Pokud rádi fotíte a přitom máte rádi dunění silných motorů, určitě budete chtít mít doma i nějakou tu fotku svého oblíbeného jezdce či stroje. Pokusím se vám trochu poradit, jak takovou fotku udělat.
Motoristických odvětví je celá řada a každé má svá určitá specifika. Každopádně
je ale všechny spojuje rychlost. Rychlost, postřeh, předvídavost a i trochu toho příslovečného
štěstíčka budeme potřebovat i my. Popsat všechna specifika všech motoristických
sportů by vydalo na pořádný seriál, popřípadě na menší knížku, takže bych se dnes
soustředil jen na jedno z populárních odvětví tohoto sportu – na rallye, neboli automobilové
soutěže. Mám k nim nejblíže a pár fotek se mi už povedlo, takže se mohu podělit
o své zkušenosti právě s focením těchto silných ořů, prohánějících se po uzavřených
rychlostních zkouškách.
Začneme velice pečlivou přípravou na celou akci. Nemám tím na mysli kontrolu
přístrojů, přepočítávání filmů a objektivů. To už považuji za samozřejmost a očekávám,
že bez toho neodejdete fotit ani hlemýždě na zahrádku. Dneska začneme minimálně
o týden dříve, než nám začíná náš vyhlédnutý závod. Mistrovství republiky se ve
většině případů jede v sobotu a v neděli dopoledne. Vynechávám teď páteční technickou
přejímku vozů, ke které se stejně většina lidí nedostane a také není zase až tak zajímavá,
jak by se mohlo zdát. Takže na internetu, za pomoci všemožných vyhledávačů, si najdeme
oficiální stránky závodu, kde se nachází všechny potřebné informace. Nejdůležitější
je pro nás časový rozvrh soutěže a jeho plán – rozpis rychlostních zkoušek. Většina
soutěží je stavěná tak, že jedna rychlostní zkouška (RZ) se v jeden den jede několikrát a jednotlivé
rychlostní zkoušky nejsou od sebe daleko, takže je šance na přejezd a závodní vozy můžeme vidět 2 – 5x
za jeden den. Na tohle je dobré pamatovat právě už při přípravách a dobře si
prohlédnout celý plán soutěže, zmapovat si uzavírky související se soutěží, vše
načasovat na průjezdy prvních soutěžáků a na přejezdy pro jistotu počítat s nějakou
tou rezervou, která určitě vznikne díky kolonám diváků. Je lepší hodinu stepovat
na místě, než koukat na odjíždějící vozidlo na konci první patnáctky.
Nejdůležitější při přípravě je výběr zajímavého místa pro naše záběry. Pokud mohu
doporučit, vybírejte si spíše pomalejší pasáže na rychlostní zkoušce – ostré zatáčky, odbočky, křižovatky, průjezdy obcí, šotolinové cesty, polňačky, …
Zdá se vám divné, proč jdeme fotit rychlá auta a půjdeme si stoupnout do míst, která
bychom my projížděli sotva čtyřicítkou? Je to prosté. Soutěžáci pojedou o čtyřicet
až šedesát km/h rychleji a při prudkých změnách směru nám předvedou veškeré své umění. Věřte mi.
Zatímco při průjezdu lehké vlásenky, kde se kolem vás mihne nadupané WRCéčko stoosmdesátkou,
nestačíte zaregistrovat ani startovní číslo, foťák budete mít plný prachu a bude
vás bolet za krkem, jak se rychle ohlédnete, až uvidíte první ladný průjezd vracákem
při stokilometrové rychlosti, zapomenete
možná i stisknout spoušť a budete jen nevěřícně koukat. Všechna divácky zajímavá místa lze určit
již při pohledu na plánek rychlostní zkoušky. Na internetu asi nebudou přímo
označená na plánku, ale při troše zkušenosti je poznáte snadno.
V programu zakoupeném na místě soutěže je spolehlivě nalezneme zakreslená v podobě praporků
či jiných značek v pláncích rychlostních zkoušek. Najdeme zde i popis příjezdu k tomuto místu,
včetně vhodných míst na parkování. V divadle si normálně program nekupuji, ale na
soutěži to bez něj prostě nejde.
Další problém, který budeme muset překonat, je velké množství diváků na místě samém.
Nemůžeme počítat s tím, že ve vracáku s horizontem budeme stát sami, ale musíme
počítat s návalem diváků – a to diváků zanícených, kteří svému sportu rozumí a chtějí
své miláčky vidět co nejlépe a nejdéle. Počítejte s tím a přijďte dříve, tak hodinku
před průjezdem prvního vozidla erzetou. Pak máte velkou naději na slušné místo a dobré
záběry. Mnozí diváci si s sebou nosí speciální lavice, aby byli výše a dobře viděli.
Vezměte si z nich příklad a klidně si přibalte malé štafličky či ještě lépe obyčejnou
basu od piva, na kterou si budete moci stoupnout a hravě tak přehlédnout davy před vámi.
Lepší je ovšem samozřejmě přijít včas, zabrat místo pěkně u provazů a v klidu se
soustředit na své záběry.
Takže to bychom měli teoretickou přípravu a nezbývá nám než vyrazit. Na nohy doporučuji
dobrou a pevnou obuv, jelikož se budete pohybovat většinou po poli. Na jarní a podzimní
akce pořádné oblečení, na letní zase klobouk proti úpalu. Každopádně hodně jídla
a pití. Na atraktivních místech jsou sice stánky s občerstvením, ale hádejte, co
se stane, když si dojdete na párek. Máte sice kus žvance, ale horko těžko vydobité
místo je nenávratně v prachu. Na místě samém dodržujte pokyny pořadatelů a nevstupujte
do zakázaných zón. Nejsou tam pro omezování diváků, ale pro vaši bezpečnost. Jsou
to místa, kam většinou vletí neovladatelné vozidlo při nějakém tom maléru. Opravdu
tam nechoďte. Mohlo by se totiž i stát, že si bude některý z jezdců na vaše chování
stěžovat v cíli rychlostní zkoušky. Když to udělají tři, tak se erzeta ruší, můžete jít
domů bez záběru, a ještě vám i hrozí nebezpečí, že vás pořadatel napráská ostatním divákům.
A to bych vám teda fakt nepřál. Už jsem takhle viděl jednoho rozčíleného Opaváka na
rallye Příbram, který sem jel přes celou republiku, když kvůli pěti neukázněným divákům
zrušili erzetu. A opravdu bych nechtěl být v kůži provinilců.
Na místě máme výběr ze čtyř možných stanovišť: vnější a vnitřní strana zatáčky,
nájezd do zatáčky a výjezd z ní. Je lepší volit výjezdovou část zatáčky, jelikož
tam budeme mít vozidla zepředu a z boku. Nájezdová část je zajímavá v ranních a večerních
hodinách, kdy je šero, jede se za světel a ve tmě vyniknou plameny šlehající z výfuků
při řazení. Tohle se mi ale ještě nepovedlo, a tak nemám tuto část zatáčky rád. 😉 Na
výjezdu je lepší vnější část zatáčky, jelikož se směrem k vám přetáčí vozidlo jedoucí
smykem a jsou vidět obráceně natočená přední kola, která vyrovnávají smyk. Byl bych
ovšem špatným rádcem, kdybych vás odrazoval od vnitřní strany zatáčky. I tam lze
udělat spoustu dobrých záběrů. Tohle chce prostě vyzkoušet a uvidíte sami, co vám
bude nejlépe vyhovovat. U těchto nejlepších míst je ovšem ten problém, že se ve
většině případů jedná o zakázané bezpečnostní zóny a musíme tudíž trochu ustoupit
ze svých požadavků. I zde platí pravidlo, že se slušností člověk nejdále dojde.
Krátký informativní rozhovor s dohlížejícím pořadatelem udělá své a občas získáte
i pár decimetrů navíc, které určitě pomůžou, aniž by ohrozily vás či jezdce.
Takže už jsme na místě, foťák na krku, správné ohnisko nasazeno, předostřeno a můžeme
začít. Hodinky nám prozrazují, že máme ještě půlhodinku čas, a tak jsme v klidu.
Pokud jste na závodech poprvé, tak vás v tento moment určitě vyděsí blížící se zvuk
soutěžního vozidla. Klíííd – to je teprve otvírací policejní vozidlo. Pak pojede
ještě rozhlasák, několik novinářů, pořadatelů, tři až pět předjezdců s historickými
modely (Š 1000, Š 130 RS, Escort, …), ostrej otvírák a pak teprve to, na co nejvíce čekáme.
Na těchto doprovodných vozech si můžeme perfektně vyzkoušet kompozici, ostření, expozici atd.,
Prostě vše, na co už pak nebude čas.
A teď už je tady to, na co jsme se takovou dobu připravovali. V dálce se ozve dunivý,
bojovný zvuk, který nelze s ničím zaměnit. Je tady první soutěžní vozidlo skupiny
WRC – to nejsilnější, co můžete vidět. Diváci začínají hučet, ozývají se píšťalky
a oblak prachu se pomalu začíná přibližovat. Ze vzdálené zatáčky či horizontu se
vynořuje neuvěřitelně rychle se přibližující bod a znalci již poznávají modré Subaru
Impreza s Hrdinkou za volantem. To slibuje dokonalou techniku a při tom ladný průjezd.
Podřazování rychlostních stupňů funguje jako odpočítávání pro vaši spoušť. Připadáte
si jak na kosmodromu. Pět, čtyři, tři, dva, … cvak, cvak, je tam. Rychle sklopit
foťák aby nedošel k úhoně od odletujícího štěrku a ohlédnout se za mizejícím řvoucím vozem.
Dva, tři, čtyři, … a je pryč. Rychle uklidnit rozbušené srdíčko, jelikož v dálce
již opět narůstá oblak prachu. Kresta, Sibera, Trojan, Kopecký, Triner, Vojtěch, Pech,
Peták, Štolfa, Chvojka a další nám předvedou každou minutu, jak se krotí koně a dají
nám hodně příležitostí k fotografování.
Buďme při tomto vzrušení ale stále ve střehu. I mistr svého řemesla se občas
utne nebo může přijít náhlá technická závada a krásná podívaná se může změnit v
drama pro jezdce i pro diváky. Pokud se něco takového stane, kašlete na focení a
myslete na své zdraví.
Ještě pár slov k vlastnímu focení. Můžeme fotit několika způsoby. Buď hodně krátkým časem
(např. 1/500 nebo i méně) zmrazíme celý děj a vše budeme mít ostré. To ovšem většinou není u těchto
fotek moc žádoucí. Proto zvolíme o něco delší čas (např. 1/125) a snažíme se jedoucí vozidlo
objektivem sledovat a v pravý okamžik exponujeme. Stále sledujeme vozidlo, i krátce po expozici. To
pak zůstává ostré, pozadí je lehce rozmazané, ale hlavně již máme lehce rozmazaná točící
se kola vozu. S prodlužujícím se časem je rozmazání samozřejmě větší a dostatečně přesné sledování
vozu obtížnější. Osobně se mi osvědčil čas kolem 1/30 – 1/60s, ale nebránil bych se žádným experimentům.
Dalším způsobem snímání může být dlouhý čas a zafixovaná kamera. To znamená, že budete
mít ostré pozadí a vozidlo jako šmouhu. Toto je poměrně obtížné na správné načasování
okamžiku stisku spouště, tak aby vám vozidlo neujelo ze záběru.
Dobré je tento způsob
kombinovat
s blýsknutím na druhou lamelu, což zmrazí vozidlo a za ním pak budou “rychlé” šmouhy. Je
potřeba si toto vše vyzkoušet a zjistit, co se vám líbí. Každopádně by ale v takové
sérii ze závodů asi mělo být nejvíce ostrých vozidel s lehce mázlým pozadím a koly
a pár doplňujících uměleckých záběrů skládajících se z různých barevných mazanců
😉
Focení rallye nejsou ovšem jen rychlá kola, prach a řev motorů. Je to i hodinářská
práce techniků a mechaniků, která má také své kouzlo. Pokud se dostanete do depa,
udělejte si i pár záběrů povalujících se gum, pracujících mechaniků, odpočívajících
jezdců a pokuste se v chaosu závodních boxů nalézt pěkná zátiší vypovídající o zázemí
celé soutěže. Možná budete mít i kliku a některý z odpočívajících jezdců vám podepíše
vaši vlastnoručně vyrobenou fotografii. Věřte mi, funguje to. Můj syn si nosí moje
adjustované fotografie na čtvrtce a nikdy ho nikdo neodmítl, i když ostatní děti
s bloky slušně odháněli. Nezapomínejte s autogramem na spolujezdce, je to slušnost. Spolujezdec
je 50% posádky a bez něj to prostě nejede.
A ještě jedna dobrá a upřímně míněná rada na závěr. Až pojedete zpět domů, zapomeňte
na rallye a jeďte domů slušně a bezpečně. Hrdinů jsou totiž plné hřbitovy.
Dobrá rada na závěr…
…ale doufám, že se jí sám autor bude řídit i v pátek :o)
RE: Dobrá rada na závěr…
Ale jdi, děláš jako kdybych někdy snad závodil. To všechno Dundee 🙂
Blesk
Jak je to s blýskáním na rallye? v nočních hodinách bych na to asi rovnou zapomněl, ale nevadí to jezdcům i ve dne?
Matěj
RE: Blesk
Jasně, že blýsknutí v noční rychlostní zkoušce přímo do očí jezdce je velice nepříjemné, ale z vlastních zkušeností vím, že se tak nestává velice často. Pilot zrak je nasměrován úplně jinam než do davu stojících diváků, navíc je blesk ve větší vzdálenosti než obvykle a z pohledu řidiče je přehlušován světly jeho vozu, která mají velice slušný výkon , takže blesk sice vnímá, ale nijak ho neoslňuje. Za svítání, soumraku či ve dne je to ještě o chlup lepší. Nakonec to můžeme prubnout, až pojedeme v pátek v noci do Janova ;-))) Ale to se asi nebude líbit Zdeňkovi (viz výše)
RE: RE: Blesk
blesk pouzivam v manualnim modu, fotak taktez a snad bez problemu (http://auto.impuls.cz/rallye/new/galerie/foto.php?id=2447&cesta=rally/2003/kruml03).
co se tyka neprijemnosti zablesku do oci jezdcu, tak to urcite vadi, ptal jsem se jich na to. taky zalezi kam si stoupnes a v jaky moment blesknes. ale takovy uz je zavodnicky zivot. na druhou stranu poradne nocni rz se jedou u nas 2x za rok.
Mirne odboceni od tematu
Na cem jsou ty fotky scenovany? A na co jsou foceny? Diky, KER
RE: Mirne odboceni od tematu
Barevné by měly být na Kodak Supra 400 volaném a nazvětšovaném u Haufa na Vinohradské. ČB na Ilford Pan 400 volaný v ID 11 při ředění 1:3. Skenováno na plošném skeneru HP Scanjet 2300c. Bohužel nic lepšího nemám
objektivy
jak moc jsou nevhodne objektivy SIGMA pro foceni aut. Napr. ve spojeni s Canonem anebo Nikonem? Jde mi o rychlost a o kvalitu ostreni? A co svetelnost?
RE: objektivy
Bohužel na tuto otázku Vám nejsem schopen odpovědět. Ač jsem vlastníkem Canonu EOS, zatím nevlastním žádná AF dlouhá skla, takže nemám s tímto problémem zkušenosti. Ale většina fotografií u článku je focena manuálním objektivem 135mm popřípadě 300mm, což by mohlo být částečnou odpovědí na rychlost ostření 🙂
Při moto závodech je velice pravděpodobné, že vozidla jedou velice podobnou, ne-li stejnou stopu, takže se dá celý průjezd s velkou přesností předvídat a na určené místo si v klidu předostřit. Alespoň mě se tato technika poměrně osvědčila.
RE: RE: objektivy
ok, a vezmeme to teoreticky je tak spatne dat na kanon objektiv od sigmy? na orig. objektiv kanon nemam $ a sigma se jevi podle parametru schopne. muze v tom nastat nejaky zadrhel spojeny prave s rychlosti preostreni nebo s necim jinym?
RE: RE: RE: objektivy
Myslim si, ze by ten objektiv klidne mohl byt SIGMA. Pokud se pouzije manualni ostreni, jedna se hlavne o kvalitu a svetelnost, tam je SIGMA dostatecna nahrada
RE: RE: RE: RE: objektivy
Mam 2 sigmy, (zatim) ty nejlevnejsi modely:
24-70/3.5-5.6 HF ASP a
70-300/4-5.6 APO MACRO II (je to ta letosni verze – mimochodem, nikde jsem neprisel na rozdil mezi APO a DL verzi, jestli se v tom nekdo vyznate, budu rad kdyz mi to mailenete).
Musim rici ze mezi nimi je velmi vyrazny rozdil. Taky jsou to uplne jina ohniska. Takze i ostreni je uplne jinaci.
Ten sirsi se da provozovat na AF prakticky vsude, hlavne proto ze cely ostrici prubeh je tak 25 stupnu otoceni krouzkem a jde velmi lehce (po asi 2 mesicich pouzivani) a prubeh ostreni je tak ostry, ze rucne zaostrit je dosti obtizne a pak mavnete s fotakem a ostreni ujede nadoraz a muzete zacit znova. Na AF vcelku stihna ostrit i na jedouci auta, zkousel jsem to ve meste na ulici, nejakou tu 60km/h v protismeru uostri.
Nadruhou stranu ten delsi se na AF provozovat vubec neda (mam ho 4. den a zatim jsem s tim nemel sanci fotit najake akcni veci), hlavne kdyz nesviti primo slunce, tak nic moc, ale to asi zalezi na fotaku (mam SD9). Ostreni jde taky lehce, ale pohybem neuleti (uvidime za mesic 🙂 a je prubeh je mene strmy, takze manualne zaostrit neni problem a hlavne AF, kdyz nevi tak, nez projede cely rozsah, je auto davno pryc, a kdyz uz zacne hledat po celem rozsahu, tak uz nezaostri vubec, ale jak rikam, to je problem tela ne objektivu (SD9 je fotak peknej co se tyka cipu ale jinak nic moc).
V kazdem pripade ani jeden bych nikomu jako nahradu cehokoli nedoporucoval, objektiv pod 10 tisic neni nic nez plastova hracka, kde se vam zacne predni cumak za chvili kyvat ze se budete bat, ze se to rozpadne. Pokud sigmu, tak jedine zlatym prouzkem. Cevrenoprouzkove lowendy, lowcosty jsou dobre pro rodinne fotky, ale ne pro nekoho, kdo chce fotit treba zavody.
RE: RE: RE: RE: RE: objektivy
Rozdíl mezi uvedenými typy objektivů je v použitých čočkách. Objektivy označené jako APO mají optické členy vyrobeny z nízkorozptylového optického skla, které přispívá k ostřejšímu, kontrastnějšímu obrazu a lepšímu barevnému podání.
Objektivy označeny jako DL – deluxe – mají speciální povrchovou úpravu čoček, která vylepšuje optické i mechanické vlastnosti tohoto objektivu.
Celkově však objektivy APO jsou lepší – odpovídá tomu bohužel i jejich vyšší cena
re: objektivy – sigma i tak vubec o foceni soutezi
Ralyye fotim jiz dlouho a celkem casto. To co psal Jakub je vse vesmes pravda, predostrovanim na urcite misto do zatacky se po urcite davce cviku daji udelat dobre fotky. Po urcite dobe jezdeni po rallych uz i clovek podle toho, o kom vi ze zrovna pojede dovede odhadnout jakym stylem jezdec auto zatackou povede, jakou stopu pojede. Tudiz jiz vi, kam zhruba ma predostrovat. Jeden by se mozna divil, ale mezi jezdci jsou ve stylu prujezdu zatackami velke rozdily, nekdo voli co nejcistci stopu, jiny jede “pro divaky” dlouhe smyky se silne pretocenym autem. Naopak vozy skupiny “N4” zase jezdi vetsinou jinou stopu a dvoukolky pak zase jinak …:-) Toto o jezdcich predem vedet hodne napomuze dobrym fotkam. Este trocha stesticka… Tato technika dozajista funguje ve vetsine pripadu, kdy vse je tak jak ma. ALE! napr.: Jezdec jde pozde na brzdy, probrzdi zatacku, se zatacenim zacina pozde a v tuto chvili muze vzniknou krasna fotka vozu v nezvykle velkem smyku, ci treba kdyz se do zatacky vubec nevejde a “dvouma” jede pangejtem. Nebo naopak nekdo muze zatocit moc brzo vnitrnim kolem zavadi o vnitrek zatacky a ten ho nakopne a my mame krasnou prilezitost fotit auto s jednim kolem ve vzduchu.
V techto pripadech mame vetsinou s predostrenym objektivem smulu. Auto je mimo hloubku ostrosti a preostrit beznadejne nestihame…
Ma to vsak i svoje klady: Touto technikou vyfotime na jeden vuz vzdy jeden snimek (ojedinele max. 2-3 zalezi jak ma kdo rychly motor:) vic stejne nema cenu-hloubaka ostrosti kam mame predostreno.
Zatimco kdyz fotime s objektivem, ktery stiha auta uvostrit “na servo” vetsinou nevahame a na motor toho vyfotime mnohem vic. Tento problem s digitalem prestava byt problemem … 🙂
Ja osobne casto fotim i stakovym objektivem zpusobem “predostreni”.
Na vnitrku zatacky, kdy vetsinou pouzijeme sirokaac se da ostrit servem i s pomalejsim sklem, ci muzem zase vklidu predostrit a vzhledem k hloubce ostrosti sirakace je to este snazsi.
Ale k tem Sigmam a objektivum obecne. Drive jsem rallye fotil s ne HSM sigmou 70-210, 2,8 a AF ostreni az na opravdu vyjimky vetsinou neprichazelo vubec v uvahu. Zakomponovat, vse nastavit, predostrit, cvak … Jak psal Jakub! Ted fotim s HSM Sigmou 70-200 2,8 a ta naopak v drtive vetsine pripadou stiha. Ale! digital nemam, rychly motor ano … :-)(((
Ale jen Blaha by si myslel, ze treba i s “L-kovym” USM Canonem treba uostrime auto ktere najizdi 200 Km\h na horizont celem k nam. Obcas proste metoda predostreni je jedina mozna.
Tomu kdo se ptal na tu Sigmu muzu pro rallye a samozrejme i na vsecko jine foceni 70-200, 2,8 vrele doporucit. Je to skvele sklo a za ty penize kor! Navic za “par korun” 1,4 krat konvertor … a mame uchzejici, rychle ostrici 280, f4.
Ale rally se da vazne pekne fotit i se starym zenitem ci praktikou s nekolika pevnymi skly. Nekolik takovych lidi znam a jake maji fotky. Tady jsou mnohem, ale mnohem cenejsi ty zkusenosti, leta jezdeni po soutezich.
Bylo tady take zmineno to blyskani, blyska se casto, nejen po tme, nekdy je to uzitecne i ve dne. Jezdcum to z vyse zmynenych pripadu moc opravdu moc nevadi, navic to v divacky (i fotografy) hojne navstevovanych vracakah uz cekaji. Neco jineho je, kdyz si nekdo “pociha” na auto treba na dlouhe rovince v lese a z prikopu na nej blejskne. To by pak mohl nekoho i vylekat:-) ale to se vetsinou nestava, aby nekdo sel v noci na rovinku cihat do lesa …
Jinak diky Kubovi za pekny clanek a snad bych este jednou a esste vice zkusil klast duraz na tu
BEZPECNOST, BEZPECNOST, BEZPECNOST a zase BEZPECNOST !!
Vazne nelezte do zakazynych mist hlavne pro vlastni bezpeci. Nehody se stavaji i zkusenym jezdcum, k ralyye to proste patri a jezdec, ktery s nefunkcnima brzdama prileti do zatacky a smete nesmyslne az se mi chce napsat treba debilne stojici divaky casto i s detma ap. stojici v unikove zony primo na vyjezdu ze zatatacky za to vazne nemuze at ho to mrzi sebevic.
A nemene smutne je to ze takoveto pripady jsou samozrejme krasnym soustem pro ruzna pofiderni media i treba to nejvlivnejsi u nas, kteri jinak rallye nevenuji ani radku ci vterinu vysilaciho casu. To pak vypada jako kdyz ty souteze je svinstvo a vrha to na tento krasny sport stin. (mimochodem uroven naseho narodniho sampionatu, co se startovniho pole WRCcek do poctu i kvality tyce, je dost na evropske, i svetove pomery ojedinela, az zarazejici.
Rallye zdar a spoustu krasnych zazitkou i obrazku preje Lisak !!
RE: re: objektivy – sigma i tak vubec o foceni soutezi
Zdravím,
moc děkuju za Jakubův članek a především Lišakův příspěvek. Jelikož jsem totální začátečník a ještě k tomu digitalista :), nemůžu se zapojit do diskuze “jak na to”. Naopak jen z ní čerpat.
Jako divák mám s rally zkušeností poměrně dost a v amaterské soutěži jsem si vyzkoušel i sedadlo spolujezdce. Česká rally má opravdu velice slušnou úroveň, ale poslední dobou i mnoho střetů s diváky. Prosím, než si někam stoupnete, zamyslete se!
– Fotograf, který dřepí v zatáčce už hodinu, nemá šanci reagovat na vzniklé nebezpečí. Nohy časem zdřevění a pokud se na vás bude řítit auto, nestačíte se ani narovnat – natož utéct. Vždycky se dá najít zajímavé místo s výhledem na trať a nízkým předpokladem střetu. Koukejte se kde jsou vaši “kolegové”.
– fotograf je logicky v předu tzn. za vámi se utvoří několik řad diváků. V krizi opět nemáte kam ustoupit.
– jezdec vás vnímá je okrajově, pokud o vás zavadí vozem, nemusí o tom ani vědět 🙁
– no a nakonec jedno přirovnání. Člověk sedící (fotící) váží v prům. 90 kg i s výbavou a jeho rychlost je 0 km/h. Závodník sedící (řídící) váží přes tunu i s výbavou a jeho rychlost se pohybuje mezi 40 – 180 km/h. Hádejte kdo náraz přežije!!!!
Nechci vás odrazovat, naopak, foťte rally – je to super zážitek. Jenom na sebe dávejte pozor! Může jít i o život!!
Díky
Martin Lacina
úlet
Myslel jsem, že tuten článek je hlavně o focení, ale záhy jsem zjistil, že tady popisuješ celý závody. Tohle je ledatak do novin.
RE: úlet
Mám pocit, že když jdu něco fotit, tak bych měl o tom něco málo vědět.
blysknuti na druhou lamelu
co znamena presne termin “blysknuti na druhou lamelu”? ve foceni jsem amater a fotim pouze digitalem (Minolta Dimage 5). jinak moje galerka z Valasske Rallye najdete na http://www.ahc.cz/fotogalerie.php?id=106
RE: blysknuti na druhou lamelu
Omlouvám se za zpoždění, ale měl jsem dovolenou. Rozdíl mezi blýsknutím “normálním” a blýsknutím na druhou lamelu je poznat v následném máznutí vozu. Pokud použiju delší čas a blýsknu normálně ( blesk spíná při otevření závěrky) je na fotce ostré vozidlo a ze předku (ve směru jízdy) mu “vyjíždějí” šmouhy – nejdřív je vozidlo blýsknuto a pak doexponováno dlouhou expozicí, což působí velice nepřirozeně (jakoby rychle couvalo).
Při blýsknutí na druhou lamelu je nejprve exponováno normálním světlem (dlouhým časem) a blesk se spíná až při zavírání závěrky, takže z ostrého vozu jdou šmouhy zezadu – nejprve se exponuje mázlé jedoucí vozidlo a pak je teprve přiblýsknuto a “zmrazeno”, což je přirozenější při vnímání fotky. Bohužel teď nemám po ruce žádné praktické ukázky ale snad jsem to vysvětlil jasně.
RE: RE: blysknuti na druhou lamelu
diky za vysvetleni, uz mi to taky polopaticky vysvetlili kluci z fotosite.
pekny clanok
vdaka, aj som sa poucil aj pobavil :-))