Ačkoli to na první pohled vypadá neuvěřitelně, je základ všech fotopřístrojů zcela shodný, ať už jde o jednoduchý kompakt za pár stovek (nebo zadarmo…!) či o vyspělý středoformátový přístroj za několik desítek tisíc.
Vždycky je jeho základem světlotěsná skříň, do níž vstupují skrz objektiv světelné paprsky. Usměrněné světelné paprsky pak po určitý čas “kreslí” obraz na film; tento čas odměřuje zařízení zvané závěrka tím, že se na onen čas otevře a film je osvětlen, tedy exponován. Každý přístroj je vybaven nějakým mechanismem na posun filmu a zpravidla i hledáčkem, s jehož pomocí pozorujeme fotografovanou scénu a více či méně přesně volíme výřez.
Proč tedy existují přístroje levné a přístroje až neuvěřitelně drahé, když všechny mají tentýž základ? To, co zvyšuje cenu, je jaksi “navíc” – kvalita materiálů a jejich zpracování, elektronické a mechanické doplňky, možnost výměny objektivů nebo dalšího příslušenství atd.
Nejjednodušší objektiv je tvořen jednou spojnou čočkou (ze skla či plastu), která usměrňuje rovnoběžné světelné paprsky do jednoho bodu (v ideálním případě; právě toto je základ odlišné kvality různých objektivů). Jedna čočka však má mnoho tzv. vad zobrazení (detailně popsány v samostatném článku), proto se “lepší” objektivy vyrábějí z většího počtu různých čoček; základním pravidlem ale zůstává, že celá soustava musí fungovat jako spojná čočka. Objektiv je vybaven i clonou, což je zařízení, které omezuje množství procházejícího světla podle aktuálních světelných podmínek. Zpravidla je clona tvořena pohyblivými lamelami, které dohromady tvoří kruh či jemu podobný tvar, jehož průměr se může měnit – při menším otvoru prochází méně světla.
Závěrka bývá nastavena na různé časy, jejichž prostřednictvím se (v kombinaci s clonou) odměřuje určitá “dávka” světla pro osvětlení filmu a vytvoření obrazu. Existují v zásadě dva typy závěrek – centrální a štěrbinová. Centrální závěrkou bývají vybaveny přístroje s nevýměnnými objektivy, tedy zejména přístroje jednodušší; centrální závěrka je zabudována přímo do objektivu mezi jeho čočky a tvoří ji několik překrývajících se lamel, které se na určený čas otevřou a umožní tím osvětlení filmu. Štěrbinová závěrka bývá standardním vybavením zejména zrcadlovek. Tvoří ji buď dvě plátěné rolety, nebo několik kovových lamel (v současnosti nejrozšířenější typ); při stisknutí spouště se mezi lamelami resp. roletami vytvoří štěrbina, která postupně “projede” celou obrazovou plochu, čímž se osvítí film.
Fotografické přístroje lze dělit do jednotlivých kategorií podle nejrůznějších hledisek, která se zpravidla kombinují, aby bylo možno se v nepřeberném množství alespoň rámcově orientovat. Nejrozšířenějším hlediskem pro kategorizaci fotoaparátů je rozdělení podle druhu filmu a obrazového formátu (který s filmem bezprostředně souvisí). Podle výše uvedeného hlediska tedy nejčastěji rozlišujeme tyto typy fotopřístrojů:
- přístroje na film šířky 16 mm (pro jejich malé rozšíření je v následujících částech pomineme)
- přístroje na film šířky 35 mm, tedy tzv. přístroje na kinofilm (obrazový formát 24 x 36 mm)
- přístroje na film šířky 60 mm, tzv. středoformátové aparáty (max. formát 6 x 9 cm)
- velkoformátové přístroje (formát 7 x 10 cm a větší)
- přístroje speciální (např. pro stereofotografii nebo okamžitou fotografii)
- přístroje APS
- digitální fotoaparáty
Toto rozlišení se zpravidla kombinuje s dělením podle použitého typu hledáčku. Hledáček může být dvojí – průhledový a matnicový. První typ zahrnuje mnoho různých variant (od jednoduchého rámečku po poměrně složité optické systémy, někdy vybavené i dálkoměrem pro přesnější zaostření), společné jim je to, že jsou umístěny mimo objektiv. Matnicové hledáčky jsou naopak založeny na tom, že hledíme přes objektiv – je to přesnější, vidíme aktuální stav zaostření či zaclonění apod. Existuje opět množství variant – od tzv. světlíku (“šachta” pro fotografování z výšky pasu), přes pentagonální hranol (běžné kinofilmové zrcadlovky) až po různé úhlové hledáčky (periskop).
Následujících několik pokračování si klade za úkol detailněji seznámit čtenáře s jednotlivými nejrozšířenějšími typy fotografických přístrojů a s nimi související terminologií; jen tak se totiž lze bezpečně orientovat v poměrně široké nabídce nových i použitých aparátů.
