Homo photographiens (biologicko – sociální studie)

Jak známo, naši planetu obývá kromě jiných živočišných druhů i “pán tvorstva”, odborně zvaný Homo sapiens. Během 20. století našeho letopočtu se však přirozeným vývojem vytvořila i jeho nová forma – Homo sapiens photographiensis. Na první pohled se zdánlivě nijak neodlišuje. Jak ho tedy poznat?

Homo sapiens photographiensis se vyznačuje kromě základních živočišných funkcí jednou
zvláštností – neustále (nebo alespoň velmi často) má s sebou fotografický přístroj
(větší či menší, zpravidla černá skříňka s brašnou či bez), skrze nějž si prohlíží zcela
běžné věci jako by je viděl poprvé (nebo naposledy).

Dříve se všeobecně soudilo, že výše uvedené skutečnosti jsou spíše projevy nezhoubné a nepříliš
vážné nemoci, nicméně v posledních letech bylo spolehlivě prokázáno, že se jedná o novou formu
druhu Homo sapiens. Tato “nemoc” se projevuje v počátečním stádiu jen několikrát do roka,
nejčastěji během dovolené, ať už letní nebo zimní, dále o Vánocích apod.
Dotyčné individuum zakoupí levný přístroj, pořídí množství snímků, tyto zařadí do alba a
předvede známým, posléze všechno uloží do sekretáře v obývacím pokoji a naivně se domnívá, že
tím vše skončilo. Okolí se tváří spokojeně, protože individuum si našlo novou hračku a “bude od
něj alespoň chvíli pokoj”.

Nevratná změna, pravděpodobně genetické povahy, způsobí po určitém čase přechod do dalšího
stádia; bylo by možno hovořit o zániku Homo sapiens a vzniku Homo photographiens, neboť
rozum již není dominantní složkou mentálního světa těchto jedinců. Jedinec druhu Homo
photographiens totiž vnímá svět jako materiál pro pořizování snímků, které již však nechce
skladovat doma v sekretáři – tento stav mu nepřináší už žádné uspokojení, ba dokonce
způsobuje deprivaci a z ní plynoucí stresové stavy. Obesílá tedy soutěže (zcela bez ohledu
na úspěch), vychází ven v nepochopitelné denní i noční době a v počasí, “kdy by ani psa
nevyhnal”, za hříšné peníze nakupuje nové a nové vybavení (těžší a větší přístroje, stativy,
filtry a mnoho jiných, dle soudu “normálních” lidí, zcela zbytečných věcí – “vždyť to přece
fotí i bez toho!?”).

Lidem v bezprostředním okolí tuhne úsměv ve tváři: manželka (popř. přítelkyně) se zlobí,
pláče a v noci nespí, protože “všechny kamarádky jely někam k moři a my jedem zas na Šumavu”,
jelikož individuum za peníze našetřené na dovolenou zakoupilo nový přístroj… Matky, otcové a
jiní příbuzní si klepou na čela a myslí si své, ovšem na “šílencovy” výtvory se vždy zas a
znovu rádi podívají.

Homo photographiens je tedy novým a zatím ne zcela prozkoumaným druhem. Prosil bych tedy
všechny soudné občany, aby jedince tohoto druhu všemožně chránili, neboť jsou ohroženi všemi
myslitelnými i nemyslitelnými škodlivými faktory – chřipkou chycenou při fotografování mlhavého
rána počínaje a šokem ze zdražení filmu jejich oblíbené značky konče…