Co uvidíte na leteckém dnu a jak to vyfotíte.
Pokud v ortopedických ordinacích prudce vzroste počet pacientů se strnulou šíjí, může to znamenat, že předchozí den bylo možno sledovat nějaký výjimečný astronomický úkaz nebo hemžení báječných můžů (i žen) na létajících strojích. Nás dnes zajímá ten druhý případ.
Co je na takové přehlídce k vidění?
Na letecké přehlídce či aerosalonu jsou pochopitelně k vidění letadla a letecká technika. A to jednak na zemi, kde jsou vystavena k okouknutí a někdy i k osahání (pro to budeme používat označení “stojánka”, i když to není úplně přesné) a pochopitelně ve vzduchu. Na větších akcích nebo u stánků výrobců a obchodníků si případně i nějakou tu osobní stíhačku či rodinný Jumbo Jet můžete dokonce zakoupit. Mezi největší zážitky pak patří skupinové sestavy akrobatických skupin, zvláště pak těch na stíhacích letounech, jako jsou Biele Albatrosy, Frecce Trocolori, Patrouille de France, Red Arrows, Ruskie Viťjazi a podobně.
Kde se létá
Letecké dny se konají pravidelně i příležitostně. K těm prvním patří u nás největší akce, každoroční CIAF (Czech International Air Fest), který se po několika letech konání v Hradci Králové přesunul na letiště do Brna. Jedná se skutečně o velkou akci s mezinárodní účastí. Je zaměřena především na armádní letouny, takže až doposud se v souvislosti s rozhodováním o nákupu stíhacích letounů pro armádu ČR jednotlivé typy náležitě předváděly. Uvidíme, zda se to od příště nezmění v monolog Grippenů.
|
|
Letecké přelídky mohou doprovázet i jiné akce, jako například zbrojní veletrh IDET. Zajímavý byl také letecký den pořádaný k oslavě výročí konce války v Roudnici nad Labem. Pokud vás zajímá technika starší, pátrejte po vystoupení Leteckého cirkusu, který létá na strojích z období první světové války a předvádí i letecké souboje. Konečně nesmíme zapomenout ani na soutěže v letecké akrobacii a balónovém létání.
V zahraničí jsou nejznámějšími přehlídky provázející letecké salóny na pařížském letišti v Le Bourget a za Kanálem ve Farnborough. Každá země má ovšem svoje menší i větší letecké dny, takže na ty nejbližší stačí přejet hranice. Co, kde a kdy se koná zjistíte nejlépe z programů leteckých skupin, které se leteckých dnů účastní. Obvykle navštíví zhruba dvě akce měsíčně.
|
|
Předpokládám ale, že vážný zájemce si sám vhodnou akci vyhledá, ostatním stačí průběžně sledovat tisk a televizi, kde se o takové akci jistě dozví.
Následující povídání je zaměřeno na takový klasický letecký den. Takže: co si máme zabalit a co si můžeme vyfotografovat.
Filmy a čipy
Filmy, toť věčná otázka. Nemyslím teď ani tak na druh, protože ten ať si každý zvolí podle své chuti. Diák je diák, s negativem je zase méně starostí při focení v protisvětle při mléčné obloze. O tom, zda barvu či černobílou, se můžeme vášnivě hádat, ale stejně k žádnému závěru nedojdeme – snad jedině k takovému, že z barevné černobílou uděláme snadno, opačně to jde jen se štětcem a barvičkami.
Mám teď na mysli hlavně citlivosti. Na stojánce je to poměrně jednoduché, stojící letadla se – stejně jako nádraží – fotografují snadno, protože se nehýbou. Vše tedy záleží na tom, jaké je počasí, tedy kolik je světla, a máme-li stativ v případě, že je hodně zataženo. Možná jeden rozdíl oproti nádraží tu je, a sice že budeme potřebovat větší hloubku ostrosti, protože se k poměrně velkým letadlům dostaneme mnohem blíže, ale není to zase takový problém, abyste kvůli tomu museli sáhnou k vyšší citlivosti.
Dilema se týká letových ukázek. Kombinuje se nám tu rychlost a směr letu se vzdáleností a použitou ohniskovou vzdáleností objektivu. Nejmíň problémů je, když ledadlo letí zhruba k nám, pak je relativní rychlost jen nepatrná. No a pochopitelně je poměrně bezpromatický také stojící vrtulník. Pokud letí stroj kolmo, prověříme svoji dovednost v technice sledování. Pokud ovšem chceme vyfotografovat více letadel v momentě, kdy se vzájemně míjejí, tak už nám žádný fígl nepomůže. Naštěstí se v takovém momentě obvykle fotografuje objektivem s kratší ohniskovou vzdáleností.
Mířím k tomu, že k fotografování letadel za letu můžete potřebovat expoziční časy 1/500 – 1/2000s, což znamená požadavek na citlivost ISO 200 až 800. Záleží ovšem na tom, co budete fotografovat, na ohniskové vzdálenosti objektivu, na počasí – prostě jako obvykle. Pokud chceme minimalizovat zrnitost, můžeme vzít méně citlivý film a kapku ho podexponovat. Také můžeme využít toho, že některé barevné negativní filmy (“amatérské” či pro všeobecné použití) jsou o něco citlivější, než co říká údaj na krabičce. Například Fuji Superia 100 má podle mých měření citlivost spíše 160. Osobně fotografuji na Fuji, takže mojí volbou je Provia 400F exponovaná a volaná na 800 a Superia 200 exponovaná jako 400, aniž by došlo k devastující podexpozici, tedy ztrátě kresby ve stínech (zde ovšem beze změny vyvolávání). Každopádně nemá příliš cenu pokoušet při letových ukázkách méně citlivý film, který jsme použili na fotografie ze stojánky.
Majitelé digitálních fotoaparátů mají smůlu (alespoň v době vzniku tohoto článku), musí se totiž spokojit s čipem, který mají v přístroji. Zároveň mají štěstí, protože doba nepoužitelných zašumělých vyšších citlivostí již u nových modelů patří minulosti. A pokud snad ne dostatečně, jsou k dispozici odšumovací programy. Každopádně je šum přijatelnější, než neúmyslné máznutí. Výhodou rozhodně je, že si mohou rychle měnit “citlivost” čipu podle aktuální situace.
Objektivy
Širokoúhlejší objektivy (24-70mm, …) využijete především na stojánce, kde se k letadlům dostanete na pár metrů, někdy můžete dokonce usednout i do kokpitu, tedy do pilotní kabiny.
Kapku delší skla (70-200mm) se hodí pro letecké ukázky ve skupině.
No a delšími teleobjektivy (200-500mm) můžete potrétovat za letu sólisty. S pětistovkou už vám letadlo vyplní velkou část políčka. Obrázek vpravo byl fotografován s 500mm objektivem.
Z těchto čísel vyplývá, že pokud potkáte někoho se zoomem 100-500, tak se nemusí jednat o člověka s bezmeznou důvěrou v optický průmysl, ale o člověka, kdo už minimálně na jednom leteckém dnu fotil.
V případě letových ukázek platí uvedené rozdělení pro ty části, kdy jsou letadla divákům nejblíže. Některé akrobatické prvky jsou prostorově rozsáhlejší, někdy zavedou letadlo do vyšších výšek (souvrat, pád po ocase, lomcovák), potom se potřebná ohnisková vzdálenost prodlužuje. V případě skupin to naopak může znamenat potřebu širšího skla.
Současně je nutné zvážit, jak bude asi vypadat výsledný obrázek i za jakých podmínek fotografujete. Například střední rozsah (cca do 100mm) vám může podat letadlo jako malou neprokreslenou tečku, na níž jen křídla prozrazují, že se jedná o letadlo. Dvou- až třímilimetrová tečka se v kinofilmovém políčku ztratí a takový snímek je zralý do koše. Ale pozor – pokud za sebou sólista zanechává bohatou kouřovou stopu, může snímek patřit mezi ty nejlepší.
Na druhou stranu chytat “pětikilem” ledadlo v nízkém průletu při maximální povolené rychlosti chce hodně tréninku, pozornosti a pevnou ruku nebo alespoň rychlé převíjení a hodně filmu či místa na kartě.
Já používám při ukázkách sólistů obvykle kombinaci 200mm a 500mm nebo 135mm a 200mm (mám dvě těla), pro skupiny pak 28-70mm a 135mm, případně 200mm.
Snad jen pro upřesnění dodám, že hodnoty jsou uvedeny v kinomilimetrech, tedy platí pro kinofilmové políčko. Digitalisti nechť laskavě “zfaktorují” a středo- až velkoformátníci podělí.
Ještě něco?
Pochopitelně nezapomeňte na polarizační filtr a sluneční clonu. Příznivci nul a jedniček nezapomenou na karty, baterky a případně i nabíječku. Rozhodně mohu doporučit dvě těla, jednak můžete mít v každém jiný film, na každém jiný objektiv a hlavně se tím vyhnete prodlevě při výměně filmu.
Mně osobně se osvědčil stativ nebo alespoň monopod. Většina lidí fotí letecké ukázky z ruky, ale mně přijde fotit s dlouhým sklem ze stativu lepší. Nejen, že je u delších skel opora vždycky vítána, ale také je mnohem jednodušší udržet letadlo v záběru. Klasická hlava na druhou stranu obvykle neumožňuje snadno obsáhnout celou polokouli, a i kdyby, tak fotografování směrem vzhůru znamená lámání krku v polokleku. Tady člověk ocení rychloupínací destičku, která umožní přístoj ve vteřině ze stativu sundat a později zase rychle nasadit.
Někdy není vhodné snažit se fotit z tlačenice v první řadě. Mohli byste mít problémy s výhledem do stran, o neustálém šťouchání ani nemluvě. Navíc si takové místo těžko udržíte celou dobu, nesměli byste si ani odskočit na toaletu. Naštěstí se většina akcí odehrává ve vzduchu, takže nám ani nějaký dav u zábradlí nevadí. Pokud chcete vidět na dráhu, můžete si sebou vzít malé duralové schůdky.
No a protože budeme na letišti dlouho a někdy se ani nedokážeme odtrhnout od ukázek, doporučil bych ještě pořádnou sváču a pití.
Plán letiště a harmonogram ukázek
Plánek letiště je nesmírně užitečný. Především z něj zjistíme postavení vůči Slunci. Na leteckém dni se totiž snadno stane, že fotit proti Slunci znamená skutečně fotit proti Slunci (Málokdy se tomu dokážeme vyhnout úplně, v takovém případě je lepší vyfotit jen siluety letadel, nežli proměnit oblohu v bílé mléko).
Například brněnské letiště, kam se z Hradce přesunul zmiňovaný CIAF, má dráhu orientovanou východozápadním směrem a ukázky se létají jižně od něj. Přičteme-li fakt, že se létá brzo odpoledne letního času, a že veřejnost je ve východní polovině dráhy, zatímco VIP v západní, může se stát, že běžný návštěvník výraznou část ukázek proslzí a zbytek bude pozorovat skrz rej zelených kroužků od neustále hledání letadel poblíž Slunce. Tady se musíme rozhodnout – buď budeme blízko, ale proti Slunci nebo se Sluncem v zádech, ale dál. Vzdálenost přitom nemusí být na závadu, některé prvky skupinové akrobacie jsou pro svoji rozsáhlost přímo z letiště poněkud nepřehledné. Výhodou je, pokud se létá dva dny a můžete si je dovolit vyhradit na fotografování. Pak lze strávit jeden den na letišti a jeden den na opačné straně. A protože to bude navíc směr příhodný pro nasazení polarizačního filtru, může se stát, že budete považovani za podvodníky, kteří předkládají fotografie z úplně jiné akce, na které byla náhodou úplně stejná letadla.
Program je zase dobrý k tomu, abychom zjistili, kdy se věnovat letovému programu a kdy si projít stojánku, kdy bude čas na toaletu a kdy si radši založit předem nový film či novou kartu.
Skupiny létají celý rok stejnou sestavu, hledejte ji na internetových stránkách nebo v programu.
Na stojánce
Tady není moc co dodat. Na stojánce jsou letadla seřazena vedle sebe, takže se jedná o běžné fotografování statického objektu. Je tu ovšem jedno omezení: zábradlí či provaz. K letadlům se většinou nedostanete a budete muset vymyslet zajímavé záběry s velmi omezeným výběrem stanoviště, o nasvícení ani nemluvě. Letadla obvykle hlídají technici či dokonce piloti a lze se s nimi domluvit a potom fotit i za zábradlím, ale ne vždy uspějete. Ne že by se nechtěli pochlubit, ale vědí, že když pustí jednoho, bude jim tam za pět minut stát nejméně deset dalších žadatelů.
Na druhou stranu není zábradlí od letadel dost daleko na to, aby nepřekáželo v záběru. Nemůžete tedy fotografovat s odstupem a pokud chcete celé letadlo bez rušivých detailů v popředí, nevyhnete se určitému zkreslení a většinou i použití širokoúhlejšího objektivu. Letadla také nebývají dost daleko od sebe na to, aby se vám vždy podařilo pořídit snímek, ve kterém je navíc kus dalšího křídla nebo ocasu.
No a pak jsou tu samozřejmě ostatní návštěvníci. Na takovém dni nejste pochopitelně sami a na stojánce bývá poměrně plno dokonce i během letových ukázek. Když shrnu všechny nástrahy, které na vás při zdánlivě jednoduchém fotografování stojících letadel čekají, tak pokud chcete na stojánce pořídit víc než jen dokumentární album, musíte si vyhradit více času.
|
|
Stojánka je vhodná i pro majitele kompaktních fotoaparátů s kratšími ohniskovými vzdálenostmi.
Na dráze i ve vzduchu
Každý pořadatel se snaží zajistit ten nejlepší a nejobsáhlejší program. Pokud jste ještě na žádném leteckém dnu nebyli, můžete se těšit na spoustu akrobacie na nejrůznějších letadlech, výsadek (bude-li přát počasí), záchranu z vrtulníku. Ukázka katapultáže v Kbelích někdy začátkem devadesátých let se už těžko bude opakovat, pouze tu a tam je k vidění katapultáž nedobrovolná v důsledku nějaké nepříjemné události. Dříve armádní letadla k letovým ukázkám přilétala z mateřských letišť, dnes až na výjimky všechna startují i přistávají přímo před diváky. A protože například Brno je civilním letištěm, tu a tam je program proložen nějakým tím Boeingem, Airbusem, či jiným dopravákem civilní linky.
Při sólových letových ukázkách tak obvykle uvidíte průlet na maximální (přípustné) rychlosti, průlet na minimální rychlosti s vysunutým podvozkem a případně s mezipřistáním, stoupání při maximální rychlosti (slovo maximální je nutno brát s rezervou, letadla nemají povolenu nadzvukovou rychlost). Dále let na zádech, souvrat, výkrut, někdy vývrtku, prostě řadu prvků, při kterých se letadlo zmítá na všechny možné strany, nicméně prvků stále se opakujících, protože – nic naplat – s letadlem se dají provádět jen určité věci a každý pilot se je v ukázce snaží předvést všechny.
|
|
|
|
I u skupin se většina prvků v zásadě opakuje. Nicméně jednak je zásadní odlišnost v tom, že každá skupina má jiný počet letadel, a dále v tom, že se skupinou se dá vymyslet mnohem více figur, než u sólových ukázek, dají se provádět v různých variantách, a každá skupina se pochopitelně snaží přijít s něčím, co doposud nikdo nepředvedl.
|
|
Majitelé kompaktů s kratšími ohniskovými vzdálenostmi by se měli soustředit spíše na skupinové ukázky, snímky sólových ukázek se mohou proměnit v modré či šedivé kartičky s černou tečkou. Filmové i digitální snímky lze samozřejmě zvětšovat a pořizovat z nich výřezy, ale málokdy obsahují dost detailů na to, aby zvětšenina vypadala dobře.
A nebo …
… můžete nechat fotografování fotografováním a prostě se jen kochat.
vrtule
ja by som dodal, ze kazdy vrtulovy stroj potrebuje svoj vlastny cas aby vyzeral prirodzene, zacinajuc niekde 60-kou. napriklad ten zachranarsky vrtulnik vyzera ako hrackarsky model zaveseny doma na lustri – rotor by chcel aspon naznak pohybu…
pri helikopterach je vhodne zacat cca okolo 1/90s – mne sa napriklad pri foteni tej istej zachranarskej partie na SIAD v Bratislave osvedcila 1/80s – kazdy rotorovy list potom vysiel vykresleny na cca 5 stupnov
vrtulove lietadla zvycajne chcu od 1/500s (naznak pohybu) po povedzme 1/60s (viacmenej kruh)
RE: vrtule
Díky za důležitou přípomínku. Já jsem hlavně na roury, takže vrtule moc nefotím, takže mi takováhle základní věc úplně vypadla z hlavy. A rovnou by se to dalo doplnit o ukázku toho, jak zkreslí obraz vrtule štěrbinová závěrka, protože na jedné straně se obraz listů pohybuje ve směru lamel a na druhé proti, takže na každé straně je rozmazání jinak široké.
Upřímně řečeno – já bych nejradši chodil na nějaký ten raketový den … 🙂
Diky za clanek
Tobiku,
diky za pekny clanek i s navody jak fotit a doporucenymi ohnisky. Skoda jen ze nevysel trochu driv, nahodou jsem se pred par tydny ocitnul na Farnborough a kdybych vedel jak na to tak bych mozne mel stejne dobre fotky jako ty v clanku. Takhle to (bez predchozich zkusenosti s letadly) dopadlo blede 🙁
A za foceni ze stativu mas muj obdiv – ja to vzdal po peti minutach, proste se ta letadla nedala ze stativu uhlidat…
focení na leteckých dnech
Článek je pěkně napsaný, příště bych se přimlouval za kvalitnější fotografie.
Pokud jde o nepříjemnosti, které vás čekají při focení, můžete se jim vyhnout na většině zahraničních leteckých dnů.
Obvykle jde zakoupit vstupenky na dny při příletu i odletu letadel (kdy se nefotografující návštěvníci na letišti nenacházejí), jsou organizovány prohlídky na stojánky předváděcích letadel (žádné zábrany kolem letadel, žádné davy zaclánějících lidí) nebo autobusové výlety na různé strany letiště podle Slunce, aby se vám dobře fotilo. V zahraničí si prostě fotoamatérů váží, protože přinášejí další peníze a dělají akcím propagaci vlastně zadarmo. U nás, pokud nemáte akreditaci, tak jste nikdo…
Doporučuju příští rok (pravděpodobně v květnu) zajet na letecký den Airpower do rakouského Zeltwegu. Akce bývá v pátek a sobotu (loni dohromady přes 200 000 návštěvníků), program zhruba jako 10 CIAFů dohromady a vstup ZDARMA (včetně programu a mapy letiště). Výborné ozvučení, profesionální komentátoři (němčina kombinovaná s angličtinou), kvalitní služby (ceny ve stáncích nejsou násobkem obvyklých cen).
CIAF
Jen tak mimochodem, o víkendu je CIAF v Brně, tak si to můžete vyzkoušet v praxi. Já beru ohniska od 28 do 640 mm :))
RE: CIAF
Taky tam jedu, ale z programu úplně nadšený nejsem – ve vzduchu celkem tři novinky a jinak nic moc…
RE: RE: CIAF
Pokud letos opravdu přiletí Su-27, tak jsou mi všechny ostatní novinky ukradený :))
RE: RE: RE: CIAF
Už jsem je tady viděl (letos i v Bratislavě), a obvykle nepředvedli ani polovinu toho, co umí. Jestli ukážou plnohodnotnou kobru, budiž jim odpouštěno 🙂
Jinak kvalitní snad bude předvedení německých tornád – asi tankování za letu (akorát že v přehledu píšou dvě letadla a v letovém programu jedno…), ještě od nich nemám pořádnou fotku (viděl jsem je dvakrát).
RE: RE: RE: RE: CIAF
Tak zrovna Suchoje bych nemusel – ve Kbelích dělal takovej kravál, že se mi málem rozložil diktafon 🙂
Tornáda tankovala loni za letu a taky byl problém v programu – byly tam nějaké přesuny a díky nim jsem to prošvihnul – dofotil jsem film a málem už balil, a najednou se přihnala.
Ale mohlo by to být ono, tankování předváděla dvě tornáda, ale v ukázce pokračovalo jen jedno.
RE: RE: RE: RE: RE: CIAF
Perfekt článek, mám dotaz. Taky se chystám do Brna zafotit si letadýlka a jelikož hlásí jasno, tak mám obavu že z míst vyhrazených pro veřejnost vyfotím díky sluníčku akorát tak kulový (vzhledem k poloze letiště) Mohli by jste prosím poradit (MK, Paluzqa Václav,Tobík) jestli je šance dostat se k letišti od jihu a tam si najít místo na focení? Díky moc za každou radu.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: CIAF
No, já tam jedu oficiálně a mám akreditaci, takže já si místo najdu 🙂 Jinak opravdu nevím, na Brněnském letišti jsem byl jen jednou, loni. Ale pokud si dobře pamatuju, tak sluníčko svítilo tehdy taky a problém s focením nebyl. Každopádně ale bych vzal polarizák.
Jinak ráno jsem koukal na Snídani s Novou a bylo tam povídání o CIAFu a Sučka by měly letos opravdu přiletět, takže huráááá :)))
RE: RE: RE: RE: RE: RE: CIAF
Dá se dostat (nejlépe autem) do částí Tuřany nebo Dvorska a pak pěšky přes pole k letištnímu plotu (pokud chcete vidět dráhu).
Obvykle letiště hlídá policie, ale pokud nepolezete přes plot, tak jsou v pohodě :-))
Jinak kraj Tuřan a Dvorska jsou v prostoru předvádění letadel – v Tuřanech se můžete dostat přímo do osy předvádění (nic moc k focení, ale zajímavý zážitek).
Doporučuju projít mapy (třeba i http://www.airshow.cz/cz/ciaf/info_brno/index.htm).
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: CIAF
Dík moc za rady, tak mi asi nezbývá než se nacpat do kotle, doufám že mi tam někdo nerozšlape vercajk 🙂 Rychlá letadla jsem ještě nefotil, tak to asi bude mazec.
RE: RE: RE: CIAF
hehe
jako bys mi to od ust ukradl
jak na dlouhe sklo?
Na uvod .. jsem amater a jsem vdecny za kazdou dobrou radu, ktera mi pomuze k lepsim vysledkum a odstrani zbytecne chyby, tak se mi nebojte rict, ze delam neco blbe. 🙂 Taky jsem se vratil z letosniho CIAFu, uz podruhe po sobe a po oba roky resim stejne dilema s objektivy. Pouzivam Pentaxi MZ-6ku, sirokac 28-105, tele 80-320, oboji Pentax. S tou 320kou se nechaji delat pri trose stesti pekne detailni zabery letounu za letu pri pruletu nad drahou, obcas je dokonce nutnost stahnout zoom, jinak se mi tam cely nevejde. 🙂 Ale to je vzacny okamzik, letos tehle kvalitnich “velkych” detailu bylo jako srafranu (sobota), minuly rok mi prisel priznivejsi. Uz kvuli zminovanemu slunicku, ktere se letos v sobotu opravdu vyznamenalo 🙂 Z minuleho roku jsem si odnesl poznatek, ze nema smysl cvakat fotky, kde je letadlo s bidou 1/3 sirky policka (solovky), vysledek je jednolita vypalena obloha bez kresby a malo detailni snimek toho podstatneho, vlastniho letounu. Ale cim se vybavit, kdyz se letoun “bojacne” produciruje hodne nad deklarovanymi minimalnimi 50ti metry? Davate si i na tele polarak? Preci jen ztracet 1-2 expozice pri nutnosti hodne kratkych casu?? Ten P 80-320 je spis lepsi amatersky teleobjektiv, ikdyz mi na nem imponuje slusnych 5,6 pri maximu, takze mi sportovni rezim pro kontinualni ostreni v pohode dava 1/750 – 1/1000 sec (pri ISO 200), coz mi na foceni letovych ukazek prijde jako obstojny standard. Ikdyz bych z pochopitelnych duvodu privital vyssi hloubku ostrosti, nez f
RE: jak na dlouhe sklo?
… nez f
RE: RE: jak na dlouhe sklo?
krucipisek, ja jsem ukecanej a mne to nechce ukazat cele, hm 🙁 Tak to jeste zkusim napotreti 🙂 .. pardon 🙂 ..
… nez f
RE: RE: RE: jak na dlouhe sklo?
no teda .. misto proseb o radu, jak fotit letadla, tu ted prosim o radu, jak sem napsat delsi prispevek, aby to nedopadlo jako ty me marne pokusy pred chvili 🙂 Hlavne jsem v tom svem prispevku jeste psal, jestli je chybou pouzivat kontinualni system ostreni pri programu Sport na ukor ale mensi hloubky ostrosti .. a taky dotaz, jestli je resenim koupe telekonvertoru, jestli ty vysledky postacuji, kdyz se uvazi, ze vetsinou vse okolo foceneho objektu je obloha, kde se nemusi moc koukat na vady optiky umocnene konvertorem? Nebo zmylena neplati? Casy by se pak pri 2x telekonv. zdvojnasobovaly? Takze pouzit namisto ISO200 ctyrstovku a jsme na tom casy stejne? Nebo vite o nejakym cenove dostupnym zoomu mezi 200(300) – 500(600)? Moc diky za rady :))
RE: RE: RE: RE: jak na dlouhe sklo?
Ten dotaz je na samostatny clanek… Ale zkusim strucne neco napsat. Podle me zakladem pro praci s dlouhym sklem je fotak a objektiv, ktery opravdu staci dost rychle a presne ostrit v servo AF rezimu, jinak je to na prd. Na druhe strane ale letadlo se da doostrit i rucne, ale chce to logicky vice cviku.
Co se tyce casu, zrovna pro letadla je prakticky povinnosti nacvicit techniku sledovani, kdy se tahne s focenym objektem a neprestane se ani v momentu stisku spouste. Jakmile tohle zvladnes, tak je pul prace hotovo. Tady je prave bod, kde trochu nesouhlasim s Tobikem – k foceni letadel teleobjektivem musi stacit 1/250s, 1/500s uz je luxusni pohodovy cas. Ultrakratke casy 1/2000s ci jeste kratsi jsou nutne opravdu jen pro zabery letadel mijejicich se v protismeru, jinak to ale neni tak zle.
Co se tyce stativu, tak jsem ted o vikendu v ramci testu pro Paladix (pockejte si) fotil se Sigmou 2,8/120-300 s TC2x, tedy 5,6/600, coz da na EOSu10D ekvivalent 960mm a jde to i z ruky, z monopodu pak uplne v pohode. Je to ale opet o cviku…
RE: RE: RE: RE: RE: jak na dlouhe sklo?
diky za odpoved. Na ten clanek se tesim, preju plodnou psaci naladu. 🙂 No ta technika sledovani je alfa a omega, nastesti jsem tohle trenoval uz driv “na sucho na cvicisti” a na bojisti to prineslo ovoce 🙂 Mam celkem pekne chycene nizke rychle prulety nemeckeho predvadeciho Tornada a Phantomu ve velkem detailu z minuleho roku, cas myslim 1/750, pozadi i pres tu rychlost trochu mazle (minimalku zrovna nepredvadeli:-) a letoun docela ostry. Ale ten servoAF s rychlym objektivem mi citelne schazi 🙁
P.S. minuly rok jsem na to tankovani dvou Tornad mel kliku a mam je dvakrat, jednou pri priletu, kdyz jsem si jeste neuvedomoval, ze je neco poji 🙂 a pak ve vetsim detailu cca na 2/3 policka, za tu fotku jsem rad. Sice uz byla sediva hnusna obloha, ale kdy se mi zase postesti takova momentka, ze jo 🙂
RE: RE: RE: RE: RE: jak na dlouhe sklo?
Jeste k telekonvertoru – vysledky jsou ruzne, casto opticky prijatelne, ale maler je jinde. Das-li na objektiv 5,6/320 TC2x, tak je vysledkem svetelnost 11. A to ma za nasledek, ze prestanet chodit AF a navic dramaticky ztmavne obraz v hledacku, takze se hodne zkomplikuje i rucni ostreni a prave na airshow bych to moc neradil. Ono je bohuzel smutnou realitou, ze za “amaterske” ceny sezenes objektiv tak do 300-400 se svetelnosti kolem 5,6, pak to ale jde strasne nahoru nejen cenou, ale i velikosti objektivu atd. Asi jedinou aspon priblizne dostupnou variantou je Sigma 170-500, ale spickovym sklum se zkratka nevyrovna, mel jsem moznost porovnat a EF 100-400 IS L je na dlouhem konci zkratka lepsi i pres pozadavek vetsiho orezu ci zvetseni.
RE: RE: RE: RE: RE: jak na dlouhe sklo?
Pssst, nikomu to neříkejte, ale já musím při psaní článku myslet na to, že tam přijde člověk, který techniku sledování neovládá, třesou se mu trochu ruce (mě se teda třesou) a ještě do něj šťouchá dav …
Takže jsem se radši pohyboval na té bezpečnější straně.
Ale asi jsem se měl rádně zmínit o technice sledování, koneckonců je často užitečná věc. Já mám stativ s 3D hlavou a jednou delší rukojetí, takže můžu pracovat s foťákem jako kameraman s kamerou. A to je dost velká pohoda.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: jak na dlouhe sklo?
Tak to musi byt parada, takhle si na kloubu sledovat pohyb letadla. Ma ta dlouha rukovet v sobe integrovanou spoust, treba z casti pres “kabelovku” do tela? Muzu se zeptat, co je to za 3D hlavu, za znacku a typ?
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: jak na dlouhe sklo?
Spoušť na ní nemám, je na levou ruku a zatím mi cvakání levým ukazováčkem nejde. Normálně mám na spoušti pravou ruku. Ale kdo má zoom, tak by to určitě využil.
Mám normálně Manfrotto 055B s hlavou Mk.029. Rukojeť (konkrétně pro výšku) je dlouhá dost a v přípafě potřeby není problém místo ní našroubovat delší, nebo použít prodlužovací mezikus (samodomo výroba).
RE: RE: RE: RE: jak na dlouhe sklo?
Konvertor 2x prodlužuje 2x ohnisko a tím i clonu, což ale znamená čtyřnásobné prodloužení času.
jak na dlouhe sklo – part 2
.. nez f
OT: RE: jak na dlouhe sklo – part 2
Databázové jazyky si někdy vysvětlují znaky v textu jako příkaz a provedou něco nečekaného, jako například ukončení textu. Tipuji, že za tím f byl nějaký znak, který ten příspěkec usekává.
RE: OT: RE: jak na dlouhe sklo – part 2
ahaaa .. diky 🙂 .. ja tam mel vetsitko, spicatou “zavorku”, no jo, a la HTML :-))
takze ten zbytek textu:
Ikdyz bych z pochopitelnych duvodu privital vyssi hloubku ostrosti, nez f mensi 8, ktere mi to pri tom rezimu automaticky vybira. Ostatne, myslite, ze je chybou pro foceni podobnych veci pouzivat kontinualni rezim ostreni a spis zvolit jinak pouzivany manual/priority a modlit se, aby to ne uplne rychly autofocus konkretne s timhle objektivem zvladl vuci rychle se priblizujicimu treba Tornadu nebo Sucku? :-)) Vzhledem k velkemu rozptylu vzdalenosti, kdy by clovek rad neco libiveho cvaknul, tak se mi nechce verit, ze je tou pravou volbou pevne sklo kolem petistovky? (Pokud nemusim, vyrezy zatim nedelam:) Spis bych radeji nejaky zoom, ale marne hledam neco v rozsahu 200(300)-500(600), co by zaroven nebylo cenove na urovni profi objektivu 🙂 Mate nejaky tip? Je pro tenhle druh foceni resenim tele-konvertor 1.5 – 2x ? V krajich fotky byva vetsinou obloha, takze snad nema smysl byt puntickar na chyby optiky v okrajich fotografie a jine deformace, nebo se pletu? Co takovy konvertor znamena z pohledu expozicnich casu? Kdyz by to byl 2x, tak mi pri stejne clone a pri dvojnasobnem ohnisku bude davat taky 2x dlouhy cas, tzn. +1EV? Jestli dobre uvazuju, dalo by se to vykompenzovat vyssi citlivosti filmu, misto 200 dat 400vku a bude mi to hazet stejne, relativne rychle casy, no ne? Zkousel jste nekdo s telekonvertorem fotit podobne veci a je to reseni, nebo to jsou vyhozene penize za vysledek, ktery te investici neodpovida a takove fotky svoji kvalitou na koukani moc nejsou? Nejsem z tech, co foti za kazdou cenu, kdyz to proste nema byt pekny rozumny vysledek, a vim to, necvaknu to. Diky za rady.
P.S. Jeste k tomu Brnu … mrzi me, ze otviraji az v osm rano .. takove foceni pri vychodu slunce, na pozadi siluety serazenych letounu .. ach 🙂 .. ale to by chtelo treba flotilu F-16tek, jedna smerovka jako druha :-))
RE: RE: OT: RE: jak na dlouhe sklo – part 2
Teleconvertor 2x zhorší světelnost o 2 clony, tudíž třeba z f2.8 na f5.6, čas se potom prodlouží 4x a bylo by potřeba to kompenzovat filmem s citlivostí ISO 800.
Letecké dny
Pokud vám CIAF na focení nestačil, můžete se za 14 dní zajet podívat do Británie (trošku z ruky, ale kvalitní program)
http://www.yeoviltonairday.co.uk
A tady najdete kvalitní a pravidelně aktualizovaný web s termíny leteckých dnů:
http://www.scramble.nl/airshows.htm
a hlavne nezabudnut stople do USI I!!!
Supeer clanok! Este by som odporucal si zobrat nejake stople do usi, pocuvat dlhsie napriklad hore zmienovane SU-27 je pekny zaber na usi:-)
Tu je zopar foteciek z tohtorocnych bratislavskych leteckych dni: http://blog.lide.cz/bolek777/2004/06/14/43
RE: a hlavne nezabudnut stople do USI I!!!
Tu je zopar foteciek z tohtorocnych bratislavskych leteckych dni
Pochvala
Jako fanda letectví a brňák zároveń, známkuji článek na jedničku. Lituji jen, že už pro své stáří (63) a neduhy se sám nemohu leteckých dnů zůčastnit, ani v Brně.Tak pro nás více takových článků a hlavně fotografií letadel. Přeji Vám hodně dalších pěkných článků.
Zdraví FP alias Počítačový dědek
Focení na leteckých dnech
Z mých zkušeností na našich leteckých dnech, nám na mysli Brno, letos jsem byl i v Čáslavi fotit nelze, všechno je v protisvětle akorát se dobře opálíte. Jedinou světlou vyjímkou byla ILA v Berlíně, ale tam zase bylo psí počasí.
CIAF
Máte někdo zkušenost z loňského CIAFu, jak to bylo s přístupem na některý z fleků na jižní straně letiště (http://www.planes.cz/lite/BRQspot.php)?