Válečný odkaz Walesu je pozoruhodný – římští, vikingští, normanští i angličtí nájezdníci, ti všichni se snažili podrobit si Walesany a jejich zemi. Zatímco s dobytím Anglie neměli Normané větší problémy, k podmanění Walesanů s jejich dlouhými luky potřebovali přes dvě století.
|
| Penrhyn castle poblíž Bangoru |
Vzpomínku na válečný středověk dodnes oživuje řetěz hradů a zřícenin táhnoucí se podél mořského pobřeží a hranic s Anglií; každý z nich hrdě zdoben bílo-zelenou vlajkou se siluetou rudého draka. Je poněkud paradoxní, že tyto hrady byly ve většině případů vybudovány Angličany k dohlížení nad nacionalistickým Walesem středověku; je nadmíru smutné, že řetěz důstojných kamenných hradů byl zastíněn kordonem nedůstojných plechových karavanů lemujících pobřeží a čekajících na holidaymakery z anglického severozápadu.
K největšímu rozkvětu budování hradů došlo na konci 13. století, kdy anglický král Edward I. napadl waleské prince a odřízl je od jejich zásobovacích zdrojů pobřežním řetězem hradů. Některé z nich se dosud téměř neporušeny pyšní na prominentních vyvýšeninách nad městy; kamenné konstrukce ostatních neodolaly těžkým zbraním nájezdníků nebo zubu času. Celý Wales je osázen lépe či hůře dochovanými středověkými stavbami krášlícími městská zákoutí či údolí Snowdonie.
|
| Penrhyn castle |
|
| Měsíc nad ruinami hradu Aberystwyth |
Jednou z klíčových tvrzí tzv. „železného řetězu“ hradů zbudovaných Edwardem I. k potlačení Walesanů byl hrad Conwy, jehož tmavě studené zdi mají dodnes zvláštní schopnost vyvolávat autentickou atmosféru středověku. Stejnojmenné městečko pod hradem, malebné a neustále rušné, je kolem dokola obehnáno kamennými hradbami s pravidelně rozestavěnými baštami. V přístavu, hned pod majestátním hradem, se jako protiklad krčí miniaturní domeček, údajně nejmenší dům ve Velké Británii. Před projitím dveřmi se i průměrně stavěný člověk musí řádně ohnout.
„Jednou byla bouřka a já tady měla frontu, tak jsem je tam všechny pustila. Když vylézali ven, napočítala jsem jich 19 – nechápu, jak se tam vešli,“ sděluje mi průvodkyně, nastrojená do tradičního křiklavě červeného oděvu s bílým kloboukem. „Taky u vás v Čechách máte na ulicích takový nepořádek?“ ptá se jakoby bezděčně, když se shýbá pro prázdný kornout od zmrzliny před prahem domku. „To nám sem všechno vozí turisti! Angličani!“
Slunce zapadající nad zátokou dobarvuje siestu nedělního večera. Desítky lidí, od dětí po důchodce, se scházejí v přístavu; čtou noviny, rybaří, venčí psy, chytají poslední sluneční paprsky na lavičkách nebo kraby v moři… „Slaninu, rychle slaninu!“ volá malý chlapec od břehu a utíká za babičkou na lavičce. Slaninu přiváže na vlasec, vlasec vhodí do vln a po chvíli jej vytahuje se „zakousnutým“ krabem. V kbelíku už jich mají kluci plno. „Oni je tam zase po setmění nahází zpátky,“ ujišťuje mě babička. „Aby je mohli chytat příští neděli,“ dodává s úsměvem.
|
| Ruiny hradu Aberystwyth při západu slunce |
Vlakem po severním pobřeží se dostávám do kosmopolitního městečka Bangor. Nedaleko od něj je v lesích schovaná další z masivních hradních staveb Penrhyn – zvenku ledabyle porostlá břečtanem, zevnitř přepečlivě vyšňořená sochami, řezbami a největší kolekcí maleb v severním Walesu. Hrad je plný rozmarných předmětů, včetně tunu vážící břidlicové postele sestavené pro královnu Viktorii nebo pompézního schodiště, jehož výstavba trvala 10 let. Penrhyn však nepatří do velké rodiny Edwardových středověkých staveb, nýbrž byl postaven až v 19. století za peníze z břidlicového průmyslu.
Mezi nejpůsobivější a nejzachovalejší středověké hrady Walesu patří Caernarfon, který nechal Edward vybudovat nejenom jako vojenskou pevnost, ale i jako královský palác, sídlo vlády a symbol nadvlády anglického krále nad Walesem. Unikátní polygonální věže, zubaté cimbuří a barevné zdi byly projektovány tak, aby evokovaly představu Konstantinopole. Symbolický status hradu byl umocněn v roce 1284, kdy se zde Edwardovi I. narodil syn, princ Waleský. V roce 1969 se hradu dostalo světového věhlasu jako místu, kde byl princem Waleským prohlášen princ Charles.
|
| Úplněk nad hradem Harlech |
Příště: Střechy pro celou Evropu
Všechny fotografie byly pořízeny systémem Nikon (tělo FM2n + objektivy 20/2.8, 35/2, 50/1.4 nebo 105/2.8) na film Fuji Veliva. Skenováno na Nikon Coolscan 4000.
