Joe McNally: Fotografie – rozhodující momenty

Joe McNally je mezinárodně uznávaným fotografem, profesionálně se fotografií zabývající více než 30 let. Za svoji kariéru procestoval s fotoaparátem více jak 50 zemí. Jeho fotografie můžeme najít v časopisech Time, Sports Illustrated, National Geographic či Life, kde působil jako jediný fotograf za posledních 23 let na plný úvazek. Myslím si, že je to ten správný člověk, který nám může radit ohledně rozhodujících momentů ve fotografii.

Kniha je rozdělena do čtyř základních kapitol a jedné bonusové na závěr. Myšlenky a podstaty dění se však ve všech kapitolách natolik prolínají, že na nějaké teoretické rozdělení knihy můžeme zapomenout a brát ji jako jeden celek. Stejně ji přečtete jedním dechem, tak jako já. Ano, hned na začátku můžu prozradit, že se jedná o knihu čtivou a zábavnou. Žádné přílišné poučky, vzorce či příkazy. Ovšem moudra je zde opravdu hodně. Nad mnohými sice mávnete rukou s tím, že je znáte, že je to jasné, ale ruku na srdce, kolikrát je využijete na 100% a kolikrát pak vidíte na své fotce: “Sakra, kdybych já tehdy…. to by to byl ale parádní záběr”. Opakování je matka moudrosti a Joe nám to navíc podává velice zajímavou formou.

To, co dělá knihu zajímavou a v jistém směru i unikátní je, že již zkušenějšímu autorovi stačí přečíst název kapitol, kouknout na fotku a ví na čem je. Nováček si k tomu přečte doprovodný text a je tam též. Tím nechci naznačit, že by pokročilejší autoři neměli číst text této knihy, jen jsem chtěl lehce upozornit na její tak trochu genialitu. Joe McNally vždy začíná stylem: “Jó, to mi jednou řekl redaktor NG…” a pokračuje zmíněným moudrem. Když nemá hlášku od redaktora, obrazového korektora či grafika, dodá heslo vlastní. Tyto bonmoty tvoří nadpisy jednotlivých článků a jsou vždy hlavní myšlenkou dvoustrany. Fotografie vždy dobře doplňují tyto zásady a doprovodný text již jen zajímavě situaci dokreslí.

Je pravda, že nás po celou dobu provází profesionál a dle toho jsou také laděny historky okolo publikovaných fotografií, takže našinci se v mnoha případech můžou zdát jeho podmínky nedostupné, stejně tak jako kapitola “Obsah Joeovy fototašky”. Pokud se ale dokážeme od tohoto trochu oprostit a vezmeme si to důležité, co nám chce Joe McNally sdělit a poradit, najdeme na 260 stránkách opravdu hodně materiálu pro
naše zlepšení.

Asi nemá cenu se zde rozepisovat o jednotlivých kapitolách a jejich obsahu, neboť se jedná o nepřeberné množství rad týkající se načasování záběru, barevnosti, osvětlení, logiky světla, improvizace, chování, jak špatné může být i dobré, jak horší podpoří lepší… No prostě opravdu vše, co by měl každý dokumentarista či reportér vědět, znát a používat. Jen snad pár výkřiků na dokreslení: Foťte hned teď, Otočte se, Ochutnejte svoje světlo, Raději poproste za prominutí… než se předem dovolovat, Skryjte svůj strach, Jeden pohled navíc vás nezabije, Vždycky se najde něco, od čeho je možné odrazit světlo, Fotky musí mluvit samy za sebe, Nebuďte tak vážní, Je to o vašem přístupu, Prostě tam zajděte a udělejte fotku…

Jak jsem již naznačil na začátku, kniha je díky kratším, ale zajímavým a srozumitelným textům hodně čtivá, nadpisy jednotlivých článků řeknou vše a fotky jsou onou třešinkou na dortu vhodně doplňující průvodní text. Myslím si, že k této knize se bude člověk často vracet, aby načerpal moudrost, nápady nebo si jen osvěžil základy dobré dokumentární fotografie. Doporučuji nejprve celé přečíst a pak už se jenom vracet k fotkám a nadpisům. Jak jednoduché, rychlé a velice poučné. Pak už jen zbývá vzít foťák do ruky a zužitkovat to, co jsme načerpali z četby. Přeji příjemné čtení, rychlou ruku, bystré oko a dobré světlo pro vaše fotografie.