Volný překlad anglického článku z webu Nikon.cz. V originálním článku najdete více informací i ukázkové fotografie.
Zdá se zvláštní, že za 200 let fotografie máme až od konce 90. let minulého století jen jedno slovo pro příjemně rozmazané pozadí nebo popředí. Ne že by tento efekt předtím neexistoval – jen neměl jméno. Pak v roce 1997 vyšly v časopise Photo Techniques články o tomto efektu, tehdejší redaktor použil pro jeho popis anglický přepis japonského slova pro rozmazání a bokeh byl na světě. Pro pořádek dodejme, že výslovnost je “bo” jako “bowl” a “ke” jako “Kenneth”, přičemž na každé slabice je stejný důraz.
Pochopení hloubky ostrosti
Bokeh je především o hloubce ostrosti snímku. Při pořizování snímku je hloubka ostrosti určitá vzdálenost od fotoaparátu, ve které je vše ostré. Hloubka ostrosti může být hluboká (kdy je zaostřeno vše od minimální zaostřovací vzdálenosti objektivu až po nekonečno) nebo extrémně malá (kdy je například na portrétu s obličejem zaostřený nos, ale uši nikoli).
Jak tedy ovládat hloubku ostrosti, abyste dosáhli požadovaného efektu? Většina začínajících fotografů se domnívá, že cesta k dokonalému bokehu vede přes stále větší a větší clony. A ano, je pravda, že větší clony skutečně usnadňují dosažení bokehu. Ale ne vždy je to tak jednoduché.
Manipulace s hloubkou ostrosti
Začněme od základů. Clonu (otvor, kterým proniká světlo) na objektivu můžete zmenšit nebo zvětšit. Čím větší clona, tím více světla se dostane dovnitř, což vám umožní fotografovat za horších světelných podmínek. Dalším důsledkem zvětšení clony je, že se hloubka ostrosti na snímku zmenší. Takže například širokoúhlý objektiv se světelností f/2,8 bude mít menší hloubku ostrosti, než když stejný objektiv zacloníte na f/11 (čím menší clona, tím větší číslo f-stopu).
Hloubku ostrosti však ovlivňují i další faktory. Jedním z nich je ohnisková vzdálenost objektivu. Čím delší je ohnisková vzdálenost, tím menší je hloubka ostrosti. Při fotografování portrétu 100mm objektivem ve vzdálenosti 1 m od fotografovaného objektu obvykle dosáhnete většího rozostření než při fotografování ze stejné vzdálenosti 50mm objektivem, pokud jsou všechna ostatní nastavení stejná.
Dalším způsobem, jak ovlivnit hloubku ostrosti, je fyzicky se přiblížit k fotografovanému objektu. Čím blíže budete, tím silnější bude rozmazání v popředí a pozadí. Vliv bude mít také vzdálenost mezi objektem a pozadím – čím dále bude objekt od pozadí, tím více bude pozadí rozmazané. Přestože objektivy se světelností f/2,8 a rychlejší (například f/1,8 nebo f/1,4) vám poskytnou krásný bokeh, je možné jej vytvořit i s objektivy se světelností f/4 a f/8 kombinací výše uvedených technik.
Při nastavování a tvůrčím rozhodování o tom, jak velký bokeh chcete, kde ho chcete mít a jak ho chcete použít, je třeba vzít v úvahu poměrně dost věcí.
Ne všechny rozostření jsou stejná a hodně záleží na konstrukci vašeho objektivu. Za “nejlepší” bokeh je často považován ten, kde jsou světelné body rozmazány tak, aby byly co nejvíce kruhové. Zde je důležitý počet a tvar lamel, které tvoří clonu. Lepší objektivy mají obvykle devět lamel, zatímco objektivy kitové mají obvykle sedm lamel. Dražší objektivy mají také obvykle více zakřivených lamel, což vede k ostřejšímu kruhu.
Jak na bokeh
Portréty
U portrétů je dobré oddělit fotografovaný objekt od okolí, aby se divák soustředil na fotografovaný objekt. Míra oddělení však může mít na výsledný snímek dramatický vliv. Fotografování s jemným bokehem může vyprávět příběh o subjektu, protože poskytuje oddělení, ale stále nechává divákovi určitý obsah toho, co obsahuje pozadí. Snímání bez bokehu vůbec vyžaduje pečlivou kompozici, aby se objekt neztratil ve změti pozadí. Naopak příliš mnoho bokehu (ano, něco takového může existovat) může snímku odebrat kontext a příběh portrétu se tak stane méně jasným.
Makro
Makroobjektivy (ty, které dokáží promítnout obraz malého objektu na snímač v poměru 1:1) jsou fantastické pro bokeh, protože větší zvětšení vytváří malou hloubku ostrosti, a to i při vyšší světelnosti. Pro ty, kteří mají omezený rozpočet, je například NIKKOR Z MC 50 mm f/2,8 skvělým základním objektivem, který zvládne obrovské množství stylů a situací, od pouliční fotografie a dokonce i krajiny až po skutečné makrosnímky v poměru 1:1.
Nejen na pozadí
Ačkoli se bokeh často používá k oddělení objektu od pozadí, nezapomeňte vyzkoušet i opačný způsob, tedy oddělení objektu od popředí. V portrétní fotografii a módě je to oblíbená technika pro vytvoření jiného typu hloubky snímků, například umístěním objektu za závěs malých světel nebo při fotografování v exteriéru umístěním objektu za květiny a trávu.