Hrad Rýzmburk

Středověký hrad, který nalezneme v bývalém teplickém okrese 2 km severně od městečka Osek, rozhodně stojí za návštěvu, a nejen tu fotografickou.

Objevit hrad Rýzmburk je i pro zkušeného výletníka dosti těžké. Přestože se jedná o jeden z největších středověkých hradů na našem území, je dobře ukrytý na konci Oseckého údolí mezi svahy vrchu Špičák a Stropník. Z původního královského hradu zbyla rozsáhlá zarostlá zřícenina uprostřed lesů na příkrém skalním ostrohu.

Okolní svahy jsou pokryty souvislým pásmem starých bukových porostů přecházejícími v pralesní formace (nejcennější zónou je pak nedaleká přírodní rezervace Vlčí důl). I když z původního hradu zbyla jen rozsáhlá zřícenina, je stále vděčným objektem jak pro turisty, tak pro fotografy. Nejvhodnějším obdobím pro fotografování je začátek jara nebo podzim, kdy stromy nemají listy a hrad je lépe vidět. Naopak uprostřed léta je celý hrad zarostlý a přes náletovou vegetaci není možné udělat celkové záběry.

Historie hradu

Hrad Rýzmburk – neboli “Obří hrad” je považován za jeden z nejrozsáhlejších královských hradů v Čechách. Tvrdí se, že jej velikostí předčí jen Pražský hrad. Býval asi 250 m dlouhý a 60 až 95 metrů široký. Počátky samotného hradu Rýzmburk (Riesenburg) sahají do XIII. století, kdy zdejšímu kraji vládl rod Hrabišiců. Rýzmburk byl zbudován kolem roku 1250 v duchu poklasické gotiky dvorním maršálkem Václava I. Borešem z Oseka, právě z rodu Hrabišiců.

V roce 1398 prodal Boreš mladší Rýzmburk, klášter v Oseku a město Duchcov markrabatům míšeňským. Poté se na Rýzmburku vystřídalo několik majitelů. Hrad byl také na nějaký čas majetkem královským – v době Jiřího z Poděbrad. Ještě na začátku XVI. století byl hrad v dobrém stavu. Konec XV. století zastihl Osek v držení pánů ze Sulevic, v době, kdy již hrad ustupoval do pozadí za panským sídlem v Duchcově. Začátkem XVI. století tu vládli Lobkovicové, pak byl ale hrad opuštěn a rychle zpustl.

Kudy na hrad?

Vydáte-li se od oseckého nádraží kolem pomníku Nelsonské katastrofy podél Oseckého potoka směrem do nitra Krušných hor, narazíte na barokní kapličku ve stínu památné lípy, od které vede zelená naučná stezka přímo kolem skalního ostrohu na hrad. Z hradu jsou patrné relativně zachovalé pozůstatky hradeb, dvou okrouhlých věží (ta zachovalejší byla v 19. století opravena Valdštejny a využívána jako rozhledna), obytných věží čtvercového půdorysu a hradního paláce.

Když projdete posledním stavením v těsném sousedství vnější hradby, ocitnete se pod hlavním královským palácem. Odtud vás vyšlapaná stezka zavede k zadní hlídkové kulaté věži. Při dobrém počasí je odtud možné vidět i siluetu Milešovky. V areálu hradu je několik vzrostlých buků a modřínů a množství náletové vegetace, takže v létě není bohužel možné vyfotografovat hrad jako celek a navíc dochází k rozrušování hradních zdí. Proto se nyní intenzivně jedná o záchraně této památky.

Náročnost výletu

Hrad se nachází na okruhu osecké naučné stezky, která má dvě části a celkově měří 10 km. Půjdeme-li rovnou Oseckým údolím na hrad, čekají nás jen 2 km do kopce po asfaltové cestě. Pokud se ale vydáme po stezce vedoucí svahovými bučinami vrchu Stropník, zabere nám cesta minimálně hodinu a budeme potřebovat kvalitní turistické boty, protože svah je opravdu prudký a cesty dlouho neupravované. Vyjímkou není ani brod horským potokem. Situace by se měla změnit v roce 2005, kdy se počítá s celkovou obnovou naučné stezky.
Pokud jste dobrodružnější povahy, můžete cestou navštívit několik středověkých štol – jsou to pozůstatky po těžbě stříbra a železné rudy. Je proto dobré vzít sebou veškeré fotografické vybavení včetně stativu a blesku. Poslední důležitou poznámkou je absence ubytovacího (hotel jedině ve městě), odpočinkového nebo občerstvovacího zařízení na trase, takže jídlo a pití na odpoledne sebou. Uprostřed údolí je sice krásný objekt hostince, nyní však pozbyl svého původního účelu a slouží jako sklad nábytku. Doufejme, že v rámci rozvoje turistických aktivit v této zajímavé lokalitě bude opět v budoucnu zprovozněn…

Jaké fotografické vybavení vzít s sebou?

To je samozřejmě velmi individuální věc a záleží na přístupu každého z nás. Mohu však doporučit vzít sebou též ultraširokoúhlý objektiv (20 mm) nebo přímo rybí oko. Na mnoha místech je totiž možné fotografovat ve zbytcích čtverhranných paláců nebo v hlavní válcovité věži, kde je malý prostor a použití základního objektivu zde není vhodné ani dost dobře možné.
Dále se vyplatí hledat drobné detaily, jako zachovalé středověké trámy, opracované pískovce s vyrytými znaky a čísly, dokonce i lidskou tváří nebo malé skalničky ve spárách zdí. Přijdou si tedy na své i obdivovatelé makrofotografií. V neposlední řadě je velmi zajímavé přijít na hrad za tmy nebo při soumraku a pokusit se snímat na dlouhý expoziční čas ze stativu a jednotlivé hradní stěny a hradby postupně osvěcovat bleskem nebo silnou svítilnou. Díky vzrostlým bukům v areálu hradu tak můžeme dát vzniknout snímkům s opravdu nevšední strašidelnou atmosférou dávných věků…

Jednání o záchraně památky

Na podnět Spolku pro rozvoj turismu v Krušných horách proběhlo v Litvínově dne 11. března 2003 první jednaní o obnově a zpřístupnění tohoto středověkého hradu. Cílem záchranných akcí by měla být postupná obnova rozlehlé hradní zříceniny a vznik atraktivního výletního místa. Obnova a zpřístupnění hradu je významným prvkem v rozvoji cestovního ruchu a turismu v této oblasti, a proto se počítá i s celkovou rekonstrukcí Osecké naučné stezky, která hradem prochází.