Recenze knížky, která by se dle podtitulu měla věnovat dokonalému tisku. Bohužel pouze měla…
Musím říct, že na tuhle knížku jsem se opravdu těšil. Začínám totiž stále častěji převádět svoje fotky do černých a bílých tónů a samozřejmě jako i většina dalších řeším problematiku černobílého tisku (na inkoustové fototiskárně). Takže jsem tak nějak doufal, že po přečtení knížky budu zase o něco chytřejší. Bohužel, pravda byla spíš taková, že jsem už po pár prvních kapitolách tušil, že něco není v pořádku… ;-( Ale nepředbíhejme.
Kniha je rozdělena do šesti hlavních kapitol, z nichž každá má ještě další podkapitoly, pokusím se je teď krátce zhodnotit.
Kapitola 1: Oceňte černou a bílou
Už při čtení úvodu mi bylo něco podezřelé… A potvrdilo se to v plné míře v první kapitole. Autor má totiž tendenci popisovat věci strašně rozvláčně. A dokonce i ty nejjednodušší věci, které snad každý považuje za jasné, je schopný rozepisovat do dlouhých souvětí, přes několik odstavců a ještě je několikrát zopakovat. Pro příklad nemusím chodit daleko – citace je z kapitoly Černobílý fotografický tisk: “Vytištěná fotografie nejčastěji věrně reprodukuje původní podobu scény včetně původního osvětlení. Může však také scénu přehodnotit a tak zesílit dojem z fotografie nebo jí dodat další vizuální hodnoty. Fotograf této vlastní interpretace dosáhne tím, že prozkoumá vizuální potenciál obrazu a nalezne cesty nad rámec toho, co spatřil v okamžiku, kdy se dotkl spouště. Schopnost zesílit kouzlo okamžiku nebo jej převyprávět vlastním jazykem představuje jeden z nejzajímavějších aspektů fotografického umění. Tato umělecká svoboda má klíčový význam pro prohloubení komunikace prostřednictvím fotografie. Fotografie může dokonce probudit i další kreativní síly – zkoumání vlastního nitra (introspekci) a pohled zpět (retrospekci).” Možná se divíte, že v tom není skoro ani zmínka o černobílém fotografickém tisku – a divíte se správně. Toto je prakticky celý text kapitoly “Černobílý fotografický tisk”. Možná už chápete, proč mi po chvíli čtení začalo být opravdu skoro nepříjemné. Měl jsem totiž pocit, že se autor potřeboval jen vypsat a “zaplácnout” volná místa mezi fotografiemi, ale nic nového nebo přínosného jsem se z toho nedozvěděl.
Nicméně abych jen nekritizoval, kniha je naštěstí především plná fotografií, z nichž většina opravdu má co říct. Dalo by se možná říct, že měl autor raději fotografovat a psaní nechat jiným – někdy mě totiž i čtení popisů u fotografií přivádělo k šílenství…
Kapitola 2: Prvky černobílé fotografie
Tato kapitola už je o něco konkrétnější – popisuje základní principy, které se týkají černobílé fotografie. I tady je ale nutno poznamenat, že méně je někdy více. Bohužel pro čtenáře se totiž autor několikrát pouští i na (pro něj) velmi tenký teoretický led a tím dokáže čtenáře ještě víc zmást. Nicméně na přiložených fotografiích je už i vidět, jaký rozdíl např. může způsobit úprava kontastu, selektivní ztmavování a zesvětlování, apod.
Kapitola 3: Nezbytné vybavení
Tuhle kapitolu bych osobně doporučoval úplně přeskočit – tolik zmatení a divných doporučení jsem snad ještě neviděl. Např. doporučení o ukládání fotografií do TIFF formátu, pokud ho fotoaparát používá nebo tvrzení, že deskový skener na filmy je proti kinofilmovému “dostačující”. Polemika na téma, jestli je kvalitnější fotka z digitálu nebo z kinofilmu je už jen třešinkou na poměrně žluklém dortu. Skoro mi to připadá, že autor tenhle text napsal před několika lety, kdy se něco podobného mohlo skutečně řešit, ale v dnešní době už to je všechno překonané. Informace o možnosti softwarové opravy poškrábaného skenovaného filmu mi zvlášť u černobílých materiálů, o kterých je převážně řeč, přijde dokonce jako nepravdivá. Mezitím najdete zcela nesouvisející tipy u konkrétních fotografií, které se týkají úprav expozice nebo převodu do černobílé varianty (ano, ptáte se správně, stále jsme v kapitole o nezbytném vybavení).
Kapitola 4: Základní nástroje
Dalo by se možná říct, že na straně 76 začíná být kniha docela zajímavá… Kdo dočetl až sem, může si oddechnout, přichází opravdu pár docela dobrých stránek. Jednotlivé kapitoly totiž v základu popisují výše zmíněné možnosti grafických editorů a co to přináší těm fotkám. Je to takový malý rychlokurz do Photoshopu – kdo tyto věci zná, tak mu to nic nového nepřinese, pro úplného laika se to zdá být docela smysluplné. Opět je malinko problém s textovou částí.
Kapitola 5: Specializované nástroje
Tato kapitola je spíš kurzem Photoshopu ohledně práce s výběrem, jediné trochu zajímavé je pojednání o kolorování nebo tónování snímků. Nicméně všimli jste si, že už jsme skoro na konci a ještě jsme se ani pořádně nedozvěděli, jak např. převést barevnou fotku do černobílých odstínů (kromě zmínky v kapitole o vybavení)? Abych byl upřímný, i tady je jedna půlka stránky věnovaná této konverzi, ale to mi přijde trochu málo…
Kapitola 6: Papír a inkoust
Této kapitole je věnováno posledních 9 stran a většinu z toho tvoří screenshoty nastavení tiskárny (jako z učebnice Windows) a zvětšování/zmenšování pro tisk z Photoshopu. Prostě katastrofa! O samotném tisku se tady nedozvíte prakticky nic.
Závěrečné shrnutí
Uvedená kniha mě osobně velmi zklamala. O problematice slibované v názvu se v ní prakticky nic nedozvíte, spíš je to sbírka základů práce s Photoshopem. O dokonalém tisku rozhodně nemůže být řeč – tisku je věnovaná pouze poslední minikapitola a to ještě v katastrofální podobě. Textově je velmi slabá, místy by se opravdu dalo říct, že mě od dalšího pokračování odrazovala – a kdybych tu recenzi neslíbil, tak bych ji snad ani nedočetl. Zkušený fotograf by se jí měl obloukem vyhnout, to, co je v této knize hodnotného si najde líp v jiných publikacích a jsem velmi na rozpacích ji doporučit i naprostému začátečníkovi, protože by ho mohla zbytečně zmást – nic totiž neřeší komplexně, přeskakuje z tématu na téma a celkově působí dost neuspořádaným dojmem.
Na stránkách ZonerPressu, který jinak vydává o focení spoustu velmi kvalitních knih, z nichž většinu jsme na našem webu už recenzovali, jsou k dispozici ukázky z knihy, takže se sami můžete přesvědčit o tom, jak to vypadá.
| Černobílá fotografie – digitální úpravy pro dokonalý tisk | |
| Autor: | George Schaub |
| Vydavatel: | Zoner press |
| Rozsah: | 160 stran |
| ISBN: | 978-80-86815-59-6 |
| Cena: | 329,- Kč |
uklidnění 🙂
Dobrý den,
abych zmírnil (nebo se pokusil zmírnit) rozhořčení recenzenta, uvedu: Od publikace jste čekal něco, co její náplní být snad ani nemohlo. Opravdu. Zabývám se fotografickými tiskovými systémy a úloha perfektního tisku, ať již čb nebo barevného, je úloha přísně technická/vědecká a obvykle (při vší úctě) není v možnostech fotografa-umělce zvládnout i “naštelování” celého technického zázemí výroby fotografie.
Významná převaha “fotografické veřejnosti” si bohužel myslí, že perfektní čb tisk (abych se držel tématu) znamená u své tiskárny nějak ponastavit ovladač a nějak speciálně připravit fotografii. Bohužel to tak nefunguje. Úloha reprodukce je v záv. fázi jediná: co vidím na obrazovce kalibrovaného monitoru pod odpovídajícím náhledovým profilem, to chci mít na papíře. U čb reprodukce se pak ještě o něco významněji než u barevné přidává kritérium mininální metamerie v záv. na okolním osvětlení.
Tyto aspekty pěkně popisuje již před lety vydaná kniha Správa barev (Real World of Color Management), ale pozor: ani pomocí této odborně-populární publikace nejde automaticky dojít k nadprůměrným výsledkům. Vždyť to ale platí ve všem…
Pěkný den, zdraví Jan Kaiser.
uklidnění 🙂
Částečně souhlasím, prostě jsem si po přečtení podtitulu vytvořil příliš velká očekávání, která nebyla naplněna… Jinak ale tak úplně nesouhlasím s tím, že se nedá vydat knížka, která by čistě amatérské podmínky dokázala posunout dál – když si např. přečtu články, které na toto téma vyšly na Paladixu, tak se dozvím o hodně víc, než v uvedené knížce. Problém totiž vidím v tom, že daná knížka popisuje např. postupy v Photoshopu, které jsou obecně platné i pro barevné fotky. Ale tomu, jak pracovat s černou a bílou se opravdu věnuje jen na několika málo místech. Už jenom samotný převod z barevné do černobílé se dá udělat tolika různými způsoby… Další kapitolou, která tam samozřejmě chybí, jsou např. “finty” s použitím pouze šedých inkoustů s různým krytím nebo i třeba různé nastavení různých tiskáren a ovladačů. Prostě si myslím, že by se o “dokonalých úpravách pro dokonalý černobílý tisk” dala napsat lepší knížka i pro amatéry.
Nečekal jsem, že ze mě přečtení knížky udělá profesionála, to v žádném případě… 🙂 Zase tak vysoká očekávání jsem neměl… 🙂
uklidnění 🙂
abych se priznal, docela chapu zmateni a posleze zklamani recenzenta.
Titul “digitalni upravy pro dokonaly tisk” bych chapal ve spojeni s tematem cernobile fotografie tak, ze autor nastini predevsim metody a postupy kterak se k dokonalemu tisku dobrat.
Cernobily tisk je pravdepodobne krome promitani obrazku zatim nejvetsi slabinou digitalni fotografie, dosahnout dobrych vysledku blizicich se dobre udelanemu printu na baryt je nesnadne ne li nemozne, i kdyz se v posledni dobe situace zlepsuje. O to vic je kazdy kdo v tehle discipline chce dosahnout nadstandartnich vysledku odkazan na prislusne znalosti.
Tomu neni v mokre temne komore jinak, tam je objem vedomosti nutny k zvladnuti fineprintingu takoveho charakteru, ze zustava vysadou pomerne uzkeho krouzku informovanych.
Komu zalezi na kvalite vysledneho produktu sveho snazeni, ten s devizou “cist knizky mne nebavi, ja radeji fotografuji” moc daleko nedojde.
uklidnění 🙂
To pan Kaiser
Asi jste / pri vsi ucte / pozapomel na to, ze tyto veci kazdy pojima trochu jinak a ze spousta lidi se tiskem doma sice nezabyva uplne profesionalne ale ze tento tisk muze byt take na urovni.
Nemluvim ted o “nastelovani” ovladace tiskarny ale treba o pouziti ripu k nejake slusne tiskarne / v dnesni době nejspíš asi Epsonu / a ke zkalibrovani celeho systemu.
A pokud je pouzivan k tisku matny papir s profilem z rady FineArt od nejakého renomovaneho vyrobce a je dlouhodobe vyzkousen, tak nevidim důvod obav o metamerii a podobne veci – podotykam ze se bavime o tisku v cernosede stupnici.
Nepristupuji k vytistenym fotografiim ani s lupou, ba ani s denzitometrem
Jen prubezne tisknu fotky na vystavy nekolika malo lidem a
jestli jste nekdy tiskl Quad tonovou sadou tak mi jiste date za pravdu ze i v relativne v domacich podmínkách se daji vytisknout fotografie do formatu A2 ve velmi dobre kvalite.
uklidnění 🙂
Dobrý den bubu,
no jasný, souhlas. Pokud jedete přes CMYK RIP a díky kalibraci a profilaci “na míru” ždímáte z celého řetězce, co se dá, patříte mezi šťasné lidi. Věřím, že si to uvědomujete. A přiznejte, kolik fotografů-umělců je schopno (a ochotno) se takové úlohy zhostit bez odborné asistence?
Jsem rád, že Vy to “máte vyřešené” a věřím, že fotografů, kteří nechtějí zbytek života strávit pokusy nejen s čb reprodukcí, půjdou cestou nákupu osvědčeného systému (ne jen tiskárny – ta nic neřeší) a získají tak čas na tvorbu a s výsledky budou spokojeni. Musí být spokojeni – vyberou si přeci systém, který porazí všechny minulé reprodukční techniky obrazu! Je jich sice méně než šafránu, ale existují a sám asi nejlíp víte, že i finančně se to více než vyplatí.
Kolik fotografů vyvíjí a staví objektivy k fotoaparátům? A kolik se jich pokouší “na koleni”, po koupi samotné tiskárny, odladit výstupní reprodukční systém? Cítíte také ten ukrutný nepoměr?
Přeji pěkné léto, zdraví Honza Kaiser.
radši fotim
Já raději fotim, než čtu knížky o focení. Dost materiálu jsem sice kvůli tomu zničil, ale zase vim, jak kterej papír reaguje na světlo, jak je pro mě nejlepší míchat chemii a v poslední době je pro mě nejdůležitější znát dobrý Laby, kde mě pustěj za mašinu a nechaj mě naskenovat a naexponovat všechno podle mýho gusta. A jsem spokojenej. Abych si někde četl o magii čb fotek, to nééé…
radši fotim
Pišto, vlastně jsi potvrdil má slova. Věnovat se tvorbě je prvořadý pro každýho fotografa, rejpat se v neproniknutelných konverzích tiskových ovladačů pak jen “pro zájemce”. Ono to totiž dopadá tak, že pak je víc útrapného experinetování a méně skutečné tvorby. Můžu mít na Tebe dotaz? Chtěl bys přestat chodit do labů a mít tiskový systém ještě vyšší technické kvality doma na stole? Kolik by měl takový spolehlivý systém stát a jak velké (nebo malé) fotografie by měl umět reprodukovat? Měj se a díky, zdraví Honza.
Nic nového
Ja myslím, že recenzovaná kniha je pouze jedna z mnoha typických současných knih typu “naučte se fotit umělecky…” nebo “jak správně fotit krajinu, portrét, apod”. Je to prostě součást současného fotobyznysu.
Koupu svitky v chémii a jedna noc v temné komoře je za tisíc knih. Mimochodem všimli jste si upadajících dotazů v Poradně – nejde to ruku v ruce s urovní “odborné” literatury? Dotazů typu chci si koupit foťák, poraďte mi jaký nebo mám vybité baterky co mám dělat bohužel stále přibývá….
S.
ČB
Někdy mám trochu pocit, že lidi, když už nevědí co by vylepšili na fotce tak ji převedou do čb a čekají na zázrak. Ten se bohužel nestane… Jinak naprosto souhlasím s příspěvkem č.1 pana Kaisera.
mladí poraďte starým
Jsem “stará generace”-fotím od mládí. Pracoval jsem i pro některé známé časopisy. Ač nerad , musel jsem přejít k digitálu. Po měsících trápení jsem hodně věcí zvládl a v mnohém si libuji nad snadností a rychlostí práce. Sice ještě občas fotím ( na větší formáty) -na film, dokonce vlezu i do fotokomory( těch krásných tady strávených hodin ! ) No a teď mě čeká tiskárna.Prosím tedy o radu Vás mladé , kteří to vše máte jistě “dávno zmáknuté” a již byste neudělali tu chybu když jste “šli do té či oné mašiny” Dokonce ani nevím, mám li kupovat jen formát A4-nebo A3 ? Budu chtít tisknout také kvalitně čb. fotky. Čtu si diskuse v různých fotografických fórech, recenze v časopisech a zvolna si dělám svůj názor. Jen slova skutečných praktiků, kteří pravidelně tisknou a mají opravdu dobré výsledky, mě schází. Asi “makají” a nemají na kecy čas ? Prosím najde se někdo z nich , který dá zadarmo svoji radu , názor , zkušenost ? Nemám mnoho času i peněz na metodu-pokus -omyl. Tak budu rád i vděčen za jakýkoliv ohlas, pokud bude alespoň slušný.
Díky Honza
mladí poraďte starým
Necítím se na nějaké velké rady. Spíš jen k tomu formátu. A4 je velikost pěkná, ale není to nic extra. Já osobně jsem koupil před rokem a půl tiskárnu A4 (Canon Pixma iP5200) a už dnes uvažuji o tom, že koupím Pixmu Pro 9000 formátu A3+ a sháním někoho, kdo by si za moji starou A4 “za odvoz” vzal.
Na druhou stranu. Kvalitní tiskárna A4 odpovídající oné Pixmě iP 5200 dnes stojí řekněme 3000,-Kč a součástí balení jsou inkousty v ceně 1500,-Kč. Kvalitní tiskárna A3+ (třeba zmíněná Pixma Pro 9000) stojí 16000,-Kč a inkoustů v balení je za 2400,-Kč. Chci tím říct, že není zase tak velká škoda si to na tiskárně A4 zkusit a pokud nestačí, tak ji “zahodit”. Zvlášť pokud inkousty z té A4 pasují do novější A3+.
Jinak co se týče kvality tisku – já tisknu originálními inkousty na originální papíry Canon a barevné fotky mám minimálně stejně hezké, jako fotky z kvalitního fotolabu. Černobílé fotky jsou trošku “slaší”. Ne že by se na ně nedalo koukat, ale na fotky získané pod zvětšovákem přeci jen nemají.
mladí poraďte starým
tak rychlou odezvu jsem nečekal ! Tak vřelé díky !
Tak trochu jsem tušil , že když už …tak už a tedy formát A3 bude asi to pravé.
Fotky které jsem si nechával dělat , nebo si je dělal sám, stejně nebyly menší než 13x18cm.
Cenu jsem si limitoval do 15.000kč. ale budu ji asi muset upravit. co se týká čb. fotky – to jsem již četl v různých diskuzích , že to moc nefunguje.
Nedávno jsem se účastnil větší společné výstavy. Jeden den na mě vyšlo celodení “hlídání” ve výstavních prostorách. Přd mými osmi čb.fotografiemi se zastavili čtyři asi 25-30letí hoši a velmi diskutovali -ani ne tak o obsahu fotek, jako o tom : kde ten chlap tiskne ? ? ? O zrnu na fotkách (fotky byly z negativů- 4,5×6 + 6×9 cm)- usoudili , že je uděláno v nějakém prográmku zvlášť, neb je nepravidelné. Byli udiveni “šťavnatostí” fotek a bohatostí valérů. Ani na okamžik je nenapadlo, že by ty fotky mohly být udělány v komoře na obyč. papír !
Takže -této kvality se budu muset při tisku vzdát ? ! Asi je to tak. Nicméně budu rád pokud se ještě někdo podělí o nějaké svoje zkušenosti. Včetně konkrétní zkušenosti s určitou značkou a alespoň přibližnou cenou.
Díky všem !
Honza
mladí poraďte starým
Honzo, máte někdy cestu přes Hradec Králové? Rád Vám zdarma a na Vašich fotografiích předvedu skutečně fungující systém založený na ink. technologii a vyloženě praktických zkušeností probereme až až. Víc se zmínit nechci, obávám se nařčení z reklamy. Máte-li zájem, ozvěte se na kaiser.jan@post.cz.
Zdraví Honza K.
Zklamani mozna kvuli vydavateli
Ja mam pocit, ze pricinou Pavlova zklamani je skutecnost, ze tuto knihu vydal Zoner Press. Pro mne se knihy, ktere vydavaji, staly po dlouhe dobe duvodem uklidit si v knihovne a koupit novou fotografickou knihu (ted uz celkem tri). V te zaplave ostatnich knih, ktere se vesmes neobejdou bez slova ‘digitalni’ v nazvu, se jedna o tituly kvalitni, ktere skutecne jdou po veci a rozdily v technologiich berou v uvahu, jen kdyz je to skutecne ma vyznam. Soucasny nastup digitalnich fotoaparatu prinesl jen malou zmenu kolem vyvolavani, tedy jak z latentniho obrazu na cipu dostat co nejlepsi digitalni negativ (ci diak :-). Skenovali jsme a Photoshopovali uz pred patnacti lety, stejne jako se tisklo na tiskarny i svitily soubory na film, aby se promitaly jako diapozitivy nebo kontaktne kopirovaly na papir v komore. Probirali jsem to na redakcnich radach Paladixu a mam pocit, ze i u Zoneru si to velmi dobre uvedomuji.
A zrejme proto ocekaval Pavel, ze od Zoneru vypadne jako obvykle informacne hutna kniha, coz se tentokrat podle jeho nazoru nestalo. Vydat knihu nekdo jiny, tak by mozna nepsal o zklamani, ale o naplneni jeho ocekavani …