvětší dané místo na 100 % a lupa přidržením klávesy Alt zamění zvětšování za zmenšování nebo naopak. Kapátko vyvážení bílé funguje jen s některými fotoaparáty – v případě Nikonu však nikoliv.
Nastavení focení do počítače
Několik užitečných voleb pro nastavení focení do počítače najdeme v menu Camera.
 |
| Menu Camera |
První praktická volba se jmenuje Composition Mode a slouží k ladění kompozice, respektive obecně k testování – pokud je aktivní, každá fotografie automaticky nahradí tu předchozí. Jakmile jste spokojeni, volbu vypnete a pokračujete ve focení snímků, které se už mají v katalogu uchovat. Pokud jí náhodou zapomenete zapnutou, smazané soubory najdete v koši katalogu – to platí v případě, že originály ukládáte do něj. Jestliže je máte mimo katalog, Capture One se při mazání bude ptát, jestli má smazat jen odkaz z katalogu nebo i soubor z disku, což vás ihned upozorní na to, že jste Composition Mode nevypnuli. Pokud máte navíc zobrazen Viewer, během zapnutého Composition Mode jsou v něm přes fotografii vykresleny křížky, které naznačují, že další focení fotografii vymaže.
 |
| Křížky přes fotografii naznačují, že jsme v Composition Mode a bude tedy příštím záběrem nahrazena |
Druhá šikovná volba je Auto Select New Capture, která řídí, jestli a kdy má Capture One zobrazovat nově pořízené snímky – možnost Never tak nečiní vůbec, Immediately jej naopak zobrazí ihned a When Ready se přepne až tehdy, když je snímek plně načten a vyrenderován k zobrazení. Volba Auto Pause dočasně zobrazování nových fotografií pozastaví.
Svou sekci má focení do počítače i v předvolbách aplikace.
 |
| Předvolby focení do Capture One |
Najdete zde opět několik voleb, které mají smysl jen pro majitele přístrojů Phase One. Užitečná je ale volba času, po kterém se vypne živý náhled, aby šetřil baterii fotoaparátu (Live Preview – Pause After). V sekci Providers můžete také vypnout podporu tethered shooting pro jednotlivé značky fotoaparátů – web Phase One to doporučuje učinit, pokud máte jakékoliv problémy se snímáním, například pokud se fotoaparát během focení odpojuje. Samozřejmě vaší značku necháte zaškrtnutou.
Závěrem bych k fotografování přes kabel zmínil, že se poměrně často používá ve spojení se sessions, i když nic nebrání jeho kombinování s katalogem.
V příští části se podíváme na mobilní aplikaci Capture Pilot a také na určité možnosti focení přímo do Capture One u fotoaparátů, které nejsou podporované.
Stáhnout zdarma:
- zkušební verzi Capture One Pro
- verzi Express pro Fujifilm, Nikon nebo Sony
E-kniha a individuální kurzy
- Na základě seriálu vznikla obsáhlá e-kniha Capture One efektivně, která je průběžně aktualizována pro nové verze aplikace
- Do tajů Capture One Pro můžete proniknout také prostřednictvím individuálních kurzů pořádaných autorem tohoto seriálu.
