EV se běžně používá k vyjádření hodnoty kompenzace expozice. Už méně známé je, že existuje také absoulutní EV škála pro expozici, coby kombinaci času a clony a že této škály se také někdy využívá při měření úrovně osvětlení. S EV se proto také setkáváme ve specifikacích fotoaparátů, kde se používá pro vyjádření pracovního rozsahu expozimetru a autofokusu. Co to ale vlastně znamená, že expozimetr má rozsah EV 0 až 20? Čtěte dál…
Zkratka EV pochází z anglického Exposure Value, čili hodnota expozice. Má se zde na mysli
expozice ve smyslu kombinace času a clony.
Nejčastěji se s EV setkáváme při vyjadřování kompenzace
expozice. Jedná se o logaritmickou škálu se základem dvě. Kompenzace +1EV znamená, že na film necháme proniknout dvojnásobné množství světla, -1EV poloviční. Zdvojnásobení množství světla, které se na film dostane, lze dosáhnout buď prodloužením času na dvojnásobek nebo zvětšením otvoru v cloně na dvojnásobek, tj. vydělením clonového čísla koeficientem 1,4 (přesněji odmocnina ze dvou), jinými slovy otevřením clony o jedno clonové číslo. Kompenzace x EV (x může být pozitivní nebo negativní a nemusí být celé číslo) znamená vynásobení času faktorem 2x nebo clonového čísla faktorem 2-x/2. Případně můžeme stejného efektu dosáhnout i adekvátní současnou změnou obojího, jak času, tak i clony, tj. vynásobením času faktorem 2y a současně clonového čísla faktorem
2-z, kde y a z jsou libovolná čísla, pro která y + 2z = x. Zkrátka, možnosti jsou nepřeberné. EV používáme, abychom o takové změně mohli hovořit obecně, bez vázání se na nějaký konkrétní čas, případně clonu.
Existuje ovšem i absolutní EV škála. EV se pro danou kombinaci času a clony spočte pomocí vzorce
EV = log2( N2/t ) = 2 log2N – log2t.
Zde N je clonové číslo a t je čas v sekundách.
Chceme-li místo dvojkového logaritmu použít dekadický (který, na rozdíl od dvojkového, na kalkulačce
obvykle najdeme), pak
EV = log( N2/t ) / log 2.
Kombinace času a clony, které jsou ekvivalentní v tom smyslu, že při nich na film dopadne stejné množství světla, mají stejnou hodnotu EV. Například čas
1/60s při cloně 16 je ekvivalentní 1/250s při cloně 8 nebo 1/1000s při cloně 4. Pro všechny tyto kombinace vychází EV 14. Podobně jako u kompenzací, i zde EV slouží k tomu, abychom mohli
hovořit obecně o jakékoli ekvivalentní kombinaci času a clony a nemuseli se omezit na žádnou specifickou
volbu.
EV 0 v této absolutní škále reprezentuje expozice ekvivalentní času 1s při cloně 1,0. Všimněte si, že kompenzace +1EV znamená v absolutní škále nikoli zvýšení, ale snížení o jednu jednotku.
Vzhledem k tomu,
že při dané citlivosti filmu odpovidá určité hladině osvětlení jistá
správná expozice, tak se EV používá také pro vyjádření úrovně osvětlení.
Standardně se uvažuje citlivost filmu 100 ASA. V tomto smyslu EV 0
je taková úroveň osvětlení scény, při které by s filmem o citlivosti 100 ASA
vyšel pro správnou expozici při cloně 1,0 čas 1s. Hladina osvětlení EV n je tam,
kde je světla 2n krát více. Vzhledem k tomu, že EV 0 představuje úroveň osvětlení o hodnotě 2,69 luxu, pro převod na hodnotu v luxech platí vzorec
E
[lux] = 2,69 . 2 EV.
Zde EV je EV při 100 ASA. Naměříme-li pro film o citlivosti ISO (ASA) pro clonu N čas t (v sekundách), znamená to, že osvětlení je
E
[lux] = 2,69 (100/ISO) N2/t.
A konečně, pokud je známá hladina osvětlení v EV, pak víme, že pro správnou expozici s filmem o citlivosti
ISO (ASA) je zapotřebí čas (v sekundách)
t = (100/ISO) N2/2EV.
Ve specifikacích fotoaparátů je zvykem udávat úrovně osvětlení, při kterých expozimetr
nebo autofokus spolehlivě funguje, právě prostřednictvím EV. Z výše uvedených vzorců plyne, že je-li ve specifikacích
u expozimetru uvedeno, že jeho rozsah je EV 0 až 20, znamená to, že s ním lze úspěšně měřit, pokud se
osvětlení scény pohybuje v rozsahu 2,69 až 2,69 . 220 = 2 820 669
luxů, čili v situacích, kdy např. s filmem 400 ASA při cloně řekněme 16 budou vycházet časy
mezi (1/4)162/20 = 64 a (1/4)162/220 = 1/16 000s.
Perfektní.
Musím “radce” poděkovat – příspěvej je z mého hlediska úplně perfektní. Konečně jsem se začal orientovat v EV.
“Radko” – děkuji.
“Dodatek”
Jen doplním pro milce papírové literatury, že za starých dobrých časů se česky EV označovala termínem OSVITOVÉ STUPNĚ.
Takže celá banka informací o tomto problému je ve starší literatuře pod tímto termínem. Nechybí přehledné tabulky, výpočty, způsob měření a práce s naměřenými hodnotami.
RE: “Dodatek”
Ahoj,
mohl by si mi prosím Tě doporučit nějakou tu literaturu o které se zmiňuješ, že by mohli být informace o EV včetně starší literatury.
Dík
Tabulka EV
Hezký článek v angličtině s přehlednou tabulkou hodnot EV pro jednotlivé clony a čas je na stránce
http://www.chem.helsinki.fi/~toomas/photo/ev.html
Jinak dík radce za tento článek
S pozdravem
Přemysl Vaněk
Dotaz:-)
Ahoj,
přečetla jsem si tvůj článek a jak takž jsem to snad pochopila. Ale stejnak bych se potřebovala ještě na něco zeptat. To, že EV je hodnota expozice a závisí na kombinaci clony a času tak to mi došlo a to, že jsou si jisté hodnoty ekvivalentní tak to jsem taky pochopila. Akorát nějak nemůžu přijít na to, jak tu kompenzaci zjistím nebo kde si ji mám přečíst nebo vypočítat. Mám Praktiku LTL.
Doufám, že mi poradíš a předem děkuji.
dotaz:-)
Neznám Prakticu LTL, ale mám MTL5. Tam se to dá řešit tak, že si na otočném voliči citlivosti filmu nastavím např. místo 21 hodnotu 24, tedy citlivější film než používám, a pokud nyní podle expozimetru správně exponuji, dosáhnu podexpozice -1EV. Naopak, pokud si nastavím citlivost filmu místo používaného 24 třeba na 18, dosáhnu přeexpozici o 2EV. Není to šikovné a tak, když chci občas jednorázově podexponovat o jeden EV, nedoženu ručičku expozimetru do vodorovné polohy, ale cca o průměr kolečka v hledáčku pod něj. Prostě odhadem, jde to dobře a směrem nahoru taky.
Detail
Milá Radko, v tvém pěkném článku mi chybí jeden detail. Nějak ses vyhla otázce, proč je škála EV logaritmická; zkrátka proč jsou časy na foťáku seřazeny exponenciálně a ne třeba lineárně nebo jinak. Vím že to je čistě teoretická záležitost, která má pro praktickou fotografii jen okrajový význam, ale článek se nachází v sekci TEORIE, takže by si trochu teoretizování jistě zasloužil. Navíc odpověď na tuto otázku není tak triviální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Doufám, že se dočkáme jejího objasnění v některém z tvých příštích článků.
detail
Nejsem sice Radka, ale dovolím si odpovědět:-)
Lidské oko vnímá jasy exponenciálně – aby oko vyhodnotilo růst/pokles jasů jako linerární, musí tento růst/pokles být exponenciální – tzv. Weber-Fechnerův zákon.
Tak, doufám, že jsem to vysvětlil:-)
Vzorečky
Mno, článek bezpochyby výborně odborně napsaný…až na to, že jsem vůbec nepochopil co je EV. Netvrdím že je to chyba autorky, akorát bych pro jeho pochopení musel být zřejmě absolventem ČVUT 🙂 “Hladina osvětlení EV n je tam, kde je světla 2n krát více.” Prosím, když budu v lese fotografovat vodopád, jak poznám že je světla 2n krát více? 😀 Jak poznáte kolik svítí světla??
vzorečky
EV je expozičná hodnota, ktorá udáva aká časť svetla z dopadajúceho svetla dopadne na jednotku fotocitlivej plochy počas doby expozície. Bude ho tým viac, čím je clona väčšia, čím je doba expozície väčšia. Pritom EV je logaritmus tohto množstva, lebo aj oko rozlišuje množstvo dopadnutého svetla v logaritmickej škále. Napr.oko vyhodnotí ako 2x jasnejší obraz ten, ktorý produkuje 4x viac svetelnej energie.
Ako poznáte aká je hladina osvetlenia záleží od Vášho technického vybavenia. Dnešné digitálne fotoaparáty Vám clonu i expozičný čas zvolia a zobrazia automaticky v automatickom režime. Pokiaľ potrebujete obrázok zjasniť, či stmavnúť, musíte buď prejsť do manuálneho režimu a upraviť si manuálne clonu a čas expozície odchylne od tej, ktorá bola použitá v automatickom režime. Trvale jasnejšie, či tmavšie zábery môžete získať v automatickom režime pridaním alebo ubraním zlomkov alebo niekoľkých jednotiek EV. Spravidla svetlosť budúceho obrázku Vám fotoaparát ukáže hneď alebo pri polovičnom stlačení spúšte.