Podrobná recenze nového a cenově zajímavého skeneru od Minolty.
Prosím POZOR testovací příklady obsahují řadu podrobností a výsledné soubory jsou tedy poměrně velké (do 500 kB).
- Obsah balení
- Technická data dle výrobce
- Počítač použitý na testování
- První seznámení a instalace
- Nároky na počítač
- Software – obecně
- Software – Auto Dust Brush
- Software – Pixel Polish
- Software – Adobe Elements
- Skenování – výsledky a kvalita
- Závěrečné zhodnocení
- Plusy
- Mínusy
Úvod
Po recenzi tohoto skeneru jsem docela dlouho toužil už jen proto, že udávané parametry odpovídaly skeneru s velmi vysokým rozsahem denzity a tedy ideálnímu pro skenování diapozitivů. Rovněž výsledky funkce odstranění prachu a škrábanců na filmu, která je zde řešena softwarově a hojně propagována, jsem očekával s napětím. K tomu všemu je cenová relace více než přijatelná. Jako referenční skener jsem zvolil již starší, ale kvalitní model skeneru Nikon střední řady CoolScan IV. Nakonec zde byl také recenzován. Jak to všechno dopadlo se dočtete dále.
Obsah balení
Obsah balení tvoří následující součásti, víceméně se jedná o naprosto standardní součásti tohoto typu zařízení.
- vlastní skener
- plastový držák filmového pásu pro 6 políček
- plastový držák diapozitivů v rámečku pro 4 kusy
- kabel USB, síťový adaptér
- tištěný manuál v češtině, vícejazyčný doplňující manuál (Quick Reference Quide)
- 3x CD – obslužný program a TWAIN rozhraní, Adobe Elements 1, elektronický manuál
- český a cizojazyčný manuál
Technická data dle výrobce
- fyzické rozlišení 2820 dpi
- 16-bitový A/D převodník, výstup v hloubce 8 a 16 bitů na barvu
- denzita 4,8
- zdroj světla – výbojka se studenou katodou
- skenování filmového pásu, diarámečků, APS (s adaptérem – není součástí dodávky)
- funkce Auto Dust Brush (softwarové odstranění prachu a škrábanců), Pixel Polish (automatická úprava barev snímku)
- vícenásobný sken (až 8x) jednoho políčka
- připojení přes USB 2.0 kompatibilní zpětně s USB 1.1
Počítač použitý na testování
Tentokrát jsem neinstaloval skener na více počítačů, vzhledem k rozhraní USB se dá předpokládat jeho bezproblémový provoz na libovolném rozumném hardware. Takže snímky byly získány na PC – AMD Athlon XP 1600+, SDRAM 756 MB, 80 GB HDD Seagate, základní nastavení bez přetaktování + systémové utility od výrobce, systém Windows 2000, grafický software Photoshop 5.0 LE. Pro porovnání novějšího rozhraní USB 2.0 jsem v práci ještě udělal jeden soubor testů pouze pro získání reálných časů. Počítač obsahoval procesor Pentium 4 2.0 GHz s 512 MB DDR RAM, Windows ME, ostatní není důležité.
První seznámení a instalace
Jaký je první dojem? Především upoutají plastové rámečky. Minolta se jich ani po letech nevzdala, za což bych dal jejím marketingovým manažerům “za pět”. Při ukládání filmového pásu do rámečku snad neexistuje způsob, jak ho poctivě srovnat bez toho, aniž byste se jej dotkli, obzvláště pokud je prohnutý podélně nebo příčně. Výřezy pro prsty jsou poměrně malé, takže jsem při centrování a posledním posunu filmového pásu na něj stejně ve finále párkrát sáhnul. Pokud se film pohne těsně před zacvaknutím krycího rámečku, neexistuje způsob, jak s ním posouvat bez kolize s oblastí snímků (není k němu žádný přístup) nebo opětovného otevření držáku. Navíc je výřez políčka nepatrně menší než 36 x 24 mm, ale proč? U diapozitivu je to sice jednodušší, ale opět výsledné zaaretování diarámečku zatažením na doraz pro člověka se silnějšími prsty nemusí být až tak jednoduché. Zrovna tak vyjímání, které musí nutně následovat. V této chvíli stojí na mém pracovním stole vlevo Minolta a vpravo Nikon. V tomto bodě jednoznačně vede řešení značky Nikon, jak z pohledu manipulace, tak potřebného prostoru při vlastním skenování.
Skener sám o sobě je poměrně velký, řešený naplocho, zabere trochu více místa na pracovním stole. Rámečky se z něj vysouvají dopředu, očekává se tedy volný prostor dalších minimálně 25 cm před skenerem. Současně jsou v této “visuté” poloze zranitelné a není úplně rozumné nechat je vyjíždět například nad ruku spočívající na myši. Ale jak jsem již uvedl, toto řešení je pro Minoltu typické. Překvapivý pro mě byl síťový adaptér ve formě ploché lehké krabičky (evidentně spínaný zdroj), ovšem zabírající při nevhodném tvaru ostatních síťových zástrček celkem tři sousední místa na síťové prodlužce, alespoň v mém případě. Je to hnidopišství, já vím, ale kupovat většího psa jen kvůli hloupě tvarovanému adaptéru není optimální. Přitom v dnešní době snad není takový problém udělat adaptér třeba na výšku.
Instalace software je jednoduchá a rychlá. Po připojení skeneru a jeho zapnutí se ohlásí nový hardware, v tomto okamžiku stačí vložit CD s instalačním programem do mechaniky a potvrdit samotnou instalaci. Po jejím skončení je vyžadován restart a po něm je vše okamžitě funkční. Překvapením pro mě byla možnost současného skenování na obou kinofilmových skenerech, připojených v té chvíli k počítači na rozhraních USB, testovací snímky se tak vytvářely mnohem rychleji, než kdybych musel skenery na střídačku vypínat a zapínat. Druhým překvapením při základním spuštění ovládacího programu je požadavek na zavření dvířek skeneru, pravděpodobně pro vykonání základní světelné kalibrace výbojky. To je požadováno vždy, bez ohledu na to, jak dlouho je již skener zapnutý. Prvotně je navíc hlášený jako chyba, takže mi chvíli trvalo, než jsem pochopil, co je po mě požadováno (tj. že nejde o chybu, ale pokyn). Ještě drobnost, posuvná čelní dvířka (stříbrná část čelní strany) mají dvě polohy: pro kinofilm (uvolňují místo pro rámečky) nebo pro APS film, pak jsou plně otevřená a předpokládá se vložení adaptéru pro APS filmy. Rámeček s filmem NELZE do skeneru vložit před spuštěním software (u Nikonu ano), poprvé jsem se tedy se skenerem nepříjemně přetahoval (já tlačil dovnitř, skener vysouval ven). No nejenom poprvé, on když je člověk zajetý na nějaký postup… :-))
Nároky na počítač
Nechci se opakovat, co bylo napsáno v předchozích článcích na podobné téma, platí i zde. Poměrně podrobný rozbor naleznete v seriálu o digitálním minilabu, není důvod ho celý opakovat.
Software – obecně
|
| Struktura menu pro ovládací software DS Dual3 Easy Utility |
Po prvním spuštění obslužného programu probíhá již uvedená krátká kalibrace, po které je skener připraven k použití. Ve skutečnosti máte dvě možnosti, jak budete k vlastnímu procesu skenování přistupovat. V menu se totiž objeví dva skenovací programy.
Ten jednodušší se jmenuje DS Dual3 Easy Utility a vypadá podobně jako známý kouzelníci ve Windows. Po dotazu na typ filmu následuje náhled všech snímků, u každého můžete poté určit otočení 90 nebo 180 stupňů a zda chcete použít funkce Pixel Polish a Dust Brush na vylepšení obrazu. Pak následuje možnost nastavení jasu, kontrastu a barevné saturace. Poslední okno programu obsahuje volbu rozlišení v návaznosti na další využití snímku po skenování. Pro laiky docela jednoduché a pochopitelné. Pro ty znalejší má program v tomto provedení jedno poměrně slabé místo – není vůbec zřejmé, jaké parametry jsou vlastně nastaveny (automatické zaostření, automatická volba expozice, …). Lze předpokládat, že dané řešení vychytává všechny možné chyby uživatele a hlavně je směrováno na laika, který ani maximální možnosti skeneru nevyužije.
|
| A klasické rozhraní pro zkušeného uživatele |
Naopak, program DS Dual3 Utility je již plnohodnotným rozhraním nejen s řadou možných nastavení, ale hlavně s možností uložit téměř jakýkoliv kus práce či nastavení k pozdějšímu použití, včetně momentálně udělaných náhledů. Po pravdě řečeno, spolehl jsem se na svou obecnou znalost podobných programů a zpočátku ani pořádně nečetl manuál, takže na řadu nastavení jsem přišel až po jeho prostudování. Přiznejte si, používáte sami jiný postup? Vzhledem k ne zrovna přehlednému řešení menu – část je přístupná přes řadu záložek, část je obsažena v ikonách v horní části, doporučuji před vlastním skenováním si jednotlivé možnosti projít jednu po druhé a zjistit, co je vlastně nabízeno. Opravdu doporučuji přečtení manuálu, tentokrát to nebude k zahození.
DS Dual3 utility můžete použít buď samostatně nebo se otevře v grafickém programu jako ovladač TWAIN rozhraní. Na první pohled je trochu nepřehledný, ale jak už to u programů bývá, je to jen otázka času, kdy si na rozmístění jednotlivých položek zvyknete. Jedinou podstatnou výhradu mám k poměrně zbytečnému nesmyslnému zaostřování probíhajícímu při vytváření náhledů (pokud zatrhnete položku “Index scan priority – Quality”), které je zatraceně zdržující. Vyzkoušel jsem uložení zobrazeného indexu jako obrázku na disk jak v režimu Speed, tak v Quality. Na výsledku jsem nenašel naprosto žádný rozdíl v kvalitě zobrazení či ostrosti detailů. Doporučuji tuto volbu vypnout, je to funkce navíc, která vám mimo delšího čekání na index nic nepřinese.
Software – Auto Dust Brush
|
| Softwarové ICE, příklad |
Jak uvádí manuál, nejedná se o všemocnou funkci ve formě kompletního odstranění všech nečistot a škrábanců jako u hardwarového řešení, ale o odstranění drobných nečistot přichycených na filmu, které jsou klasickou cestou (foukáním či štětečkem) neodstranitelné. Předpokládá se tedy, že z filmu před vlastním skenováním odstraníte všechna mechanicky odstranitelná prachová smítka, chlupy, apod. Což v základu není až tak špatná úvaha. Výsledek a přímé porovnání naleznete na příkladech, myslím, že k nim není nutný rozsáhlý komentář.
Stručně řečeno, víceméně je funkce taková, jak manuál píše. Musíte se ale smířit s výraznou degradací ostrosti snímku a jeho nejjemnějších detailů, takže je otázkou, jaký to všechno má smysl. Pro malé formáty výsledných fotografií nemusí být ztráta ostrosti tak výrazná a odstranění prachu vypadá funkčně. Pokud však očekáváte maximální využití rozlišení skeneru a formát konečné fotografie 30 x 20 cm či větší, pak už je snížení ostrosti velké a je potřeba se smířit s tím, že funkci nelze použít.
Jsem si vědom, že tvrdím něco jiného než reklama Minolty, ale uvědomte si, že rozpoznání prachového zrna v určitých situacích může být problém. Například fotografie hvězd, deště nebo sněhu. Jak poznáte, že je to prach a ne obsah snímku? Nakonec uříznuté spodní oblouky antén na příkladu jasně ukazují, že je možné selhání software.
|
| Ostrost a šum, další příklad s podstatnými prvky |
Z pohledu výraznějšího poškození filmu mechanickou cestou ve formě delších škrábanců či dokonce pravidelného vrypu po celé délce filmového pásu se program samozřejmě nechytá. Pokud často navštěvujete pouštní nebo prašné oblasti, občasnému uhnízdění zrníčka prachu někde na cestě filmu nebo na hraně kazety asi nezabráníte. Následujícímu poškrábání filmu pak také ne. A to je také případ, kdy je jednoznačně rozumnější se poohlédnout po skeneru s hardwarovým řešením “prachového” problému.
Ještě je třeba vzít do úvahy, že jiné množství prachu obsahuje film právě donesený z labu, jiné dlouho skladovaný nebo promítaný diapozitiv při opětovném skenu. Tj. pokud film naskenujete okamžitě po vyvolání na maximální možnou kvalitu a s tímto skenem budete do budoucna pracovat, nižší výkon programu nebo vypnutí funkce není až tak tragické. Pokud však vezmete rok starý diapozitiv v rámečku, který jste mezitím párkrát promítali, výsledek je špatný a tady je jediná cesta v hardwarovém řešení.
Tím říkám, že roli hrají i jiné záležitosti než jen samotný skener a pokud se jim přizpůsobíte, můžete mít lepší výsledky při shodných finančních nákladech a nemusí vůbec vadit nižší výkon softwarového ICE.
Software – Pixel Polish
Funkce plně využívá 16-bitovou hloubku barevného A/D převodníku, takže je logicky funkční pouze pro snímky s rozlišením 8-bitů na barvu. Co vlastně dělá? V podstatě se snaží upravit snímky určitého typu tak, aby byly jasově a barevně co nejlepší, maximálně se přibližovaly chtěnému snímku a vás to nestálo žádnou práci. Základní úprava může být zcela automatická nebo určujete z výběru, o jaký se jedná snímek. Výběr je rozdělen na tři části (barvy, jas a kontrast, objekt a scéna) a obsahuje položky menu – vybledlé, silné nebo slabé barvy, snímky s protisvětlem, málo nebo příliš kontrastní, podexponované či přeexponované, dále noční scénu, les, moře nebo oblohu. Výsledky nejsou zlé a mnoha amatérům ušetří čas a zklamání nad špatnými skeny chybně exponovaných snímků. Nechtějte po mě příklady, bylo by nutné jich prezentovat desítky a stejně by nevystihly všechny možnosti. Funkcička dělá co má a laikům neumějícím kouzlit třeba s Photoshopem zcela jistě přinese vyšší kvalitu snímků.
Ještě musím doplnit, že u Minolty negativy ztratí jednu podstatnou nepříjemnou vlastnost právě při Pixel Polish v automatickém režimu. Má žena totiž fotografuje kompaktem, sice kvalitním, ale přesto drobně vinětujícím. A Nikon vinětaci zachovává, kdežto Minolta ji téměř úplně vyruší. Nezkoumal jsem důvody, manuál o něčem podobném nehovoří, beru to jako příjemný fakt (a děkuji programátorům).
Software – Adobe Elements
Opominul jsem grafický program dodávaný společně se skenerem. Jedná se o standardní verzi Adobe Elements ve verzi 1.10, což je vzhledem k současně existující již nové verzi 2.0 škoda. Z pohledu uživatele jde o jednodušší grafický program na úrovni dřívějšího standardu Photoshopu 5.0 LE. To ale neznamená, že jeho možnosti nevyužijete nebo není kvalitní. Naopak, vzhledem k ceně skeneru je jeho přibalení příjemným překvapením. Nebudu jej popisovat, o něm recenze není. Pokud chcete získat podrobnější informace, můžete si stáhnout třicetidenní trial verzi ze stránek Adobe nebo pohledat v různých časopisech či webových serverech zabývajících se grafikou (např. www.grafika.cz).
Skenování – výsledky a kvalita
Jak jsem již napsal, na stole mám vedle sebe v tuto chvíli dva skenery, přehazoval jsem jen filmové pásky nebo diapozitivy v rámečku mezi nimi a mohl tak téměř okamžitě porovnávat. U diapozitivu je přeci jen výhoda v tom, že originál máte před sebou a o případně ujetých barvách nemůže být sporu. U negativu zase, pokud jste současně fotografovali stejnou scénu na diapozitiv, lze srovnat kvalitu barevného převodu na pozitiv přímým porovnáním s diapozitivem.
|
| Porovnání převodu negativu spolu s vinětací |
A tady mohu říci, že přes nesporné kvality skeneru jsem byl zpočátku z barevného podání diapozitivů i negativů poměrně rozpačitý. Zatímco diapozitiv měl proti shodnému skenu z Nikonu a originálnímu diapozitivu výrazně vybledlé barvy, negativ naopak barvami přímo hýřil. Navíc přes jednoznačně lepší podání barevných přechodů Minoltou byla její ostrost výrazně nižší než u Nikonu. A ještě k tomu všemu se ostrost snímku kus od kusu nepatrně lišila. Podotýkám, že sken nebyl vysloveně neostrý, ale při skenu v plném rozlišení měl Nikon jednoznačně prokreslenější detaily. Ostrost se vyřešila zapnutím zaostřování před každým skenem, které je implicitně vypnuté a skener je proto rychlejší (ve jménu moderní doby – “Je to sice špatně, ale rychle”).
Barevné podání nakonec dopadlo následovně. Po delším laborování jsem dosáhl vyrovnání u diapozitivů (zapnutím funkce “Auto expose for slides”), ale u negativu zůstaly barvy stále příliš zářivé i při přepnutí “Exposure control for negative” na režim auto. Je nutné dodat, že ani u Nikonu převod není ideální, pro změnu poskytuje negativy v poměrně studeném tónu. Ale to jsou záležitosti, které lze podrobným nastavením barev s následným uložení samozřejmě změnit, pokud to umíte.
|
| Příklad vícenásobného skenu. POZOR – 500 kB obrázek |
Poměrně hodně dotazů uživatelů je směrováno na kvalitu skenování negativních materiálů s ohledem na zrno filmu. Nemohu porovnat vícenásobné skenování, protože referenční Nikon ho nemá, ale chtěl jsem porovnat jeho účinek ve srovnání s funkcí GEM, což je Nikonovské softwarové řešení téhož. Zvolil jsem negativ Kodak Supra Royal o citlivosti 400 a naskenoval několik snímků s řadou odlišných nastavení.
Po pravdě, nakonec jsem ani porovnávací skeny na Nikonu nedělal, nebylo totiž co porovnávat. Omezení zrna je nerozeznatelné. Omezení šumu? On tam žádný není ani při prvním skenu, takže nebyl důvod něco odstraňovat. Navíc čas osminásobného skenu je již extrémní, nakonec se zde přesouvá osmkrát více dat než obvykle. Pokud chcete tuto funkci často používat (jest otázkou, k čemu), rozhraní USB 2.0 je naprostou nutností.
|
| Sken klasických ČB negativních filmů |
Další záležitostí, pro kterou je tento skener více než vhodný, je sken klasických negativních černobílých materiálů. Tady se budu chlubit cizím peřím, následující fígl mi poradil Pavel Kolařík na FotoPrůvodci a poskytl rovněž zde uvedené příklady ČB snímků. Mnohem lepších výsledků s prokreslením celého snímku, tj. jak tmavých, tak světlých míst, dosahuje skenováním negativu s nastavením skeneru pro černobílý diapozitiv a teprve hotový snímek převede v grafickém programu prostou inverzí na klasický pozitiv. Výsledky jsou překvapivé, nejvíce daný postup osvětlí uvedený příklad než nějaké dlouhé povídání. Zřejmě se jedná o chybně nastavené implicitní parametry programu pro sken ČB negativu.
Nemám prostředky ke změření rozsahu denzity, ale laickým srovnáním je shodná s Nikonem. Nejsem přesvědčen o její teoreticky udávané vysoké hodnotě. Jedná se totiž o číslo s logaritmickou závislostí a tak rozdíl mezi teoretickými 3.6 a 4.8 by musel být obrovský. Pokud vezmu hodně tmavý diapozitiv, množství detailů ve stínech je u Minolty srovnatelné, hlavní rozdíl je v neexistujícím šumu nejtmavších míst. Na druhou stranu, Nikon má v původním ještě neupraveném skenu ve stínech detailů více (tj. jsou světlejší), u Minolty je lze naopak dále vytáhnout pomocí úpravy gammy. Pokud tedy následně vytáhnu detaily nejhlubších stínů gammou nastavenou až na extrémní hodnotu 2.0, šum u Nikonu je zcela zdegraduje, zatímco u Minolty zůstanou zachovány. Asi jednodušší je podívat se na přiloženou ukázku v odstavcích o software, tam je to jasné beze slov. Je otázkou zkušenosti, jak uživatel využije nabízenou kvalitu. Shrnuto a podtrženo – denzita je s Nikonem zhruba shodná, ale sken neobsahuje šum a díky tomu lze snímek pohodlněji a především mnohem výrazněji korigovat.
Poslední porovnání skenů v 16 bitové hloubce na barvu s původní 8 bitovou nepřineslo žádný výsledek, vizuálně bylo prostě všechno stejné s Nikonem nastaveným na 8 nebo 12 bitů na barvu. Samozřejmě s výjimkou výše zmíněných nejstinnějších partií. Pokud je budete dále zesvětlovat či jinak upravovat, Minolta jednoznačně vede, ať již uděláte sken v 8 nebo 16 bitech.
A končíme u porovnání skenovacích časů pod rozhraním USB 1.0 a 2.0. Subjektivně při základních skenech s barevným rozlišením 8 bitů bylo vše víceméně plynulé, tj. počítač stihl převzít data s malým čekáním skeneru. Ve skutečnosti tomu je jinak a pod USB 2.0 běží skenování výrazně rychleji. Při skenu s plnými 16 bity na barvu předával skener data do počítače s rozhraním USB 1.0 s řadou delších přestávek na snímek. Při souboru o velikosti 71 MB pro majitele starších počítačů je čas, pro malý počet snímků, stále ještě přijatelný. Pokud ale přidáte nekolikanásobný sken jednoho políčka, čas skenování se neuvěřitelně natáhne a pak je již rozumnější mít nebo doplnit rozhraní USB 2.0. Stejně tak při skenování desítek či stovek snímků, kdy relativně malý časový rozdíl násobený jejich počtem již dává časový rozdíl v jednotkách hodin. Navíc k tomu všemu čas nutný pro zaostření nespočívá v samotném procesu ostření, ale v časové režii na pohyb rámečku, který je velmi pomalý a zabírá téměř třetinu času vlastního procesu. Mimochodem, ostření je řešeno opakovaným skenováním jednoho místa filmu s malým pohybem optiky a následnou kontrolou kontrastu, podle něj (tj. podle hran) se pak nastaví finální poloha optiky. Je možné určení místa, kam požadujete zaostřit, ale nesmí v něm být jednolitá barevná plocha, což je z výše uvedeného popisu logické. Základní představu o časech skenování dává následující tabulka.
| Skenování diapozitivu | Rozhraní USB 1.0 | Rozhraní USB 2.0 |
| Index (4 diapozitivy) | 30 vteřin | 30 vteřin |
| Základní sken | 1 min. ostření + 1 min. 30 vteřin | 40 vteřin ostření + 20 vteřin |
| Sken + Dust | 1 min. ostření + 1 min. 30 vteřin | 40 vteřin ostření + 35 vteřin |
| Sken + Dust + Polish | 1 min. ostření + 1 min. 45 vteřin | 40 vteřin ostření + 45 vteřin |
| Vícenásobný sken 2x | 1 min. ostření + 2 min. 45 vteřin | 40 vteřin ostření + 1 min. 5 vteřin |
| Vícenásobný sken 4x | 1 min. ostření + 5 min. 30 vteřin | 40 vteřin ostření + 1 min. 55 vteřin |
| Vícenásobný sken 8x | 1 min. ostření + 12 min. | 40 vteřin ostření + 3 min. 30 vteřin |
| Skenování negativu | Rozhraní USB 1.0 | Rozhraní USB 2.0 |
| Index (6 políček) | 1 min. 10 vteřin | 1 min. 10 vteřin |
| Základní sken | 1 min. ostření + 1 min. 30 vteřin | 1 min. ostření + 50 vteřin |
| Sken + Dust | 1 min. ostření + 1 min. 45 vteřin | 1 min. ostření + 1 min. |
| Sken + Dust + Polish | 1 min. ostření + 1 min. 50 vteřin | 1 min. ostření + 1 min. 20 vteřin |
| Vícenásobný sken 2x | 1 min. ostření + 2 min. 55 vteřin | 1 min. ostření + 1 min. 40 vteřin |
| Vícenásobný sken 4x | 1 min. ostření + 5 min. 30 vteřin | 1 min. ostření + 3 min. 10 vteřin |
| Vícenásobný sken 8x | 1 min. ostření + 12 min. | 1 min. ostření + 6 min. 20 vteřin |
Závěrečné zhodnocení
Pokud jste se prokousali textem až sem, máte k dispozici snad slušnou dávku informací o daném skeneru. Dále se pokusím dostupné informace shrnout. Přesto, že Minolta stojí téměř polovičku proti srovnávacímu Nikonu, nenechte se cenovým rozdílem zmást. Ač nerad, musím přiznat, že její výsledky jsou zcela srovnatelné, barevné prokreslení detailů a barevných přechodů je prvotřídní. Prostě je jednoznačně vidět, že je vývojově mladší a technika mezitím někam opět poskočila při docílení rozumné ceny.
Drobnou výhradu mám k implicitně vypnuté funkci zaostřování skeneru při skenování každého snímku, první rozmazané snímky mě docela vyděsily. Pokud ji však zapnete, ostrost je plně srovnatelná s Nikonem, rozdíl prostě nenajdete. Naopak softwarové odstranění prachu a škrábanců mě nepřesvědčilo. Je to reklamní obezlička, při jeho použití je snímek v detailech jednoznačně degradován rozmazáním. Řečeno diplomaticky, o skutečném odstranění nečistot lze s úspěchem pochybovat. Přišlo by mi korektnější od výrobce přiznat, že skener má barevně a kvalitativně vynikající parametry, ale odstranit následky poškození či zaprášení filmu prostě neumí. Nebo udělat regulérní srovnání, do jak velkého formátu není rozostření až tak podstatné, protože jak jsem uvedl výše, fotografie 9x13cm či 10x15cm mohou být v pohodě a fotograf plně spokojen.
Skener může díky své ceně oslovit okruh uživatelů, který bývá normálně opomíjen. Je všeobecně známo, že hardwarového odstranění prachu a škrábanců není funkční pro klasické černobílé filmy, ale většina skenerů ho nabízí a uživatel ho samozřejmě v jejich ceně zaplatí. Naopak, ty, co ho nenabízejí, nemají ani odpovídající parametry pro opravdu kvalitní sken. A tuhle díru v trhu ve formě kvalitního skeneru bez funkce ICE zaplňuje právě Minolta. Pro uživatele klasických negativních černobílých materiálů může být ideální příznivou cenou a vysokou barevnou hloubkou. Naopak, uživatele barevných fotomateriálů zvyklé na hardwarové řešení ICE nemůže přesvědčit. Ti se prostě musí rozhodnout, zda si něco připlatí nebo zda se smíří s případnou manuální retuší nečistot.
Chtěl jsem na konci recenze nějak shrnout své rozporuplné pocity. Mezitím mi řadu vlastních myšlenek potvrzují různé typy reklam, zde je tedy můj velmi velmi subjektivní pohled. Díky marketingovým tlakům a snaze přesvědčit zákazníka o kvalitách toho “právě pro vás nejlepšího” skeneru se výrobci začínají chytat do vlastních pastí. Nenajdete reklamu: “Precizní levný skener kinofilmů s kvalitním podáním, solidní denzitou, neexistujícím šumem za rozumnou cenu”. Ta by byla pravdivá a oslovila by rozumného uživatele zcela jistě, zvláště s danou cenou. Místo toho nás výrobce masíruje desítkami funkcí, které tam jsou (odstranění prachu, vícenásobný sken, atd.), ovšem jejichž užitná hodnota je minimální.
Plusy
- jednoduchost instalace
- barevná hloubka s téměř neexistujícím šumem ve stínech
- možnost uložení nastavení včetně náhledů všech mezikroků v úpravách snímků
- možnost exportu indexu snímků s uložením na disk jako obrázek
- podrobný popis funkcí v manuálu
- kvalitní grafický program (vzhledem k ceně skeneru)
- cena
Mínusy
- plastové rámečky pro uchycení filmu / diarámečku spolu s manipulací filmem
- malý “ořez” negativu v rámečku
- logika vkládání rámečků spolu s nutnou minimální silou a malou aretací v základní poloze
- implicitně chybné nastavení parametrů ovladače (vypnutý autofocus, atd.)
- téměř nepoužitelný převod barev negativu i pozitivu při vypnutém automatickém nastavení
- neskutečně dlouhá doba při zaostřování před skenem (cca 1 minuta na každý snímek)
- spíše symbolická funkce na odstranění prachu
- hlučnost, poměrně vysoký nepříjemný tón
Sken z negativu má Minolta lepší
Díky za skvělou recenzi, ale dovolím si s jednou věcí nesouhlasit. Na obrázku, kde porovnáváte sken z negativu se mi osobně mnohem víc líbí barevné podání Minolty oproti Nikonu. Sice je vidět, že Minolta zřejmě více ujíždí k teplejším tónům, ale řekl bych, že je to pro oko více přitažlivé (alespoň pro to moje). Prostě se mi víc líbí ten Hrad skenovaný Minoltou. Je ale pravdou, že jsem si raději koupil oteplující polarizák místo normálního. Mám prostě raději teplejší tóny.
RE: Sken z negativu má Minolta lepší
No jo, ale sken musí být věrný, ne teplejší nebo subjektivně hezčí než originál.
Ono v krajině jste v pohodě, ale co pleťovka, živé barvy města nebo nějaké akce ?
Jan Hlinák
Budoucnost fimovych skeneru.
Predne diky za perfektni recenzi. Zabyva se praktickymi vecmi, teorie se dotyka jen tam, kde je to k pochopeni problemu jen nezbytne nutne, coz je nutno zejmena ocenit. U vyse zminovaneho skeneru mi chybi moznost skenovani 6×6, 6×9. To by pak bylo “zradlo”!
Jina vec je pouziti techto skeneru v blizke ci vzdalenejsi budoucnosti. Ja si osobne myslim (je to jen muj nazor a mohu se mylit), ze firmy vyvijejici digitalni fotoaparaty a zaroven filmove skenery, se prilis nehrnou na trh s novinkami tykajici se filmovych skeneru. Proc? Protoze digitalni fotoaparaty, aby konkurovaly metode film – filmovy skener, potrebovaly by mit snimaci element minimalne 12 MPixlu (4200×2800 pixlu). A nejen to, snimky se musi i ulozit, externi pameti k tomu musi mit dimenzi stovek GB a vejit se do kapsy. To jen pohled technickeho reseni, pohled ekonomicky jsem radeji ani nenastinil. A uvedomme si, ze stavajici digitaly majici 5 MPxilu, jsou v dnes radu 20-30tis. Kc a v pristich letech absolutne neprodejne. Ale vyvoj digitalu se musi financovat, proto dnesni digitaly firmy proste MUSI prodat, aby na vyvoj mely finance. A tohle vsechno neni kompatibilni s vylepsovanim, zdokonalovanim a snizovanim cen filmovych skeneru! Proto se dnes pomerne tezko hleda optimalni filmovy skener, vyber oproti digitalnim fotoaparatum je skutecne velmi maly.
Presto si myslim, ze dnes investovat do optimalniho filmoveho skeneru je vec rozumna a jit cestou film – skener – obrazek je alespon minimalne na dalsich 5 let perspektivnejsi, nez si poridit za 30 tis. Kc petimegovy digital.
RE: Budoucnost fimovych skeneru.
“externi pameti k tomu musi mit dimenzi stovek GB a vejit se do kapsy”
Važte slova, pane kolego.
Slušný bezztrátově komprimovaný RAW zabírá (dle typu DF) okolo 5-10MB. Ty “stovky GB” by tedy představovaly desetitisíce snímků, tedy Vaší mluvou stovky až tisíce kinofilmových roliček. To také nosíte po kapsách?
RE: RE: Budoucnost fimovych skeneru.
Je to tak, prestrelil jsem. Ted jsem si zkousel zpetne udelat 11 Mp soubor a nekomprimovany barevny ma pouhych 36 MB. Takze na kinofilm by stacilo mit cca 1,5 GB. A na 10 kinofilmu (coz je asi tak ta zdrava mira) bychom potrebovali tak do 20 GB.
Ale co mne vedlo k tomu, ze jsem prestrelil? Ja delam na 6×6 a 6×9. Skanuji tak, abych mel zvetseniny vetsi nez 80×80 cm. A tam delam se soubory okolo 100 MB a to mne zavedlo z cesty.
Kdyz si totiz uvedomime, ze pri trochu dobre kvalite tisku potrebujete mit na tiskarne alespon 300 dpi, tak pro 4200 x 2800 (prave tech 11 MPixlu) vychazi max. rozmer fotografie 35×23 cm. Vice uz ne.
Nicmene diky za upozorneni, stavat by se mi to nemelo.
RE: RE: RE: Budoucnost fimovych skeneru.
Ještě Vás trošku popopravím.
V praxi (vezmeme-li v úvahu dnešní asi nejdokonalejší “přenosný” digitál – Radkem zmiňovaný Canon EOS 1Ds) se to má ve skutečnosti tak, že na jeden kinofilm s 36 snímky byste potřeboval ne 1,5 GB, ale pouze cca 300MB. A to byste musel ukládat do RAW (to nejlepší, co uložit lze). Budete-li ukládat např. do JPEGu o malé kompresi, tak těmi 36 snímku obsadíte zhruba 200MB. A budete-li mít čas (večer v klidu), jistě svůj celodenní úlovek trošku “proberete” a pár méně povedených snímků vymažete. Takže bych to s těmi paměťovými nároky viděl více optimisticky než Vy 🙂
RE: RE: RE: RE: Budoucnost fimovych skeneru.
Je to jednduche, pokud chcete ulozit 11 Mpixlu bezztratove v systemu True Color (24b), tak Vam ani jine cislo nez 36 MB nemuze vyjit. To je jasne. Navic RAW neni unifikovan, takze nelze cist vetsinou jinym software, nez tim dodavanym k aparatu.
Jinak Canon EOS 1Ds je tak draha sranda, ze tady snad neni treba skoro o nicem argumentovat.
RE: RE: RE: RE: RE: Budoucnost fimovych skeneru.
Dovolím si nesouhlasit, a to ze dvou důvodů:
1. kromě Foveonu nemá dneska žádný čip na jedné buňce plnou RGB informaci, takže nepotřebuju ukládat 3 složky, když vím, že se ty další dají dopočítat
2. existují bezztrátové kompresní algoritmy, které dokáží obrazovou informaci zkomprimovat na menší prostor
Z 6MPix Nikonu D100 tak dostanu cca 4,2 MB soubor, kde není ani pixel ztracen nějakou kompresí nebo přepočítáním (prostý otisk dat sejmutých z čipu).
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Budoucnost fimovych skeneru. – foveon
SD9 dela 2268×1512,
tedy 3’429’216 pixelu,
kazdy 3×12 bitu,
tedy 123’451’776 bitu,
takze 15’431’472 bajtu,
nebo jinak 14,7MiB,
a realne obrazky vychazeji obvykle od 6 do 8MiB, zrejme kod s nestejne dlouhou delkou slova, protoze velikost je umerna svetlosti snimku, pro tmavsi barvy zrejme krasti kodove slovo
… a co se tyka kvality pro zvetseniny, tak musim rici ze 20×30 zvetsenina na 300dpi, takze jasne musi dojit ke zvetseni a interpolaci, je natolik kvalitni, ze vsichni, co videli moje prvni obrazky nechapali, jak neco tak prokresleneho muze delat digital se 3megama,
… ale za cenu toho, ze 265MiB karta odpovida rolicce kinofilmu, jen ma o 3 rady vyssi cenu 🙁
Omezujici v digitalnim foceni je prave neschopnost vyrobcu zlevnit “flash pameti v obalu” plynoci z neustalych zmen formatu obalu a licencnich omezeni. Takze si nekoupime 5 gigovejch pameti, ale musime vymejslet obezlicky – vylejvatka s pevnymi disky.
Budoucnost fimovych skeneru / zvetseni a interpolace
/zvetseni a interpolace/To je skutecne velky namet. A nepravem opomijeny. Mam osobni zkusenost,ze kdyz pouziji na zvetseni a interpolaci software Presto-Image Folio (ze ktereho tisknu nejcasteji), tak dostanu viditelne horsi vysledek, nez kdyz nastavim na skeneru vyssi hustotu, nez skener ma fyzicky (avsak extrapolace je zhruba na stejne urovni, jako v predchozim pripade). Lidmi, co se profesionalne zabyvaji timto oborem, jsem byl informovan, ze velmi zavisi na metode, ktera je pro interpolaci(extrapolaci) pouzita. Kdesi jsem se docetl (ale ted si zaboha nevzpominam kde), ze pouzitou metodu na interpolaci firmy vpodstate taji. Ale to nemam overeno.
Nicmene i toto by mohla byt cesta, jak zvladnout baliky bitu, ktere maji byt zpracovavany a prenaseny.
Nicmene na priklade kolegy MaJa je znovu jasne, ze pouzita technika je sice dost dulezita, nicmene fotograficky napad je to, co definitivne urci, jestli se snimek zaujme nebo nudi. Dovolil jsem si navstivit Vase stranky, ktere jsem derivoval z Vaseho mailu. Jsou super, a ostatnim doporucuji, aby “derivovali” rovnez! Hezke svetlo vsem!!
RE: RE: RE: RE: RE: Budoucnost fimovych skeneru.
Jardo, sice to zcela nesouvisí s tématem tohoto článku, ale nestačím se divit, co se ještě od Vás nedovíme.
Včera (30.6. v 10:11) jste se zde rozhovořil o digitálu v terénu (cituji)
“Protoze digitalni fotoaparaty, aby konkurovaly metode film – filmovy skener, potrebovaly by mit snimaci element minimalne 12 MPixlu (4200×2800 pixlu). A nejen to, snimky se musi i ulozit, externi pameti k tomu musi mit dimenzi stovek GB a vejit se do kapsy.”
a nyní, když tyto Vaše úvahy o paměťové náročnosti byly vyvráceny, pletete do toho TIFF s 8 bity na kanál. A že RAW není unifikován – co to má společného s jeho praktickým využíváním. To jako si kvůli tomu máme v terénu ukládat do 8 bitového TIFFu místo do 12 botového RAWu? Ještě nějaký názor, který včera platil a dnes už ne?
P.S.
Minule jste se v reakcich na Radčin článek o měření a míchání barev o sobě vyjadřoval jako o vědci resp. že se živíte vědou. Skoro se tomu zdráhám po těch kotrmelcích uvěřit.
A nemýlim-li se, kdysi jste zde uváděl, že na svém plocháči Astra od UMAXu skenujete negativy 6×6 a 6×9 a liboval jste si, že s tímto vybavením šlapete na paty špičkovým kinofilmovým skenerům a děláte tak fotky až 1.5×1.5 metru. Dávám si to všechno do souvislostí a jsem nucen brát Vaše kategorické výroky s velkou rezervou 🙂
Budu strucny
Pred tremi lety jsem zvolil:
UMAX skener+soft. (9800), P6 (2800), Flekt 50/4 (1500), Sonnar 180/2,8 (2700), Pentacon 500/5,6 (5200), Moskva 5 (1500) celkem 23500 Kc.
Konkurencni varianty pred tremi lety:
1/ Digital 3,5 MP 50000Kc. Zivotnost snimace 4 roky. Uvahy o koupi ukonceny.
2/ Kinofilmovy Canon, Minolta atd. jsou do 50000 pouhe dokonalejsi pristroje pro amatery. Potrebny skener pro kinofilm byl pred tremi lety okolo 80000 Kc. Uvahy o koupi ukonceny.
Dnes bych asi postupoval taky pres P6 a skener.
—————–
Kdyby Jaja a Paja spolu s rt dodali sve maily, tak bych tady neotravoval svymi cisly. Proto se majitelum Paladixu omlouvam.
A jeste pro Jaju a Paju: to, ze nekdo ma jiny nazor nez Vy dva, neznamena, ze je menecenny. A jestli uvedete sve maily, tak Vam obema mohu poslat detaily o sve praci.
RE: Budu strucny
Co kdybysme se radeji pohadali na fotopruvodci (http://www.fotopruvodce.cz/fotoforum.phtml), tam je pro to prostor, a nikdo se tam se mnou uz skoro hadat nechce. Muzes rozebrat, proc jsou teleobjektivy neostre v krajich i hledacky 90 procentni, kumst, karikatury, uzitecnost teorie a praxe, vse souviseji nebo nesouvisejici s cimkoli, zatimco sem lecktere komentare moc tematicky nezapadaji, receno mirne.
RE: Budu strucny
Jardo, mrzí nás, že jste to pochopil takto. My s Pájou si totiž už ani nevzpomínáme, kdy naposledy (a zda vůbec) jsme si o někom mysleli, že by byl méněcenný. Takže ani o Vás ne – rozhodně ne – a omlouváme se, pokud jsme to nedobře formulovali 🙂
Pouze jsme se chtěli vyjádřit v tom smyslu, že k Vámi prezentovyným názorům musíme napříště přistupovat obezřetně, a řekli jsme i proč. Jevily se nám tak trochu jako střelba od boku – vyslovované v rychlosti a bez většího rozmyslu.
RE: RE: RE: RE: RE: Budoucnost fimovych skeneru.
“Je to jednduche, pokud chcete ulozit 11 Mpixlu bezztratove v systemu True Color (24b), tak Vam ani jine cislo nez 36 MB nemuze vyjit. To je jasne.”
Jardo, 11 Mpixelů (slovy jedenáct milionů pixelů) při třech bajtech na pixel uložíte do 33 milionů bajtů (3×11=33), což je zhruba 31.5 MB – nikoliv Vámi uváděných 36 MB.
Nebylo nám to jasné, tak potom Páju ještě napadlo uvažovat i těch Vámi dříve zmiňovaných 4200×2800 pixelů, což je 11760000 pixelů x 3 = 35280000 bajtů = 33,6 MB (tedy opět nikoliv Vámi uváděných 36 MB). Tuto variantu uvádíme pro případ, že jste se překlepnul a místo 11 Mpixelů jste myslel 12 Mpixelů (4200 x 2800 = 11,76 Mpix).
Přitom velikost hlavičky TIFFu/BMP při operování v těchto řádech můžeme zanedbat.
Takže ačkoliv podle Vás “ani jine cislo nez 36 MB nemuze vyjit, a je to jasne”, nám v obou možných případech vyšlo menší číslo.
RE: Budoucnost fimovych skeneru.
11Mp Eos 1Ds produkuje v prumeru 9MB obrazky, o nichz vsichni tvrdi, ze kvalitou predci skeny z jakehokoli 35mm barevneho filmu. Momentalne jsou bezne dostupne karticky o kapacite 1GB, ktere jsou nekolikrat mensi nez kazeta 35mm filmu. Budoucnost filmovych skeneru je bidna.Je to odumirajici trh, prakticky nikdo, kdo se fotografovanim zivi, nechce na skener sahnout, potom co se mu dostane do ruky rozumny digital. Pro amatera ma smysl pro archivaci uz vyfoceneho filmu a pokud se mu nechce investovat do stale jeste neustaleneho trhu digitalu. Muj skener za vetsi nez zminene penize bude za par let take patrne absolutne neprodejny. Znamena to, ze uz nebude skenovat? Zdokonalovani digitalu a skeneru neni tak vzdalene, jak by se mohlo zdat, v obou se pouzivaji CCD cidla, v obou se pouzivaji podobne metody odstraneni sumu, skener navic potrebuje presny krokovy motor, jejichz vyvoj, jestli porad jeste mozny, neni hnany ani tak skenery, jako vyrobou integrovanych obvodu, a nejakou tu optiku, na ktere asi uz neni moc co zlepsovat. Zaverem, prestoze firmy maji moznost prostrednictvim inzerce spotrebitele ovlivnovat, kdyby uzivatele jejich digitaly neuspokojovaly, byla by veskera inzerce malo platna. Takze nikdo nic nemusi prodat, oni je (ne)vyvijeji, (ne)vyrabeji a (ne)prodavaji, jelikoz o ne neni(je) zajem.
RE: RE: Budoucnost fimovych skeneru.
Ja souhlasim, ale jen za predpokladu, ze budete mit kazdorocne pripraveno nejmene 100 tisic Kc na kontinuelni update Vasi vybavy. No a o to v podstate tem marketingarum jde.
RE: RE: RE: Budoucnost fimovych skeneru.
Osobně vidím budoucnost filmových scanerů hlavně v minulosti – stovky a tisíce kinofilmů v archivech, se záběry, které už nezopakujete – scaner je vlastně jediné pojítko vaší analogové minulosti (máte-li jí s digitální přítomností)
A to je i hlavní důvod, proč jsem si ho koupil
oříznutí políčka ?
Vážně je možný, že dneska ještě někdo vyrobí skenr kterej při skenování ořezává políčko a nebere ho celé ? To mě teda silně překvapilo. Nedivim se tolik když mi v labu ořežou fotku třeba i o půl centimetru na každou stranu (při formátu 10/15), ale skenr by tohle rozhodně dělat neměl. Fakt je to tak drastický jak je vidět na ukázce ?
Petr
RE: oříznutí políčka ?
Nevím, co odpovědět. Prostě příklad odpovídá přímému skenu, včetně velikosti ořezu.
Jan Hlinák
RE: RE: oříznutí políčka ?
Zajímalo by mne, zda je tam ten ořez proto že tam už ten snímač “nevidí” nebo jenom protože je tam ten rámeček. Nezkoušel jste náhodou pilníčkem jedno pole maličko přibrousit jestli se tam ten obraz objeví (a případně v jaké kvalitě)?
RE: RE: RE: oříznutí políčka ?
Ne, ne. Snímač tam vidí. Jinak jsem samozřejmě nemohl ořezávat rámeček skeneru na recenzi, to by bylo trošku drsné. Ale jiní to udělali a vše je OK.
Jan Hlinák
RE: RE: RE: RE: oříznutí políčka ?
Takze po koupi skeneru nasledovala koupe nadobky se stlacenym vzduchem, a ted bude nasledovat koupe pilnicku.
Okraje jsou velke proto, aby se ani nahodou do zorneho pole snimace nedostalo neexponovane misto. Ona by pak prestala fungovat automatika. Algoritmus proste pocita s tim, ze mala cast obrazku (tak do 0,1-1%, jak kdo) bude uplne cerna a jina bila. A okraje by tento predpoklad znehodnotily.
RE: oříznutí políčka ?
Hadal bych, ze je to kvuli tomu, ze okraje negativu nejsou povazovany vzdy jiz za kvalitni (ovlivneni kresby negativu na okraji). Jsou zrcadlovky, ktere maji matnici zabirajici jen 90% plochy, a to prave z techto duvodu.
U Pentaconu je to dokonce jen 86%, duvod je ten, ze kdyz vymenite standardni objektiv, kdy kresba je i u okraju OK, za extremni f=500 mm, tak tam opravdu okraje nejdou vyuzit. Nebo kdyz pracujete s mezikrouzky, tak i tam je tento problem.
Ale to je jen moje domenka.
RE: RE: oříznutí políčka ?
Zrcadlovky nemaji pokryti 90%, jelikoz okraje negativu jsou neostre, maji ho protoze je to tak levnejsi vyrobit, a fotoaparat muze byt mensi. Dobre udelane teleobjektivy patri k nejostrejsim objektivum od kraje ke kraji vubec, takze ten zmineny extremni 500mm bude zrejme dobry jen na zobrazeni karikatur.
RE: RE: RE: oříznutí políčka ?
To je mozne, ze i mensi rozmer aparatu a jeho nizsi cena, jsou motivem pro vyrobu 90% matnice. Ale v pripade 500 mm objektivu se mylite. Nejde o nekvalitni objektiv, jde o to, ze prichazejici paprsky u tohoto ohniska jsou v tomto pripade prakticky rovnobezne s maskou filmu a ta pak byt nepatrne ale negativne ovlivnuje kvalitu snimku v teto oblasti. Tedy abych byl srozumitelny, dopadajici paprsky jsou prakticky kolme i u okraju. Tento jev nastava i u pouziti mezikrouzku a to i se standardnim objektivem. A prave fotograficke systemy zarucujici kvalitu snimku zabiranem v hledacku, nezobrazuji plny obrazek.
RE: RE: RE: RE: oříznutí políčka ?
A prave fotograficke systemy zarucujici kvalitu snimku zabiranem v hledacku, nezobrazuji plny obrazek. A proto byva 100% pokryv hledacku jen u drahych profesionalnich tel, zatimco amaterum vyrobci dopravaji mnohem vetsi kvalitu v podobe 90% pokryvu a jeste navic za mnohem mensi cenu. No neni to od nich uslechtile? :-)))
Viewfinder size
Nikon F100 96%, Canon EOS3 97%, Contax N1 95% atd.
http://www.photozone.de
RE: Viewfinder size
Ale, no tak. :-))) Vsechna spickova profesionalni tela Canonu – Canon EOS 1, EOS 1N, EOS 1N RS, EOS 1v, EOS 1Ds – mela/maji 100% pokryv hledacku. EOS 3 je u Canonu “dvojka”, nekteri lide ho za skutecne profesionalni tridu ani nepovazuje – to, ze nema 100% pokryv hledacku je jednim z duvodu. Presne totez u Nikonu. F100 je “dvojka”, jejich spickove profesionalni telo F5 a jeho predchudce F4 100% pokryv hledacku maji.
RE: RE: Viewfinder size
Tak pro toto byly pekne dalkomerne pristroje. Zadne 93, 95%…..,ale 150% i vic. Pri foceni neceho hybaciho se to hodi.
RE: oříznutí políčka ?
no a? ramecek do zvetsovaku ma misto 24*36 23*35 a v Meopte tvrdi ze je to tak spravne neb tak veli norma. 🙂
Co to znamená rozumná cena?
Já jsem asi slepej, ale nikde to tady nevidím. Celkem podstatná věc, že jo?
RE: Co to znamená rozumná cena? – 12.500,- Kč
Jo, to podstatné někdy unikne. Na Paladixu je rozumná cena cca 12.500,- Kč.
Jan Hlinák
RE: Co to znamená rozumná cena?
Doporučená MOC cena je 12990,- Kč s DPH. Ve většině obchodů jej samozřejmě lze koupit i levněji.
vertikalni srovnani
Recenze je dobra, a pro mne osobne i zajimava. Pracuju k moji naproste spokojenosti se skenerem stejneho vyrobce, ale pokud se zde jednalo spise o “low-end” produkt, nachazi se ten muj momentalne spise na druhem konci spektra. Pokud nekdo ma zajem o srovnani, najde jej (o neco mene fundovane napsane) zde:
http://www.photopost.cz/publicistika_clanek.php?id=17
Zasadni rozdil, ktery mne zaujal, je ve zminenem odstranovani prachu, ktere u mne funguje perfektne a nezanechava na ostrosti zadne viditelne negativni vlivy. Je to ale jednak v jinem rozliseni (4800dpi) a jednak je to reseni pracujici s IR svetlem – predpokladam, ze i kdyz je obrazek korigovan pomoci software, je to asi ono zde zminene “hardwarove” reseni, neni liz pravda?
Co se tyce ramecku, tak mne trochu prekvapily problemy pana recenzenta. Mam dojem, ze ramecky budou asi podobne, ale pri praci v rukavicich – jako ostatne vzdy, kdyz beru do ruky film – se samozrejme neda mluvit o ohmatani filmu. Manipulace s nimi mi doposud nedelala problemy, naopak u nich ocenuji predevsim jejich schopnost udrzet film v rovine – na rozdil od skeneru Nikon, pokud mam verit stiznostem objevujicim se obcas na Fotopruvodci. Je pravdou, ze u 35mm filmu jej neukazuji s okrajem okolo, jak bych si pral, ale dosti natesno. O orezu zde mluvit bych ale povazoval za prehnane, celit se tomu da vlozenim do adapteru na stredni format, ale to uz je jiny pribeh.
Myslim, ze nema moc cenu diskutovat o tom, zda a jake perspektivy ma ktere medium fotografie. Faktem zustava, ze v posledni dobe se vsichni vyrobci navzajem prekonavaji v uvadeni novinek v oblasti profesionalnich filmovych materialu, casto s uzasnymi vlastnostmi. A dokud se budou vyrabet a pouzivat filmy, budou se jiste vyrabet i prislusne skenery….
kde ho koupit za 11.990,- Kč 🙂
v prodejně Megapixel (www.megapixel.cz)
RE: kde ho koupit za 11.990,- Kč 🙂
Nebo v Paladixu za 11870. Ale za tuhle cenu to prodaji jenom tem, kteri na to jdou od lesa (jako treba ja) 🙂
více průchodů
Především dík za velmi fundovanou recenzi. protože mám Minoltu DS II, která je skoro stejná, mohu recenzi ocenit. Osobně tovární SW neužívám, Vuescan poskytuje lepší služby, zejména je mnohem rychlejší ostření i přenos dat.
Co se týká využití více průchodů: asi není vhodné testování na diapozitivu s vyšší citlivostí. Podle mého slouží k potlačení šumu, který se nejvíce projeví u oblohy na jemnozrnném negativu, který je přeexponován. Pokud byste chtěli např. ve PS zvýšit saturaci a kontrast modré oblohy, projeví se potíže se šumem podstatně výrazněji než i diáku. Myslím si, že potom tato funkce nějaký smysl mít bude, i když 8 průchodů sníží šum asi tak dvaapůlkrát. Proto se vyplatí jen v případěch, kdy diák nebo negativ jsou špatně exponované a je nutno je zachránit, ne pro běžné použití. Na předložených ukázkách se její vliv moc projevit nemůže.
vlastní postřehy
Přiznám se, že jsem si už tenhle přístroj koupil. Před tím si přečetl různé recenze a musím uznat, že Vaše je nejpřesnější! U podobných přístrojů platí, že vždycky mají nějaké slabiny a člověk je odhalí až po určité době práce.
Tak že nyní většinou:
* nastavení autoexpozice – ON
Poznámka: Po prvním skenu jsem se zděsil rozdílu v barvách a v celkovém tmavém podání u snímků. Automatika nastaví nejjasnější bod na hodnoty 255 – bílá. Pro všechny kanály – RGB zvlášť tak, že srovnává barevné podání. V případech, kdy není v obrázku bílá plochá je rozumné funkci automatu vypnout a nastavit před skenováním manuálně. Důležité je říci „před skenováním“ protože tahle funkce není „postproccesing“ a nedegraduje výstup (viz histogram).
* zaostření – manuální,
* barevná hloubka-16 bit/kanál,
* výstup v prostoru AdobeRGB
* Pixel polisch – OFF,
* Auto dust brush – OFF,
* vícenásobný sken – OFF,
(Za funkce které nepoužívám chci peníze zpět!)
Jinak jsem před nedávném používal HP PhotoSmart S20 a můžu srovnávat levnou kategorii z roku 1999 a levnou kategorii 2003. Výsledkem je o řád lepší kvalita výsledných fotografií! (a o to taky jde)
Minolta DS III:
+ stíny bez šumu
+ snímek lze více ladit v editorech – kvalitnější základ
+ ostřejší hrany (lepší optika)
HP S20:
+ věrnější podání barev
+ zakládání filmu
+ SW pro skenování (histogram je „online“)
Franta Tichý
http://www.volny.cz/frantatichy/
RE: vlastní postřehy
Rad bych se zeptal, jake mate zkusenosti s filmy. Konkretne s dia a negativem?
V pripade dia jsem se dostal casto do problemu, ze pokud neni presne stanovena expozice, tak uz tezko dohonim tuto chybu pri digitalizaci. Nicmene pokud je expozice u dia presna, tak je pak snimek fakticky perfektni, skoro se na nem nemusi nic “solichat”.
U negativu je to tak, ze nejaka pod nebo preexpozice se da dohonit, ale snimek se mi pak uz az tak nelibi. Presto radsi pouzivam negativ, casto fotografuji proti svetlu a tam se presna expozice urcuje relativne nesnadno. Pravdou je to, ze jsem exaktni srovnani na jednom a tom samem snimku jeste nezkousel. Diky za nazor a odpoved.
RE: RE: vlastní postřehy – to Jarda
Nevím, co chcete slyšet. Co jste popsal je zcela základní rozdíl mezi diapozitivem a negativem, ke kterému není co dodat.
Jan Hlinák
recenze minolty Dimage Scan Elite 5400
díky za kvalitní recenzi, bohužel už když jsem poprvé viděl práci s minoltou Dual III, tak mě přinejmenším její plastové zpracování (a špatně zajíždějící rámeček) moc nepřesvědčilo a obsluhujícím personálem pořízený sken také ne. Ale určitě lze při troše snahy dosáhnout zajímavých výsledků, obzvlášť s přihlédnutím k ceně.
Osobně souhlasím s JirkouM (budoucnost filmových scanerů v minulosti), na diáky budu fotit ještě tak max. 3roky (a to možná přeháním) pak se určitě najde kvalitní cenově dostupná digitální zrcadlovka (ona by se vlastně našla už teď a při úspoře za filmy by se mi do tří let sama zaplatila). Takže potřebuju naskenovat jen to co do té doby nafotím + černobílé filmy, které budu ještě asi mnoho let používat.
A proč vlastně píšu: chtěl bych poprosit o recenzi minolty scan elite 5400, která vypadá velmi slibně (např. rozlišení 5400 dpi, rozhraní IEEE1394 (FireWire) nebo USB 2.0.a krásná kovová “škatule” nezabírá tolik místa).
Za cenu cca 26000 mi to připadá jako neodolatelná nabídka.
Velmi dobra recenze
Dual III pouzivam od konce lonskeho roku, jde zrejme o jednu z prvnich dodavek (LM Foto za 12 250,-). Nemohu porovnavat, je to prvni zarizeni tohoto druhu, ktere vlastnim. Recenzi bych doplnil jen v jedinem bode: se zapnutim AF se celkovy cas skenu jeste vyznamne prodluzuje (skener zaostruje zkusmo v nekolika krocich). K polemice DF versus FILM + SKEN: bez ohledu na naklady je porizeni kvalitniho obrazu druhou cestou predevsim nesrovnatelne pracnejsi a zdlouhavejsi. I pri sebepeclivejsi manipulaci s filmem se totiz nelze nakonec vyhnout pracnym retusim prachu a drobnych poskozeni. Nicmene zpracovat zpetne mnoholety fotograficky archiv jinak nelze a navic diky editaci v pocitaci se da leccos zachranit. Manipulace s podavacem je popravde otresna a moje predstava poridit jeste jeden nahradni a usetrit tak alespon cas (jeden se skenuje, druhy pripravuje) skoncila na porizovaci cene (cca 1 700,- za dva kusy plastu). Krome toho mam vazne pochybnosti o rovinnosti (nejcasteji pricne) prohnuteho filmu v ramecku a odtud plynoucim neostrostem (AF ostri na stred policka).
Priznam se, ze z dnesniho pohledu bych investici do DUAL-u III zvazoval pecliveji, zejmena s ohledem na vlastnosti nejnovejsi rady plochych skeneru od CANON-u s moznosti skenovat bezne filmy az do 9×12 a to s jeste vyssim dpi, srovnatelnou densitou a za velmi podobnou cenu.
Zdenek Hrdlicka.
Minolta x CanoScan
Dobry den. Diky za solidni recenzi. Momentalne je mi jiz jasne ze Minolta to nebude. Pilnikem upravovat ramecky na pristroji “za jednu vejplatu”, a pak se treba nechytnout pri pripadne reklamaci…..asi ne.
Velice rad bych uvital jakekoli informace o CanoScan 9900F ,pripadne srovnani ci tip na nejaky solidni vyrobek do 15000,-
Diky Voza
RE: Minolta x CanoScan
No, ten rámeček se dá koupit zvlášť a pak bych ho klidně upiloval. Ale jinak se stejně dělá záruční servis na skener, takže toho rámečku bych se nebál.
Jan Hlinák
RE: Minolta x CanoScan
Obavam se, ze si moc nepomuzete. Nejaky ramecek tam bude asi vzdy. I kdyz jsem si nechal skenovat nekde v digilabu, vzdy tam byl orez. A obsluha na stroji za milion asi nic pilovat nebude. Ja doma jo. S tim, ze nastavovat korekce budu rucne.
Recenze na CanonScan 9900F
Jednu recenzi jsem nasel http://www.photo-i.co.uk/Reviews/interactive/Scanners/Canon%209900F/page_1.htm, je opravdu obsahla, bohuzel ne cesky. Podle toho, co jsem prelustil mi vychazi, ze je velmi chvalena optika, take mechanicke provedeni, ale hodne hani SW. Bohuzel ani Vuescan ani SilverFast tento soft zatim nepodporuji. Presto bych take moc uvital jakekoli zkusenosti, pro me je to velky konkurent DDSIII, nebot ma podobne parametry a navic hardwarove odstranovani prachu etc. za pomoci infra lampy.
RE: Recenze na CanonScan 9900F
No pravda je, ze jsem o minolte uvazoval, ale tenhle canon nevypada vubec spatne. Mate nekdo zkusenosti s obema ? dokaze to nekdo porovnat ? aspon subjektivni dojmy prosim. diky T.B.
RE: Recenze na CanonScan 9900F
Diky za prispevek. Zrejme smyslite jako ja. U noveho auta byste si take nepilovali karburator aby tam mohlo jit dost benzinu. Ta recenze vypada zajimave, ale veril bych ji vic, kdyby ji zpracovaj nekdo treba na Paladixu. 🙂
RE: Recenze na CanonScan 9900F
Potřebuji skener kinofilmů jako sůl. Uvažoval jsem o výše recenzovaném, ale při hledání informací jsem narazil na plochý Canon 9900F a téměř shodný Epson Perfection 3200. Když navštívíte Maartym zmíněný odkaz o řád výše (http://www.photo-i.co.uk/Reviews/interactive/Scanners/overview.htm), zjistíte, že jde právě o duální recenzi, který z těchto dvou je lepší. Žel anglicky neumím, ale v závěrečném bodování vychází lépe Epson. Asi také proto, že je k němu přibalen SilverFast.
V podstatě se ale asi nejvíce u těchto plochých skenerů obávám nedostatečného ostření.. Holt individuální přeostření každého políčka zvlášť je něco jiného. Nemáte někdo první zkušenosti? Pokud si to někdo budete číst a dozvíte se něco zajímavého, dejte mi prosím vědět..díky.
Zdraví Pepýk (www.pepyk.com)
RE: RE: Recenze na CanonScan 9900F
Známý si koupil CanonScan9900F právě z důvodu větší univerzálnosti – potřebuje skenovat i fotky a filmy do 6×9.
Skener jsme zatím otestovali celkem důkladně, ale musím se připojit k někomu, kdo tady měl obavy z ostrosti – jsou oprávněné. Skener má velmi malou hloubku ostrosti a u filmů je to dost problém. Je rozdíl, jestli se film upne do dodaného rámečku či položí přímo na sklo. Na skle je ostřejší, ale zase to dělá barevné moiré, něco jako newtonovy kruhy.
V té srovnávací anglické recenzi (odkaz viz výše) je ukázka skenů ze 4 skenerů včetně Nikonu a nejlíp z toho vychází ten Epson 3200. Navíc u Epsonu recenzent jednoznačně píše, že zkoušel ostrost skenů na skle i v rámečku a nezjistil rozdíl. Canon má i přes svoji v reklamě vychvalovanou optiku ostrost horší.
FARE je k ničemu, protože znatelně rozostřuje skeny. Mimoto při jeho použití trvá sken 2x déle a pokud nemáte USB 2.0 nebo FireWire a musíte jet na USB 1.1 jako my, je to k zbláznění. Na sken z kinofilmu v plném rozlišení s FARE počítete klidně 12 minut.
Samostatnou kapitolu tvoří software. Canon neuvolnil kódy skeneru pro ostatní výrobce sw, takže nečekejte žádnou podporu od Vuescanu nebo Silwerfastu. Vlastní driver od Canonu je tak hrozný, že programátor by si zasloužil skenování na tomto skeneru formou nucených prací… Canon si je toho asi vědom a přibaluje na instalační CD spoustu dalšího líbivého SW, který je však při špatném základním twain driveru poměrně k ničemu.
Se softem souvisí i problém s negativy. Zkoušeli jsme skenovat hlavně z FUJI superia 100, ale barvy nejsou nic moc, jdou do modrozelena. Software nemá volbu pro typ negativu, jen se tam dá nastavit jestli zdroj je negativ nebo pozitiv, takže o speciálních převodních křivkách pro daný typ filmu si můžete nechat zdát.
Vím, že existuje nějaká možnost naskenovat barevný negativ a k němu zvlášť kousek čisté masky mezi políčky a pak to ve Photoshopu sloučit, ale nevím, jak se to přesně dělá. Pokud to někdo víte, budu rád za info.
Závěrem – pro domácího uživatele bude asi lepší Epson 3200 anebo Minolta pro filmy a nějaký plocháč pro fotky.
RE: RE: Recenze na CanonScan 9900F
Ano, to je pravda, ale na Epson jsem hned yapomnel, protoze pozor, ten zase nema HW odstranovani necistot FARE ci ICE ci jak se tomu kde nadava !!! No a to je pro me prave prednost, kterou ma Canon proti DDSIII pri podobne cene a ostatnich parametrech.
Minolta Dual III
Vlastním skener několik měsíců, vcelku jsem spokojen, archovoval jsem téměř všechny svoje staré diapozitivy, barevné a černobílé negativy. Je pravdou, že jsem převážně užíval automatiky skeneru a to z důvodů minimálních nároků na čas pro obsluhu. Trochu mi vadí málo účinná funkce odstraňování prachu. Co se týče podání a srovnání s jinými skenery, asi vždy bude hrát hlavní subjektivní dojem uživatele. Naprosto dokonalý=cenově nepřístupný, takže za ty peníze, pokud je třeba rád doupravím výsledný sken ve fotoshopu.
takze da sa to uplne pouzit na vsetko
ja len chcem si stochto spravit poriadok
takze keby som si kupil tento skener tak uz mozem plne prejst na cestu FILM-SCAN-PC a tlac v minilabe, len ma to bude stat mozno viac casu ale vysledky budu do formatu xy rovnake co sa tyka kvality ako keby som dal film do labu?
vopred dakujem
viem ze otazka je podana trosku po lopate
RE: takze da sa to uplne pouzit na vsetko
Po pravdě řečeno, po přechodu na digitální cestu jsou naše i rodinné fotografie o třídu lepší (vyzkoušeno do formátu 30 x 20 cm).
Navíc s obsluhou labu jsem se již skoro dva roky nedohadoval, nebylo to potřeba.
Jan Hlinák
RE: RE: takze da sa to uplne pouzit na vsetko
velmi pekne dakujem za odpoved.
potreboval som to pocut takto po lopate 8>
dakujem
Instalace DualScanu III do Win XP na USB 2.0
Zdravím, pořídil jsem si hoé, ale nedaří se mi jeho instalace ve Win XP. Jestliže ho dám na port USB 1.1, tak je to v poho, ale na nové kartě PCI, na které jsem si koupil USB 2.0 mi nefunguje. Ovladač se nainstaluje, ale obslužný program nahlásí, že nemá spojení se skenerem.
Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte nějaké zkušenosti s nestandartními postupy apod. nebo jestli jste měli podobné problémy, které se vám podařilo odstranit. Použili jste k instalaci jen přiožené CD nebo jste museli shánět jiné ovladače?
Předem díky