Při návštěvě vernisáže fotografa Petra Hasala jsem se dostal do neobvyklých, ale zajímavých výstavních prostor.
Tmaň u Berouna je mnoha fotografům jistě známa díky nedalekým Koněpruským jeskyním, Českému krasu a i lomu vápenky
Čertovy schody, který se objevuje na mnoha fotografiích. A právě o vápence Čertovy schody bude v následujících
řádkách řeč.
|
| Výstavy zahajuje osobně zakladatel galerie pan Jan Šroubek |
Když sem se dozvěděl o vernisáži Petra Hasala, nezaváhal jsem a začal se shánět po podrobnostech. Tmaň znám poměrně
dobře, ale nějak jsem nedovedl lokalizovat vhodné místo pro vernisáž. Po zjištění, že se jedná prostory vápenky,
jsem začal být ještě zvědavější a přiznejme si, že i hodně natěšený na to, jak a kde bude vlastně výstava instalována.
Představa fotografií v industriálních prostorách mě na jednu stranu děsila, ale zároveň i hodně přitahovala. Po
příjezdu na místo už začínalo být jasněji. Vápenka Čertovy schody již není to, co pamatuji jako kluk. Majitelé
rodinné firmy Lhoist celé prostředí proměnili k nepoznání. Parková úprava, kameny, skalky, květiny a celému areálu
vévodí zrekonstruovaná administrativní budova. Právě v této moderní stavbě se v přízemním vestibulu a jídelně nachází GALERIE
ČERŤÁK. Z údivu nevycházím ani ve vlastní galerii. Příjemná jazzová hudba a fotografie vzorně zarámované v profesionálních
rámech a instalované na vestavěném závěsném systému.
Po oficiálním zahájení výstavy se při dobré kávě dávám do hovoru se sympatickým mužem. Po pár větách je jasné,
že hovořím s generálním ředitelem firmy Lhoist pro Českou a Slovenskou republiku a zároveň zakladatelem této galerie.
Slovo dalo slovo a pan Jan Šroubek svoluje, abych ukrojil několik minut z jeho nabitého programu a vyzpovídal ho pro naše čtenáře.
Vápenka Tmaň není určitě běžné prostředí, ve kterém by člověk očekával
jakékoli kulturní dění, natož výstavní prostory. Jak vlastně vznikla
myšlenka na zřízení malé, leč útulné galerie?
|
| Hlavní sál Galerie Čerťák |
Vápenka Čertovy schody ve Tmani u Berouna patří do belgické skupiny Lhoist.
Lhoist je rodinná firma a majitel společnosti je sběratelem moderního
umění. Zejména fotografií. Není jistě náhodné, že pro vytvoření některých
našich firemních materiálů jsme spolupracovali s nejlepšími světovými
fotografy, například s Josefem Koudelkou či Elliottem Erwittem.
Celosvětově podporujeme umění. Tady v Čechách jsme sponzorovali celou řadu
zajímavých projektů – mohu vzpomenout např. Sebastiao Salgada v pražském
Mánesu, Josefa Koudelku ve Veletržním paláci či Roberta Capu v Obecním
domě. To vše jsou výstavy špičkových profesionálních fotografů. Ale já
sám velmi dobře vím, jak je obtížné pro amatérského fotografa zorganizovat
svou výstavu. Není to jen problém prostoru, ale hlavně problém finanční. Každý
víme, kolik stojí zhotovení výstavních zvětšenin, slušná adjustáž
fotografií, pronájem, servis a kdo ví, co ještě. Strašné. A přitom úroveň
českých “amatérů” je na velmi vysoké úrovni a mají co nabídnout. Proto jsem
se rozhodl, že při rekonstrukci administrativního areálu ve Vápence
přizpůsobíme prostory výstavním potřebám a pokusíme se tyto prostory dát k
dispozici právě amatérským fotografům. Včetně špičkových rámů, paspart,
kompletního servisu. A kromě toho všeho se domnívám, že průmyslové
prostředí vůbec nevylučuje určitou kulturnost. Ba naopak. Pokud se jen
trochu chce, i vápenka může vypadat slušně.
Předpokládám, že za vznikem galerie Čerťák jsou i trochu Vaše osobní
zkušenosti s fotografováním. Jste aktivním fotografem? A jaká témata Vás
zajímají?
Máte pravdu, jak už jsem uvedl, velmi dobře znám problémy amatérského
fotografa. Sám se za něj považuji. Měl jsem pár výstav v Berouně, ve
Tvarožné, v Paříži. Se svým kamarádem Honzou Velíškem jsem vydal knížku
fotografií a textů “Znám tě málo”. Takže jsem podobně postižený jako čtenáři
Paladixu. Hodně cestuji, proto mým hlavním tématem je reportáž a člověk v
nejrůznějších situacích. Rád fotím kamarády muzikanty, portréty a akty.
Nezvyklé prostředí, umístěné trochu mimo centrum dění. Jaké návštěvníky
můžeme v galerii očekávat?
Naše Galerie Čerťák je skutečně mimo hlavních cest. Kromě našich
zaměstnanců k nám dochází celá řada obchodních partnerů a začínají k nám
přijíždět i přátelé fotografie, kteří pro sebe galerii objevují. A na
vernisážích se potkává stále více lidí. Jsem rád, že mezi pravidelné
návštěvníky patří známí fotografové Miroslav Hucek, Vilém Kropp, majitelka
Leica Gallery paní Bömerová, dobrý duch české fotografie paní Hucková a
další.
Kdo může ve Vaší galerii vystavovat, jaké by měl splňovat podmínky a
popřípadě co musí galerii nabídnou ? Tímto nemám na mysli pouze finanční
stránku, ale i stránku kvalitativní, kvantitativní či tematickou.
V Galerii Čerťák může vystavovat každý amatérský fotograf. Samozřejmě by
měl mít za sebou určitý vývoj a měl by být schopný nabídnout něco, co je
zajímavé pro ostatní. A měl by být schopen galerii zaplnit, to znamená tak
40 – 50 fotografií. Téma nehraje roli. V naší galerii vystavovala Lucka Svobodová
své reportážní fotografie a makrosnímky, Veronika Souralová mravence a teď
Petr Hasal svůj specifický pohled na svět. Takže opravdu pokud se týče tématu – no limit.
|
Co může naopak galerie nabídnoutr vystavujícímu ?
Kromě výstavních prostor profesionální rámy, pasparty, kompletní servis při
organizaci vernisáže včetně občerstvení, pozvánek a zajištění výborných
muzikantů, kteří pravidelně vernisáž doplňují. Jsme schopni zajistit i
takzvaného patrona výstavy, se kterým je možno celý projekt konzultovat.
Na vystavujícím je “pouze” přinést fotografie formátu 30 x 40 či 40 x
60. Galerie je umístěna ve třech sousedících prostorách, takže je možné
prezentovat i více témat. Galerie je otevřena nonstop a každá výstava trvá
2 měsíce.
Pokud by se mezi čtenáři našli potencionální vystavovatelé, na koho se
mohou obrátit a společnými silami myšlenku vystavovat dotáhnout až do
zdárného konce?
Pokud by někdo ze čtenářů Paladixu měl zájem se u nás prezentovat, nechť se
obrátí přímo na mne na mailu jan.sroubek@quick.cz a určitě něco vymyslíme.
Rozhodujícím kritériem je kvalita, avšak jak už jsem uvedl, o úrovni našich
amatérských fotografů nemám pochyb.
Výstava Petra Hasala končí v půlce února. Víte již nyní, co můžeme očekávat ve
Vaší galerii?
Dalším vystavujícím bude Lucka Suchá, skvělá berounská fotografka a malířka.
Bude vystavovat své černobílé reportážní fotografie. Určitě to bude stát
zato. Přijďte se podívat. Vernisáž bude v sobotu 19. února v pro nás již tradičním
čase, v 10,00 dopoledne.
Děkuji Vám, pane Šroubku, za rozhovor. Přeji Vám mnoho úspěchů nejen ve fotografickém životě a budu se těšit na další setkání na vernisážích ve Vaší Galerii Čerťák.
