Káble, dráty, čtečky, nabíječky…

Vstávám, vcházím do koupelny, odněkud se ozývá povědomý zvuk. Odkládám kartáček a jdu dobít mobil. Hlásí, že mu dochází šťáva. Hrabu v krabici s nápisem “Nabíječky”.Sakra, zase jsem to tam naházel halabala! Rozmotávám káble, po určitém úsili vytahuju tu správnou nabíječku, zbývající klubko hadů ve spěchu odhodím nazpět a dám dobíjet mobil. Připravím se na odchod do práce. Beru si mobil, hm, ještě by potřeboval. No nic, v práci mám další nabíječku. Nakonec jsem připraven vyrazit. Nabíječku házím do krabice, není čas se s tím motat.

---

Ve dveřích se zarazím. Měl bych si vzít kompakt, po práci jdu na nějakou akci, tak kdyby se mi tam nechtělo tahat zrcadlovku. Tu mám v batohu na zádech, budu dneska v práci něco fotit. Vracím se pro svého Lumixe, pro jistotu ho zapnu a zkontroluju, jestli jsou baterky dobité. No jo! Obě na nule. Jak jsem ho měl tuhle na výletě… Hrabu opět v krabici nazvané “Nabíječky”, pracně vymotávám příslušné zařízení, musím s tím něco udělat. Takovou sestavu věšáčků na zeď nebo něco podobného. Snad někdy… Házím Lumixe i nabíječku do batohu, dobíjet budu v práci.

Dorazím do práce, vzpomenu si na mobil, dám ho dobít naplno. Tentokrát nemusím nic hledat, nabíječku mám píchlou v psovi na stole. Také musím dobít ty baterky do Lumixe. Pes je plný, koukám za stůl, kde se za odporným chuchvalcem káblů nejasně rýsují plně obsazené zásuvky. Nakonec lezu pod stůl na druhé straně místnosti.

Něco mě napadá. Nojo, obě karty na Lumixu mám nacpané fotkami z toho výletu a ještě jsem je nestáhl. Je třeba uvolnit místo. Čtečku nemám, takže musím tahat rovnou z foťáku, nějaký USB kablík jsem tu snad míval. Po velkém úsilí ho najdu, nevím proč je promotaný s jakousi prodlužkou a s mikrofonem, hlavně ale že je. Můžu stahovat. Později to ještě budu muset poslat na svůj domácí počítač.

Kromě své práce v IT oddělení v Akademii věd občas fotím naše vědce, jak si předávají různé medaile a podobně. Dneska je to větší akce, dost vymlátím baterky ve své zrcadlovce i v blesku. A navečer půjdu na nějakou akci, tam také něco nafotím, tentokrát jen  Lumixem.

Večer přicházím domů. Nesmím zapomenout stáhnout fotky z obou foťáků, dobít veškeré baterky. Hlavně ty ke zrcadlovce a blesku. Zítra mám zase focení. Vytáhnu z foťáku kartu, nacpu ji do čtečky, kterou mám zabudovanou v počítači… a nic. Mrcha! Občas kdovíproč přestane komunikovat a pomůže jen restart počítače. Nechce se mi restartovat, hledám externí CF čtečku, někde ji mám, ale kde? Aha, v jiné krabici s různými káblíky – úesbéčkovými, všelijakými prodlužovačkami apod. Vydoluju čtečku ze změti káblíků, něco bych s tím měl udělat… No nic, ještě stáhnout fotky z Lumixe, interní čtečka nefunguje, externí na SD karty doma nemám, takže přímo z foťáku. Musím najít příslušný USB káblík. Kupodivu ho rychle naleznu ve správné krabici a kupodivu pečlivě smotaný, používal jsem ho už někdy? Píchnu ho do počítače, ještěže tam mám tolik USB slotů! Kdybych vám měl vyprávět o své soustavě externích disků… ale to je jiná historka. Chci ke káblíku připojit foťák a ono to nejde, jsem nešikovný. Ne, nejsem nešikovný, jsem blb. Ten úesbéčkový minikonektor,  který potřebuju, je trošku jiný, kdoví k čemu patří tohleto. Vytahuju káblík z počítače, házím ho do krabice tak jak je a hledám ten správný. Po dlouhé době ho najdu nesmyslně pohozený v jakémsi šuplíku mezi neužitečnými krámy.

Fotky se stahují, dobiju baterky. Opět známý postup: vymotávám další dvě nabíječky, jednu na lionku ze zrcadlovky a jednu na tužkovky z blesku. Hledám, kam je píchnout, možnosti se zužují. Jeden šesti a jeden čtyřpes v mém kamrlíku jsou zcela vytížené, tak do kuchyně. A málem bych zase zapomněl dobít baterku do Lumixe. Hrábnu do nabíječkové krabice a tentokrát už je vyprošťování jednodušší, už tam toho moc nezbývá. Teď už ale nevím, kam to píchnout. Nořím se do hloubi bytu a nacházím volnou zásuvku. Tak to by bylo. Ještě nesmím před spaním zapomenout dát dobíjet druhou baterku od zrcadlovky.

Usínám. O čem se mi dneska asi bude zdát? Snad to nebude o hadech. Rozhodně ale musím vymyslet nějaký ten systém, jak se s těmi hady vypořádat. Jojo, určitě jednou… Vtom vylítnu. Bohajeho, vždyť já zapomněl dobít…