John Hedgecoe: Velká kniha fotografie

Hedgecoeova kniha s podtitulem “Jak se dívat a jak lépe fotografovat” je exkluzivně vypravená publikace, kterou vydalo nakladatelství Svojtka a Vašut poprvé v roce 1996 a poté, v důsledku velkého zájmu čtenářů ještě ve dvou reedicích.

Kniha má kromě úvodu pět velkých kapitol a autor, renomovaný anglický fotograf, přistupuje k fotografii takříkajíc “od lesa”. První kapitola pojednává o konstrukci jednotlivých typů fotoaparátů a stranou nezůstává ani vlastní princip vzniku fotografie, takže i úplný laik získá po přečtení této kapitoly solidní znalosti, podávané navíc velmi nenásilnou formou (text je doplněn schématy, obrázky i fotografiemi). U jednotlivých typů přístrojů je vždy uvedeno jakési resumé kladů a záporů, naprosto vyčerpávající je i podkapitola věnovaná optice – stejně jako u přístrojů jsou zhodnoceny všechny užívané typy, nejrůznější ohniska objektivů apod. Tyto informace jsou doplněny i přehledem druhů filmů a výčtem příslušenství.

Druhá kapitola je věnována kompozici a jejím jednotlivým složkám – využití světla, volbě stanoviště a výběru nejvhodnější techniky. Všechny teorie autor názorně objasňuje pomocí praktických ukázek snímků, které jsou tištěny ve skutečně excelentní kvalitě. Zajímavé je, že ukázky nenavádějí ke slepému napodobování, ale text neustále připomíná nutnost vlastní invence, jež musí být základem každé dobré fotografie vnímané jako osobitá výtvarná výpověď.

Nejrozsáhlejší kapitolou je oddíl nazvaný “Jak lépe fotografovat”, který představuje vlastní obsahové jádro knihy a věnuje se jednotlivým fotografickým žánrům – portrétu, zátiší, krajině, architektuře, přírodě a fotografiím zvířat. V závěru každé podkapitoly je zařazen soubor špičkových snímků, tzv. “Galerie”. U těchto fotografií Hedgecoe uvádí i technická data – typ přístroje, ohnisko objektivu, značku a citlivost materiálu a clonu spolu s expozičním časem. Z neznámých důvodů nejsou uvedeny značky přístrojů a objektivů, zatímco značka materiálu je uváděna vždy – u takto reprezentativní publikace by měla platit jistá důslednost: buď všechno nebo nic. Autor na konkrétních snímcích prozrazuje různé triky a postupy, jimiž lze docílit vskutku profesionálních výsledků. Jedním z mála nedostatků je to, že je používána výhradně profesionální technika, která je velmi nákladná a pro většinu amatérů jen stěží dostupný sen. Amatér by jistě uvítal i nějaké nápady, jak profesionální techniku nahradit – místo rozptylovače světla pro makrofotografii lze použít např. igelit, pauzovací papír nebo vytlačované sklo apod., neboť profi technika je sice příjemnou, ale ne vždy zcela nezbytnou, pomocí.

V oddíle “Zvláštní fotografické techniky” jsou podrobně objasněny ne zcela běžné postupy zpracování fotografie, jako např. ruční kolorování nebo zpracování obrazu pomocí počítače. Tento oddíl je nejvíce vzdálen začátečnické fotografii, ale v knize má své pevné a nezastupitelné místo.

“Vybavení ateliéru a temné komory” je poslední kapitolou knihy – obsahuje detailní popis každé součásti těchto prostor, ale opět se zde projevuje až přílišný sklon k profesionalitě: takto vybavenou komoru nebo ateliér nemá leckterý profesionál, o amatérech ani nemluvě. Kapitolu uzavírá pasáž o nejvýhodnějším skladování a archivování fotografií, negativů a diapozitivů. Úplný závěr tvoří slovníček vybraných pojmů a rejstřík.

Celkově lze říci, že tuto poměrně nákladnou publikaci v ceně cca 500 Kč se rozhodně vyplatí koupit, protože je odbornou knihou v pravém slova smyslu – vede čtenáře k tvořivosti a zlepšuje jeho úroveň coby amatérského (a možná v budoucnu i profesionálního) fotografa, takže je ideálním dárkem jak pro úplného začátečníka, tak i pro zkušeného amatéra, který pořizuje snímky na profi úrovni. Lepší a ucelenější knihu o fotografii v současnosti asi nelze v češtině koupit.