Máte kvalitní digitál a nechali jste si udělat fotografie z pořízených souborů na digitálním minilabu Fuji Frontier? Byli jste zklamáni jejich kvalitou? Možná víme proč…
Tento článek volně navazuje na článek Honzy Hlináka o zpracování naskenovaných souborů na digitálním minilabu a návaznou diskusi. Zabývá se však více snímky, které nevznikly skenováním, ale byly zaznamenány přímo digitálním fotoaparátem. Svůj článek zahájím krátkou příhodou.
Příběh…
Měl jsem krátce novou zrcadlovku Nikon D100 a poprvé jsem se pokoušel dostat snímky na papír. Jako předlohu jsem použil JPEG, který byl D100 vygenerován, bez jakýchkoliv úprav. S výsledkem jsem byl celkem spokojen. Sice mě na některých fotografiích překvapilo, že obsahovaly poměrně nepříjemné “digitální zrno”, ale to jsem přikládal tomu, že jsem exponoval většinou na citlivost 800 nebo 1600 ASA a že to vlastně jsou jen zkušební tisky (velikost 17×26 cm). U jedné fotky byly totálně ujeté barvy – tu jsem obratem reklamoval (jako jedinou) – a u jedné neodpovídala fotka předloze (viz Obr. 1). Takový rozdíl mě překvapil a nevěděl jsem, čím to je. Nicméně jsem tenkrát po tom už nepátral.
 |
| Obr. 1 – Zde byl patrně největší rozdíl. Automatika nepochopila můj záměr udělat obrys proti dramatické obloze a myslela si, že jsem zapomněl použít fill-in blesk. Takže expozici podle toho také upravila. Na papírové fotografii je díky této úpravě ještě patrný fialový závoj kolem hlavy světce. |
Pak přišly povodně a já jsem dělal první seriózní zvětšeniny, takže jsem chtěl mít samozřejmě výsledek co nejlepší. Snímky (původně JPEG maximální kvality) jsem tedy upravil na počítači a uložil je v TIFFu (s profilem sRGB, který ke snímku ukládá už D100) a v nejlepší víře je odnesl do minilabu, kde mají Fuji Frontier (Fotografia Petřiny), s požadavkem na zakázku “bez úprav”. Dohodl jsem se s obsluhou, že se na první snímky přijedu podívat a potvrdím další zpracování. Když jsem první výstupy viděl, byl jsem zklamán. Noční snímek byl barevně ujetý a byl příliš přesvětlený (viz Obr. 2), jiný snímek, s věží, neměl v pozadí žádnou kresbu v obloze a byl příliš kontrastní (viz Obr. 3). Začali jsme tedy společně s obsluhou minilabu pátrat po příčinách, proč tomu tak je. Po několika pokusech jsme vyloučili barevné profily (snímky ze souboru s profilem a bez něj vyšly stejně) a nakonec jsme příčinu identifikovali: EXIF informace.
 |
| Obr. 2 – Na porovnání je jasně vidět, že automatika minilabu nepoznala, že se jedná o noční snímek a automaticky vytáhla světla v domnění, že je snímek podexponován. |
 |
| Obr. 3 – Tady není rozdíl až tak veliký. Snímek po automatických korekcích ale přesto ztratil kresbu v mracích a je příliš kontrastní. |
Krátce o EXIF
EXIF informace lze ve stručnosti popsat jako pomocné informace, které jsou ukládány společně se snímkem z digitálního fotoaparátu (ale v některých případech je umí generovat např. i skenovací nebo archivační software). Tyto informace jsou přímo součástí souboru (JPEG nebo TIFF) a mohou obsahovat spoustu zajímavých informací. Lze z nich vyčíst třeba následující údaje o snímku:
- Základní informace
- datum a čas vzniku snímku
- výrobce a značka fotoaparátu
- rozlišení a barevný prostor
- informace o verzi použitého SW a verzi EXIF
- náhled
- … a další
- Fotografické informace
- clona a čas
- použití blesku
- použitá ohnisková vzdálenost a její přepočet pro 35mm formát
- světelnost použitého objektivu
- režim měření expozice
- korekce expozice
- nastavení vyvážení bílé
- nastavení kontrastu
- nastavení ostrosti
- nastavení sytosti barev
- velikost digitálního zoomu
- režim expozice
- typ fotografované scény
- … a další
- Poznámky a komentáře
- název snímku
- autor snímku
- copyright
- popis
- klíčová slova
- zvukový komentář
- … a další
Jak vidíte, lze ke snímku zaznamenat opravdu spoustu údajů o tom, jak byl exponován a jak byl přístroj zrovna nastaven.
Protože pro digitální snímek platí totéž, co pro analogový, tj. že proces tvorby konečné papírové fotografie je podobně složitý proces, jako vznik její přelohy, ať už digitální (souboru dat) nebo klasické (na filmu), tak i zde je možné při dělání fotografií leccos napravit, ale i pokazit. EXIF informace slouží právě jako podklad pro minilab, který z nich (na rozdíl od klasického negativu) může zjistit, jak jste přesně exponovali a co jste proto asi očekávali jako výsledek. Podobný systém se zavedl už u formátu APS, kde ke klasickému filmovému záznamu ještě vzniká záznam magnetický, na který lze uložit nastavení fotoaparátu při expozici a podobná data. Tyto informace mají obecně pomoci minilabu, aby na základě informací o okolnostech vzniku snímku u většiny běžných fotografií dokázal lépe stanovit správnou expozici papíru.
Kde je problém?
Teoreticky nikde. Opravdu to funguje tak, že minilab si přečte jak samotná data snímku, tak i informace o jeho vzniku (EXIF), a pak podle toho upraví svůj výstupní proces. Tento postup je ale bohužel sice přínosem pro většinu řadových uživatelů digitálních kompaktů, kteří produkují “normální” fotografie, nicméně pro vás, kdy digitální předloha přesně odpovídá vašim představám a potřebujete, aby byl výstup pokud možno shodný s tím, jaké dáváte podklady, zcela selhává. On totiž minilab, pokud v souboru EXIF informace najde, tak automaticky předpokládá, že podle nich má provést “žádoucí” korekce, které jsou naprogramované tak, aby fungovaly u většiny normálních snímků. Pokud se vámi dodaná data nějakým způsobem vymykají, máte smůlu. V některých případech může být výsledek s těmito korekcemi lepší, ale v mém případě to bylo spíše obráceně. Přispělo k tomu samozřejmě i to, že u snímku sice byly EXIF informace uložené, ale tyto informace odpovídaly situaci, kdy snímek vzniknul. To, jak jsem snímek ve Photoshopu následovně upravil, se do nich už nepromítlo.
S tím, že existují případy, kdy tyto automatické korekce nefungují, se počítá. Obsluha minilabu může buď
sama manuálně provést ještě dodatečné korekce a fotografii tak podle svých (nebo pokud jste při zpracování přítomni, tak i vašich) představ upravit, nebo může automatické korekce i úplně vypnout.
Problém, týkající se konkétně strojů Fuji Frontier, spočívá v tom, že tyto automatické korekce
jdou vypnout jen velmi obtížně. Musí se to totiž dělat ručně pro každý snímek zvlášť. Je to časově náročné a navíc i hrozí riziko, že se na některý ze snímků zapomene. Pokud obsluze předáte snímky uložené v souborech s EXIF informacemi a požadujete fotografie “bez korekcí”, tak to bohužel ještě zdaleka neznamená, že opravdu dostanete fotografie prosté jakýchkoli korekcí. Pokyn “bez korekcí” totiž pro obsluhu většinou znamená jen to, že ona sama nemá provádět žádné korekce. Označí proto celou dávku a pošle ji ke zpracování “tak, jak je”.
Nicméně tím se automatické korekce nevypnou a Frontier, protože najde EXIF informace, tak svoje automatické korekce
provede.
Moje doporučení
Následující seznam, kterého se doporučuji při zpracování digitálních fotografií na stroji Fuji Frontier držet, je podložen mojí vlastní praxí a v současné době mi poskytuje téměř 100% shodu výsledku s mými požadavky.
-
Pokud chcete, aby byl výstup přesně shodný, jako předloha, neukládejte ke snímku EXIF informace. (Pozor, většina nejnovějších verzí dobrých grafických editorů je zachovává, takže pokud je podporuje formát, ve kterém je soubor uložen, tak je také uloží. To byl také v mém případě důvod, proč byly špatné výsledky i při dodání podkladů v TIFFu. Tyto TIFFy totiž vznikly z originálních JPEGů, takže Photoshop původní EXIF informace korektně uložil i tam, protože ve formátu TIFF jsou také podporované, a Frontier se pak podle nich zařídil.) Většina dobrých programů dovoluje informace ze souboru odstranit nebo použijte pro uložení formát, do kterého EXIF informace uložit nejdou (např. BMP).
-
Osobně dávám podklady pro minilab ve formátu BMP. To je prostý bitmapový formát, do kterého nejdou uložit ani EXIF informace, ani barevné ICC profily. Nedávám tak do minilabu žádné informace, které nemám pod kontrolou, a je menší pravděpodobnost, že oni pak něco pokazí. On totiž není problém jen s EXIF informacemi, ale např. TIFF uložený s LZW kompresí může také někdy působit problémy. Je tedy vždy lepší se informovat u obsluhy konkrétního labu o požadovaných formátech.
-
V amatérských podmínkách se lze bez problémů obejít bez používání ICC profilů. Pokud však máte zkalibrovaný monitor a umíte s ICC profily pracovat, pravděpodobně to bude fungovat. Profil pro Frontier je často ke stažení např. na webových stránkách labu. Já sám ho ale nepoužívám a jsem s výstupem plně spokojen. Na počátku stačilo si jen vyzkoušet několik snímků a podle nich pak nastavit monitor. Pokud nechcete s profily experimentovat (nebo předáváte podklady bez vloženého ICC profilu), přesvědčte se, že pracujete v barevném prostoru sRGB (většinou implicitní nastavení). Pokud pracujete v jiném barevném prostoru (např. Adobe RGB), je nutné před uložením data buď zkonvertovat nebo uložit i s profilem.
-
Nechte si udělat takto bez korekcí jednu fotku a nastavte si pak podle ní monitor, jak píše Honza ve svém článku. Pozor, nemá žádný smysl nastavovat monitor podle fotky, která vznikla ze souboru s EXIF informacemi. Nastavení monitoru by pak odpovídalo jen jedné konkrétní fotce – u této fotky totiž minilab použil jisté automatické korekce a na jiné fotky by použil zase jiné (nebo žádné)…
-
Dodávejte podklady vždy přesně ve velikosti, která je pro daný formát předepsaná. Předejdete tak zklamání ze špatného umístění či ořezu. Frontier posunuje papír v roli mechanicky, mechanické je i oříznutí fotografie na požadovanou velikost. Z tohoto důvodu je nutné počítat s jistou tolerancí přesnosti posunu a řezu, která se v tomto případě pohybuje cca do 1mm. Může se tedy stát, pokud budete mít nějaký motiv na pixel přesně, že jej stroj ořízne. Proto doporučuji používat rámečky. Fotografii to jednak opticky vylepší (samozřejmě jen pokud jsou rámečky dobře udělané) a také předejdete zklamání z toho, že jste o část snímku přišli.
-
V případě, že poměr stran snímku neodpovídá poměru stran papíru, doporučuji upravit už vstupní soubor – aby byla velikost obrázku přesně stejná, jako velikost papíru. Osvědčilo se mi vyplnit jednu stranu jinou barvou, kterou pak bez problémů odříznu na řezačce.
-
Pokud chcete mít rámeček opravdu přesný, udělejte obrázek (i s rámečkem) o cca 2-3mm menší, než je velikost papíru a zbylou plochu vyplňte jinou barvou, kterou pak opět snadno odříznete na řezačce.
A jak přesně postupuji já?
-
Původní soubor (většinou v JPEG) otevřu ve Photoshopu a ihned uložím do formátu TIFF. (Přímo s originálem nikdy nic nedělám, nechávám ho tak, jak jsem jej stáhl z karty.)
-
Provedu všechny požadované úpravy (výřez, barevnost, velikost, ostrost, apod.).
-
Nakonec exportuji soubor do BMP, vypálím na CD-RW nebo uložím na ZIP.
-
Odnesu data do minilabu a požaduji zakázku s parametry “no resize” a “bez korekcí” (s obsluhou se ale už znám, takže většinou stačí říct “jako obvykle”).
Doufám, že vám tyto rady pomohly a že nyní budete moci dělat ještě lepší fotografie, které budou přesně podle vašich představ. Pokud máte s digitálními minilaby další zkušenosti, tak mi prosím napište e-mail nebo se zapojte do diskuse k tomuto článku.
Poznámka na závěr:
Jak se ukazuje, tak ve všech možných i nemožných zařízeních a programech se vyskytují chyby. Při sbírání podkladů pro tento článek jsem zjistil (díky Radce), že jistá kombinace fotoaparátu a grafického programu může produkovat chybné výsledky. Problém může například nastat, pokud máte Nikon D100 nebo D1X s první verzí firmware, používáte nastavení Color Mode II (barevný prostor Adobe RGB), ukládáte snímky do JPEGu a používáte pro jejich editaci Adobe Photoshop 7. Tato kombinace vede k chybným výsledkům, protože produkované JPEG soubory neobsahují Adobe RGB profil, přiložené EXIF informace mylně indikují, že jde o sRGB (stávající EXIF umožňuje pouze dvě možnosti – sRGB nebo nic), a Photoshop to respektuje. Ačkoliv to není tentýž problém, který je popisován v tomto článku, je dobré o tom vědět a dát si na to případně pozor.
Poděkování patří velice ochotné Heleně Civínové, která digitální minilab Fuji Frontier obsluhuje ve Fotografii na Petřinách, a která mi dovolila se účastnit výroby přímo u stroje a pomohla při odhalování příčiny chybných fotografií. Další dík patří Janu Strnadovi, který obsluhuje Fuji Frontier u firmy Eliáš v Pardubicích, který mi také pomohl s odhalováním podstaty problému a popsal mi další okolnosti vzniku fotografie v tomto báječném stroji.
Poznámka: různé stroje Fuji Frontier jsou většinou vybavené různými verzemi ovládacího software. Může se tedy stát, že zrovna ve vašem případě tyto problémy mít nebudete nebo budete mít zcela jiné. A samozřejmě také záleží na obsluze.
Adobe RGB vs sRGB
Jen drobná poznámka – Adobe RGB má o něco větší gamut než sRGB. Konkrétně u Nikonů D1x a h je celkem rozdíl fotit v sRGB nebo Adobe RGB. I pro úpravy ve Photoshopu je lepší používat Adobe RGB, kvůli menší ztrátě informací.
Ignorovat color management si člověk může dovolit jen pokud produkuje výstupy právě pro jedno konkrétní výstupní zařízení, podle kterého si jakž takž nastaví monitor. Dost pochybuju o tom, že po nastavení monitoru podle Frontiera bych byl s takovým nastavením schopen vyprodukovat rozumné obrázky pro web… A to neuvažuju případ, že bych obrázek někomu poslal mailem a dotyčný si ho chtěl vytisknout.
To, že v některých tzv. operačních systémech není správa barev slušně naimplementována neznamená, že není k ničemu 😉
RE: Adobe RGB vs sRGB
Co se týče toho D1X/D1H/D100 a Adobe RGB, tak na to si právě musí uživatelé dát pozor! Pokud totiž ukládají data do JPEG a používají pro editaci Photoshop 7, tak se asi budou divit, co jim z toho leze za výsledky.
Jinak tenhle článek je primárně zaměřen na produkci dat pro Frontier, proto je tam to doporučení o nepoužití color managementu.
Jinak správu barev nezavrhuju. Jen si myslím, že kdo tomu pořádně nerozumí (a já se mezi takové lidi taky trochu počítám), tak může víc zkazit, než získat. A není to o operačním systému.
RE: RE: Adobe RGB vs sRGB
S nazorem:
Jinak správu barev nezavrhuju. Jen si myslím, že kdo tomu pořádně nerozumí (a já se mezi takové lidi taky trochu počítám), tak může víc zkazit, než získat. A není to o operačním systému.
nesouhlasim. O sprave barev jsem si precetl pouze jednu knizku a myslim si, ze jsem pochopil zakladni princip a ucel spravy barev. Zakladem je samozrejme kalibrace monitoru, coz neco stoji, ale kalorimetr dokaze barvy zmerit mnohem lepe nez lidske oko. Se zkalibrovanym monitorem se daji zajistit konzistentni vysledky na ruzna vystupni zarizeni, ktera pouzivaji spravu barev.
Osobne si myslim, ze je mnohem jednodussi ziskat fotky presne takove jake chci se zkalibrovanym monitorem a pouzivanim spravy barev nez bez zkalibrovaneho monitoru.
RE: RE: Adobe RGB vs sRGB
Není to trochu divný přístup, kvůli evidentnímu bugu ve firmware několika málo digitálních přístrojů totálně odmítnout color management a spoléhat se na to, že “to nějak nastavím” ?
Ve Photoshopu to nebude dělat problémy, pokud si ho dobře nastavíš – tj. pracovní prostor na Adobe RGB, v preferencích nastavit že při nesouhlasných profilech se má zeptat co s tím.
Když se pak pokusíš otevřít fajl z D1x/D100, který má data v Adobe RGB, ale vložená informace o něm tvrdí, že je to sRGB, Photoshop vyhodí dialog (protože sRGB je odlišný od pracovního prostoru, ne proto, že umí zjistit rozdíl v datech a vložené informaci).
Nabídne Ti převedení do pracovního prostoru, použití vloženého profilu, případně ignorování vloženého profilu “Discard profile – Do not color manage”. Pochopitelně zvolíš třetí alternativu. Vzhledem k tomu, že jak data, tak pracovní prostor budou Adobe RGB, vše je v pořádku. Při ukládání si pak už můžeš zvolit, jestli chceš, nebo nechceš profil uložit.
RE: RE: RE: Adobe RGB vs sRGB
To je sice pravda, nicmene 1) je potreba vedet, ze ten problem existuje a je potreba si na to dat pozor, 2) to, ze u uplne kazdeho obrazku z digitalu, ktery ve Photoshopu otevres ti pak vyskoci ten dialog a musis tam oznacit “discard profile” je silene otravne a 3) je otravne i to, ze musis kazdy obrazek z digitalu v editoru otevrit a sam ho ulozit s Adobe RGB profilem, nez ho predas kamkoli jinam, protoze nemas zaruceno, ze nekdo jiny nebude mit pracovni prostor nastaveny jako sRGB nebo bude mit nastaveno automaticky otevrit v tom protostoru, v kterem obrazek je, ci ho automaticky bez ptani zkonvertovat. Mimochodem, existuje plugin pro Photoshop, ktery zaridi, ze Photoshop ten chybny sRGB EXIF tag ignoruje.
RE: RE: RE: RE: Adobe RGB vs sRGB
Pochopitelně je to otrava a extra práce, způsobená neomluvitelným bugem ve firmwaru těch Nikonů.
Ale pokud budu chtít využívat většího gamutu Adobe RGB a obrázky posílat někam dál (na více než jedno konkrétní zařízení), je ten princip, který jsem navrhl AFAIK jediný použitelný. Prostě někdo musí opravit to, co tam ten bug způsobil a uložit tam správnou informaci. A když to neudělá autor, který o bugu ví, pravděpodobnost toho, že to udělá někdo další, je dost nízká.
Když budu otvírat těch obrázků hodně, nastavím si v preferencích volbu reakce na nesouhlasné profily na “Discard color profile” místo “Ask”, čímž se zbavím nutnosti to pokaždé odklikávat (a zase vystavím riziku, že mi to vymrší nějaký obrázek, který se měl handlovat jinak).
Samozřejmě řešením je Adobe RGB nepoužívat a fotit v sRGB… Ale konkrétně u D1x je ten rozdíl mezi oběma režimy u některých fotek opravdu dost vidět.
Zkusenosti s digitalnimi minilaby aneb jak jsem k digitalni fotokomore prisel
Jsem z Brna. Fotim z 99% na diapozitivy a z nekterych diapozitivu jsem si
chtel nechat udelat fotky, abych s nimi mohl obdarovati sve blizke a take
prezentovat sve fotograficke vysledky. Nejdrive jsem si nechal delat fotky
primo z diaku s pozadavkem, aby vypadaly co nejpresneji jako originalni diapozitivy,
ale v jednom brnenskem digitalnim minilabu jsem mel uspesnost pouze 50% ve
druhem 75% fotek, ktere odpovidali. I po nekolika reklamacich jsem
neobdrzel vysledky, ktere by dle meho nazoru odpovidali originalnim diakum.
Tyto peripetie jsem mel loni v dubnu az cervnu. Po techto neuspesich jsem se
rozhodl pro vytvoreni digitalni fotokomory. Podle rad v clanku
http://www.photo.net/digital/computers jsem zakoupil SW a HW na mereni ICC
profilu CRT monitoru. Diapozitivy si nechavam naskenovat na Nikonu LS-4000
do souboru s ICC profilem. Jako vystup jsem predpokladal digitalni minilab.
Loni v cervenci a v srpnu jsem hledal v Brne digitalni minilab, kde by mi byly
schopni rici, jake parametry ma mit vstupni soubor, aby z nej mohli udelat
fotky co nejpresneji odpovidajici vstupnimu souboru. Prvni pokusy dopadly
hrozne, protoze jsem postupoval dle pokynu obsluhy minilabu, ze staci
soubory v RGB a v TIFFu, ktery preferuji a ze to staci. Fotky, ze souboru,
ktere byly v 16 bitech a s gammou 1.0 byly hrozne tmave ve stinech a ve
strednich tonech. Po nekolika dalsich neuspesnych pokusech a “hledani”
spravne gammy a ev. vhodneho ICC profilu z me strany jsem to vzdal a hledal
jsem minilab, ktery poskytuje ICC profil sveho stroje. Minilaby bez ICC
profilu jsem proste nebral. V Brne jsem zadny takovy nenasel a nedarilo se
mi najit ani zadny takovy mimo Brno. Poslal jsem dotaz do poradny na
Paladixu, kde mi poradili prazsky Ultralab. U nich jsem si poprve nechaval
delat 5 fotek 20×30 a 2 fotky s barevnymi tabulkami 13×18, soubory byly
prevedene do ICC profilu minilabu, v RGB, v 8 bitech, v TIFFu (pouzivam
PhotoShop 6.0) s ICC profilem minilabu a byly delany bez uprav. 3 fotky
20×30 jsem potreboval velmi rychle, coz jsem v Ultralabu zadal vlastni vinou
pozde a proto jsem si je spolu se dvema barevnyma tabulkama 13×18 nechal
udelat v Brne na Frontieru. Fotky z Ultralabu a z brnenskeho Frontieru
srovnavat nemohu, protoze brnenske fotky jsem obratem odeslal. Barevne
tabulky z brnenskeho Frontieru byly barevne mirne posunute, nejlepe to bylo
videt na pasku 50% sede, ktera nebyla seda. Na barevnych tabulkach z
Ultralabu byla 50% seda opravdu seda. Pri srovnani jednotlivych barevnych
policek barevnych tabulek jsou u cca 10% policek rozpoznatelne rozdily, ze
se jedna o lehce odlisne barvy. Predpokladam, ze je to zpusobeno tim, ze
minilaby jsou nastaveny trosku odlisne. V Ultralabu jsem si nechal loni
delat jeste dve PFka ve formatu 10×15 ve 20 kopiich. Jedno melo 3 mm silny
vnejsi cerny ramecek, ktery nebyl rovnomerne 3 mm silny po celem obvodu
kvuli orezu. Na kratsich stranach byl silny 3 mm a na delsich 2 mm, coz muze
odpovidat nepresnosti pri orezu zminene v clanku Fuji Frontier – co je napsano na zadni strane fotografie.
Pri pouziti ICC profilu jsem si monitor nenastavoval podle testovacich fotek
z minilabu, ale hned prvni vysledky z Ultralabu presne odpovidali tomu, co
jsem mel na monitoru.
Strucne receno cesta zmereni ICC profilu monitoru -> PhotoShop6.0 -> data
prevedena do ICC profilu Ultralabu v TIFFu -> Ultralab -> fotka funguje
bezproblemove a napoprve.
RE: Zkusenosti s digitalnimi minilaby aneb jak jsem k digitalni fotokomore prisel
Nezkusil jsem nikdy mimobrnensky minilab, ale s Frontierem na Ceske mi to celkem vychazi. Baravny profil je ke stazeni na webu FUJI, na webu FOSH je k dispozici testovaci obrazek v jpg a v labu ti daji tentyz na papire. Uz prvni pohled na obrazovku a srovnani s papirovou kopii ukazuje, ze seda je seda, ale ciste barvy jsou omezeny rozdilnym gamutem.
K tvemu postupu: 16 bitove barvy radi nemaji, ale myslim, ze je take zpracuji (omylem jsem to jednou nezkounvertoval). Horsi to bude s gammou = 1. To, si myslim, nemuze fungovat. Osobne jim posilam obrazky bez ICC profilu, ale upravene tak, aby nahled po korekci na ICC profil byl tak jak bych chtel.
U BW fotek je to horsi, protoze pokud je 50% seda skutecne seda, tak to jeste neznamena, ze i 20% seda bude stejne seda. Jednou to slo napr. velmi slabe do fialova ve svetle sede a trochu do zluta ve tmavsi. Takze radeji udelam fotky v RGB a celou ji hodim trochu do hneda (skoro neznatelne), abych se vyhnul nechtenym nadechu do jineho tonu, ktery je mene tolerovatelny.
RE: RE: Zkusenosti s digitalnimi minilaby aneb jak jsem k digitalni fotokomore prisel
16 bitu na barvy a gamma=1.0 byly samozrejme moje chyby, coz jsem vzapeti zjistil.
Dival jsem na http://www.fosh.cz, ze maji predelane WWW stranky a ze zde davaji k dispozici ICC profil Fuji Frontieru. Soubor je pojmenovan jinak nez soubor poskytovany Ultralabem, ale velikost i obsah souboru jsou naprosto stejne. Nepodarilo se mi najit ICC profil Frontieru na strankach Fuji. Mohl byste mi, prosim, na nej poslat odkaz, mate-li jej?
Pri srovnavani barevnych tabulek popisovanych v mem predchozim prispevku jsem srovnaval dve fotky zhotoveneho z tehoz souboru v RGB, 8 bitu, TIFF s ICC profilem od Ultralabu, nazvaneho 5.tif. Srovnani fotek jsem si zopakoval pred napsanim prispevku. Fotka s sedou, ktera je seda, byla delana v Ultralabu na papir FujiColor Professional Paper. Fotka s sedou, ktera ma barevny nadech, byla delana ve Fosh Foto loni v zari na papir Fuji Crystal Archive Paper. Na fotce z Foshe je na zadni strane vytisten nazev souboru 5 KOPIE.TIF.
Barevnou tabulku jsem si nasel na Internetu na strankach http://www.aim-dtp.net/aim/calibration/kodak_q60/index.htm, kde je v CIE profilu (R (1.0; 0.0), G (0.0; 1.0) a B (0.0; 0.0)) a prevedl jsem ji do profilu Frontieru ve PhotoShopu 6.0 metodou Saturation a nasledne jsem ji prevedl ze 16 bitu do 8.
RE: Zkusenosti s digitalnimi minilaby aneb jak jsem k digitalni fotokomore prisel
V Brně teď nabízí ještě ICC profil firma Prodigi – http://www.prodigi.cz. Jedná se o stroj Konica.
Adobe Photoshop + EXIF
pro zamezeni tohoto problemu existuje plug-ins pro Photoshop, ktery zakazuje při otevírání souboru právě čtení informací z EXIF. Jmenuje se Ignore EXIF Color Space utilities. Tento modul pokud vím je volně dostupný na stránkách podpory Adobe a je prave urcen pro Photoshop verze 7.0.1.
Kalibrace monitoru
Docela bych rad vedel, jak si amater spolehlive zkalibruje/zprofiluje svuj monitor. Predpokladam, ze koupe MonitorSpydera neprichazi z financnich duvodu (nejlevnejsi verze pro CRT nekde kolem 6000 Kc) v uvahu.
RE: Kalibrace monitoru
Koupil jsem Monitor Spyder for CRTs only + PhotoCal(www.colorvision.ch) za 199 EUR. Plus clo a DPH mne to vyslo na cca 8000,- Kc. Ridil jsem se dle rad v clanku http://www.photo.net/digital/computers, kde autoruv nazor na poradi dulezitosti jednotlivych casti digitalni fotokomory je toto:
1. Kvalitni CRT monitor
2. HW a SW na zmereni profilu monitoru
3. zbyle penize se utrati za pocitac a PhotoShop
4. na skenovani vyuzivejte sluzeb bubnoveho skeneru
5. na tisk vyuzivejte sluzeb laboratore
Moje uvaha byla takova, ze HW a SW na mereni profilu je “nutny” a ze jeho cena netvori vetsinu v celkove cene systemu.
RE: RE: Kalibrace monitoru
Obavam se, ze si asi moc nerozumime. Ja mluvim o amaterske fotografii. Skenovani na bubnovem scanneru je jaksi uplne mimo. Nevim, kolik sice stoji, ale predpokladam, ze to jsou minimalne stovky za jednotlivy obrazek. Rovnez MonitorSpyder je docela draha legrace, kdyz si vezmu, ze bych ji v zasade mel pouzit jednou (pro kazdy monitor).
RE: RE: RE: Kalibrace monitoru
Povazuji se za amaterskeho fotografa, ponevadz se fotografovanim nezivim.
Clanek podle jehoz rad jsem se ridil je psan pro “americke amaterske” fotografy a predpoklada “vyssi kupni silu” ctenare.
Ano, skenovani na bubnovem skeneru je relativne draha zalezitost. Diaky si nechavam skenovat na Nikonu LS-4000.
Dal jsem se cestou vyuzivani sluzeb pro skenovani a pro tisk misto porizovani skeneru a tiskarny. Samozrejme vzdy je to kompromis mezi mnozstvim delanych fotek, cenou a dosazitelnou kvalitou.
Spyder lze technicky pouzivat na neomezene mnozstvi monitoru, ale nejspise je omezene copyrightem pouzivani SW PhotoCal. Pred merenim profilu monitoru se nastavuje jas, kontrast a barevna teplota monitoru. Cele nastaveni a zmereni profilu trva cca 10 minut. Spyder je treba pouzit po kazde zmene nastaveni jasu nebo kontrastu nebo barevne teploty monitoru. Je vhodne profil obcas (jednou za ctrnact dnu az za mesic) premerit, ponevadz charakteristiky monitoru se casem meni a tudiz se meni i jeho profil. Spyder pouzivam vzdy pred upravami fotek. 10 minut mereni a pak 3 az 4 hodiny upravovani.
Jinak existuji SW nastroje na stanoveni profilu jako Adobe gama, coz je soucast PhotoShopu. Nektere pouzivaji barevny kalibracni prouzek k “donastaveni” monitoru. Zkusenosti s takovymi nastroji nemam a jejich kvalitu nemohu posuzovat.