Malý test čtyř vývojek se zaměřením na výslednou ostrost, zrnitost a na tonální podání..
Pro vyvolávání filmů používám standardně vývojku ID-11. Jsem s ní plně spokojen, přesto jsem tu a tam přemýšlel o nějaké ještě ostřeji kreslící vývojce. Používám sice také Rodinal, a i když se o zrnitost nestarám, protože na kinofilmu se jí nezbavím a z velkého formátu (13×18) nemíním zvětšovat tolik, abych s ní měl problémy, přeci jen je podpis Rodinalu na zrnu trochu moc zřetelný.
Již delší dobu jsem pomýšlel na Ilfosol S. Pak se však objevila v obchodech chemie od firmy Paterson a mezi ní i vývojka Acutol. Tak jsem se jednoho dne rozhodl investovat jedny Hradčana a defitivně si udělat jasno. Rozhodl jsem se ho porovnat jak s Rodinalem, tak s ID-11. Měl být tak ostrý, jako Rodinal, ale současně mít jemnější zrno.
Na poslední chvíli jsem k této trojici přidal ještě jeden recept s vitamínem C od Patricka Gainera, který budu označovat PGO. Zkušebním filmem byl Ilford FP4+.
Pár slov k vývojkám
ID-11 je označení Ilfordu pro vývojku D-76, předpisy si přesně odpovídají. Konfekčně dodávaná vývojka se však mírně liší – váha balení pro 1 litr je trochu vyšší a bezpečnostní informace zmiňují ještě jednu mně neznámou látku. Každopádně se jedná o letitou metol-hydrochinonovou klasiku, která slouží dokonce jako vývojka stanovená normou pro určení citlivosti. S trochou nadsázky lze říci, že dává vyváženou kombinaci zrna, citlivosti, tonálního podání, ostrosti apod. Já ji používám jednorázově v ředění 1+3 pro zvýšení ostrosti a pro opakovatelnost výsledků v čerstvé lázni.
Rodinal je také klasika, navíc dnes již stoletá. Ačkoli je základní předpis jednoduchý s jedinou vyvolávací látkou paraaminofenolem a Foma i Orwo (Calbe) mají svůj klon R-09, nikdo se nedokáže vyrovnat originálu od Agfy. Používá se v širokém spektru ředění, pomocí kterého lze regulovat kontrast a částečně i zrnitost, pracovní roztok je určen na jedno použití. Rodinal dává velmi ostré a velmi zrnité negativy. S nástupem kinofilmu ustoupil do pozadí, protože výsledky byly příliš zrnité. Díky moderním jemnozrnným emulzím, zvláště pak těm s tabulárními krystaly, se znovu dostává na výsluní.
Acutol (FX-14) dodávaný Patersonem je vývojka sestavená Geoffreyem Crowleyem (autor řady FX- vývojek). Už název má naznačovat, že se jedná o vývojku vyvolávající s vysokou ostrostí, zvláště zdůrazňující hrany. Její účinek se nejvíce projeví na filmech s klasickou emulzí a nížší citlivostí (ISO 25-200). Koncentrát se ředí v poměru 1+9 až 1+14, ve výjimečných případech na 1+19, pracovní roztok je určen na jedno použití.
PGO je vývojka, kterou pod označením Original publikoval Patrick Gainer v Photo Techniques 11/12 1994. Obsahuje metol a vitamín C, ale žádný siřičitan sodný. Proto by měla dávat snad hrubozrnější, ale především ostřejší negativy, protože siřičitan zrno rozpouští, čímž ho mírně zmenšuje, ale také jakoby rozmývá, což vede k menší ostrosti. Složení je následující:
| uhličitan sodný | 5,0g | 5,0ml |
| kyselina askorbová | 2,0 g | 2,5 ml |
| metol | 0,2 g | 0,3 ml |
| voda do | 1000,0 ml | 1000,0 ml |
Složení je velmi mírně upraveno z anglosaských jednotek. Poslední sloupec udává složení v objemových jednotkách. Nemám váhy, proto chemii (práškovou) odměřuji objemově v upravených injekčních stříkačkách.
Vývojka mě kromě očekávaných vlastností zaujala i jednoduchým složením a neuvěřitelnou cenou – litr stojí jen něco málo přes tři koruny. To by bylo zajímavé pro vyvolávání velkoformátových planfilmů v normální vývojnici, kdy je ovšem zapotřebí na jeden film zhruba litr vývojky. Původně jsem ji sice neměl v úmyslu testovat, vzpomněl jsem si ale, že ve fotokomoře zkouším její uchování v oddělených roztocích. První test totiž ukázal, že namíchaná vývojka je už po dvou týdnech nepoužitelná. Nicméně jsem zkusil obvyklý postup namíchat metol s kyselinou askorbovou do jedné lázně a uhličitan do druhé, životnost se tak zvýšila nejméně na dva měsíce. Protože však nemohu zaručit, že si vývojka při tomto postupu uchovala původní vlastnosti, berte výsledky jako nezávazné.
Provedení testů
Pro zkoušku jsem si připravil 24 snímkový proužek filmu. Počítal jsem se třemi testy po šesti políčkách a dvě políčka pro mezeru. Na poslední chvíli jsem se rozhodl testy rozšířit, takže výsledkem byly čtyři pásky po pěti expozicích, jedno prázdné políčko byla mezera.
Testoval jsem ve svém černobílém těle, Nikonu FG-20, upevěném na stativu Manfrotto 055 s hlavou MA 029. Objektivem byl Nikkor AF 50mm f/1,8 zacloněný na clonu 8. I když jsem se pohyboval v rozumných časech, využil jsem předsklopení zrcátka, ke kterému u tohoto modelu dochází při focení pomocí samospoutě. Tím jsem udělal maximum pro objektivní posouzení ostrosti.
V každé sadě jsem vyfotil sadu pěti expozic jedné scény s korekcemi od -2 do +2 pro případ, že by některá z vývojek výrazně měnila citlivost filmu. Celý pásek jsem nafotil najednou, i když to vzhledem k použití samospouště trvalo téměř čtyři minuty. Obloha byla naštěstí čistá, takže osvětlení scény bylo konstantní.
V komoře jsem film nastříhal na jednotlivé proužky a vyvolal. Vzdálenosti políček od začátku filmu mám odměřeny, ale v tomto případě jsem si pomohl jednoduše tak, že jsem film znovu založil a v komoře přetáčel a naprázdno exponoval, přičemž vždy, když jsem k dospěl k prázdnému dělícímu políčku, jsem si nastřihl perforaci.
Vyvolávací časy jsem zvolil doporučené výrobcem, s výjimkou ID-11, kde již mám vyzkoušen pro tento film čas o něco kratší.
Vyvolané negativy jsem naskenoval s rozlišením 2900 dpi, přičemž jedinou úpravou bylo srovnání drobných rozdílů v kontrastu a jednotný ořez. Takto upravené snímky jsem posuzoval s tím, že bude-li to mít význam, budu pokračovat zvětšeninami na fotopapír.
|
|
|
|
|
Výřezy z filmů v rozlišení 2900 dpi. Malé výřezy zachycují plochu 2,2×2,2mm, velké 3,9×6,5mm se zobrazí po kliknutí. V horní řadě vlevo ID-11 1+3, vpravo Rodinal 1+80, v dolní řadě vlevo Acutol 1+14, vpravo PGO. |
A teď již honem k výsledkům.
Ostrost
| 1. | ID-11 1+3 |
| 2. | Rodinal 1+80 |
| 3.-4. | Acutol 1+14 |
| 3.-4. | PGO |
Pořadí na prvních dvou místech je možná překvapující, protože Rodinal má pověst jedné z nejostřejších vývojek. Vysvětlení je ale prosté. Pokud chápeme ostrost jako skok hustoty na hraně, vyhrává skutečně Rodinal. Ale jeho výraznější a hrudkující zrno tu hranu tak rozhází, že ve výsledku považuji ID-11 za ostřejší. Acutol a PGO si jsou velmi podobné a oproti prvním dvěma neostré. Nicméně se jedná o srovnání. To ještě nutně neznamená, že Acutol a PGO nebudou pro vyvolávání a zvětšování stačit. Zkouška na sucho pod zvětšovákem ukázala, že při zvětšení 10x (kino na 30×40) se rozdíly zmenšují a jsou sice patrné, ale při pozorném zkoumání.
Zrno
| 1. | PGO |
| 2. | ID-11 1+3 |
| 3. | Acutol 1+14 |
| 4. | Rodinal 1+80 |
Tady se potvrdily papírové předpoklady, Acutol je na tom skutečně se zrnem lépe, než Rodinal. Ovšem u Rodinalu za to může hrudkování, které způsobuje, že vzhled zrna je velmi nerovnoměrný. Naproti tomu PGO překvapila, zrno je velmi rovnoměrné a zdá se tak mnohem menší, minimálně je méně rušivé.
Tonální podání
| 1. | ID-11 1+3 |
| 2. | Rodinal 1+80 |
| 3. | PGO |
| 4. | Acutol 1+14 |
Hodnocení, které tu uvádím, je velmi subjektivní. PGO i Acutol mají na můj vkus malou kresbu ve stínech i ve světlech, ačkoliv celkový kontrast negativu je správný. Stínům lze sice pomoci větší expozici, ale to jen zhorší situaci na opačném konci ve světlech. Měla by pomoci větší expozice kombinovaná s kratším vyvoláváním a zvětšování na kontrastnější papír. Nicméně tuto informaci jsem již nepotřeboval znát.
Závěr
Cílem testů bylo porovnat výkony tří vývojek s mojí standardní ID-11. Ukázalo se, že v ostrosti a tonálním podání ji nepřekonávají, proto jsem již nepřistoupil k dalším testům. Z dalších testů jsem Acutol vyřadil, protože nepřináší posun ani kvalitativní, ani finanční. Rodinal testovat nepotřebuji, neboť jej znám a používám na velký formát (13×18). PGO ještě nějakým testům podrobím především kvůli její ceně. Ovšem pokud mi skutečně nebude po stránce tonální vyhovovat, nepomůže jí, ani kdyby byla zadarmo.
|
|
|
|
|
Histogram znají především ti, kteří se alespoň zčásti zabývají digitální fotografií. Ukazuje poměrné zastoupení jednotlivých šedých tónů od černé po bílou. Protože jsou vyhodnocením stejných výřezů, můžeme i my porovnat tonální podání jednotlivých filmů. Zhora dolu ID-11 1+3, Rodinal 1+80, Acutol 1+14 a PGO. I když mezi křivkami nejsou velké rozdíly, přeci jen je například u PGO patrná oblast snížení rozsahu stínů. |
Výsledky testu nechápejte tak, že jsou tyto vývojky špatné. Každý klademe důraz na něco jiného a je pravděpodobné, že v praktickém použití bychom každý dali přednost jiné vývojce. Proto berte tento článek jako rámcovou informaci a nenechte se odradit od případných vlastních testů.
Zároveň chci upozornit, že jsem testoval tyto vývojky na tomto filmu. Nejsem tedy schopen říci, jak by si vedl jiný film či jiná vývojka.
K Rodinalu
“Vyvolavaci casy byly odporucane vyrobcem” – ci tak nejako.
Osobne mam dobru skusenost so snizenim teploty a predlzenim vyvolavania vo vyvojke Rodinal (s Fomapan T200). Zvacseniny 24×30 maju sice viditelne zrno, ale aj nenormalnu ostrost, ktora ma ohromila, nakolto to bolo fotene este s Heliosom (clona 8). Osobne mam radsej zrno a ostrost ako neostrost a ultrajemne zrno.
RE: K Rodinalu
Helios, Jupiter, Industar – to jsou spickove objektivy (pokus se povedou – mel jsem jeden Helios vyslovene nepodareny, tak jsem ho vyhodil a za 300 Kc jsem si poridil novy). Nedavno jsem se dostal k Zorkimu 4 s Industarem. Perfektni ostrost! Jsou vsechno to vesmes kopie Tessaru. A Rusove dodali spickove sklo. Vrele doporucuji k instalaci do zvetsovaku. Budete prekvapeni, zejmena s kresbou ve stinech.
K Heliosu
Ano, ano. Optiku maju Rusi OK, ale mechanika nic moc. Vsak ten Helios je vlastne Zeissova konstrukcia. Presnejsie Carl Zeiss Jena Biotar 2/58 T. Znalec jasne spozna Helios. Jedina vec, co mne na Heliose vadi je absencia MC vrstiev na cockach. Keby ich mal, tak s nim fotim najma v noci, lebo okolo lamp vytvara krasne 8-ramenne paprsky, co posobi “skoro stredoformatovo”. 🙂 Ked s nim v noci fotim, tak to krasne vidno, napr na href=”http://imhd.sk/ba/fotky/e7955a09.jpg”>tejto fotke. Ale vidno aj to, ze nema MC vrstvy. 🙁 Ale to patri uz inde.
oprava…
Keby som to tak este spravne napisal. 🙂
Takze: Nocna fotka z Heliosu.
RE: RE: K Rodinalu
Jsem zacinajici B&W amater, mam doma historicky zvetsovaci pristroj Opemus II a objektivy Belar tusim 4.5/55 a 4.5/75. Prave s jejich ostrosti a kresbe ve stinech pri vetsim zveseni nejsem spokojen. Jak jsem pochopil, je moznym a cenove prijatelnym resenim pouziti nektereho z ruskych obektivu. Muzete me prosim poradit vhodny typ a zda jsou potreba nejake redukce ?
RE: RE: RE: K Rodinalu
Je zbytečné pořizovat ruský objektiv a redukci. Oproti Belaru je už velkým pokrokem Anaret za 100-150 korun.
RE: K Rodinalu
Tak vida, pořád je co zkoušet a porovnávat.
Není to jednoduché, cestiček jsou spousty. Osobně bych rád viděl i výsledky z Ilfosolu S, FX-1, FX-2, FX-50, SPURu HRX či SLD, …
No a pak tu máme různá zlepšovadla Rodinalu, která mají pro malokonzumenta vesměs nepříliš příznivou kombinaci spotřeby, sehnatelnosti a ceny.
Jenže, to aby se člověk naklonoval …
minimální rozdíly v zrnitosti
Jak koukám na ty výřezy tak mi rozdíly v zrnitosti přijdou pomněrně malé v porovnání s tím, co jsem viděl na fotkách (žádné exaktní měření – jen dojem) – je na tom sice vidět že Rodinal tam má větší hroudy, ale ten rozdíl třeba oproti tomu Celaskonu nebo i té ID-11 není tak dramatický jak bych býval typoval z toho co jsem kde zahlédl.
Dík za hezký článek a ještě více děkuji za další “utvrzení” v názoru že s ID-11 nesáhnu vedle 😉 Subjektivní ostrost na tom výřezu je mi opravdu nejsympatyčtější právě u ní.
RE: minimální rozdíly v zrnitosti
Jo, tahle čilá babička pořád překvapuje. Zředit 1+3, nasadit nějaký opravdu povedený tessar a decentně zvětšit (3-4x) – co víc by nám scházelo ke spokojenosti? 🙂
Tyto výřezy skutečně neodpovídají přesně vzhledu zvětšeniny. Mají rozlišení 2900 dpi, což při obvyklých velikostech a nastavení rozlišení monitorů znamená zvětšení cca 30-40x. Při tom není hrudkování tak zřetelné, jako při obvyklých menších zvětšeních.
RE: RE: minimální rozdíly v zrnitosti
Existuje prý nějaká sekundární zrnitost, tj. zrnitost na zvětšenině je vždy větší, než jaká by měla odpovídat použitému zvětšení a zrnitosti negativu.
U skenu toto není. Tím by se ten nepoměr dal vysvětlit.
Zajimave srovnani
Diky za zajimave a dobre udelane srovnani, poprve vidim Acutol, zda se, ze at nazev rika co chce, je to vice mene normalni rozpousteci jemnozrnna vyvojka s rozmytym zrnem. Prekvapilo me, ze ta metolova vyvojka dava nevetsi kontrast a mam pocit, ze doba vyvoloavani (nebo expozice pro danou vyvojku) nebyla stanovena opimalne – neni ten film trochu tmavsi?
RE: Zajimave srovnani
Vývojka “PGO” je nesmírně energetická. S desetinovou koncentrací metolu vyvolává téměř stejně energicky jako D-76/ID-11/apod.
I vyvolaný proužek vypadá takřka stejně, jako proužek vyvolaný v ID-11, čas je určen správně. Na každém pásu je pět různých expozic, takže nebylo problém vybrat ty nejlepší, takže rozdíl nemůže být více než půl clony. Navíc jsem volil právě skenování, abych se snadno zachytil na společnou černou a bílou, což by při zvětšování na papír bylo mnohem náročnější.
Rozdíl podle mého padá na vrub rozdílných převodů polotónů.
RE: RE: Zajimave srovnani
Eh – pochopitelně jsem chtěl napsat, že je energická, nikoli energetická …
K Acutolu
Zajímavé srovnání, jen jedna malá poznámka. Nemám sice s Acutolem osobní zkušenosti (ty hodlám teprve udělat), ale na photonet-fóru jsem se dočetl poněkud jiné ohlasy. S Acutolem má zkušenosti relativně málo kdo, ale všichni, kdo Acutol používají či používali tvrdili, že je ostřejší než Rodinal a přitom skutečně jemnější (je ale potřeba minimálně o 1/3 – 1/2 EV zvýšit expozici). Tak nevím, jen si říkám, že by možná bylo škoda ten Acutol odstavovat na druhou kolej. Já osobně ID-11 v poměru 1:3 nemám moc rád, protože obráz vypadá zároveň ostře i rozostřeně (neumím to vysvětlit). Působí to malinko, jako když se dívate přes neumyté sklo. Naproti tomu Rodinal tohle sklo prostě prorazí. Samozřejmě jde jen o subjektivní dojmy, nemám zatím s focením nějaké dlouholeté zkušenosti. Jinak díky za článek, nechci oponovat – sám jsem testy nedělal, jen přispívám do diskuse.
RE: K Acutolu
Ono je to totiž celé o subjektivitě, jinak by na trhu zůstaly čtyři vývojky. Já pochopitelně ten Acutol nevyleju do záchoda, ale časem zpracuji. Nicméně mi to nepřišlo zase jako taková bomba. Je to ale možná tím, že jsem zvyklý na to, že vedle formátu 13×18 (a zvláště kontaktu z něj) je holt výsledek z kinofilmu o něčem jiném.
A nebo jsem ty testy špatně udělal či interpretoval – ani to není koneckonců vyloučeno.
Acutol / Fomapan 100
Mimochodem, k tomu Acutolu jedna praktická zkušenost. Nedávno jsem si ho koupil (už delší dobu jsem se na něj chystal) a vyvolal v něm Fomapan 100. Tenhle film od Fomy má poměrně veliké ale ostré zrno, na kterém se kvalita vývojek hodnotí poměrně dobře i bez lupy. Byl jsem velice příjemně překvapen, takže budu experimentovat dál.
Objektivita hodnocení skenerem
Dovoluji si zpochybnit možnost srovnání negativů pomocí skeneru. Sám jsem prováděl velmi podobný test, s různými filmy a prakticky se shoduji s autorem – ID-11 (v upraveném provedení s nižším obsahem siřičitanu, aby se dala použít jako jednorázová vývojka) a Rodinal 1:100 – 1:200 jsou pro moji práci opravdu optimum. Při skenovacích testech mi ale často vycházely logické nesmysly, negativy jsem nakonec promítal diaprojektorem na asi 2*3m a vyhodnotil.Tuto techniku vřele doporučuji. Ještě na závěr : použitý skener Epson perfection 2450Photo 2400*4800 Dpi, skeny jsem prováděl samozřejmě v tomto nejvyšším rozlišení
RE: Objektivita hodnocení skenerem
Diaprojektor jsem zase vyloučil já, protože vidím řadu nevýhod – obraz se prohlíží v negativu, takže nemohu dobře posoudit tonální podání a i zrnitost vidím přesně opačně, než na fotce (tady sice vidím zrna, ale na fotce vidím díry), kromě toho bych musel mít nejméně dva, abych posuzoval vedle sebe.
V neposlední řadě to zde nomohu názorně prezentovat.
Stejně je nakonec nejlepší posuzovat zvětšeninu.
RE: RE: Objektivita hodnocení skenerem
Děkuji za zajimavé a poučné srovnání.
Praxe s filmovými skenery (Coolscan 3 a 4) mne však naučila, že posuzovat zrno černobílého (a podle teorie i barevného) filmu na základě scanů je problematické. Zvláště u citlivějších filmů se totiž na scanu objevuje zdánlivé zvětšení zrna pramenící z interference „CCD pixelů“ se zrnem filmu. Popis tohoto jevu najdete na této stránce.
Samozřejmě neznamená to, že srovnání v článku je nutně zkreslené, nicméně zrno na „klasických“ zvětšeninách bude s velkou pravdepodobností jiné nez na připojených scanech.
Foma
Dobry den ve spolek. Zajimalo by me, jestli nekdo z diskutujicich nebo autor nedelal nekdy obdobne testy/pokusy s chemii od Fomy a pripadne k jakym zaverum dospel?
RE: Foma
Pokud jde o vývojky značky Foma, mám s nimi následující zkušenosti. Vývojka Fomadon LQN má středně velké nepravidelné zrno (menší než Rodinal, ale větší než ID-11), nevyužívá moc dobře citlivosti filmu a není ani nijak výjimečně ostrá. Excel využívá lépe citlivost filmu (má lepší stíny a vůbec tonální podání), menší zrno, ale je zatraceně neostrá. R09 je mi rozhodně nejsympatičtější – jedná se o starý Rodinal. Zrno je sice poměrně veliké, ale za to příjemně ostré. Pro dobré tonálí podání je třeba exponovat film trošku víc. Pro středoformát je to ideální vývojka. Ostatní neg. vývojky od Fomy jsem nezkoušel.
RE: RE: Foma
diky za radu 🙂 zkousel jsem vyvolavat vlastne jen Fomapan 100 ve Fomadonu P a Fomapan 400 v Excelu, ale ostrost v excelu byla opravdu spatna, coz jsem prisuzoval citlivosti filmu, ale jak se zda, tak za tim bude stat i vyvojka(i kdyz datasheety tvrdi neco jineho 🙁 )
Foma
Podle mých prozatímních zkušeností můžu říci, že Fomapan 100 vypadá velice dobře v ID-11/D-76 a v Acutolu. Nelibí se mi v Microphenu (velké neostré zrno) a také v Rodinalu je zrno na můj vkus příliš veliké (v malém formátu) i když hezké. Fomapan 400 je v malém formátu neúnosně zrnitý (je to snad nejzrnitější film na trhu ve své citlivosti), a tak se mi zdá nejlepší použít na něj schválně Rodinal a udělat z téhle obří velikosti zrna vyloženě záměr. Jinak je čtyřstovka ostrá dost – problém je opravdu v Excelu. Jen je potřeba dodat, že skutečná citlivost tohoto filmu není celých ISO 400 ale spíše ISO 250. Pro dokonalé tonální podání je tedy lepší film mírně přeexponovat a snížit frekvenci překlápění při vyvolávání.
RE: Foma
opet diky za rady, urcite vyzkousim … i kdyz ID-11 je oproti chemii od Fomy pomerne draha(pro studenta zatim bez prijmu), vzhledem k tomu, ze behem jeji trvanlivosti ji pravdepodobne nevycerpam 🙁 – proto predevsim jsem chtel zkusit Excel, ma vysokou trvanlivost, i vse ostatni se mi zda dobre, jen ta ostrost me opravdu zklamala. Te mensi citlivosti u F400 jsem si take vsiml, je to uvedeno i ve specifikacich od Fomy, bohuzel jsem na to prisel (pro jeden film) pozde.
ID-11
ID-11 ve větším balení (2,5 litrů) stojí kolem 180 Kč (aspoň v Praze u Škody, v ČTK nebo u Balcara), což je jen o něco málo dražší než výrazně menší balení pro 1 litr (cca 125 Kč). Excel má hroznou nevýhodu v tom, že se musí používat opakovaně stejný koncentrát, a s každým dalším použítím nejen riskujeme nepřesné vyvolání ale kvalita jde částečně dolů. ID-11 se doporučuje používat především ředěná (1:1 nebo i 1:3) a pokaždé čerstvá. Už při ředění 1:1 to není cenově až tak špatné (16 filmů za 200 Kč = 12,50 Kč/vyvolání. Při ředění 1:3 je vývojka skoro zadarmo. Ve stlačené láhvi (u Škody stojí 2,5 l stlačovací láhve Rowi asi 140 Kč) vydrží v ledničce minimálně půl roku. Ve srovnání s cenou filmů je cena téhle vývojky skoro zanedbatelná. Do vývojek se vždycky vyplatí investovat a ID-11 je na rozjezd naprosto ideální, protože žádný film nepokazí a je pří svém malém zrnu velice příjemně ostrá a má hezké tonálním podáním. Je to metol-hydrochinonová klasika prověřená desetiletími a není jí co vytknout. Naproti tomu moderní vývojky na bázi vitamínu C jako je Excel, Xtol nebo FX-50 často podávají nestandardní výsledky a není tak snadné je ukočírovat.
RE: ID-11
diky za info, evidentne jsem se informoval nedostatecne, takze urcite zkusim 🙂 – na id-11 jsem zatim neslysel nic spatneho
RE: RE: ID-11
D-76/ID-11 se skutečně mimořádně povedla. Předpisů s tímhle poměrem metolu a hydrochinonu je hodně, ale stejně tenhle vyniká. Je normativní vývojkou pro určování citlivosti (což na druhou stranu dělá medvědí službu v podobě slepé víry lidí v údaj na krabičce) a možná trochu překvapivě je doporučována i pro nové emulze.
Já ji skladuji ve lahvích z hnědého skla ve sklepě při nízké teplotě 10-18°C, hrdlo pod uzávěrem ještě překrývám svačinovou fólií. Pak mi vydrží i jeden rok.
Vůbec tvrzení o tom, že Foma je levnější, jsou mylná. Když se přepočtou balení se zohledněním ředění na stejný objem a případně kapacitu, vycházejí zhruba stejně. Jediná výhoda je v tom, že se dají koupit hodně malém balení.
Tvrzení, že Excel je vývojka s vitamínem C jsem sice taky někde zahlédl, ale obal se zmiňuje o úplně jiné látce. Ani Foma to nikde netvrdí. Navíc se jedná o polský Foton W27 a její setřičky, Hydrofen W17 a W37 (Fomadon P) jsou předpisy minimálně 30 let staré, Hydrofenu W17 mám dokonce ještě dvě krabičky s datem expirace 1975. Takže se asi budu muset zeptat přímo ve Fomě.
Fomu 100 volám taky v ID11, ale zrnitost moc posoudit nemohu, protože z těch filmů mám trojnásobné zvětšeniny, na kterých je vidět nanejvýš to, že je kapku zrnitější nez Agfa APX 100.
Re: Excel a ID-11
S tím Excelem je to pro mě záhada. Ve světě si totiž myslí, že se jedná v podstatě o českou verzi Xtolu, o čemž já osobně pochybuji (viz. http://www.digitaltruth.com/devchart.html). Zajímavé ovšem je, že mají tyhle vývojky skutečně stejné vyvolávací časy. Že by Foma něco okopírovala, ale nemohla se za to přiznat, a tak to musí nějak zahrát do autu? Nevím, nikde jsem recept na Xtol ani Excel ještě neviděl (a asi ani neuvidím). Jinak k té ID-11: Říká se, že třeba T-maxy od Kodaku vypadají v D-76 líp než ve speciální T-max vývojce, která je spíš pro strojní spracování. A Ilford pro svoje moderní Delty přímo doporučuje právě ID-11. Něco na tom starém zázraku asi fakt bude (zrovna tak jako na Rodinalu, který se velice úspěšně používá například na T-maxech).
RE: Re: Excel a ID-11
Ne, já si nemyslím, že Foma něco okopírovala. Prostě přebrala polský Foton i s jeho produkcí a vývojky W27 a W37 dává dál na trh pod vlastním označením. Kdyby to bylo okopírované, tak má Foma problémy. Kodak si totiž s Xtolem nechal patentovat poměrně obecný předpis na vitamínovou vývojku, takže ani s malou obměnou by si Foma nepomohla. Už u Kodaku narazila jednou, Fomy se se dříve ve Státech prodávaly, ale Kodak T emulze napadl a Foma je nemůže do Států prodávat (takže se tam vozí jako filmy od Patersona :-).
Takže kdyby kopírovala, tak se to určitě dostalo k soudu.
RE: ID-11
Používám ID-11 s filmy Ilford Delta 100, a musím jen souhlasit, negativy mají moc příjemnou tonalitu, a zrno..co je to? Zvětšoval jsem bez problému negativ 6*7cm na velikost 50*60. Kombinace ILFORD DELTA a ID-11 je pro mne dokonalá. Snadné použití, kvalitní výsledek a rozumná cena. Proč se asi tahle vývojka vyrábí už tolik desetiletí?….
DD-X & Perceptol
Mate nekdo zkusenosti s touhle Ilfordi chemii?
RE: DD-X & Perceptol
DD-X jsem nezkoušel a vzhledem k přemrštěné ceně ani zkoušet asi nebudu. Měla by to být velice jemnozrnná, citlivost zvyšující, ale ne příliš ostrá vývojka. Byla původně vyrobena speciálně pro filmy Delta 3200, ale používá se i pro cokoliv jiného. S Perceptolem zkušenosti mám. Tato vývojka výrazně snižuje citlivost filmu, takže je nutné exponovat filmy s ISO 100 většinou jako ISO 64, a čtyřstovky pouze jako ISO 160. Vývojka je poměrně neostrá, ale v ředění 1:3 je už ostrost docela přijatelná. Na druhou stranu je třeba říci, že Perceptol pracuje velice měkce a má při náležité expozici velice krásné tonální podání a v podstatě neviditelné zrno. Kdo není fanatikem na ostrost a fotí ze stativu, může vykouzlit i z levný Fomapanů poměrně luxusní tonálně bohatý vzhled, podobný například T-maxům. Perceptol tedy rozhodně stojí za vyzkoušení (doporučuju ředit 1:3 a vydatně exponovat bez přílišného zkracování doporučené vyvolávací doby).
skenry
Dobry den,
Mna tesi, ze si niekdo dal tu namahu a pokusil sa analytickym sposobom rozobrat pracu jednotlivych vyvojok. Bravo. S potesenim zistujem, ze sa viacero citatelom paci prave ID11, teda klon vyvojky D76, s ktorou mam tie najlepsie skusenosti. D76 je vyvojka naozaj viac, ako 100 rokov stara a predstavuje prave koli 100 g siricitanu optimalny pomer medzi zrnitostou a ostrostou (teda rozlisovacou schopnostou). Je potrebne si uvedomit, ze napriklad zrnitost filmu je vlaste funkcia viacerych premennych, ale hlavne denzity. Je teda ina vo svetlach, teda hustych castiach negativu a ina v tienoch, teda v riedkych castiach negativu. Je tada velmi pofiderne prisne porovnanie viacerych vyvojok ale len na jednej hustote. Zaroven treba podotknut, ze viditelne zrno je zarodok ostrosti a nie jeho nepriatel. V praxy sa da povedat, ze 400-ka film je dnes mimoriadne jemnozrnny (na 100-ke najdete vdaka svojmu tvaru viditelnejsie zrno) ale zaroven malo ostry film (zas vo vstahu k 100-ke). Teda vsetko je vlastne inak. A ma to aj logiku, ktorej objasnenie asi prerasta ramec takejto diskusie. Takze spat ku skenerom. Akyze to skener bol pouzity? Vhodny na skenovanie negativov, alebo diapozitivov? Alebo je tento placaty Epsonacky skener vodny vlastne len na ploche odrazove skenovanie? Nuz vazeni! Na skenovanie farebnych negativov sa pouzivaju skenery s tzv statusom M (v jednoduchosti – difuzny zdroj svetla) a na diapozitivy staus A (rovnobezne svetlo zo zdroja). Je to tak prave kvoli tomu, ze one (uz v diskusii spomenute) dierky, ktore ostanu po vybieleni a ustaleni kovoveho zrniecka sa nachadza u negativu priamo vo farebnom zazname a inverznom filme mimo neho. To je zatial jasne. ALe ako je to vlastne s cb negativom a jeho skenovanim?
Iny problem – nozaj dochadza k interferencii medzi zrnom a digitalnym bodom a tak vlastne nevieme, co po naskenovani zrnom je a co vlastne predstavuje sucet maxim (ked sa zrno stretne s pixelom). Ale to nieje vsetko. Niektore skenery maju linearne svetlocitlive prvky (vtedy byvaju tri pre kazdu farbu) a kazdy jeden pixel je reprezentovany plnou farebnou informaciou. Ine skenry mju zlozity opticky system, ktory zabezpecuje postupny osvit plocheho CCD cipu, ktory, ako je zname obsahuje pixely večdla seba (napr RGBG …) a vysledny bod je vypocitany z matice roznych farebnych informacii, co je hodne komplikovane a pre mna v takomto teste malo doveryhodne. Navyse digitalne informacie prechdzaju roznymi vylepsovadlami, okrem ine napr aj tzv ROC, ce je vylepsenie dojmu zrnitosti …
Este stale verite vlastnym ociam?
Vysledkom testu by malo byt take exponovanie a vyvolavanie, aby boli vysledku co najpodbnejsie. A to, prosim, ide. Takze nehladajte nejaku zazracnu vyvojku, kora ma male zrno a vysoku ostrost, taku tymto sposobom nenajdete. Ale pokial zvacsujete cele policka, nemali bys te byt svojimi vysledkami rozcarovani ani pri extremne velkych zvaceniach. Nehladajte detaily, pozrite sa na fotografiu z optimalnej pozorovacej vzdialenosti. A uvidite (pri spravnom vyvolani v jednotlivych vyvojkach) len male rozdiely. A tie by mali byt voditkom pri Vasom vybere filmu, ci jeho spracovani.
Je tu vsak nieco, co mne nedava spavat. Existuju take vyvojky, ktore idu dalej a ponukaju uzasne vysledky. Su to tzv zavojujuce vyvojky. Je skoda, ze popredny propagator tychto vyvojok – Barry Thornton z UK na sklonku minoleho roku skonal. Jeho pozoruhodne vysledky stoja za povsimnutie a ja mu, ako jeho velky obdivovatel, chcem vzdat tout cestou velky hold.
Vsetci, co viete anglicky hor sa na stranku http://www.barry-thornton.co.uk/. Az tam pochopite, co je to dokonalost v spracovani cb filmov. A tam mozno, mili bratia cesi, uberete pri obdive lokalpatrioticej Fome (inak klobuk dolu, vazena Foma).
Kto chce diskutovat, nech sa paci. Mam aj dokazy.
Herman-VÚFCH
V receptáři Macka a Papsy je také jedna velmi zajímavá vývojka.
Metol-pyrokatechinová Herman-VÚFCH
metol……………………………..9 g
pyrokatechin……………………….9 g
bezvodýsiřičitan sodný……………..60 g
bezvodý uhličitan sodný…………….60 g
vody do…………………………1000 ml
Pro vyvolávání v miskách se ředí v poměru 1:2 až 1:3 (vyvol. doba 3-6 minut při 18°C)
Pro vyvolávání ve vývojnicích se doporučuje ředění 1:9 a 1:19.
Pro tento případ jsou tu vyobrazeny křivky gama/vyvol. čas pro Agfa Isopan F 50 ASA (v roce 1960 referenční film) a pro Foma Ultrapan 100 ASA.
Ty křivky jsou vcelku shodné a jde vyjít z tohoto:
1: 9 (g0,6/ 4min; g0,8/9min)
1:19 (g0,6/10min; g0,8/16-18min)
Vývojka vyvolává měkce, téměř bez závoje a nezhoršuje zrnitost shlukováním ani při úplném využití citlivosti. Negativy v ní vyvolané jsou jemně odstupněny, mají dobře prokreslené stíny a značně vyrovnané jasy fotografovaných předmětů.
Vyrovnávací schopnost lze zvýšit ředěním vývojky a zkrácením vyvol. času na úkor využití citlivosti vrstvy.
……tato vývojka je uvedena hned vedle Rodinalu přičemž obě vývojky byly prezentovány jako obdobné, tj. klasické vývojky které se po rozředění dají použít namísto nepravých jemnozrných (jako je ID-11). Oproti nim by měli být ostřejší s větším zrnem.
Oproti rodinalu je zde zajímavou vlastností nehrudkování zrna. Dále prý pyrokatechin zlepšuje efekt antihalační vrstvy a dává ostré negativy s jemnými valéry.
Vývojka obsahuje zanedbatelné množství siřičitanu (siř. má rozpouštěcí efekt údajně až nad 5tiprocentní koncentrací v roztoku vývojky).
Vyvojka není drahá.
herman-vÚfch
Dobrý den,
nevím co pro vás znamená, vývojka není drahá, ale 1kg pyrokatechinu stojí 2500 Kč 🙂 Bez něj to, ale asi vyrovnávat nebude a netuším čím by se dal nahradit 🙁
Pokud vám jde o vyrovnávající vývojku, tak jsem našel v receptáři od Kulhánka z roku 1977 pyrokatechinovou s hydroxidem sodným a je popsána i v knize H. Windisch – Nová škola fotografie, ale tam už je dělána z roztoků.
bezvodé chemikálie:
pyrokatechin…………..2g
siřičitan sodný…………0,5g
hydroxid sodný………..1g
vyvolávací doba 10,12,14 min při zkrácení vyvolávácí doby vyrovnává světla při expozici na stíny
Windisch
Asi krystalované chemikálie:
roztok A 100ml vody + 8g pyrokatechin + 2,5g siřičitan sodný
roztok B 10% roztok hydroxidu sodného
voda 500 ml + 12 ml A + 7 ml B
Vvolávací doba 12 – 16 min. při 18 – 19 stupňů Celsia a trvá na této teplotě při vyvolávání
Má u toho fotografii žárovky a jsou tam vidět rozžhavená vlákna a dokonce i za nimi text.
Měla by stoprocentně fungovat, ale zatím ji nemám odskoušenou na dnešních materiálech. Až mi dorazí chemikálie určitě ji prubnu 🙂
Přeji hezký den a dobré světlo.
herman-vÚfch – pyro a spol.
Při takovéto ceně je problém spíše v tom, že se jedná o jednorázově vysokou částku za možná celoživotní zásobu, jinak jsou náklady na pyrokatechin cca 3-5 korun na film.
Téměř stejnou vývojku uvádí i Adams:
roztok A 100ml vody + 8g pyrokatechin + 1,25g siřičitan sodný bezv.
roztok B 100ml vody + 1g hydroxidu sodného (1% roztok)
voda 500 ml + 20 ml A + 50 ml B
10 – 15 minut při 20°C, pracovní roztok je na jedno použití
Vývojky s pyrokatechinem a pyrogalolem (první je oblíben v Evropě, druhý v Americe) využívají dvou principů. Jednak tónují emulzi, a jednak ji utvrzují, takže vyvolávání nepostupuje tolik do hloubky a světla nedosahují takových hustot. To znamená, že u nových filmů s tenčí emulzí by měl být efekt menší.
Podobně se dá použít i dvoulázňové vyvolávání. To existuje ve třech základních variantách, takže je to povídání na celý článek, ale společným základem je to, že ve druhé lázni probíhá v omezeném množství vývojky, takže vyvolávání ve světlech se po jejím rychlém vyčerpání zastaví, zatímco ve stínech pokračuje (tady jsme už zase už jen krok od vyrovnávacího vyvolávání velmi redukovaným mícháním, o kterém píše v jednom z článků Papuánec).
Řadě lidí ovšem tyto způsoby vyvolávání, které vedou k nízkému kontrastu a zvláště k jeho snížení ve světlech, nevyhovují. Inu, každý jsme jiný a to je dobře, jinak bychom všichni vytvářeli stejné fotografie.
herman-vÚfch – pyro a spol.
Už jsem si to propočítal a opravdu ta negativní vývojka vychází na cca 6Kč
dále jsem objevil i pozitvní vývojku s pyrokatechinem.
opět bezvodé sloučeniny:
pyrokatechnin………………….5g
siřičitan sodný………………..10g
uhličitan sodný……………….45g
vody………………………………1l
rozpočet cca 17 Kč na 1l
Normálně pracující, vydatná a trvanlivá. Vyvolává v neutrálně černém tónu.
Hlavně mě zaujala trvanlivost roztoku, který by měl bez problémů vydržet až 70 hodin v otevřené misce což u rozředěných kontrátů jiných průmyslově dodávaných vývojek jsem nenašel. Jen doufám, že mi to bude fungovat na multigradační papíry. Kbyby ne tak mi cmemikálie aspoň zbydou na negativy focené při protisvětlech 🙂
Přeji dobré světlo.
Rodinal a FP4
Na mezinárodním fotofóru jsem opakovaně slyšel, že Rodinal nedává s Ilfordy moc dobré výsledky. HP5 má s Rodinalem asi dvakrát větší zrno než Tri-X a většina fotografů si stěžuje i na FP4. Klasické Ilfordy prý naopak velmi dobře pracují s hydrochynonovými a fenidonovými vývojkami (neověřoval jsem si to). Tak si jen říkám, jesli by třeba při testech na jiném filmu, řekněme Plus-X, nedopadl Rodinal celkově ještě o něco líp.
Nákup chemikálií
Hezký den. Nevíte někdo, kde by se daly v Praze koupit chemikálie na výrobu vývojek? Jsem v chemii naprostý diletant, ale rád bych to zkusil s tou PGO. Díky za tip.
RE: Nákup chemikálií
U PGO je jedinou méně dostupnou chemikálií metol, je k mání ve Foto Škoda ve Vodičkově ulici v ceně 250Kč za 50g. Kyselina Askorbová je vitamín C, koupil jsem ji v lékárně ve formě prášku od firmy Vital (?), 90Kč za 100g. Uhličitan sodný lze opět koupit u Škody, já ale použil obyčejnou sodu na praní v zeleném pytlíku.
Ohledně chemikálií
Díky, nevěděl jsem, že se dají u Škody sehnat samostatné chemikálie. Chodím tam poměrně často, takže to je dobrá zpráva… ať žijí experimenty!
časy
Chybí mi časy vyvolávání. Sdělí mi je někdo?
chemikálie pro vývojky
Z minulosti mám ještě zbytky chemikálií pro negativní vývojky. Ale ty zbytky už stárnou a mezitím se objevily na trhu jiné negativní materiály např. s delta zrnem. Koupil jsem si knihu “The Film Developing Cookbook” – Stephen G. Anchell – Focal Press – ISBN 0-240-80277-2, kde je uvedeno spoustu lety vyzkoušených receptů včetně D-76, FXxxx, TD-10x, XTOL, Windisch, dvoulázňových vývojek atd. Potřebuji zakoupit chemikálie, abych mohl pracovat. Na internetu se informace velmi těžko schání a firma LABORA již neexistuje (prodávala chemikálie v malém množství pro potřeby foto – 25g, 50g, 100g atd.). Tímto prosím někoho, který zná, aby zveřejnil zdroj, kde je možné chemikálie pro foto zakoupit. Nechci lítat od čerta k ďáblu, po celém česku a potažmo i vedle. Potřebuji metol, siřičitan sodný bezvodý, borax, kyselinu boritou, bromid draselný, pyrokatechin, metaboritan sodný, uhličitan sodný monohydrát, hydrochinon, pyrogallol,… .
Předem velmi děkuji za odpověď. Myslím, že tento dotaz či velmi podobný by napsalo více čtenářů této stránky.
chemikálie pro vývojky
chemie – IPL – Ing. Petr Lukeš – tel. 572 635 484