Už je to vlastně tradice – na přelomu starého a nového roku se vždycky koná výstava, která je v něčem vždycky stejná a v něčem pokaždé jiná. Letos tedy poosmé.
Každý rok se na výstavě Czech Press Photo sejdou fotografie od mnoha autorů, známých i méně známých. Jedinou podmínkou pro zařazení té které fotografie je to, aby autor měl trvalé bydliště v ČR nebo SR (hle – federace neumřela úplně…) a aby fotografie byla původně určena pro vydání tiskem (nemusí být tedy vydána). Letos se fotografií sešlo 2318 (od 208 fotografů). Vystaveno je cca 400 snímků, oceněných i dalších.
Letošní novinkou je to, že byla vypsána Cena dětí, kterou uděluje nezávislá dětská porota složená ze zástupců českých dětí i zástupců národnostních menšin žijících na našem území. Cenu dětí má dostat fotografie, která nejpřesvědčivěji dokumentuje potřeby a problémy dětí současného světa. Tuto cenu letos získal David Neff (MF Dnes) za snímek „Afghánistán – dětský bojovník“. Dále byly uděleny již „klasické“ ceny, které se – podobně jako mnoho dalších českých cen – dostávají do rukou víceméně těch samých lidí, což ovšem není vůbec na závadu.
Na Czech Press Photo chodím každoročně. Každý rok je v jakémsi znamení, něco tématicky převažuje. Je to logické, protože výstava je složena z fotografií pro tisk a ten samozřejmě odráží aktuální světové i domácí dění. Loňský ročník byl jednoznačně ve znamení teroristických útoků na New York 11. září 2001. Kromě toho byly bohatě zastoupeny snímky z Angoly a Afriky vůbec.
Letos je to jinak – dominantním tématem jsou povodně v srpnu 2002 a dění v Afghánistánu, resp. v Asii vůbec, zejména pak mezi muslimy. Snímky s povodňovou tématikou se logicky navzájem podobají a navíc některé můžeme vidět už po několikáté, protože byly vystaveny i na výstavě Praha pod vodou. Není to ovšem na závadu. Kromě toho se samozřejmě fotografové věnovali tématům jako jsou přírodní náměty, reportáže z cest a známé osobnosti. Nejméně se toho mění ve sportovní fotografii. Vůbec nechci snižovat její význam či hodnotu, jen je prostě nejméně překvapující. Co jiného se dá na fotbalovém hřišti vyfotografovat než právě fotbal?
Pojďme se podívat na ceny, ale pouze zběžně, protože je jich hodně a tento článek bych nerad pojímal jako seznam. Hlavní cenu za fotografii roku získal volný fotograf René Jakl za snímek topícího se slona v pražské ZOO (Poslední minuty slona Kádira v zatopené pražské ZOO, 13. 8. 2002). Snímek zná prakticky každý, protože je na titulním plakátu celé výstavy. Stejný snímek byl oceněn také v kategorii Aktualita. V této „novinářské“ kategorii byla také oceněna celá série – Nešťastný srpen v Praze a jižních Čechách autora Jana Schejbala. Kategorii Reportáž vyhrál Jan Šibík z Reflexu s fotografií vězňů Talibanu (Vězni Al Kajdy a Talibanu, poblíž Jalalbádu, prosinec 2001). Tady mě okamžitě, jak jsem snímek uviděl, napadlo, jak je podobný baroku – šerosvit, tajemno, obraz utrpení.
Úplný soupis cen nemá bez fotografií význam. Co je na výstavě zajímavé? Rozhodně kulaté panorama z Tibetu Josefa Středy, série Jelen v jižních Čechách „mladofrontovního“ fotografa Michala Růžičky a v neposlední řadě také dílo, které sice nebylo zařazeno do žádné kategorie, ale získalo přesto čestné uznání: Pražské metro – schody do nebe od Michala Němečka. Je to mozaika 72 snímků eskalátorů fotografovaných ze stejného místa. CPP 2002 má být obrazem dnešního světa… Jaký tedy je? Technicky vyspělý stejně jako zaostalý (prostě jak kde), zajímavý, plný utrpení i konzumu, zkrátka takový, jaký ho známe. Jen k smíchu moc není, letošní ročník obzvlášť ne. I když … můžeme se smát Václavu Klausovi na rockovém koncertě, Miloši Zemanovi v lese nebo třeba Miloušovi Jakešovi a Jozefu Lenártovi hodujícím v restauraci McDonald’s (pro ty, co už je nepamatují, je u fotografií napsáno, kdo to vůbec je…).
Výstava se koná od 27. listopadu 2002 do 20. ledna 2003 na Staroměstské radnici. Otevřeno je denně a vstupné přijde děti, studenty a seniory na 25 Kč, „normální“ dospělé pak na 50. Ke koupi je cosi jako katalog za 20 korun, kde je uveden soupis všech udělených cen a také řada snímků, prodává se i CD-ROM se všemi oceněnými fotografiemi (95,-) a také plakáty i publikace z minulých ročníků výstavy. CPP se každoročně těší velkému diváckému zájmu a nejinak je tomu i letos.
Kdo jste ještě nebyl, jděte se podívat. Česká žurnalistická fotografie je prostě dobrá.
A nezapomeňte na Křenka!
Součásti CPP02 je i loňský grant, který obdržel Křenek. Celý rok na tento grant fotografoval fenomén satelitních městeček okolo Prahy. Malá část fotografií je vystavena na radnici, ale celá výstava je v galerii v Maiselove ulici (3 minuty od radnice). Lístek z radnice platí i zde – takže určitě nevynechejte. Stojí to za to!
Apropó .. Němeček
jen poznámka: Němeček není Michael, ale Miroslav. A tu fotku si určitě prohlédněte, visí prvním patře. Kdo může říct, že mu na CPP vzali 72 fotografií? :-))) Mimochodem na okraj – fotografie je druhý exemplář, první vzal za své při povodních v Domě fotografie…
Fotbal?
Czech Press Photo je nádherná výstave, chodím pravidelně každý rok, i když nejsem z Prahy. Vím, že je to teď pasé, ale zrovna sportovní fotografie mi nepřijde nijak “méněcenná” a pane Sýkoro, měl jste se lépe dívat, fotbal tam kupodivu téměř žádný nebyl. Stejně tak bych mohl vyslovit argument nad fotografováním známých osobností – co chcete vyfotit jiného na Václavu Klausovi, než zase Václava Klause. Apropo – sportujete?
RE: Fotbal?
Nemyslel jsem to tak, že by sportovní fotografie za nic nestála. Jen jsem psal RECENZI a tu píšu za sebe, proto se tam projevilo to, že sport mě fotografovat nebaví a – nemůžu si pomoct – připadá mi prostě pořád skoro stejná, i když technicky kvalitní (to ani jinak nejde, že). Fotbal je tam každoročně, i letos. Sportuji občas, ovšem zrovna ten fotbal… :-).