Digitální fotografie: 100 praktických návodů a tipů – recenze knížky

Recenze knížky věnované digitální fotografii

Úvod

Když jsem dostal na recenzi tuhle knížku, po zběžném náhledu mi přišla docela zajímavá a stylově „nová“. Kniha má zajímavě a prakticky řazené jednotlivé body, každá dvoustrana je opticky rozdělena na pět částí. Na spodní části jsou příklady fotografií, nad nimi vysvětlující text, v pravé části pak tipy („Věděli jste že:“ a „Fototip:“) a hodnocení složitosti daného bodu ve stupních jedna (nový způsob řešení běžné úlohy) až čtyři (vyžaduje rozsáhlé dovednosti a může zahrnout další techniky). Podrobnější začtení mě poněkud vyděsilo, jak uvádím dále.

Obsah neboli kapitoly

Připravte se na fotografování

Tato kapitola je prvním tematickým celkem, rozumně začíná bodem „Zvolte si dobré příležitosti k fotografování“, ovšem pak následuje překvapivá pecka „Uvědomte si, proč pořizujete fotografie“. Rozebírá téma, zda fotografovat vertikálně či horizontálně, prostě zohledňovat, co se snímky budete dále dělat. Příklad fotografie na titulní stránku časopisu, včetně finální stránky samé, opravdu není tématem pro začátečníka. Zcela nelogicky je zde řazen tip na výřezy z fotografií a „logický“ tip na výběr námětu fotografování v běžných rozměrech fotografických rámů, neboť ty atypické jsou dražší. Překvapivě je do třetího stupně náročnosti zařazen bod „Ovládněte svůj fotoaparát“, s poznámkou o histogramu bez jakéhokoliv vysvětlení, co to vlastně je. Konkrétní ilustrační snímky nejsou obecné, ale vysloveně se odvolávají na Canon G2, což je sice slušný kompakt, ale zobecnění by neškodilo. Další bod popisuje obrazové formáty JPG a RAW, srovnává jejich výhody a nevýhody. O tom, co vlastně je RAW text taktně mlčí a jako převodník na jiný typ obrazového souboru udává Adobe Camera RAW Plug-in, což je vyslovená demagogie, protože každý výrobce vám poskytne utilitku na převod rovnou s fotoaparátem. Navíc se texty na dvoustránce několikanásobně opakují a konečná srovnávací tabulka JPG x RAW vypouští zcela zásadní záležitost, jako je možnost zasáhnout do expozice při převodu z RAWu, zatímco u JPG je vše již dáno. Naopak na konci tabulky je správně uvedena jako plus / mínus bitová hloubka obou formátů, opět bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení, co to pro uživatele znamená.

Co mi v této kapitole vadí asi ze všeho nejvíc je to, že poměrně rozumný popis k nastavení vyvážení bílé (což je při fotografování s digitálem naprosto základní záležitost), následně vyvažuje uvedení několik fotografií s chybným nastavením bílé (což je v pořádku) doplněných o snímek RAW, který nastavení bílé neovlivnilo. Ano, to je pravda, ovšem autor zcela přehlíží základní věc, že při převodu souboru RAW na jiný formát nějaké nastavení bílé musel samozřejmě zadat. Tady je na nevysvětlený RAW formát navazováno dalšími záležitostmi, které by si opět zasloužily podrobnější údaje. Již obligátně je jako převodník uveden Adobe RAW Camera Plug-in.

Fotografujeme lépe

Asi bych očekával spíše základní povídání o kompozici než až absolutní pohled na vliv clony, času a citlivosti. Kompozici je věnováno
třetinové dělení na výšku / šířku bez komentáře, co s tím dál. Trošku perlou je fotografování s ohledem na jiný formát čipu a fotopapíru, což je pravda, ale od toho jsou případně nůžky či rámování. Rozumná je kapitola o EXIF, nerozumné varování o programech, které při čtení EXIF informací rovnou modifikují obrazový soubor. Když už to tam je, mělo být uvedeno které to jsou. Trošku mě děsí, že mám upravovat fotografii minimálně tak dlouho, jako jsem ji fotografoval, vždycky jsem si myslel, že ji mám rovnou udělat tak dobře, abych ji nemusel pokud možno vůbec upravovat. Navíc mohu fotografovat tisíce fotografií, aniž by mi to něco přineslo, neboť milá kniha mi ještě o kompozici nic neřekla (předbíhám, ale nic kloudného mi neřekne ani potom).

Ovládejte expozici

Tato kapitola začíná pochopením expozice s nešťastným příkladem krajiny, kdy podexponovaná fotka dává nádherné mraky a vypadá mnohem lépe, než ta správně exponovaná. Vytrženo z kontextu je zde správné okomentování výhod RAWu, ovšem jen jako krátká poznámka. O expozičních režimech je řečeno, že existují, aniž by se objevila alespoň krátká poznámka, jak ty nejznámější vlastně fungují a co zohledňují. V tomto místě je poměrně stručně popsán histogram, je tu další nešťastný příklad korekce expozice budovy, kterou podle mého názoru každý digitál vyfotografuje správně. Ještě více se rozchází určení knihy, začátečník bude těžko operovat s bodovým měřením, segmentové mu povětšinou dá správný výsledek. Autor knihy by ovšem měl napsat, jak takové měření vlastně funguje a kde jsou slabá místa jednotlivých variant. Rozumná je sekce varující před vypálením bílé, případně náznak k pochopení dynamického rozsahu ve formě příkladů, včetně skládání dvou různě exponovaných snímků. Opět mi chybí (nakonec, tohle prolíná celou knihou) alespoň minimální upozornění na díry v histogramu, které jsou v řadě příkladů zcela evidentní. Všechny další kapitoly věnované digitálním úpravám tuhle “maličkost” ignorují.

Kontrola ostření a hloubky ostrosti

Obsahuje snad první trošku ucelenější texty bez větších chyb. Od stativu, přes oblast zaostření, sledování objektů, znázornění pohybu, hloubka ostrosti. Sice je zde jednou velká clona jako číslo (malá díra), podruhé jako plně otevřená, nicméně tato kapitola mi přijde jako nejpovedenější. Jedinou výjimkou je perspektiva, kdy příklady nemají s údajným zkreslením širokoúhlého objektivu nic společného (pohled zespodu na budovu bude “zkreslen” od ohniska 8mm do ohniska 2000mm …), „paralelní“ linie se v Čechách poměrně srozumitelně nazývají rovnoběžnými. Navíc perspektiva není zkreslení, ale zcela normální vnímání prostoru.

Další kapitoly

Asi tady mě podrobné čtení knížky přestalo bavit, je to jen vnímání přílišného počtu nedotažeností, občas proložených náznakem zajímavého tématu. Jen tak namátkově, Fotografujte při dobrém světle – konečně srozumitelné dokumentační fotografie, pár otázek kolem blesku, příjemného zabarvení slunce před západem, atd.. Navazují Tvůrčí nápady fotografie – opět divná volba snímků, speciálně polarizační filtr je odfláknut jedinou stránkou s ne zcela vhodným příkladem odstranění lesku z vodní hladiny (voda zcela zmizela). Na druhou stranu je zde hodně zajímavých bodů, věnovaných barvám, experimentům, následným záměrům se snímkem. Další kapitola Úpravy fotografií v Adobe Photoshop Elements opět odkazuje na Adobe Camera RAW a Capture One, autor konečně pochopil výhodu RAWu ve formě vyšší barevné hloubky. Další úpravy se již věnují Adobe Photoshop Elements (panorama, korekce, vrstvy, výběry, ruční malování černobílých fotografií). První odkaz na Unsharp Mask je zatím správný. Přímo pokračuje část Nastavte rozsah jasů a barev pomocí Adobe Photoshop Elements. Hezké jsou ukázky děrovaných histogramů bez jediné poznámky k návratu k RAWu a udělání některých úprav v něm, tak aby k výpadkům odstínů nedošlo.

Zbývá kapitola Tiskneme fotografie – začíná správou barev, aniž by padlo alespoň pár slov o tom, co to vlastně je a jak to funguje. Stejně nejasný je popis tisku samotného, 240 dpi není standardní rozlišení dnešních tiskáren, rovněž úsměvná zmínka o formátu 76 x 101 cm vytištěném z třímegapixelového fotoaparátu si nezasluhuje komentář. Ovšem perlou je věta, budu citovat doslova: “Filtr Unsharp mask pouze zvýší sotva postřehnutelné rozostření celkově dobře zaostřené fotografie. Pokud chcete dobrou fotografii, která vypadá proostřená, musíte nejprve vyfotografovat zaostřený snímek a následně aplikovat filtr Unsharp mask“. Podobnou češtinářskou kuriozitou je rada na zvětšení obrázku pomocí Canvas Size, když chci jedinou fotografii na stránku. Že by ji uživatel vložil a pouze zadal centrování v obou rovinách, což umí i ta nejlevnější tiskárna? U objednání fotografií přes internet zůstal zachován původní zdroj www.shutterfly.com včetně odpovídajících kopií obrazovky, což je pro českého uživatele opravdu podstatná informace.

Zcela na závěr pak Projekty digitálních fotografií – nemám chuť komentovat, text se týká programů v Čechách používaných minimálně, amatéry vůbec. Ostatní texty jsou opět výseky z širokých témat.

Zhodnocení

Z celé knihy jsem, velmi mírně řečeno, rozpačitý. Zpravidla se snažím stát nezaujatě nad věcí, ale v tomto případě si dovolím udělat výjimku. Kniha je plná nedotažených informací, naprosto nesmyslně skáče z jednoho tématu na druhé, obsahuje až neuvěřitelně mnoho „blábolů“. Navíc je psána poměrně kostrbatou češtinou s terminologií evidentně převzatou z původního vydání. Terminologie je nejen špatná, ale navíc neustálená, jednou „velké clonové číslo“ znamená vysokou hodnotu clony jako čísla nastavovaného na fotoaparátu, jinde plně otevřenou clonu, tj. fyzickou velikost clonového otvoru. Řada fotografií dokumentujících text není příliš dobře vybrána na fotografickou publikaci, nemá jasné vyjádření a často ani kloudný námět. Asi nejvíce se na kvalitě textu podepsal překladatel, který evidentně neměl přílišné ponětí o fotografování, což následná korektura nemohla změnit. Rovněž nebyla udělána rozumná úprava s ohledem na české prostředí a u nás používané programy (ACDSee, Irfanview, Zoner, …), naopak u knihy pro začátečníky pobaví neustálé odkazování na Photoshop 7, případně Adobe RAW Camera Plug-in na každé druhé stránce. Úsměvný, i když pro obsah nijak důležitý, je typicky pozitivní „americký“ text na poslední straně obálky, kde jde všechno „snadno, rychle a bez namáčení“. Vše je skvělé a vy budete tvořit vynikající fotografie po prokousání se stovkou skvělých, zcela odlišných a často principiálně chybných rad. Po přečtení knihy pro vás vše bude hračkou. Stejně je řešen úvodní text, kde rodina Maranů popisuje svou knihu jako „to nejlepší, co za své peníze můžete dostat“. Obávám se, že obojí je hluboký omyl. Asi nejvíc mi vadí celková filosofie, která na mě z knihy vykukuje od první do poslední stránky, totiž že ze špatného snímku udělám v počítači ten nejlepší. Možná právě proto je zcela vypuštěno povídání o základech kompozice, které může laikovi velmi pomoci k zlepšení jeho fotografií nebo minimálně k rozumnějšímu výběru námětů.

Z výše uvedených důvodů hodnotím danou knihu jako naprosto nevhodnou právě pro začátečníky, kterým má být určena. Podle mého názoru se kniha snaží obsáhnout takové množství zcela odlišných informací, že je není možné vměstnat do v názvu avizovaných 100 bodů a již vůbec ne v nějaké dostatečně informativní hodnotě v tak malém počtu stran. Navíc právě základní témata nejsou nikdy dotažena do konce a jsou občas chybná. Text je chvílemi zavádějící, terminologie si ob pár stránek protiřečí a poprvé zde píši, že knihu v žádném případě nedoporučuji ke koupi. Už jen proto, že není určená znalejším fotografům, ale ti ji naopak mohou kupovat jako dárek pro své známé, kteří fotografovat začínají. Existuje spousta jiných, podobně zaměřených, lépe napsaných, dobře vybraných a přeložených knih.

Vydavateli bych vzkázal, že tentokrát (je to mé oblíbené nakladatelství, co se počítačové literatury týká) šlápnul vedle a vydal knihu velmi degradující jinak vysokou úroveň vydávané literatury. Na „kvalitě“ knihy se také podepsal oboru zcela neznalý překladatel, který do příliš obecných textů vložil řadu dalších nepřesností a omylů. Ona zmiňovaná funkce Unsharp Mask je nelogicky označená, takže případný doslovný překlad pro člověka neznalého oboru může být oříškem, to chápu. Na druhou stranu mohl tuto knihu dostat na přečtení amatérský fotograf a zkorigovat přílišné úlety ještě před tiskem. Osobně nevím, lze-li překládanou knihu s ohledem na autorská práva dále upravit podle konkrétní země, pro kterou je určena, ale tato kniha by si podobnou úpravu, byť výraznou, zasloužila. A to se týká jak textové části, tak fotografické. Pokud úprava možná není, nevidím důvod, proč něco takového uvádět na trh.

I když v hloubi mého mozku dloube myšlenka, jestli v dnešní rychlé superdobě není tato kniha právě tím, co lidé chtějí. S touto skutečností se už musíte poprat sami, můj názor již znáte.

Digitální fotografie: 100 praktických návodů a tipů
Autor:	Gregory Georges
Vydavatel:	Computer Press 2005
Přibližná cena:	299,- Kč
Rozsah:	224 stran
ISBN:	80-251-0365-X