FastRawViewer – konfigurace II

V dnešním článku probereme zbývající možnosti konfigurace unikátního prohlížeče RAWů FastRawViewer.

První částí konfiguračních voleb se zabývá předchozí článek, o programu FastRawViewer se pak více dočtete v naší recenzi.

Zobrazení fotografií (Image Display)

Sekce Image Display
Sekce Image Display

Významnou funkcí FastRawVieweru je schopnost zobrazit a pracovat přímo s RAW daty a nikoliv jen s vloženým JPEG náhledem. V sekci Image Display najdeme řadu voleb, které mají přímý vliv na to, jak s RAW daty bude při zobrazování nakládáno.

Hned první volba Contrast curve má zcela zásadní vliv – RAW data se obvykle na zobrazitelnou informaci nepřevádějí lineárně, ale aplikuje se na ně určitá tonální křivka. FastRawViewer jich nabízí poměrně hodně. Pro uživatele produktů Adobe bude nejzajímavější ta s názvem Adobe Linear, která nejblíže simuluje charakteristiku převodu v Camera Raw a Lightroomu. Spíše neutrálnější převod pak poskytují křivky Gamma 1.8, Gamma 2.2, sRGB a L*. Křivky BW Movie, Monochrome, Landscape, Portrait a Vivid slouží podle tvůrců programu k rychlé simulaci výraznějších úprav fotografie. Za zmínku stojí, že zde v konfiguraci se volí výchozí křivka, ale během prohlížení si můžete zvolit jinou ve stavovém řádku.

Funkce Boost shadows slouží k rychlé kontrole šumu při intenzivnějším prosvětlení stínů. Míru efektu této simulace ovlivňuje volba Boost shadows amount. Jedná se o navýšení gamma, proto je jeho rozsah v poměrně netypickém rozmezí 0,2 až 2.

Další volbou pro uživatele produktů Adobe je Apply Adobe hidden exposure correction – jak jsem psal už v recenzi, Camera Raw a Lightroom při zpracování skrytě upravují expozici snímků (čili 0 není tak docela 0). FastRawViewer umí aplikovat podobnou korekci, díky čemuž může RAWy zobrazovat opět o kousek podobněji zmíněným aplikacím.

Volba Exposure correction on file open je už určena zase všem – díky ní můžete nechat na zobrazené fotografie aplikovat buď automatickou korekci (Autoexposure) nebo korekci z předchozího snímku (Keep from prev. file) a nebo funkci vypnout (No correction). Pokud víte, že na každý snímek typicky používáte nějakou formu automatické úpravy expozice, může se hodit tuto funkci zapnout i ve FastRawVieweru (a naopak, pokud tuto funkci používáte jen občas, můžete jí samozřejmě vyvolat během prohlížení klávesou Shift+A).

Způsob, jakým bude autokorekce aplikovaná je také konfigurovatelný, a to hned v následující části nazvané příznačně Auto Exposure. K dispozici je pevný posun o určitý počet EV (Fixed exposure shift) a nebo chytřejší funkce ETTR-style autoexposure, která roztáhne histogram doprava ke světlům tak, aby určitý počet pixelů dosáhl maximálního jasu. Tento počet se pak nastavuje volbou Saturate up to a výchozí hodnota je 1 %. Třešničkou na dortu této pěkné funkce je možnost jejího omezení, které zajistí, že se FastRawViewer nebude pokoušet o přehnané korekce vedoucí k ošklivým výsledkům. Strop, přes nějž při zesvětlování nepůjde, lze nastavit buď v počtu EV a nebo formou virtuálního ISO – v druhém jmenovaném případě zohlední ISO nastavené při pořízení snímku, přičemž zesvětlovat bude nejvýše tak, aby původní ISO plus efekt zesílení nepřekročil nastavené virtuální ISO. V praxi to znamená, že třeba při limitu ISO 6400 se fotografie pořízená s ISO 400 může zesílit až o 4 EV, zatímco fotografie vyfocená na ISO 3200 jen o 1 EV. Tento strop se samozřejmě uplatní pouze tehdy, pokud dříve nedojde k zesvětlení fotografie na hranici danou počtem pixelů s maximální hodnotou.

Pokud si s expozicí raději hrajete ručně, uvítáte možnost nastavit jemnost změny od 1/12 EV až po 1 EV. Volba se jmenuje Manual exposure step size a uplatňuje se pro použití klávesové zkratky nebo tlačítek + a - ve stavovém řádku.

Nastavením Exposure adjustments affect OverExposure display můžete zapnout, respektive spíš vypnout, působení korekce expozice na zobrazení přeexponovaných oblastí. Pokud volba není aktivní, bude se při zapnutí signalizace přeexponovaných bodů používat výchozí stav snímku bez korekcí.

Underexposure detection limit slouží k určení hranice, pod níž budou pixely obrazu považované za podexponované. Hodnota se nastavuje ve stupních EV od zcela bílých bodů, přičemž výchozí nastavení 8 EV je poměrně konzervativní – moderní snímače si poradí s větším rozsahem. Je ale nutné počítat s tím, že s vyšším ISO jejich schopnosti klesají, takže je rozumné nastavit nějakou střední hodnotu.

Některé RAW soubory mohou obsahovat informace, které pomohou FastRawVieweru k lepšímu zobrazení barev. Přiznám se, že netuším, o jaká data se jedná a jaký může být jejich vliv – ve výchozím stavu je ostatně volba Use embedded color data for aktivní jen pro soubory s digitálních stěn Leaf a PhaseOne.

Poslední možnost Force Black-White mode for Bayer images je určena pro majitele digitálních fotoaparátů, jejichž barevný filtr byl odstraněn a produkují tudíž jen černobílé snímky.

Vyvážení bílé (White balance)

Sekce White Balance
Sekce White Balance

Nastavení vyvážení bílé je poměrně skromné, ale dostačující.

První je volba velikosti plošky, z níž se bílá odvodí při kliknutí do snímku (White Balancer Sample size).

Následuje chování vyvážení bílé při přechodu na další snímek ze stejného (White Balance for next file (same camera)) a nebo jiného (White Balance for next file (another camera)) fotoaparátu – na výběr jsou tyto možnosti:

  • As Shot – dle nastavení fotoaparátu
  • Daylight – denní světlo
  • Auto – automatické vyvážení
  • Tungsten – žárovka

Pro stejný model fotoaparátu je k dispozici navíc možnost Same as previous, která zachová ručně zvolenou hodnotu z předchozího snímku. Podobnou funkci má i volba Keep Custom WB for next file (same camera), ta se ovšem netýká předvoleb, ale jen vlastního nastavení pomocí posuvníků a nebo kliknutím do šedé plochy.

Volba White Balance display mode ovlivňuje, v jakém formátu se bude zobrazovat ruční vyvážení bílé. Color Temperature/Tint je obvyklá možnost z většiny fotografických aplikací pracující s teplotou a odstínem, Mired/Tint zobrazuje hodnotu Mired a odstín a je vhodná pro nastavení dle filtrů použitých na objektivu nebo světlech, a WB Coefficients ukazuje koeficienty zesílení jednotlivých barevných kanálů.

Správa barev (Color Management)

Sekce Color Management
Sekce Color Management

Žádná fotografická aplikace by nebyla kompletní bez podpory správy barev a FastRawViewer není výjimkou. Je-li správa zapnuta (neboť je možné jí i vypnout), pracuje program standardně s profilem monitoru, na němž byl spuštěn, ale volitelně můžete vynutit jiný profil (Override display color profile). Volba RAW processing color space určuje barevný prostor, v němž se zpracovávají RAW data, a Color space for untagged JPEGs činí totéž pro JPEGy, které nemají profil vložen v sobě. Zbývající volby zapínají varování v situacích, kdy profil monitoru nebo fotografie není použitelný (a tudíž hrozí zkreslení barev).

Zpracování pomocí GPU (GPU Processing)

Sekce GPU Processing
Sekce GPU Processing

Jedním z důvodů rychlosti FastRawVieweru je použití procesoru grafické karty pro některé operace. I tyto funkce jsou konfigurovatelné.

V Image resampling method si můžete zvolit způsob, jak se budou fotografie přepočítávat na jinou velikost. No resampling je nejrychlejší způsob, ale vede k zubatosti, Bilinear resampling je zlatá střední cesta s ucházejícím poměrem kvality a rychlosti a Bicubic resampling je nejkvalitnější, ale také nejpomalejší způsob, který se doporučuje používat spíše s výkonnými videokartami.

Speciálně zmenšování lze nastavit v části Downsampling options – možnost None značí, že nebudu probíhat dodatečné úpravy kvality, Generate low resolution previews umožní předrenderovat náhledy v menší velikosti, což vyžaduje více paměti grafické karty, a Suppress downsampling artefacts potlačuje barevný šum.

Možná překvapivě v této části najdete také nastavení funkce Focus Peaking, která zobrazuje nejvýraznější hrany nebo místa s nejjemnějšími detaily (tedy potenciálně nejostřejší). Jeden či druhý režim zde můžete vypnout, pokud jej nechcete používat, a také jim nastavit barvu, kterou budou vybraná místa označena.

Poslední část nazvaná GPU compatibility settings by vás měla zajímat jen tehdy, pokud narazíte na nějaké vady v zobrazování fotografií. Režim Synchronous GPU operations je pomalejší, ale spolehlivější, Force window refresh by slight resize slouží k vynucení překreslování fotografií, pokud se tak neděje správně samo, a Exit program on OS Sleep/suspend ukončí program při uspání počítače, aby se předešlo problémům s nesprávným restartem GPU operací po opětovném probuzení.

Externí aplikace (External Programs)

Sekce External Programs
Sekce External Programs

Zde si můžete nastavit tři aplikace, ve kterých pak jde otevřít zobrazený obrázek. Nic víc, nic míň. Za zmínku stojí, že první aplikaci otevřete klávesou r, druhou pomocí Alt+R a třetí Cmd+R, respektive Ctrl+R.

Výkon (Performance)

Sekce Performance
Sekce Performance

Volby v této části nastavení mají zásadní vliv na rychlost celé aplikace.

Decoded RAW cache size nastavuje, kolik dekódovaných RAWů si má FastRawViewer uchovávat. Používá k tomu operační paměť, takže doporučuji toto číslo nepřestřelit. Podobný efekt, ovšem pro JPEG soubory, má volba JPEG cache size.

Zatímco předchozí dvě možnosti závisí na dostupné paměti RAM, Number of simultaneous RAW decode threads je naopak závislé na CPU, neboť říká, kolik procesů pro dekódování RAW souborů má být najednou spuštěno. Čím více máte procesorů a nebo jader, tím více si můžete dovolit.

Pokud pracujete s opravdu velkými JPEG soubory, může pro vás být důležitá volba Downscale JPEGs larger than NN Mpix – soubory přesahující nastavený limit budou po načtení o něco zmenšeny, což šetří paměť. Limit se nastavuje v megapixelech, tedy nikoliv v megabajtech velikosti souboru.

Jestliže jste uživatelem fotoaparátů Fujifilm s X-Trans snímačem, můžete ocenit volbu Use high speed preview for Fujifilm X-Trans, která zrychlí načítání RAWů, ovšem nutno říct, že za cenu určitého poklesu kvality. Pokud máte počítač s procesorem Core2Duo nebo i7 první generace s méně než 4 jádry, tato funkce se vám zapne automaticky.

Druhá část nastavení výkonu se týká pouze náhledů. Prefetch thumbnails for preceding images říká, jestli má FastRawViewer tvořit i náhledy fotografií vlevo od zobrazených, Thumbnail cache size ovlivňuje velikost paměti vyhrazené načteným náhledům, Thumbnail prefetch depth určuje, kolik náhledů navíc k těm, které vidíte na obrazovce, se má dopředu předgenerovat a Thumbnail decoder thread count kolik paralelních procesů se k tomu má používat (opět závisí na vašem CPU).

Většina změn v této sekci se projeví až po restartu aplikace.

Ostatní (Other)

Sekce Other
Sekce Other

Ostatní, aneb co se nevešlo jinam.

Write RPPS files zapisuje úpravy expozice a vyvážení bílé do souborů, které umí načítat RawPhotoProcessor.

Updates check frequency říká, jak často se bude FastRawViewer dívat, jestli nevyšla nová verze.

Enable debug log zapne zápis ladících informací – tuto funkci asi využijete jen pokud budete řešit nějaký problém.

Uživatelé Windows pak mohou ještě zapnout omezení programu na jednu běžící instanci (Run single program instance) a urychlit jeho vypínání (Faster program close).

A to je ke konfiguraci FastRawViewer vše.

3 komentáře u „FastRawViewer – konfigurace II“

  1. Fast Stone

    Dobrý den, díky za zmamenité články jak o Lightroom (i když ho nepoužívám), tak o FastRawVieweru (FRV), ale… nepostačí na to, co v naznačeném workflow zastává FRV, bohatě FastStone Image Viewer, který je a) zdarma a b) navíc je i v nejvyšší verzi také v češtině? Přijde mi i výrazně rychlejší.

    Odpovědět
    • fast stone

      … ještě poznámka: FastStone samozřejmě “umí” nejen JPEG, ale i RAW de facto všech známých výrobců. A má docela bohaté editační možnosti.

      Odpovědět
    • fast stone

      Dobrý den,

      bohužel nemohu posoudit, co a jak umí FastStone, protože existuje pouze pro Windows a já používám Mac. Tím je také dáno, že mě určitě nestačí 🙂 Ale to samozřejmě neznamená, že jej nelze pro tento účel použít – záleží na každém, co mu vyhovuje. Pro mě je u FRV klíčové, že

      a) rychle prochází RAWy
      b) umí zobrazit jak RAW data, tak vložený JPEG (pro různé účely oceňuji obojí)
      c) umí RAW data do určité míry analyzovat (histogram), takže při prohlížení poznám, co později půjde nebo nepůjde v Lightroom upravit
      d) umí zapsat hodnocení a barevné štítky do XMP souborů tak, že je pak umí načíst Lightroom nebo další programy

      Pokud totéž zvládne FastStone (nebo něco z toho nepotřebujete), pak je samozřejmě FRV zbytečný.

      Michal Krause

      Odpovědět

Napsat komentář