Přílet a první seznámení s Indií v koncentrované podobě hlavního města.
 |
| Hlavní třída s vládními budovami. |
Po devítihodinovém letu poloprázdným Boeingem 747 Indických aerolinii jsme počátkem dubna přistáli o půlnoci místního času na mezinárodním letišti Indíry Gándiové v Novém Dillí. Velký světelný teploměr ukazoval 27,3 st. Celsia.
 |
| Páteční mešita. |
Již při nekonečné cestě z letiště se nám město jevilo jako zvláštním způsobem rozprostřené mezi rozsáhlými parky, ploty a zdmi. Na první pohled bylo zřejmé, že tady si procházek po městě asi moc neužijeme, a to jsme ještě netušili, co dalšího nám bude v normální chůzi bránit.
Přímo před hotelem se rozkládalo velké náměstí s desítkami taxíků poněkud nemoderních tvarů, motorových i šlapacích rikš. Jejich řidiči v noci spali v autech, na rikšách stočeni do neuvěřitelně malého prostoru nebo přímo na chodníku.
 |
| Průhled od Páteční mešity na Červenou pevnost, přiblíženo objektivem 200 mm. |
Ráno nás probudilo neustálé troubení všech a na všechny. To, co se nám zdálo jako shromáždění stovek namačkaných drobných postav nebylo nic jiného, než autobusová zastávka. Jeden autobus za druhým vyvrhovaly a přijímaly nekonečné davy drobných snědých postav. Tady jsem pochopil, že někde ta miliarda Indů musí žít.
 |
 |
 |
| Detail Perlové mešity v Červené pevnosti. | Mramorové paláce uvnitř Červené pevnosti. | Britové přikázali některé paláce zbourat a na jejich místech postavit v Červené pevnosti kasárna. |
Naší první zastávkou prohlídky města byla Páteční mešita (Jama Masjid). Brzy ráno jsme ji navštívili z ryze praktických důvodů. Po nádvoří, kde se může modlit až 25 000 věřících, se smí chodit pouze naboso. Během dne se dlažba čtvercového nádvoří natolik rozpálí, že je to jen velmi obtížné. Mešita byla spolu se svými 40 metrů vysokými minarety zbudována z červeného pískovce a bílého mramoru v polovině 17. století a zůstala největší mešitou v celé Indii.
 |
 |
 |
| Diwan-i-Khas, kde stával legendární drahokamy posázený paví trůn. | Svaté místo zpopelnění Mahatmy Gandhi. | Qutb Minar symbolizuje vitězství první islámské dynastie. |
Osmnáctimetrové hradby z červeného pískovce obklopují sídlo zbudované pro mughalského císaře Šáhdžahána v první polovině 17. století. Červená barva hradeb dala komplexu název Červená pevnost (Lal Qila) i když paláce, mešita a audienční sály byly postaveny z bílého mramoru. Kdysi byly tyto stavby zdobeny zlatem, stříbrem a drahými kameny. Poklady zmizely stejně jako proslulý paví trůn, pokrytý drahokamy, z audienční síně Díván-i-Chás, kde nápis hlásá: „Jestliže existuje ráj na zemi, tak je to zde, zde a jen zde.“ Po povstání roku 1857 byla velká část pevnosti stržena, aby tak vzniklo místo pro britská kasárna. Dnes kasárna slouží indickému vojsku.
 |
| Na stavbu mešity v komplexu Qutb Minar byly použity části bývalého hinduistického chrámu. |
 |
| Alai Minar měl být 150 metrů vysoký. |
Další cesta nás zavedla k posvátnému místu (Raj Ghat), kde byl zpopelněn nejuctívanější z nejuctívanějších – Mahatma Gandhi, velký duch, svatý muž, otec národa, pevný zastánce nenásilí a další a další přízviska. Byli jsme poučeni, že v hinduismu není ovšem problémem kohokoliv uctívat a nebo, že Krišna se může nejrůznějším způsobem převtělovat, takže v tomto ohledu je poměrně značná tolerance.
15 kilometrů na jih od Dillí se rozkládá stavební komplex Qutab Minar, jako památka na počátky muslimského období vlády v zemi. Celý komplex je jedinečnou ukázkou rané afgánské architektury. Stavbám dominuje minaret Qutab Minar, 73 metrů vysoký s průměrem dole 15 a nahoře 2,5 metru. Se stavbou bylo započato v r. 1193, ale dokončen byl až v r. 1368.
Pod minaretem stojí první mešita na indickém území (Quwwat-ul-Islam-Masjid). Vyrostla na základech hinduistických chrámů a s použitím materiálu těchto chrámů, na což upozorňují některé detaily na stavebních kamenech. Altamish chtěl překonat svého strýce Qutab-ud-dina, a chtěl postavit dvojnásobně vysoký minaret (měl měřit 146 metrů), ale zemřel, když minaret Alai Minar dosáhl výšky pouhých 27 metrů a tak už zůstal do dnešních dnů.
 |
 |
 |
| 1600 let starý, 7 metrů vysoký, 9 tun těžký nerezavějící sloup z čistého železa. | Detail sloupu, který ufologové považují za důkaz návštěvy mimozemšťanů na Zemi. | Metalurgický zázrak dodnes neodhalený. |
Ovšem vůbec nejzajímavějším objektem celého komplexu je nenápadný 7 metrů vysoký železný sloup postavený dlouho před vznikem Islámu. Nápis sanskrtem praví, že byl vztyčen na počest krále, který vládl v letech 375-413. Dodnes zůstalo nevyřešenou záhadou, jaká metalurgická technologie byla použita, aby tento devítitunový odlitek z čistého železa zůstal stát nechráněn bez jakékoliv známky rezavění.
Použitá fotografická technika: 2 těla Pentax MZ5N, v jednom negativní film Kodak Supra 400, ve druhém diapozitivní Fuji Provia F100 nebo Kodak Ektachrome E100SW, objektivy: Sigma 2,8/70-200 a Sigma 2,8-4/17-35, SMC Pentax 1,4/50, dále digitální kompakt Olympus C-3040.
