Letadlo nás během pár hodin nejen zanese na dovolenou či služební cestu, ale umožní nám kochat se maličkým světem z výšky kolem 10 km. Tak neváhejte a ten svět si vyfotografujte.
Doplněno 18.5.2005.
Statistiky říkají, že i přes teroristické útoky z 11. září 2001 my Češi, Moravané i Slezané stále více létáme, ať již služebně nebo na dovolenou. Proto je pravděpodobné, že se většina z nás dříve či později vydá na nějakou cestu letadlem. A pokud cestuje fotograf letadlem, není důvod, proč by nefotografoval.
Palubní zavazadlo, rentgen
Cestujete-li s fotovýbavou, pak platí, že fotoaparát a objektivy patří do palubního zavazadla (carry-on baggage). To má povolené rozměry 20 x 40 x 55cm a hmotnost 10 kg, v business a první třídě můžete mít zavazadla dvě. Obvykle se na rozměry tak
Letadlo ve výšce 10km je malé jako zrnko máku. Stejně tak jsou z letadla vidět domy. |
přísně nehledí, ale spoléhat se na to nelze. Na podrobnosti se informujte přímo u dopravce. Zavazadla se ukládají do skříněk nad hlavou a ty mají větší, avšak omezený rozměr. Sedí-li rodina pohromadě, může využít větší část skříňky. Na druhou stranu se můžete dostat do problémů, pokud vás předběhnou spolucestující, kteří si pronesou na palubu loďák.
Měl jsem trochu obavy, když jsem si koupil větší brašnu Lowepro Compact AW o rozměrech 46 x 28 x 30cm. Mé obavy se rozplynuly, v Airbusech 319, 320 a 321 se do hluboké skříňky vešla i s malou taškou Lowepro Comet Zoom o rozměrech 15 x 12 x 20cm a nezbytnou mikinou pro kompenzaci rozdílu teplot v místech startu a přistání.
Velké diskuse se vedou kolem škodlivosti letištních rentgenů. To je téma pro samostatný článek a důkladné testy, takže jen stručně.
Pravda je ta, že rentgen v principu filmu škodí (jednotlivé expozice se přitom sčítají), že spousta lidí nikdy nenarazila na problém, a že pár lidí naopak účinky záření na filmu pozorovalo. Další skutečností je, že na některých letištích si můžete vyžádat nerentgenovou kontrolu, ale na jiných s vámi nebude obsluha diskutovat a filmy zrentgenuje (např. Zurrich). Pořád jsou to ale menší dávky, než kterým může být vystaven film v zavazadle, které bude přepravováno v zavazadlovém prostoru (checked baggage). Speciální ochranné obaly mohou situaci paradoxně ještě zhoršit, protože se na obrazovce jeví jako neprůhledné a přinutí obsluhu rentgenu zvýšit intenzitu záření.
Nejcitlivějšími filmy, které jsem nechal zrentgenovat, byly Kodaky Tri-X Pan a Ektachrome 400 volaný jako 800 ASA. Kontroly v Praze, Zurrichu, Lisabonu a opět Zurrichu na nich nenechaly žádnou viditelnou stopu.
Trasa letu a sedadlo
Sedadlo dostanete obvykle přiděleno při odbavení (check-in), pak už vám zbývá jen možnost smlouvat a směnit. To může být lepší u charterových letů (tj. cestovní kanceláře), pokud tu dokonce neplatí, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. V obou případech tedy můžete ovlivnit, kde budete sedět. To je pochopitelně dobře, protože místo byste si měli zvolit po pečlivé úvaze.
Posoudit musíte dvě věci – směr světla a objekty, které jsou po cestě k vidění. I když to není úplně pravda, můžete považovat trasu letu za přímkovou. Postavení Slunce pak odhadnete snadno. Pro tyto účely stačí uvažovat, že Slunce urazí po obloze 15° za hodinu, přičemž v poledne je na jihu.
Právě na směr Slunce bychom měli dát větší důraz a snažit se sedět spíše u okénka směrem od Slunce. Protisvětlo a reflexy na okénku jsou u fotografií z letadla výraznou komplikací. Výjimkou je pochopitelně fotografování východů a západů Slunce.
Při západu Slunce můžete fotografovat shora osvětlené mraky. Foto: Pavel Pola | Fotografovat západ Slunce znamená poprat se s vysokým rozdílem jasů stejně jako na zemi. Foto: Pavel Pola |
Někdy může být kritériem i výhled při startu či přistání. Například v Praze se přistává většinou na dráhu od východu či jihovýchodu. Bohužel, v prvním případě je centrum i celá Praha příliš daleko nalevo, v tom druhém je situace o něco lepší – centrum je napravo a letadlo přelétá město zhruba přes Barrandovský most a Butovice. V Lisabonu se většinou přistává od jihozápadu přes město, lepší výhled je vpravo, letadlo je přitom ovšem kvůli zatáčce nakloněno na levou stranu, což focení trochu komplikuje. Ve Frankfurtu se obvykle přistává od východu, pak je město po pravé straně, v závěru letadlo podvozkem málem pomačká střechy automobilů přijíždějících ve stejném směru po dálnici E42. Vodítkem Vám může být umístění letiště a směr větru – letadla přistávají proti němu.
Sedadla jsou v řadě značena písmeny zleva – A je u okénka vlevo.
Na křídle nesedíme
Když už víme, jestli je lepší sedět vpravo či vlevo, ještě bychom si měli vybrat řadu.
Dnes už foto do památníku. Pošmourné počasí jako by věštilo konec jedné letecké společnosti. Letadlo létá dál, jen písmena ~air~ skončila v propadlišti dějin. |
Nejlepší je, pokud se nám podaří sehnat plánek letadla. Některé společnosti mají tyto plánky na internetu.
Měli bychom se vyhnout sedadlům u kořene křídla a kousek za ním. Křídlo v záběru je vynikající detail na fotografii, ale nesmí nám bránit ve výhledu. Sedíte-li za křídlem, pak můžete jeho konec snadno umístit do horní části snímku a také máte lepší výhled na mechaniku křídla (klapky, brzdy, křidélka), protože více je toho na odtokové hraně. Na druhou stranu se může nepříjemně projevit proud spalin za motorem a křídlo vám může také komplikovat použití filtrů (viz dále). U hornoplošníků tyto starosti odpadají.
Okénko
Okénka letadla jsou trojitá, v prostředním je malá dírka. Kdyby jedno sklo prasklo, tlak se vyrovná dostatečně pomalu, aby to druhé vydrželo. Pro fotografa to ovšem znamená trojitou překážku, na které mohou být z vnitřní strany vidět odrazy, na vnějším skle se pak usazuje námraza, protože v deseti kilometrech je minimálně padesát stupňů pod nulou. Vzhledem k tomu, že k vnějšímu sklu se nepřiblížíte na méně jak deset centimetrů, nelze odrazy snadno odstranit a námraza v této vzdálenosti už bohužel nebude natolik rozmazaná, aby způsobila jen pokles kontrastu a nebyla na snímku rušivě patrná.
Kupovité mraky maskují Alpy. Reflexy na okénku jsou již rušivé. | Opět nežádoucí reflex, tentokrát možná moje vlastní ruka. V tomto případě jsem skutečně ocenil počítačovou retuš (velký obrázek). |
Průběh letu
Jakmile je letadlo připraveno, proběhne předstartovní kontrola. Dřív se motory a brzdy zkoušely těsně před startem na prahu dráhy. Dnes se vše provádí na stojánce a letadla pak pojíždějí k dráze a někdy startují rovnou bez zastavení. Na zdržování není čas, i na letišti jako je Ruzyně letadla startují a přistávají v minutových intervalech. Pokud jste ještě neletěli, připravte se na zrychlení, které zažijete v málokterém autě. Fotografování je v této chvíli obtížné, foťák ztěžkne v ruce a stejně tak vaše tělo, které se snažíte natočit k okénku. Počítejte s tím, že některý snímek může být rozmazaný.
Samotný let ve výšce kolem 10 km při rychlosti kolem 900 km/h je celkem poklidný, takže není nutné snažit se exponovat co nejkratším časem. Jiné je to při přiblížení na přistání. Letadlo ve své rychlosti reaguje citlivě na i na malé výchylky kormidel, takže fotografování může být trochu složitější. Nejvýrazněji se ovšem projevuje turbulence – průlet letadla stoupavými proudy vzduchu. Mají neuvěřitelnou sílu, takže každý průlet způsobí “nakopnutí” letadla. Obvykle to připomíná jízdu autobusem po horší silnici, ovšem fotit a holit se v takovém okamžiku již vyžaduje dávku pozornosti a trpělivosti.
Právě při přistání je velmi dobrá příležitost k fotografování. Letadlo míří k zemi, nachází se dostatečně nízko, takže detaily jsou dobře patrné. Pokud letadlo nepřilétá ve směru dráhy, otáčí se blíže či dále od letiště, kde už je většinou nějaká zástavba. U letišť s velmi hustým provozem (např. Frankfurt) mohou být zase letadla seřazena ve frontě dlouhé až desítky kilometrů. Také pokud letadlo nemůže ihned přistát, čeká na svoje pořadí a většinou opisuje v nějakém vyčkávacím prostoru okruhy.
Ve vzdušném prostoru je husto, pravděpodobně uvidíte i jiná letadla. |
Pokud jste při přistávání fotografovali, držte při dosednutí letadla fotoaparát v ruce na klíně. Jednak přistání může být někdy poměrně tvrdé, jednak ledadlo začne okamžitě prudce brzdit a přístroj položený pod sedačku by se patrně vydal na cestu k pilotní kabině.
Objekty
Co fotografovat z letadla je zřejmé – města, pole, řeky či hory, z nichž některé mohou vystupovat nad oblačnost (např. Alpy a Pyreneje). Při vyčkávání v pořadí na přistání můžeme spatřit i jiná letadla. Při letu nad mořem se může jednat o ostrovy či zpěněné vlny na korálových ostrovech. Zajímavé efekty může tvořit špinavá říční voda vtékající do moře.
Hory (v tomto případě Pyreneje) jsou dobrým objektem pro fotografování. | Kupovité mraky maskují Alpy. Reflexy na okénku jsou již rušivé. |
Pro ty z vás, kdož jsou technicky zaměření, může být zajímavým objektem i mechanika křídla. Pokud se navíc chcete vytahovat, tak na následujícím obrázku vidíte aerodynamické brzdy vyklopené vzhůru a klapky pro zvýšení vztlaku vysunuté dozadu a sklopené dolu (všimněte si, že křídlem je vidět na dráhu). Klapky slouží po dosednutí také jako brzdy. Od klapek ke konci křídel jsou křidélka, pomocí kterých se letadlo naklání kolem podélné osy. Kolmé plošky na koncích křídel jsou winglety. Regulují směr proudění vzduchu na koncích křídel a tím snižují odpor. Na náběžné (přední) hraně se při přistávání vysouvají sloty. Umožňují letadlu letět menší rychlostí s více zdviženým čumákem, tedy snadněji přistávat. Černé placky na kovových tyčích pod křídlem je podvozek.
Mechanika křídla |
Příprava fotoaparátu
Fotoaparát je nejlépe připravit už před startem. Zvláště na kratších trasách začnou letušky ihned rozdávat občerstvení a v malých letadlech zaberou vozíky celou už tak úzkou uličku. S velkým prostorem, který je vidět ve filmech, radši nepočítejte. Letadla na kratší vzdálenosti se uvnitř nijak neliší od běžného autobusu. Pro jistotu předpokládejte, že k zavazadlu nad vaší hlavou se dostanete jen stěží. Při jednom letu z Zurrichu do Prahy jsme se dostali do příznivého proudění a dosáhli rychlosti vůči zemi 1050 km/h. Ještě než stačily letušky rozdat občerstvení, zahlásil kapitán, abychom se připravili na přistání. Pohledem z okénka jsem zjistil, že jsme nad Šumavou…
Osobně používám nejčastěji objektivy s ohnisky 50 – 135mm, někdy i kratší. Fotoaparát a jeden objektiv na výměnu si připravím před startem pod sedadlo před sebou. Jakmile se ovšem letadlo dá do pohybu, beru si přístroj i objektiv na klín. Tam nebo na sedadle obvykle vydrží až do přistání.
Také nezapomeňte na náhradní film, zvláště pokud je film ve fotoaparátu už z větší části nafocen. Kdo fotí digitálním fotoaparátem, připraví si pochopitelně dostatečné paměťové médium.
Expozice
S expozicí není obvykle problém. Scéna je přitom buď velmi málo nebo naopak velmi kontrastní. Buďto totiž vidíme pouze krajinu v namodralém závoji nebo záběr zahrnuje i oblačnost a pak čelíme sluncem zalitým bílým vrcholkům mraků, které jsou mnohem jasnější než při pohledu zespodu. Jejich jas ohýbá ručičky expozimetrů, takže kdo svěřuje své snímky automatice, musí použít uvážlivě korekcí.
Při průletu mrakem se přesvědčíte, že je opravdu hustý a bílý. |
Vzhledem k tomu, že fotografujeme přes sklo, měli bychom clonit méně, aby případné nečistoty na skle byly co nejrozmazanější. Tím pádem se zkracuje čas expozice, což nám vyhovuje, zvláště při startu a přistání. Na druhou stranu bojujeme s vadami objektivu a dostatečnou hloubkou ostrosti v případě, že máme křídlo v záběru.
Snímky z letadla z obvyklé výšky mají modrý nádech. Není to nutně na závadu, záleží na osobních preferencích. Pokud ho chceme odstranit či alespoň snížit, můžeme použít obvyklé prostředky pro odstranění modravých dálek – polarizační filtr, UV filtr propouštějící světlo od zhruba 410nm (jakýkoliv Skylight 1A, Hoya PRO1 UV(0) L41, apod.) nebo některý slabší korekční oteplující filtr. V tom posledním případě může nastat problém, pokud je v záběru křídlo, protože to žádnou korekci nepotřebuje. Možné je také použít korekce až při zpracování filmu, tedy při zvětšování nebo při počítačovém zpracování. Fotografie mohou být působivé i černobílé, takže můžete fotit přímo černobíle nebo barevný snímek na černobílý převést.
Alpy vystupují z husté oblačnosti. Typické modrání snímku z letadla. | Alpy vystupují z husté oblačnosti. Barevný snímek převedený na černobílý. |
Stereoskopická fotografie
Během letu je možné pořídit jedinečné prostorové snímky oblaků či terénu. Jedná se především o kumuly či podobné mraky a o snímky hor. Při rychlosti 900 km/h urazí letadlo za vteřinu 250m, takže při odstupu snímků 1-3s je hloubka prostorového efektu v desítkách kilometrů. Doufám, že přiložený stereoskopický snímek Pyrenejí je dostatečně ilustrativní.
Stereoskopický snímek Pyrenejí. Díky malému rozlišení monitoru nejsou na obrázku patrné detaily. Vytiskněte si velký obrázek na tiskárně s rozlišením 300 dpi. |
Elektronika v letadle
Musím vás pochopitelně upozornit, že používání elektrických a elektronických přístrojů je v letadle omezeno, během startu a přistání vpodstatě zcela zakázáno. Jedná se především o zdroje výraznějšího elektromagnetického záření. U fotoaparátu jsou potencionálním zdrojem takového záření motory, tedy převíjení filmu a ostření. Expozimetr či ostatní elektronika nemohou způsobit problémy stejně jako například kalkulačka. Je vhodné, když o používání fotoaparátu během startu nebo přistání domluvíte s posádkou.
Sluneční brýle
A ještě malá dobrá rada na závěr. S výjimkou nočních letů patří sluneční brýle do palubního zavazadla nebo ještě lépe do kapsy. Při letu ve výšce 10 – 11 kilometrů se dostanete i nad ty nejvyšší mraky (cirrus, cirrostratus, cirrocumulus). Budete tedy z okénka hledět na jasnou oblohu, světlo ještě mohou násobit bílé mraky pod vámi. V kombinaci s relativně málo světlým vnitřkem letadla to způsobí, že budete v okamžiku kandidáty na bílou hůl, v lepším případě bude vše kolem vás ještě několik hodin po přistání zelené.
Dodatek
Přečtěte si změny a doplnění ze dne 18.5.2005 v článku
Jak se fotí … z letadla – dodatek.
Drobnost
Pěkný článek. Jen “sedadlo dostanete obvykle přiděleno při odbavení …” je trosku pesimistické. Už při rezervaci letenky můžete požádat o místo u okna. Je však pravda, že ne všechny rezervace lze zadat tak detailně. Větším problémem bývá získat výhodné místo mimo křídlo. Jednak je o ně větší zájem, jednak občas ani slečna za přepážkou nemá plánek sedadel s vyznačením křídel (nebo možná dostatek vstřícnosti).
Navíc algoritmus pro usazování cestujících nebere moc ohledu na dobrý výhled z okna, spíše ho zajímá vyváženost letadla.
Při fotografování z letadla se často setkáte se zajímavým úkazem – kvůli oblačnosti vidíte zemi ze vzduchu jen 15 sekund při vzletu a 15 sekund při přistání, a to i při předpovědi jasného počasí. Pak nezbývá, než se specializovat na zachycení rozmanitosti ke slunci přivrácené strany mraků.
RE: Drobnost
Já mám zkušenost, že když jsem na letišti včas, tak dostanu sedadlo o které si řeknu. Většina lidí chodí hodinu před odletem, tak se tam snažim bejt ještě o půl hodiny dřív a je to v pohodě. A chci sedadlo buť co nejvíc vepředu nebo co nejvíc vzadu, tam křídlo neni. A velcí fajnšmekři si můžou koupit business class, to je vždy vepředu mimo křídla ;-).
RE: RE: Drobnost
Možná jsem se mohl rozepsat více, ale je otázkou, zda by to lidem pomohlo. Je pravda, že už při rezervaci se dá leccos domluvit.
Navíc předpokládám, že bude více těch, kdo poletí charterovým letem na dovolenou koupenou u cestovky, než sběratelů vzdušných mílí věrných svému dopravci. No a když si vezmeme počet arodopravců, kterých je u nás jak prstů na dřevorubcově ruce, počet cestovek, které připravují zájezdy, a počet prodejců zájezdů, potom je nejpravděpodobnějším scénářem to, že si zakoupíte zájezd u prodejce A, ovšem je to zájezd cestovky B, která využije služeb dopravce C. V takovém případě je skutečně nejlepší spolehnout se na to, že kdo dřív přijde (k odbavení), ten dřív mele.
Pokud neletíte sami, tak můžete zkusit odbavení jako skupina. Možná získáte sezení v jedné řadě včetně okénka. Další výhodou je, že se pak zavazadla váží dohromady, což je dobré v případě, že sebou v kufru vláčíte náležitě bytelný stativ.
Také se dá fotit z druhé řady sedadel, pokud pro to má soused u okénka pochopení (ale ne takové, aby vás pustil na svoje místo).
RE: RE: Drobnost
presne tak, ja chodievam tri hodiny pred, pretoze som vzdy nedockavy a o takomto case si mozem vybrat co len chcem. Raz som letel jednu trasu a z celeho lietadla bolo zaplnenych asi 10 percent sedadiel, to bolo na vyber hocico aj po nalodeni.
rentgen
Je tedy přeprava filmů 100 ASA v příručním zavazadle relativně bezpečná i při čtyřnásobné kontrole?
RE: rentgen
Na rentgenech je napsana max. citlivost filmu co vim tak 400 – 800 asa
RE: RE: rentgen
Bohužel, zatím musím u neurčitého textu v článku – četl jsem pře delší dobou případy lidí, kteří skutečně o fotky přišli. Zároveň jsou mraky turistů, jejichž dvoustovky v kompaktech se rentgenují a žádný za mnou nepřišel s tím, že má něco divného s fotkama.
Na Ruzyni mi tvrdili, že čtyřstovkám to nevadí, v Zurrichu tvrdili, že je to i pro 1600 ASA. Problém je v tom, že expozice se sčítají, takže když letíte do Austrálie přes Ameriku a Havaj, tak těch kontrol můžete absolvovat sedm tam a sedm zpátky – tak mi to alespoň líčil kdysi kolega, jeho fotky byly přitom nedotčeny.
Protože je to často diskutovaná otázka, pracujeme na Paladixu na sběru informací o účincích letištních rentgenů.
RE: RE: RE: rentgen
no v praci mam dva RTG pristroje a oba maji psane, ze neublizi ani nekolikery pruchod 1600 ASA filmu. Moc se mi to nezdalo a tak jsem se ptal revizaka, ktery do firmy jezdi a ten me ubezpecil, ze to je pravda. Prej jezdi servisovat i na Ruzyni, tak me ujistoval, at jsem v pohode, ze to s filmem nic neudela.
A predesla zminka o odstineni filmu obalem a naslednem zvetseni vykonu pri RTG mi prijde dost zcestna. Sam jsem si to myslel a tak filmy, ktere jsem vezl do Brazilie a zpet, jsem mel v plechove krabici v domeni, ze jsou nepruhledne zabalene a proti zareni ochranene. Jenze kdyz jsem pak videl, jak pasovej RTG na odbaveni prosviti bez problemu 1,5 cm plat zeleza, tak si nedelam iluzi, ze vozi nekdo filmy v olovenych krabicich :)). A jestli mel nekdo filmy baleny v alobalu jako ja, tak to je pro smich, protoze hlinik je prej jeste 8x pruhlednejsi nez zelezo…..
Let ZRH -> PRG
Na margo rýchlejšieho letu z Zürichu do Prahy (§Příprava fotoaparátu) dodajme, že prebieha proti smeru rotácie zemskej osi, preto trvá kratšie než smerom opačným. I preto dosahujeme voči zemi väčších rýchlostí. Samozrejme, dobré prúdenie nie je prekážkou :-).
RE: Let ZRH -> PRG
Tak takhle bych to neviděl, to je pouze zdánlivá záležitost při porovnávání časů startu a přistání v lokálních časech. Na skutečnou délku letu to nemá vliv, protože atmosféra rotuje stejně rychle jako povrch Země. Délka letu z Prahy do Zurrichu i nazpět měly být stejné – 1:15, stejně jako lety mezi Zurrichem a Lisabonem 2:45.
Neplánované zrychlení obvykle způsobují jetstreamy, pásy rychlého proudění vzduchu. V našem případě se nabízí prostší vysvětlení. Nad Zurrichem se nějak zamotal provoz, takže jsme startovali s velkým zpožděním (v okamžiku, když jsme měli startovat, mířila kapitán volným krokem k zádi – zřejmě si šel dát před startem panáka na uklidnění). Abychom pozdním příletem nezpůsobili problémy v Praze a Swissair splnil co slíbil, posunul kapitán páky blíže k dorazu. Stejně se však domnívám, že tak činil s podporou větru. Vzpomněl jsem si totiž na Chucka Yagera, kterému při historickém letu stačilo k překročení rychlosti zvuku zhruba 1060 km/h.
RE: Let ZRH -> PRG ii.
Ako by som to lepšie vysvetlil, mmm… Zemeguľa nestojí, že nie, ale rotuje z východu za západ. Keď letíme z Prahy do Zürichu, vždy, keď lietadlo uletí svojich zopár stovák metrov, povrch Zeme sa tiež otočí o niečo málo v smere letu, čiže vlastne kúsok z toho, čo lietadlo uletelo, posunie zase pred neho. Naopak, keď letíme domov, Prahu otáčanie Zeme posúva smerom k lietadlu, čím priamo skracuje čas na dosiahnutie cieľa.
So zviazanou rotáciou Zeme a atmosféry to zrejme myslel Tobík nejak takto (ak to dobre chápem), sorry za blbú interpretáciu: Muche uzavretej v idúcom automobile trvá let z predného sedadla presne toľko ako let naspäť. Je to tak? Ale máme to i na Zemi takto? Nejak sa mi to nezdá a som v pomykove :-))).
Kde si, Pravda!?
RE: RE: Let ZRH -> PRG ii.
Postačí, když předložím diplom leteckého inženýra?
Ale zpět k tématu. Atmosféra je pro potřeby tohoto příkladu skutečně pevně svázaná s povrchem. Letadlo se skutečně jinak rychle pohybuje proti vzduchu a zemi, ale to jsou jen větry.
Nicméně ta úvaha není zcela zcestná, jen ji musíme trochu upravit a vydat se o pár set kilometrů výš. Družice musí dosáhnout první kosmické rychlosti, aby byla na kruhové oběžné dráze. Rychlost bude stejná, jedná-li se o rotující zemi, nebo nerotující pevný bod. Jedno to není při startu. Startuje-li ve směru rotace, má už od rotace Země fóra 0,5km/s, opačným směrem by nejřív musela těch 0,5k/s nejřív zlikvidovat. Při obíhání by pak letěla stejnou rychlostí absolutně (řekněme 8 km/s), ale různou vůči rotujícímu povrchu Země (7,5 vs. 5,5). Těch 0,5 km/s je pro rovník.
RE: RE: RE: Let ZRH -> PRG ii.
Článek o fotografování z malého letadla pochopitelně naleznete také na Paladixu.
Já jsem fotil z Cessny 152-II na diák Fuji 100 (tehdy vyšší citlivost nevyhovovala kvalitou), čas 1/1000, clona 5,6 (objektiv už kreslil dobře). Dnes bych volil Provii 400F.
Problémem v malém letadle je otočit se k okénku, místa je tam minimum a sedí se tam s nataženýma nohama.
Neznám aktuální ceny, ale tipoval bych to minimálně na deset tisíc za dvě hodiny letu.
RE: RE: RE: RE: Let ZRH -> PRG ii.
Pardon, předchozí odpověď patří jinam.
Let ZRH -> PRG etc. iii.
Jo, ten by mohol stačiť. 🙂
#
Mno, tak ten zbytok nám na fyzike buď utajili alebo som zase :-))) v škole chýbal. Aj by som o takýchto veciach ešte chvíľu pokecal, ale prv si asi budem musieť zopakovať základy.
Díky za vysvetlenie.
RE: RE: RE: Let ZRH -> PRG ii.
S tou muchou ide o inercialnu vztaznu sustavu, kde mucha ma pokojovu rychlost auta + ak vzlietne tak leti rychlost auta + rychlost svojho letu vzhladom na okolite nevztazne veci napr . vozovka stromy , vzhladom na auto leti iba svojou rychlostou.
Ohladne tych rentgenov teraz som mal Deltu 400 a presla trikrat cez rontgen pre osobne veci tak dam potom vediet ako to dopadlo az ju vyvolam.
RE: RE: Let ZRH -> PRG ii.
Ještě mě napadla jedna věc – kdyby Země letadlo a atmosféra nebyly v tomto případě spojeny, tak by to platilo obecně a kdokoliv z nás by si povyskočil, dopadl by o pár set metrů jinde.
RE: RE: Let ZRH -> PRG
Ve velke vysce ale je rychlost zvuku 1060 km/h bez ohledu na zemske rotace a vetry – souvisi to jen s tlakem vzduchu a s teplotou.
RE: RE: RE: Let ZRH -> PRG
Právě proto si říkám, že tam byla si nějaká podpora větru. Airbus 319 zrovna není stroj, který by byl stvořen pro atakování zvukové bariéry.
inspirace…
Nadnerne pohledy a snimky z letadla vznikaji pri pristavani teste pred zapadem slunce. Letadlo i mraky jsou nasvicene mekkym vecernim svetlem zespoda….
Z letadla
Kdy jzsem vídel nadpis clanku, zaradoval jsem se ALE zajimalo by me, jak fotit z letadla typu Cesna apod. (tj. leticiho mnohem niz, asi jina skla v oknech atd.) Mate nekdo zkusenosti ? Jsou nejake finty (clona, cas, ISO) ? Docela o tom uvazuji – pronajmout si letadlo na hodinu a neco nafotit … Kdo ma zkusenosti – poradte 🙂
RE: Z letadla
Článek o fotografování z malého letadla pochopitelně naleznete také na Paladixu.
Já jsem fotil z Cessny 152-II na diák Fuji 100 (tehdy vyšší citlivost nevyhovovala kvalitou), čas 1/1000, clona 5,6 (objektiv už kreslil dobře). Dnes bych volil Provii 400F.
Problémem v malém letadle je otočit se k okénku, místa je tam minimum a sedí se tam s nataženýma nohama.
Neznám aktuální ceny, ale tipoval bych to minimálně na deset tisíc za dvě hodiny letu.
RE: RE: Z letadla
Ježkovy voči Tobíku, cos blbnul? :-O 😉 Cessna 152 je na focení snad nejhorší letadlo co znám (dost jsem s ní nalítal v Maďarsku). Konfigurace 172 (což samo o sobě nic moc) a k tomu velikost ultralightu. Jenže u toho se většinou dají aspoň vysadit dveře. Ve 152 mám osobně dost problémů sedět, neřku-li fotit. To se ti nikde nedostal do ruky nějaký TL96 Star nebo starý Zlín s odsunovací kabinou?
RE: RE: RE: Z letadla
No sedělo se v ní blbě, hlavně se v ní blbě otáčelo k okýnku. Ale okno jsem měl otevřené a mezi křídlem, vzpěrou a spol. bylo místa dost. Měl jsem jen vyfotit Buštěhrad, Lidice a Okoř, a na to to stačilo.
ještě k tomu rentgenu
Mám naprosto čerstvou neblahou zkušenost. Rentgen používaný k osobní kontrole mi vyrobil velmi působivé, sinusoidy a jim podobné obrazce na neexponovaných částech negativu. Po vyvolání na fotkách naštěstí nebylo nic lidským okem viditelného, ale konce negativů hovoří jasně. Stalo se to jak mně, která jsem měla filmy v olověném vaku, tak spolucestujícímu, který žádný podobný obal neměl. Filmy byly Fuji Superia 200, letiště Praha Ruzyně – Tel Aviv Ben Gurion a zpět…
No, a pak se o něco snažte…