Czech Press Photo 2001

Jako každý rok se i letos koná kolektivní soutěžní výstava “Czech Press Photo”, samozřejmě a již tradičně ve výstavních prostorách Staroměstské radnice. Je to stejné jako loni? Je to jiné?

Celosvětová soutěž “World Press Photo” vznikla již v roce 1955 v Amsterdamu. Čeští fotografové získávají ve světové soutěži ceny celkem sporadicky. Možná proto vznikla tato česká soutěžní výstavní akce; její prestiž je však mezi českými fotografy větší, než lákadla akce celosvětové. O české výstavě se prostě více ví, a tudíž se více ví i o jejích vítězích… Letos bylo mezinárodní porotou uděleno celkem 18 hlavních cen, většinou v kategoriích převzatých ze světové výstavy. Výstava každý rok udělá neskonale mnoho pro českou novinářskou fotografii, o čemž svědčí i každoroční spontánní zájem diváků, jejichž počet je na jakékoli jiné fotografické výstavě mnohem menší.

Michal Novotný, LN: Děti požárního kapitána Timothyho Stackpola při jeho pohřbu

Fotograf to nemá se získáním ceny rozhodně jednoduché – závisí to totiž v rozhodující míře na událostech, jichž bude (popř. naneštěstí nebude) svědkem. V roce 1997 se tak např. stal vítězným snímkem pes plavající po zaplavené ulici v Uherském Hradišti a letos jsou na vítězném snímku děti na pohřbu svého otce, newyorského hasiče zahynuvšího v troskách WTC. Vítězný snímek je vlastně nenápadný, kdyby v pozadí neměl tu příšernou katastrofu z 11. září… Autorem snímku nazvaného “Děti požárního kapitána Timothyho Stackpola při jeho pohřbu” je Michal Novotný z Lidových novin. Dalšími oceněnými jsou třeba Jiří Křenek (*1974) za svůj cyklus o nových jevech pražské periferie (hypermarkety atd.), Karel Cudlín, coby volný fotograf, představuje každý rok lepší a lepší dokumenty (letos byl oceněn v kategorii “Každodenní život” za snímek “Pouť v Kalwariji Zabrzydowske”). Docela zajímavým jevem je to, že s postupujícími ročníky se na CPP setkáváme čím dál častěji s koncepčními, šířeji koncipovanými pracemi (letos např. série Aleny Dvořákové a Viktora Fišera z misie v Chile a Argentině). A jedna další tradice – opět byl několikrát oceněn Jan Šibík z Reflexu, což je důkazem toho, že i u nás vznikají reportérské osobnosti, které snesou srovnání i ve světovém měřítku.

Karel Cudlín: Pouť v Kalwariji Zabrzydowske

Na výstavu si vyhraďte nejméně hodinu a snažte se ji navštívit ve všední den, pokud možno v brzkém odpoledni, jinak se budete během prohlížení snímku prodírat poněkud neprostupným davem (a ostatním budete vadit stejně, jako oni vám…). Rozhodně však stojí za to CPP 2001 navštívit, už jen proto, že je to jiné než loni. Hodně mě potěšilo, že se vše netočilo jen kolem newyorské katastrofy; sice se stala jakýmsi milníkem, ale tady nejde o milníky, nýbrž o fotografii…

Samozřejmě, že se na výstavě objevily i snímky, které patří spíše mezi ohraná klišé (návštěvy politiků kdesi, slavné osobnosti žertují či s kýmsi rozmlouvají, hysterie sportovních fanoušků…). Ale nutno přiznat, že jich je každý rok míň a míň… CPP má tedy stoupající kvalitativní trend a je vcelku objektivní zprávou o stavu české žurnalistické fotografie. Kvalita vystavených prací, zájem diváků i pozitivní recenze svědčí o tom, že na další ročník CPP je proč se těšit.

Kompletní seznam vítězů i oceněné fotografie najdete zde.