Letošní srpen nás obdařil řadou bouřek s přívalovými dešti, spoustou hromů a blesků a leckoho možná napadlo, jak by se dal takový blesk vyfotit.
 |
| Srpen 2007 |
Trefovat se krátkým časem do okamžiku záblesku zřejmě není ten nejefektivnější postup, i když ti, kdo se fotografování bouřek věnují systematicky, dokážou odhadnout ten správný okamžik pro stisknutí spouště.
Samotný výboj trvá jen zlomek vteřiny, někdy však následuje několik výbojů po sobě ve stejném místě v průběhu několika desetin vteřiny a při troše tréninku a dobrém postřehu je možné stihnout otevřít závěrku v reakci na první záblesk. Výsledkem pak jsou působivé snímky ponuré krajiny přikryté bouřkovými mraky spojenými se zemí ohnivými biči.
 |
| srpen 1998 |
Pro začátečníka bude snazší začít s fotografováním v noci. Doufám, že není nutné připomínat, že jen sebevrah by si postavil v otevřené pláni nebo na vršku kopce vedle sebe kovový stativ s fotoaparátem, když kolem něj tlučou blesky a statická elektřina mu srší z naježených vlasů. Proudy vody by rovněž nepřidaly vašemu fotoaparátu na spokojenosti. Takže si najdeme pohodlné místečko pod střechou s výhledem do kraje ve směru, odkud bouřky přicházejí či kam naopak odcházejí. Připravíme si fotoaparát – je jedno, zda fotografujete na film nebo na čip, zda je to kompakt, zrcadlovka či starý dálkoměrný fotoaparát. Ani na ohniskové vzdálenosti objektivu příliš nezáleží – pro blesky vzdálené asi 2-5 km (mezi zábleskem a zvukem hromu uplyne čas 6-15s) se hodí cokoliv mezi 35-60mm (pro kinofilm). Nastavíme clonu 8-16 a zaostříme na hyperfokální vzdálenost (pokud nevíte, co to je, přečtěte si o tom článek). Čas nastavíme na B. Pokud váš fotoaparát nemá toto nastavení, při kterém je závěrka otevřena dokud držíte spoušť, pak nastavte nejdelší dostupný čas – mezi 15-60s. Při kratších časech budete potřebovat více štěstí nebo lepší odhad, kdy se blesk objeví.
 |
| červen 2002 (foto radka) |
Majitelé digitálních fotoaparátů mají při stanovování expozice výhodu – mohou zkontrolovat, jakou kombinaci času a clony je třeba nastavit, aby krajina za daných světelných (či spíše temnostních) podmínek nebyla příliš světlá. Pokud máte citlivý expozimetr, podexponujte tak 3 EV (t.j. přiclonit o 3 celé stupně nebo použít 8x kratší čas pod hodnotu naměřenou když se zrovna neblýská. Ideálně by na snímku v nepřítomnosti blesků měly být patrné hlavní kontury krajiny a struktura mraků. Při delších expozicích budou samozřejmě mraky letící oblohou rozmazané, obloha ztratí strukturu. Na druhou stranu pohybově rozostřené siluety stromů zmítaných větrem přidají snímku na dramatičnosti. Pokud váš digitální fotoaparát umožňuje nastavení kompenzace šumu při dlouhých expozicích, vykoušejte si předem jeho účinek při uvažovaných expozičních časech. Je velmi pravděpodobné, že bez zapnuté kompenzace budou snímky částečně šumem znehodnocené.
 |
| srpen 2007 |
Fotoaparát umístíme na stativ, připojíme dálkovou spoušť (pokud nemáte možnost, přeji pevnou ruku) a sledujeme, kde se blesky nejčastěji objevují. Tam namíříme objektiv přístroje, otevřeme závěrku a čekáme. Pokud se blesk po dobu expozice neobjeví, zavřeme závěrku a začneme znova. Výhoda pro digitalisty – nestojí to materiál. Výhoda pro klasiky – mohou exponovat nový snímek okamžitě, digitalisté musejí čekat, až fotoaparát provede srovnávací expozici při zavřené závěrce pro odstranění šumu. Tato expozice je stejně dlouhá, jako expozice, která se kompenzuje. Mluvíme-li o minutových expozicích, je jasné, že vám pak díky kompenzaci šumu může leccos utéct. Pokud se v průběhu expozice objevilo několik blesků nad mraky, které jen osvětlí krajinu a nevytvářejí efektní dráhy, je lépe expozici ukončit a začít znova, aby krajina nebyla přesvícená. Zjeví-li se však ten správný, bohatě větvený blesk, opatrní expozici rychle ukončí, aby jim snímek nepřesvítily plošné blesky nad mraky.
 |
| srpen 2007 – hanebný sendvič ze dvou snímků |
Ti odvážnější si samozřejmě mohou počkat na více blesků při jedné expozici a pak se při společném prohlížení úlovků kochat udivenými pohledy závistí zelených opatrníků. Vychytralí pak fotí jeden blesk na expozici a složí výsledný snímek ve photoshopu, tvrdíce, že rozhodující je výsledek a ne cesta. (To je ovšem nesportovní, snímek není dokumentem a o označení FoundView si může nechat jen zdát.)
Tak to je asi tak všechno. Jen mi to nedá, abych se ještě jednou nevrátil k nebezpečí bouřek. Co dělat a nedělat při bouřce se dočtete leckde, třebas i v příbězích Rychlých Šípů. Opakování všech pravidel, kterými se máte řídit, je mimo rámec fotografického návodu. Pokud vám však chybí soudnost a základní pud sebezáchovy, nechoďte za mnou, až do vás někde šlehne a zbudou z vás jen škvarky. Já vám to říkám jasně: hezky doma, v suchu, kus od okna, pod střechou s hromosvodem a jen když je bouřka dost daleko! Za takových podmínek byly pořízeny i snímky na této stránce.
