FOTOpivo 01/2010: Splněno

První FOTOpivo v tomto roce proběhlo 13.1.2010. Účast byla hojná, nálada dobrá a fotografie zajímavé. Kdybych si vedl nějaký plánovací kalendář, mohl bych si tedy tuto akci odškrtnout jako úspěšně splněnou.

V podstatě by stačil tento úvod, byla by ovšem škoda se nepodělit o zážitky, nezhodnotit a nepochválit. Jak tedy večer probíhal?

Po usazení opozdilců, seznamování s nováčky i nezbytném doplnění kalorií bylo možné přistoupit k fotografiím.

Jako první nám předložil své fotografie Martin Valent ve fotoknize, shrnující záběry, nasbírané v průběhu několika let při cestách po zahraničních přírodních pamětihodnostech. Barevné fotografie (často v infračerveném spektru), prezentace na černém podkladě, kvalitní tisk – dovedl bych si je představit i ve větším formátu, ale to je “daň” za velikost knihy (i když i to se dá celkem snadno vyřešit :-))

Poté ukázal své fotografie Richard Kodera. Zvolil k tomu také trochu netradiční formu – přinesl odborný elektrotechnický časopis s několikastránkovým článkem, který byl doprovázen jeho fotografiem. Ty byly samozřejmě perfektní jak po stránce obsahové, tak po stránce emoční – většinu z přítomných technokratů zaujala například noční fotografie barevně osvětlené rozvodny velmi vysokého napětí.

Publikace v časopise ukázala ale i své stinné stránky. Fotografie byly poskytnuty vydavateli zdarma, pouze za uvedení jména jejich autora. Na tom by jistě nebylo nic neobvyklého, ale ne vždy se stane, že “se” na to zveřejnění jména při redakčních úpravách “nějak zapomene” (asi nějaký dávno propuštěný brigádník, jak už to tak dnes bývá).

Slova se ujal Vladimír Skalický, který zcela výjimečně neukázal sto kontaktů formátu 6×6, ale přinesl na ukázku fotografický dárek, kdy pro svou ženu vytvořil jakési leporelo z (barevných!) fotografií ze společných výletů a dovolených. Tato forma prezentace mu mj. umožnila předvést i něco málo z karetních kouzel a triků a tak oživit a mírně rozpohybovat tento večer. 🙂

Mile nás překvapil Henry, který se po delší odmlce nejen ukázal mezi lidmi, současně i předvedl, že se k fotografii opět vrací a jde mu to minimálně stejně dobře, jako “za mlada”. A že se za to musel odměnit nějakou hezkou, novou starou hračkou, je jen logické.

Tiché vody večera následně rozvířil Dundee, který kritikou mého mírně zmateného “projektu” rozvášnil prudkou debatu, ve které se několik účastníků hlasitě, zapáleně a nekompromisně přelo o to, jak a co jsem tím vlastně myslel a sledoval (aniž bych ovšem měl nejmenší šanci do této debaty jakkoli zasáhnout svým názorem…). Až budu pořádat nějakou autorskou výstavu, vím, koho budu chtít za kurátora. 🙂

Jaké bylo FOTOpivo? Dobré!

Poté jsme přenechali prostor technice a na noteboocích následně proběhlo několik různých autorských cyklů, ale to večer již pokročil a prezentace se pozvolna rozpadala do diskutujích hloučků, jak je ostatně v závěru FOTOpiv obvyklé a vlastně i žádoucí.

Prezentujících i zajímavých prací bylo tentokrát mnoho, takže se v tomto textu nedostalo všechny (jednak by to nikdo nečetl, jednak mi už paměť neslouží), proto se omlouvám těm, co tu uvedeni nejsou a zkusím to někdy příště napravit.

Vzhledem k tomu, že než jsem tento článek dopsal, vyšla pozvánka na únorové setkání, takže kdo by chtěl přijít, je srdečně zván a informace najde zde.