Ostrůvky české komunity, které nebyly zasaženy morovou ranou kolektivizace venkova a jichž se nedotkla ateistická převýchova.
 |
| Česká vesnice Svatá Helena. |
Když v 18. století skončily války na hranici habsburské monarchie a Turci byli rakouskými vojsky zatlačeni za Dunaj, zůstala nejjižnější hornatá část Banátu mezi řekami Dunajem a Nerou prakticky liduprázdná. Do tohoto prostoru vylákal dřevopodnikatel Magyarly a později i rakouské vojenské správní orgány několik stovek českých rodin pod slibem přidělení půdy, osvobození od čtrnáctileté vojenské povinnosti, roboty a daní. Tak vznikla v r. 1823 vesnice Svatá Alžběta (pro nedostatek vody později zanikla) a o rok později Svatá Helena. Další české vesnice Bígr, Eibentál, Rovensko, Šumice, Gernik, pak následovaly. Počet Čechů v Rumunsku kulminoval před 1. světovou válkou. Po ní začali odcházet naši krajané do Jižní a Severní Ameriky, do Srbska a Bulharska. V rámci osidlování pohraničí v letech 1947-1949 se přesídlila třetina Čechů (téměř 5000 osob) do Čech. Hromadný exodus do Čech začal v devadesátých letech a trvá stále.
|
| Dopravní prostředek na špatných cestách ve Svaté Heleně. |
|
|
| Pečení brambor na kopci nad Dunajem nedaleko Svaté Heleny. |
|
|
| Sud na kvašení švestek a destilační přístroj. |
|
České vesnice zůstaly díky přírodním podmínkám izolovány od ostatních obyvatel a do jisté míry od sebe navzájem. V nejjižnějších výběžcích Karpat, v pahorkatině strmě se zvedající od Dunaje do výše 400 – 700 m n.m., znemožňovaly styk s okolím špatné cesty. Dodnes se mohou po blátivých, kamenitých cestách pohybovat automobily rychlostí 10 –15 km/h. Jen malá část obyvatel má nějaké zaměstnání za ubohý plat, neboť okolní černouhelné a rudné doly se staly nerentabilními a byly uzavřeny. Pokusy o kolektivizaci vesnic v 50. letech zkrachovaly a tak soukromé zemědělství zůstalo hlavní formou obživy i přes budování socializmu pod vedením Nicolae Ceausesca. Vítaným finančním přínosem se v posledních letech stává agroturistika z Čech, ať už se jedná o organizované zájezdy nebo individuální turistiku.
|
| V rumunském městě Moldova prodávají sýry banátští Češi. |
|
|
| Český manuál na použití telefonu ve škole. |
|
|
| Nedělní bohoslužba v katolickém kostele Svaté Heleny. |
|
Banátští Češi chovají koně ale i krávy jako tažná zvířata, prasata, kozy, ovce, drůbež. K hnojení polí se používají prakticky výhradně přírodní hnojiva. Pěstují se běžné plodiny pro vlastní potřebu. Obilí se mele buď doma na podomácku vyrobených mlýncích, kdy mlýnské kameny pohání elektromotor, nebo ve zvláštních vodních mlýncích. Z ovocných stromů jsou nejdůležitější švestky a slívy. Téměř každá rodina má několik velkých sudů, kam se slívy nakládají k vykvašení a po správné době se pálí slivovice. Ta neodmyslitelně patří na každý stůl ráno, v poledne a večer, stejně jako do kapsy, když se odchází na pole. Běžně si rodina vypálí až 200 litrů na rok. Doma se také vyrábí máslo a sýry, zavařuje maso ze zabíjačky, peče chleba. V Gerniku jsme byli svědky, jak se při setmění krávy samy vrací z pastvy, na návsi správně zahnou svým směrem a dokonce si jedna z nich sama hlavou nadzvedla závoru a otevřela vrata do dvora. (Přál bych jistým ekologickým aktivistům, aby si zde zakusili tvrdý manuální způsob výroby ekologických potravin. Možná by mohli nahradit ty banátské Čechy, kteří se stěhují za snadnějším životem do Čech.)
 |
 |
 |
| Mandolínový soubor při baptistickém kostele ve Svaté Heleně. |
Krajina u vesnice Rovensko. |
Pasáček vepřů ve vesnici Rovensko. |
Kulturní a společenský život je značně ovlivněn náboženskými poměry, stejně jako životní zásady. Společné cestování nesezdaného páru od nás sice tolerují, ale pro sebe by je považovali za naprosto nepřijatelné. Hluboce věřící Češi se v pravoslavném Rumunsku hlásí většinou k římskokatolickému vyznání. Návštěva nedělní bohoslužby je příležitostí k předvedení svých nejlepších šatů obyvatel všech věkových kategorií. Asi 1/3 obyvatel Svaté Heleny se hlásí k baptistům, kteří mají svůj kostel, při kterém působí početný mandolínový soubor. Nejdůležitější událostí v životě banátských Čechů je svatba, které se účastní až 300 hostů. Týden dopředu se staví zastřešený přístřešek, pak se peče, vaří, pozve se kapela. Během svatby se dodržuje celá řada staročeských obřadních zvyků. Toho jsme byli svědky pouze z videozáznamu, ale i to bylo úchvatné.
|
| Putování od jedné české vesnice k další. |
|
|
| Vodní mlýnek pod vesnicí Gernik. |
|
|
| Pohon vodního mlýnku. |
|
170 let si udržují banátští Češi svou identitu důsledným používáním mateřského jazyka. Krásná čistá čeština má sice poněkud chudší slovní zásobu, ale jistého půvabu jí dodává řada archaických výrazů a germanismů (tuten, harant, ouřad, vejchod, vosum, vobec, ksicht, krchov, luft). Poněkud horší je to s psaným slovem a potíže dělá zejména technická čeština (viz ukázka). Udržovat češtinu pomáhali i učitelé z Čech, kteří zde působili ve 20. letech, počátkem 50. let a nyní od 90. let minulého století. Většina obyvatel nemá jiné než základní vzdělání, přesto se vyznačuje přirozenou inteligencí a životní moudrostí. Překvapila nás nebývalá úcta dětí k rodičům, která se vyznačovala například vykáním. Napomenuté dítě prostě poslechne a neodmlouvá.
|
| Krajina nad českou vesnicí Gernik. |
|
|
| Velmi řídký jev, postižen bývá spíše turista. |
|
|
| Dílna v Gerniku na výrobu elektronických součástek. |
|
Všude, kamkoliv jsme přišli, jsme se setkali s vlídností a pohostinností, která v nás vzbuzovala až rozpaky. Téměř každý, s kým se zastavíte na ulici, vám nabídne svou kořalku a pozve-li vás domů, pak dostanete čaj nebo kávu a vynikající sladké rohlíčky či jiné pečivo. Rádi vám ukáží svou chalupu, svoje hospodářská zvířata, pec na chleba, zařízení na pálení slivovice. Můžete celé dny chodit po vesnici a povídat si se sousedy (chodit na táčky), můžete pomoci s domácími nebo polními pracemi anebo se vypravit od vesnice k vesnici krásnou, civilizací ještě nepoškozenou přírodou.
|
| Výrobce nůší a jeho žena. |
|
|
| Podomácku vyrobené boty ze starých pneumatik. |
|
|
| Světnice v chalupě v Gerniku. |
|
Jak se dostat do Banátu? Nejpohodlněji je to se specializovanou cestovní kanceláří, která vás doveze autobusem až na místo, zajistí ubytování v pruhovaných peřinách i s plnou penzí, uspořádá pro vás výlety a přechody od vesnice k vesnici (15 – 20 km). Nebo se dopravit vlastním autem (bezpečnější je to vlakem do Temešváru a odtud třeba taxíkem dalších 150 km – cena na dveřích taxíku by vyšla asi na 8 Kč/km). Na místě pak snadno seženete ubytování za 100-150 Kč/den nebo s plnou penzí za 200-250 Kč/den. Pakliže se vydáte na cestu,
|
| Krajina pod Svatou Helenou. |
dostanete s sebou chléb, vynikající kozí sýr balkánského typu, slaninu, sádlo se škvarky, klobásky a něco sladkého pečiva. Místní, celkem chutné pivo, točené v místním obchodě, vás vyjde na 10 –15 Kč. Musíte být připraveni jen na poněkud skromnější hygienické podmínky. Záchody jsou suché, ale nepáchnou. Pokud má domácí koupelnu, tak vám vodu ohřeje asi 2x za pobyt. Vody je vůbec dosti málo, a tak se s ní šetří, chytá se ze střechy do nádrží a ve vaně může být lehce šedivá.
Jak lze pomoci banátským Čechům? V rámci agroturistiky je možné nechat naše krajany trochu vydělat (přijímají i české peníze) využíváním ubytovacích a dopravních služeb, nákupem řemeslných a potravinových výrobků. Podnikatel by zde našel šikovnou a levnou pracovní sílu (již zde existují skromné dílny na součástky do počítačů). Pokud byste skutečně chtěli navštívit tento krásný kraj s báječnými lidmi, neváhejte a učiňte tak co nejdříve, pokud ještě vůbec bude koho navštěvovat. Na prodej jsou tam i celé chalupy za pár korun.
diky
diky Luky – krasne, byt trochu smutne, povidani a obrazky.
Ateisticky převychován
Ještě že jsem převychovan.Než bejt černoprdelnik:o)
RE: Ateisticky převychován
Nerozumím výrazu “černoprdelník” ani tomu proč je dobře být ateisticky převychován.
RE: RE: Ateisticky převychován
Ja tomu vyrazu sice rozumim, ale nevim, zda je ci neni dobre byt atestiou, ostatne i marxismus bylo svym zpusobem presvedceni, ovsem nikoliv v ducha, nybrz v hmotu. Clovek proste porad necemu veri.
To, proc jsem na pochybach je totiz duvodem, ktery dnes zacina byt opet videt a to je vmesovani cirkve do politiky a hajeni vlastnich zajmu.
Cirkev by mela byti nadstranickou, pro duchovni pomoc potrebnym lidem sveho vyznani, nikoliv jako radce ve vecech svetskych svych ovecek, ostatne tak uz ucinil Masaryk. Ostatne o fotgrafovani uz tohle ale moc spolecneho nema, i kdyz nic neni ostrovem samo pro sebe :o)
Ta reakce, shrnuto jednou vetou: “Psi hlas nekouse a do nebe se take nedovola”.
RE: RE: RE: Ateisticky převychován
Hmm… Dovolte, abych Vás upozornil, že ve Vašich úvahách figuruje (nejméně) jedno dogma (co jsem si tak při rychlém čtení stačil povšimnout): “člověk vždycky něčemu věří” – a kdo Vám to řekl, prosím Vás? Ujišťuji Vás, že -i když se Vám to možná zdá nepravděpodobné- existijí lidé, kteří prostě, žijí, poznávají a pochybují. To vše zároveň. K čemu pohádky?
Jistě, netvrdím, že si to může dovolit každý. Nemůžeš-li tančit, jdi, nemůžeš-li jít, belhej se alespoň o holi. Že jsou miliony kulhavých však nijak nedokazuje, že životu je třeba berlí.
A potom – nic ve zlém, ale na Vašem místě bych neopakoval bezmyšlenkovitě vše, co kde slyším. Mám na mysli slovo “potřebný”. Potřebný člověk je ten, KTERÉHO NĚKDO POTŘEBUJE, a NE ten, který má něčeho zapotřebí (v kontextu vašeho příspěvku například útěchy, vzpomínám-li si přesně). Že politici často neovládají vlasní jazyk je časté, že novináři jsou na tom ještě hůř je ještě častější, ale ani to, ani ono by inteligentního člověka nemělo svést na zcestí… Nuže, mějte se dobře a mějte uši a oči otevřené!
S přátelským pozdravem
Josef
RE: RE: RE: RE: Ateisticky převychován
S Pepo nelze než souhlasit, právě díky těm poznávajícím a pochybujícím je na světě nějaký pokrok. Na druhé straně chápu lidi, kteří něčemu věří, a nemusí to být dogma. Vidím v tom určitou pokoru. Vy snad víte jak tady ten úžasný svět vznikl? Myslíte si, že to zařídila příroda sama od sebe? Sám jsem sice pokřtěný, ale ateista, nevěřím v takového boha jak to učí církev ale věřím v “něco” vyššího. A myslím že víra je dobrá, znám dost věřících lidí a jejich morálka je lepší.
RE: RE: RE: RE: Ateisticky převychován
V tve uvaze figuruje dogma – nabozenstvi neni berla.
RE: RE: RE: RE: RE: Ateisticky převychován
Nevzpomínám si, že by se někdo z mých kamarádů jmenoval “rt”, proto mi, prosím, netykejte.
K Vašemu tvrzení: dokázal byste na jeho podporu uvést nějaký argument?
Dobré světlo!
Pepa
(((p.s. Kdo uši má, slyš!)))
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Ateisticky převychován
Tak pane “pepo”, ja myslel, ze jste jednim z nescetnych pepu, ktere znam. Jaky argument by jste si predstavoval? Osobni svedectvi, ze nabozenstvi dava lidem vnitrni silu asi nestaci, spatne se to vysvetluje nekomu, kdo se tomu brani. Jak pisete jinde, budete poznavat a poznavat, ale co vlastne tim poznavanim hledate? Presvedceni? Viru? Bez neceho takoveho to asi je prazdny zivot.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Ateisticky převychován
Pánové, pánové, prosím, aby Vaše diskuze, jakkoliv zajímavá, byla přenesena jinam. Netýká se totiž ani fotografování, ani článku, v nemž jsem chtěl upozornit na některá zajímavá fakta o životě našich krajanů v Rumunsku, k nimž víra bezesporu patří ať už si o tom myslíme cokoliv.
Zde je možno najít fotografická témata všech možných žánrů: reportáže, dokumenty, krajinné fotografie, zátiší a mnoho dalších.
RE: RE: RE: RE: Ateisticky převychován
tedy pepo, docela jste me pobavil…pochybnost se musi vzdy k necemu vymezovat, potrebuje urcitou konstatu, stezi tedy jen sama k sobe. Musim vedet, o cem pochybuji, nepochybuji pro pochybnost. Proto vira je nedilnou soucasti pochybnosti a pochybnost nedilnou soucasti viry. Kdo pochybuje, veri. Kdo neveri, nepochybuje
RE: RE: RE: RE: Ateisticky převychován
jakykoliv nazor je cenny. Jednak jsem psal, ze si nejsem jist, zda je to dobre, nebo ne, coz znamena, ze k tomu nepristupuji az tolik dogmaticky, protoze jsem minimalne ochoten akceptovat cizi nazor a uvazovat nad nim.
Co se tyka dogmatu, ze kazdy necemu veri, pak to zalezi na rovine, ve ktere se bavime.
> Ujišťuji Vás, že -i když se Vám to možná zdá
> nepravděpodobné- existijí lidé, kteří prostě, žijí,
> poznávají a pochybují. To vše zároveň. K čemu
> pohádky?
Jakepak pohadky :o) Pro mne je to naprosto pochopitelne, ze existuji lide, kteri veri svemu usudku, poznani a vedomostem, ale i oni veri sobe. Vira vzdycvky znamena nevedet, to bu jinak nebyla vira a ani vy, pokud verite tomu, co poznate si nemuzete byt absolutne jist, zda to tak je, protoze to byste se pak presne napasoval do role cloveka, ktery tvrdi, ze bez berli se neda zit, tedy presne tam, kam jste zaradil mne :o)
Pochopit vyvoj ve spolecnosti neni jednoducha zalezitost a nechci se vas dotknout, ale vy nemuzete pochopit zivot tech lidi, o kterem se v clanku pise, protoze vy jste narozdil od nich produktem jine spolecnosti, abych byl spravedlivy, i ja jim jsem.
Krasne to demonstruje uz jen priklad jejich zivota, ktery je zrejme na hony vzdalen vasemu.
Pokud ma nekdo nejakou viru, pak by ale ona nemela byt prostredkem k manipulaci. Proc si myslite, ze ma kuprikladu KDU-CSL nejvetsi volebni zakladnu na Morave? Uz z historickych souvisloti, jako i soucasneho moravskeho venkova je to naprosto zrejme. To neni zadny umely konstrukt a moje vytka vedla timto smerem.
Jinak, ackoliv tedy verici nejsem, minimalne si ctu to, o cem se bavime a tak vam tedy musim zaverem rici, ze uz Novem zakone je jasne psano, ze je chyba, ze maji oci a nevidi a maji usi a neslysi. Vase hypoteza o modernim racionalnim cloveku neni zadna novinka. Ostatne kuprikladu krestanstvi neni z meho pohledu o chozeni do kostela, ale je to kodex urciteho chovani, na nemz je ostatne postavena cela nase zapadni civilizace :o)
ateisticky převychován
Moc děkuju za krásný výraz černoprdelník(ha,ha)….teď nemůžu tvrdit, že tohle forum je odborné
At zije ateisticka prevychova
Me nevadi, ze jsem nebyl ateisticky prevychovan, protoze jsem ateistou i bez toho, ale dekuju bohu, ze se podarilo ateisticky prevychovat vetsinu ceske populace.
RE: At zije ateisticka prevychova
Tot kouzlo nechteneho :-))
” …protoze jsem ateistou i bez toho, ale dekuju bohu, ze se podarilo ateisticky prevychovat vetsinu ceske populace.”
RE: RE: At zije ateisticka prevychova
To ale bylo chtene.
Jeden dotaz a jedno OT k panu Pepovi
Je prima mít možnost porovnat si dva různé články a fotky v nich. Kdo to neví – v posledním Reflexu vyšel článek o Banátu. Napsal A. Bán, fotil Tomki Němec. Jeho fotky se mi líbí víc :o), ale tady také nejsou špatné. Ba právě naopak (např. babči s kýblema).
K tomu dotazu: V Reflexu Bán píše že “…jiným zase vadí, že leckdy hluční a necitliví turisé ruší vesnici v jejím přirozeném rytmu.” Nic takového jste nezaznamenali? Mně by to přišlo přirozené. Přece jen někdo ty spousty lidí asi bere jako cizorodý, nepříjemný živel. A navíc fotografové. :o) Nebyly při focení nějaké, třeba individuální – záporné reakce?
Připomínka OT k panu Pepovi. Pokud si dám práci s celým odstavcem k poučování a moralizování, nejdřív si prosím ověřím fakta. Ve vašm podání “Potřebný člověk je ten, KTERÉHO NĚKDO POTŘEBUJE, a NE ten, který má něčeho zapotřebí”; ve skutečnosti právě naopak. “Člověk potřebný” je ustálené slovní spojení, v příslušném kontextu naprosto správně použité. Jinak ostatní v tom odstavci je hluboce pravdivé. Tak si to po sobě ještě jednou přečtěte a řiďte se tím :o).
Sorry Luky, ale nedalo mi to. :oX
RE: Jeden dotaz a jedno OT k panu Pepovi
V době, kdy jsem pobýval v českých vesnicích Banátu, se kromě naší skupiny asi 20 turistů po vesnicích pohybovaly ještě menší skupinky po 3 až 5 turistech. Nikdo z nás ani z dalších turistů se v té době nepohyboval nijak hlučně či rušivě. Jak tomu bývá jindy, nevím. Fotografovat se naší krajané nechali vcelku ochotně a osobně jsem narazil na jedinou odmítavou reakci danou špatnou zkušeností:
V roce 2002 byl pozván jistý redaktor Reflexu na svatbu do rodiny ve Svaté Heleně. V květnu 2002 vyšel o Banátu článek, kterým byla ona rodina hrubě uražena. Ve článku se totiž psalo, že otec ženicha se při svatbě opil natolik, že usnul a nevěděl, kde vůbec je a co se s ním děje. Přes příbuzné žijící v Čechách se časopis se lživým textem dostal do Banátu, s čímž asi autor nepočítal.
Krajané si spíše stěžovali na poměry v Čechách. Když se totiž přijedou usadit do Čech a dostanou práci, spolupracovníci jim časton nadávají do rumunských cikánů a snaží se tlumit jejich pracovitost. Údajně též naše úřady je (na rozdíl od jiných států, kde si svých krajanů váží) považují za stejné cizince jako jisté nejmenované trhovce a uplatňují na ně stejné podmínky získání našeho občanství.
RE: Jeden dotaz a jedno OT k panu Pepovi
Fotografie z Banátu se mi libi vice tady na Paladixu. V Reflexu je text clanku navic celkove laden tak, ze se ctenar nemuze zbavit pocitu o “nadrazenosti Cechu z Ceska nad Cechy z Banatu”. I k tomuto pocitu prispivaji prpojene cernobile snimky vyvolavajici vnitrni pocit vseobecneho smutku.
Realita je jina. Oni si tam ziji po svem, a sem tam se podari nejakemu tomu Cechovi z Cech u nich vyvolat takovou tu specifickou ceskou zavist. Ale Cesi z Ceska odjedou a vse se zase vrati do puvodnich koleji.
Clanek v Paladixu je vyvazeny a lepsi, vcetne fotografii.
Sfinta Elena
Docela zajímavé dočíst se, jak se situace v Banátu změnila za 10 let. Byl jsem na Svaté Heleně v květnu 1994. Článek velmi realisticky popisuje zemi, kde se čas TÉMĚŘ zastavil. Jak tak koukám, změnily se hlavně ceny ( my jsme ve 4 lidech platili za 14 dní plné penze 800 korun a ty si vzal pantáta věru ostýchavě – chtěl pětikilo – na cestu domů nám ještě upekli jehně). Ale možná je to spíš zlodějna cestovek, takže je možná lepší vydat se na Sv.Helenu na vlastní pěst jako my. Ubytování najdete vždy. Jaro je tam krásné ( my byli v květnu), nenechte si ujít kaňon Nery a její přítok Beu. Článek v Reflexu mě taky naštval. I když kámoš chytil na SvH . blechu, tak tu člověk chytí i v hotelu v Itálii, a víc ožralů je i v metru.
Neverim
To je vsechno nesmysl. Ja neverim nietshemu a sobe uz vubec ne. Pravda, take verim ze mozne je vsechno.
Ja nevim
krajane
Rumunsko mam hodne procestovane jeste v dobe hluboke totality. Jezdila jsem s partou vodaku do hor, kde jsme podnikali sjezdy rek i pesi tury. Rumunsko ma nadhernou a mnohde jeste nedotcenou prirodu. Ze Sv. Heleny jsem si kdysi dopisovala s nekolika lidmi, nezili tam pouze Cesi, ale i dost Slovaku. Pouzivali spravne archaicke vyrazy a cestinu, ktera se vlastne nevyvijela, tudiz napriklad uzivali infinitivy se zakoncenim na -ti, slova jako hubicka apod. V 70. letech jsem byla na Mamae u more a tam jsem se seznamila se dvema Cechy z teto oblasti. Nesmeli nikam skoro vycestovat, natoz do ciziny, na navstevu pribuznych museli mit zvlastni povoleni, neco jako my ve styku se Zapadem. Byli to fajn skromni kluci, kteri touzili po jinem a lepsim zivote. K mori jezdili, aby se zdokonalili v cestine a ziskali kontakty do Cech.
krajane
Děkuji za příspěvek.
Smyslem napsání článku byla snaha zviditelnit unikátní komunity v nádherné přírodě. Protože Paladix je především fotografický internetový časopis, chtěl jsem poukázat na pravý fotografický ráj pro snímky málo dotčené přírody a zajímavých lidí.
Pohled z jiného úhlu
Vážení,
všichni Vy, kteří se jezdíte dívat na potomky našich bývalých spoluobčanů jako na šimpanze do zoologické zahrady a dokonce občas jim občas utrousíte i banán za jejich příkladnou pohostinnost, napadlo Vás někdy podívat se na celou záležitost i z jiného úhlu než jen nezávislého pozorovatele, který tam jezdí hlavně proto, že je zde na naše poměry směšně levná dovolená?
Mě ano, možná už proto, že jsem přímým potomkem právě těch uprchlíků, kteří volili nejistou budoucnost v poválečném pohraničí své vlasti a kde se jim dostalo opovržení od našich lidí podobně jako volyňským Čechům. Vůbec se nedivím, že staří lidé raději zůstávají v pomalu se vylidňujících vesnicích a ani tomu, že mladí prchají do měst v Rumunsku nebo k nám zpět do Čech. Vědí totiž, že všude je tzv. chleba o dvou kůrkách a vlastně už několik generací jsou jako upřímní a pracovití Češi permanentně podváděni a obírání o lidskou důstojnost ať už to bylo při lákání jejich předků do těchto nehostinných končin, přes plané sliby Čaušeska po tzv. příležitost uprchlíkům zpět do Čech při osídlování bývalých Sudech, odkuď je dnes zase vyhazují potomci těchto původních obyvatel. Nedivte se tedy vykořeněnosti těchto lidí, kteří vlastně ani už netuší čí vlastně jsou a jedinou vzpruhu jim dodává víra v boha. Mladí mají ještě naději, že když splynou s většinovou populací, tak alespoň jejich děti se vyhrabou z nekonečné dřiny a bídy, ale generace mých rodičů vidí i to málo, co mohou nabídnout jako jedinou možnou jistotu, bez níž by se už úplně ztratili. Rovněž já jsem navštívila své příbuzné už jako Češka odkojená Vltavou narozená v Praze nad Národním muzeem a nestačila se divit poměrům, v jakých jsou nuceni tito lidé bydlet a žít. Žijí tu podobně jako indiáni v rezervacích a chybí jim už jen pózovat v čelence z orlích per.
Pokud jim chce tedy někdo pomoci je to jen chvályhodné, ale určitě to nebude pouze turistikou nebo příležitostmi pro zlatokopy, kteří zde hledají levnou pracovní sílu. Možná by stačilo vcítit se do jejich situace a trochu zapřemýšlet, zda by nestálo za to umožnit jim vzdělání u nás v Čechách a nechat je pak podnikat samotné u nich zase doma místo kořistění z jejich bídy cestovními kancelářemi viz Kudrna co jede do Brna. Co Vy na to, nemám pravdu? Jak byste se asi cítili Vy, kdyby Vás jezdili turisté pouze okukovat a radovali se z mozolů Vaší práce, bylo by Vám to příjemné, i když by to přineslo menší peníz do rozpočtu? CHtěli byste, aby i Vaše děti žili po zbytek života jako v kleci ? Já tedy rozhodně ne, takže se alespoň pokusím s tím něci udělat! A Vy?!