HDRI pro fotografy a počítačové grafiky

Recenze knížky, která mění běžné fotografické chápání snímků s vysokým zobrazovaným jasem jako výsledek úpravy různě exponovaných fotografií, na plnohodnotnou práci s takovými snímky, což je něco zcela odlišného, s obrovskými možnostmi.

HDRI

Knížku jsem si vzal na recenzi z jednoduchého důvodu, začal jsem si hrát v Zoneru s HDR (High Dynamic Range) snímky, i když jen pomocí úpravy expozičních hodnot RAWu a následným složením tří expozičních variací. Nakonec jsem zjistil, že skutečná práce s HDR snímky je někde úplně jinde, obsah knihy zcela rozboural mé minimální znalosti tohoto oboru a přesvědčil mě, že HDR vůbec není to, co si pod ním představuji.

Většina z nás má pod pojmem „zpracování HDR snímků“ nebo „fotografie s vysokým dynamickým rozsahem“ představu vytvoření několika expozičních variant s jejich následným složením v počítači. Tím vznikne jedna fotografie s barevnou hloubkou 24 / 48 bitů podle programu, který použijeme – a dál už nic. Jenže tahle literatura je o něčem zcela jiném, začátek je stejný, ale HDR snímek je uložen v HDR formátu a lze s ním manipulovat kdykoliv a jakkoliv. Jak se k tomuhle všemu dostat a jak se s danou tematikou poprat, o tom je zmíněná knížka.

Ještě dodatek, knížka je určená pro fotografy a grafiky, o fotografii toho maličko vím, o klasické počítačové grafice a renderování nevím nic. Takže názor na to druhé nemám, neboť „to“ neznám.

Obsah neboli kapitoly

Zákulisí

Jak název vypovídá, začínáme tradičně expozičními hodnotami, zcela logicky je jim věnována podstatná část textu, protože na jejich pochopení stojí a padá text v následujících kapitolách. Musím říci, že pohled na světlo jako klasický elektrický či zvukový signál je překvapivý a značně vypovídající. Dále jsou zde rozebrány způsoby, jak vidíme svět kolem sebe, respektive světelný rozsah našeho vnímání. Drobnost, která mi přijde zbytečná, je vsuvka s analogovou fotografií, v oblasti HDR fotografie je přece jen digitální zpracování jednoznačně vhodnější.

Kapitola pokračuje rozborem omezení osmi bitové barevné hloubky s pouhými 256 odstíny, tenhle kus by si měl přečíst naprosto každý, kdo ještě nepochopil rozdíl mezi fotografováním do jpg a raw formátu. Finále je pak věnováno odvěkému problému všech fotografů – jak snímek zobrazit na monitoru ke zpracování, případně dostat na papír bez totální degradace jasového rozsahu.

Nové nástroje

Nástrojem je chápán RAW v jakémkoliv formátu, tedy raw/nef/cr2/crw/orf/dng/… Úsměvné je zařazení mezi snímky se středním dynamickým rozsahem (běžné jpg/tif snímky s 8-mi bitama na barvu patří do kategorie nízký rozsah), které dává první náznak, že HDR bude opravdu o něčem jiném.

V dalším textu se mi líbí členění, které má hlavu a patu, protože rozebírá klady i zápory jednotlivých formátů, včetně filosofie archivování a pozdějšího zpracování s ohledem na vývoj techniky. Po rawu následují formáty Cineon a DPX společnosti Kodak, poté Portable Float Map, Floating Point TIFF, Radiance, TIFF LogLuv, OpenEXR, jpeg-HDR, …, v kostce řečeno, je zde popsána historie digitálního ukládání snímků v nejvyšší kvalitě.

Samozřejmě, mít formát dat a nemít se na ně čím podívat, to by asi nešlo. Takže následuje popis programů pro zobrazení, jak pro Windows, tak pro nakousnuté jablíčko. A protože HDR nedokážete vyfotografovat či exponovat na jeden snímek, potřebujete programy na jejich vytvoření a následnou editaci. Tady je potřeba mrknout na DVD přiložené ke knize, probrat se příkladovými snímky a programy. Nejsem si úplně jistý, jestli se vám tahle část bude líbit, obrovská přehlídka programů v textu mě prostě nebere, je toho moc a při nulové orientaci, kterou tady já osobně mám, to chce vybrat si nějakého favorita a ostatní ignorovat.

Snímání obrazů HDR

Popis odpovídá názvu, zcela dokonale, technicky zaměřená část popisuje způsoby získávání co nejkvalitnějších „signálů“, tedy obrazů, pomocí CMOS, CCD, SuperCCD, Je zahrnuta i „ruční“ práce, tedy analogová fotografie. Text uzavírá část věnovaná technice, jak, kdy, čím, co si ohlídat, i histogram.

Mapování tónů

Když už se dobereme k HDR snímku, máme za sebou první část práce. Ta druhá je kupodivu stejně náročná, totiž dostat ten snímek na nějaké médium v přijatelné podobě. To médium nemá dynamický rozsah HDR, takže následuje cesta zpátky k tisknutelnému či promítnutelnému snímku. Opět přes řadu programů, ukázek nastavení, zdůraznění míst, kde může dojít k chybám atd. Bez počítače nemá smysl číst.

Zpracování obrazů HDR

Skončilo čtení textu, nakonec, to již skončilo dávno, šedivá teorie přechází v zelený strom života, je to o sezení před počítačem a hraním si, bohužel. Tady kniha přechází v praxi, bez možnosti úniku. Pokud počítač není vaším koníčkem, začne to bolet, přestože je probírán krůček za krůčkem včetně jemného dolaďování a hlídání vypálených nebo neprokreslených míst.

Panoramatické HDR obrazy

Zabývá se HDR snímky prostředí kolem nás, jak ve vodorovné rovině při sférickém zobrazení 360° nebo svislém ve 180°. Tedy namapováním prostoru do 2D prostředí v reálné fotografii, opět se vracíme k teorii.

HDRI
Jak nafotografovat 3D přes kouli a pak z toho udělat 2D, případně jak nafotografovat kouli – globus, a udělat z něj 2D mapu 🙂

Fotografování prostoru pomocí koule, tedy v podstatě náhrada extrémně širokoúhlého objektivu dokonale lesklou koulí, je zajímavý a funkční nápad s dokonale panoramatickým snímkem. Taky už vím, proč na dokonale kulových panoramatech nejsou nohy stativu, jak prosté. Doplněno popisem techniky, která je k tomu vhodná, včetně pomůcek, výpočtu počtu potřebných snímků, atd. Finiš s rovnáním snímků, svislic, přesným skládáním, kontrolními body.

Použití v počítačových programech

Čtenářům se omlouvám, toto je oblast pro mě neznámá a tak se budete muset smířit s tím, že posledních čtyřicet stran textu je určeno počítačovým grafikům a animátorům, nejde tady o fotografii, ale o kompletní prostředí vytvořené umělým způsobem pomocí počítačových programů.

Jak se knihu dívám, aneb shrnutí

Jestli si berete fotografické knížky na dovolenou, do vlaku, pro listování ve volných chvílích, tak v případě této knihy na tuto možnost můžete zapomenout. Teoretické části můžete číst kdekoliv, o tom to ovšem není. Když si z přiloženého DVD disku nainstalujete třeba program Photomatix Pro (samozřejmě trial verzi) a složíte si z příkladových snímků HDR výsledek, na který se vlastně nedá dívat a teprve jakási lupa zobrazí výřez s plným prokreslením, pochopíte, že bez počítače to nepůjde. Puritánští analogisté mohou tuto knihu ignorovat, pro ně opravdu není.

Zhruba 4,2 GB příkladových snímků plus pár variant programů pro jejich zpracování v trial verzi, to je hodně velká studnice vědomostí ke zpracování a pochopení celé problematiky HDR snímků. Mě osobně kniha dokonale rozbourala těch pár představ o „zpracování a vytváření“ HDR fotografií, v podstatě jsem začal znova od začátku. Vysoce hodnotím části textu v praktických popisech věnující se zádrhelům, častým chybám, slabým místům. Je to drobnost, která ušetří hodiny času experimentování, kdy zjišťujete, kde jste udělali chybu, kterou již udělali tisíce lidí před vámi, akorát vy o tom nevíte.

Knížka neuvěřiteně dobře kombinuje teoretické a praktické části, pokud se zajímáte o HDR snímky či míníte podobným směrem vykročit, je vynikající učebnicí jak teorie, tak praxe. Asi jedinou výhradu mám k sice pochopitelnému, leč opravdu příliš rozsáhlému rozebírání řady programů a prográmků pro to či ono. Díky tomu se můžete k některých stránkách knížky úspěšně utopit a hledat ono popisované nastavení ve zcela jiném programu, než v kterém právě kličkujete v menu kurzorem myši, protože v knize už jste o pár stránek dál.

Knihu do knihovničky fotografa směřujícího k HDR fotografii? Jednoznačně ano!

HDRI pro fotografy a počítačové grafiky
Autor: Christian Bloch
Vydavatel: Zoner Press 2008
Přibližná cena: 500,- Kč
Rozsah: 341
ISBN: 978-80-7413-001-4

12 komentářů u „HDRI pro fotografy a počítačové grafiky“

  1. HDR

    “Mě osobně kniha dokonale rozbourala těch pár představ o „zpracování a vytváření“ HDR fotografií”
    Ono to asi bude tím, že to, co se na galeriích prezentuje jako HDR foto, nemá s HDR nic moc společného.

    Odpovědět
    • hdr

      Ano, přesně tak, většina běžných fotoamatérů má přesně tuhle představu o HDR, jako jsem měl zpočátku já. Proto ta knížka jako úvodní záležitost pro vstup do HDR není špatná, pokud ji zkombinujete s počítačem. Bez něj to moc nemá smysl.

      JH

      Odpovědět
      • hdr

        Přečetl jsem recenzi 2x a jako nakladatel, který 19 let vydává odbornou literaturu ve dvou jazycích musím konstatovat, že napsat tak nic neříkající text je umění. Možná, že ta kniha je dobrá. Možná je to jen marketingový tah jejího vydavatele a zároveň vývojáře a prodejce software pro foto a grafiku. To nikdo z nás asi momentálně neví.
        Rozhodně je technika HDR skvělá záležitost, která vyžaduje mimořádný cit pro úpravu fotky – lze to snadno přehnat. Zároveň si ale nemyslím, že by fotograf při výběru motivu musel znát a zvažovat všechny fyzikální vlastnosti světla, o který se v recenzi píše.

        Odpovědět
        • hdr

          Ono to není zas taková legrace, napsat recenzi na něco tak všeobjímajícího, jako je tahle knížka. Začíná spoustou teorie, do toho zamíchá počítačově-matematickou záležitost jako jsou jednotlivé typy souborů pro uložení HDR, následně popíše milión programů na jejich editaci / zobrazení a do toho ve finále doplní technicko-praktické fotografické záležitosti. A třešničkou na dortu je počítačová animace jako zcela samostatný obor. Všechno samo o sobě je téma na samostatnou knihu.

          Takže jsem volil obecnější a možná “nicneříkající” text, protože napsat text něco říkající znamená opsat tu knížku. Na druhou stranu nejsem literární kritik a text je obyčejnou recenzí psanou obyčejným člověkem. Pokud jste z branže nakladatelské, máte na ni naprosto jiný náhled než běžný laik, který se do ní případně v knihkupectví stejně podívá, jestli je to to pravé azurové. Tomu se snažím jen napovědět.

          JH

          PS: Je pro mě tristní, když “nakladatel, který 19 let vydává odbornou literaturu ve dvou jazycích”, se nedokážete pod svůj vlastní komentář ani podepsat.

          Odpovědět
  2. mozna jen proto ze to take neznam?

    Moje znalost HDR skoncila tim, ze jsem si ho ve Photoshopu na ctyrech obrazcich vyzkousel – a zkousel ruzny prevod do osmibitu. Jako ze funguje a jak to vypada.

    V recenzi semnohokrat objevuje hlaska, ze o tom HDR vlastne neni, ze je to siroke pole a ze knizka rekne mnohem vic. Ale co vic?

    Mrzi me ze recenze mnohokrat nakousne to slovo VIC, ale co vice se tim mysli, o tom uz ani slovo. Velmi postradam KONKRETNI naznaky, kterymi ze prednostmi, zpusoby pouziti, cestami, vysledky v te “siroke” oblasti HDR se tedy knizka zabyva. Nazvy a strucne charakteristiky kapitol mi to nejak “nenaznacily” :(.

    ahoj – chose 🙂

    Odpovědět
    • mozna jen proto ze to take neznam?

      Problém, proč to tam není, spočívá v programech, s kterými je vše svázáno. Pak by se recenze na knížku změnila na recenzi několika desítek programů. Sorry, to se nedá udělat, byť jsem na začátku tuto představu měl.

      Víc prostě znamená, že si čtenář musí sednou k PC a začít si to všechno osahávat zároveň se čtením té knížky, což v textu zmíněno je.

      Tak asi tak, JH

      Odpovědět
      • mozna jen proto ze to take neznam?

        No mě by jako fotografovi třeba stačilo co dalšího lze dosáhnout, než že z fotky vytáhnu stíny a světla. Pokud tedy něco “dalšího” je.

        Co pro fotografy je na tý technolologii zajímavý – aby vůbec člověk měl chuť se do toho ponořit. Protože po dosavadní krátký zkušenosti s HDR se mi zdá, že například ten základní rozdíl mezi “filmovým” a “digitálním” podáním čb fotky se tak řešit nedá. A třeba k tomu bych něco čekal.

        Nebo jaký vliv ta strmost křivky v jednotlivých tonálních zónách na fotku má. Hned v titulku článku píšeš: “mění …..na plnohodnotnou práci s takovými snímky, což je něco zcela odlišného, s obrovskými možnostmi”.

        Ale kde jsou ty možnosti – k čemu jsou fotografovi a pomůžou vůbec něčemu? To jsou moje otázky, bez ohledu na stovky programů, je mi jedno v čem se to dělá, chybí mi odpověď na principiální otázku “k čemu je to dobrý”.

        Možná to není vůbec Tvoje chyba – možná se to z tý knížky vůbec nedá vyčíst, … 🙂 v tom případě bych si jí ale za sebe nepochválil 🙂

        Odpovědět
        • mozna jen proto ze to take neznam?

          Stíny nebo světla vytahuješ z klasické fotky způsobem, který znamená její větší či menší degradaci.

          U HDR to znamená jen a pouze to, že měníš parametry zobrazení, protože jak stíny, tak světla v HDR snímku jsou v plném rozsahu, daném tvojí chutí nafotografovat sérii s různou expozicí. Tedy když to zobecním, pokud vezmeš expoziční řetězec s rozsahem celkem 20 EV, tak ve výsledném HDR bude obsaženo plnohodnotně celých 20 EV a můžeš si s nima dělat, co chceš.

          JH

          Odpovědět
          • mozna jen proto ze to take neznam?

            Tak si říkám, jestli by Josef Krása nechtěl, abys sem přepsal celou knížku 🙂

          • mozna jen proto ze to take neznam?

            To asi nechtěl 🙂
            Ale zřejmě nezaznělo to nejpodstatnější – většina z nás se pokouší dělat “HDR” tím způsobem, že si jeden a ten samý RAW vyvolá na světla a na stíny. Nebo si nafotí bracketing o 1,5 EV.

            Jenomže v knížce popisované HDR si již musíš nafotit, třeba od 1/8 až po 1/2000 při stejné cloně. Pak si teprve můžeš hrát s 20EV, mít je v HDR snímku komplet a vybírat si pak jen co a jak zobrazíš do výstupu – a o tom podle mne ta knížka je.

  3. pod poklickou HDR aneb matematika

    Dobreho dne preji. Neznate nekdo nahodou nejakou knihu, clanek nebo prispevek na webu, ktery popisuje jak se jednotlive snimky skladaji do HDR? Nemyslim ted na klikani v programech; jedna se mi o matematicke postupy. Jak se pracuje s histogramy jednotlivych snimku? Jak se “obchazi” preexponovana mista a pod.

    Diky,

    Standa

    Odpovědět

Napsat komentář