Kinofilmový skener Nikon LS-40

Klasická recenze kinofilmového skeneru řazeného zpravidla mezi špičku střední třídy.

Obsah balení

Technická data dle výrobce

Počítače použité na testování

První seznámení a instalace

Nároky na počítač

Software – obecně

Software – ROC (Reconstruction of Color)

Software – ICE (Image Correction & Enhancement)

Software – GEM (Grain Equalization & Management)

Software – dávkové skenování

Časy skenování (Photoshop)

Závěrečné zhodnocení

Výhody

Nevýhody

Nikon LS- 40

Tentokrát se budu zabývat recenzí skeneru, jenž si již vydobyl své místo ve střední třídě
kinofilmových modelů, nebude s ním tedy takové trápení, jako s dříve popisovaným
UMAXem. Navíc musím přiznat, že od nového roku stojí vedle mého počítačového monitoru,
protáhl jsem jím již několik desítek filmů a jsem s ním plně spokojen. Po jarním snížení
cen se stal trochu přístupnějším a tak třeba tohle povídání poskytne ty správné informace,
zda si něco takového pořídit nebo ne.

Obsah balení

• Vlastní skener
• Automatický podavač filmového pásu pro 2 – 6 políček
• Držák diapozitivu pro 1 snímek v diarámečku
• Držák filmového pásu pro 1 – 6 políček (používaný společně s diadržákem)
• Kabel USB, síťový kabel
• Adobe Photoshop 5.0 LE, ovladač Nikon 3.0, doplňkový program FotoStation 4.5

Technická data dle výrobce

• Fyzické rozlišení 2900 dpi
• 12-bitový A/D převodník, výstup v hloubce 8 nebo 16 bitů na barvu
• Denzita 3,6
• Zákaznické CCD + snímací optika Nikkor ED
• Zdroje světla – LED RGB a infračervená LED
• Funkce ICE, ROC, GEM, dávkový sken
• Připojení přes USB 1.1

Počítače použité na testování

PC1:
mainboard Microstar 6378 (čipset VIA KLE133) s integrovanou grafikou 8 MB, procesor Duron 750 MHz, RAM
512 MB, 20 GB HDD Quantum, základní nastavení + systémové utility od výrobce, žádné
přetaktování, operační systém Windows 2000, grafický software Photoshop 5.0 LE

PC2:
mainboard Microstar 6330 (čipset VIA KT133A), grafika GeForce 2 MX 400 32 MB, procesor Duron 1 GHz, RAM
750 MB, 20 GB HDD Barracuda Seagate, základní nastavení + systémové utility od výrobce,
žádné přetaktování, operační systém Windows 2000, grafický software Photoshop 5.0 LE

První seznámení a instalace

Malým překvapením byla velikost krabice, k tak malému skeneru nebyla zrovna adekvátní.
skener je umístěn ve spodní části spolu s odděleně zabalenými držáky filmového pásu a diapozitivu,
nad ním je plochá krabice se softwarem, manuálem a kabelama. Instalace je po zkušenostech
s jinými skenery připojovanými přes vlastní řadič SCSI pohádková. Po připojení na USB a
zapnutí je oznámen nový hardware. Pokud máte vložené CD s programem Nikon Scan 3.0, je
na něm nalezen odpovídající soubor a driver je nainstalován. Stejně jednoduchá je instalace
Photoshopu a Twain rozhraní. Celá instalace je hotová do 5 minut, nepotřebuje restart
počítače a vzápětí na to lze skenovat. No, musím se opravit, někdy restart potřebuje
(instaloval jsem i jinde pod Windows ME a 98).

Jediné, na co je třeba si dát pozor, je počkat na trvalý svit indikační LED diody na skeneru.
Její blikání vždy indikuje nějakou činnost skeneru, takže je potřeba s výměnou držáků
počkat, aby nedošlo k poškození vnitřního zařízení. Zřejmě jde o pohyb snímacího CCD ze
skenovací do parkovací polohy. Přímo jsem nezkoumal, co se uvnitř skeneru děje, prostě jsem se držel textu v manuálu.

K ovládacímu driveru mám u tohoto skeneru mám snad jedinou negativní poznámku. Původní verze dodávaného software Nikon 3.0 je
velice špatná, mimo pomalého ukládání souborů na disk způsobuje zamrzání systému v nestálých a
nepravidelných intervalech. Navíc neumí použít pevný držák filmového pásu zasunutý do
držáku diapozitivů, pokus o sken vždy skončí chybou. Pokud si však stáhnete
z internetu nově dostupnou verzi 3.1.2 o velikosti
cca 15 MB, všechny uvedené nectnosti zmizí. Otázkou je, co mohou dělat uživatelé s
přístupem na internet přes modem, stahovat 15 MB je zdlouhavá a drahá legrace.
Software chodí pod Windows 2000 výrazně rychleji, než pod Windows ME. Pokud si navíc
převedete souborový systém na NTFS, docílíte celkově rychlejšího průběhu všech funkcí.
Rozdíl je znatelný, řádově 10–20% času. Mé znalosti systému nejsou tak hluboké, abych
dokázal definovat, proč tomu tak je. Možná je nový driver celkově optimalizován pro
Windows 2000.

Nároky na počítač

Než se budu věnovat vlastnímu skeneru, udělám malý “úkrok stranou”. On totiž počítač je v tomto případě nedílnou součásti skeneru, bez něj to fungovat nebude. A tak než si takový skener pořídíte, vždy je dobré zauvažovat nad počítačem, který k němu budete používat. Pokud si projdete webové stránky Nikonu s
dokumentací, zjistíte, že pro využití všech vlastností skeneru potřebujete pro sken 1 snímku
(bez podavače) volných 175 MB paměti. Pokud k tomu připočtu paměť pro systém a spuštěný
Photoshop, vyplyne základní velikost paměti počítače minimálně 256 MB. Při použití
podavače na pásek kinofilmu o maximálně šesti snímcích, pokud nechcete použít swapování
na disk, je potřeba mít již uvedených 175 MB paměti volných a k tomu asi 35 MB na každý
snímek již naskenovaný a otevřený ve Photoshopu. Pak se dostáváme k potřebným cca 350
MB paměti. Rovněž při zapnutí funkcí ROC nebo GEM probíhá řada operací s obrovským
objemem paměti. Pokud je její velikost nedostatečná, použije se pak samozřejmě swapování
na disk, které může daný sken zatraceně protáhnout. Částečně se lze potřebné velikosti
paměti vyhnout uložením každého snímku hned po skenu, což přímo spuštěný ovládací
program v dávkovém režimu umožňuje.

Co tím chci naznačit? Chcete-li se skenerem seriózně pracovat a ne jen čekat na výsledky
jeho práce, je 256 MB paměti velice rozumná základní hodnota, ideálních je pak 512 MB RAM.
Na druhou stranu, vůbec nemusíte mít supervýkonný procesor, vůbec nedbejte na orientační
údaje o časech od Nikonu s Pentiem 4 atd. Jak bude uvedeno dále, lze slušných časů při
dostatku paměti dosáhnout běžnými procesory (Duron 750 MHz, Celeron 700 MHz, …).
Abych výše uvedeným textem nezmátl počítačové laiky s méně výkonnými počítači, můžete mít
klidně 64 MB paměti. Jen se musíte smířit s tím, že pokud zapnete všechny možné funkce ICE, ROC, GEM,
budou místo výpočtů probíhat spíše přesuny dat mezi diskem a pamětí, což samo o sobě velmi
prodlužuje skenování i následné výpočty. V plném rozlišení 2900 dpi se tak dá dostat na více než deset minut
při skenu jediného snímku. Proto ta doporučení od výrobce ohledně velikosti paměti.

Mimochodem, zatímco skener pracuje v dávkovém režimu na pozadí, můžete pokračovat v práci
s textovým nebo tabulkovým editorem (nebo jinými programy), což vůbec není špatné. Samozřejmě nelze současně
provádět náročnější grafické úpravy apod., ale třeba psát ve Wordu lze zcela bez problémů.

Co se týká velikosti úložného prostoru pro naskenované snímky, vypalovací nebo přepisovací
CD-ROM mechanika se tiše předpokládá, i velkokapacitní pevný disk je brzo malý. Plný sken
jediného snímku bez ořezů (dávkový režim) obnáší 37 MB prostoru, 36-ti snímkový film pak
1,33 GB. Osobně zpravidla skenuji celý film s rozlišením 1450 dpi, výsledné soubory mají
cca 8 MB a jsou po úpravě ideální pro digitální minilab a fotografie 10 x 15 cm. No a ty
nejlepší snímky poté naskenuji ještě jednou v nejvyšším rozlišení.

Software – obecně

Pokud vypustím prvotně dodávanou verzi programu Nikon Scan 3.0, která má hodně much,
na další pod označením 3.1 si již nemohu stěžovat. Asi jediné, co nenajdete, jsou typy
jednotlivých filmů, je zde výběr pouze mezi negativním (barevným a černobílým) a
pozitivním materiálem (klasické diapozitivy a Kodachrome). Jinak program vypadá stejně,
ať ho spustíte samostatně nebo jako twain rozhraní ve Photoshopu. Nemá smysl popisovat
klasický vzhled programového rozhraní, spíše se budu věnovat ne zcela obvyklým funkcím.

Pokud používáte funkce ovlivňující výsledný vzhled snímku, software umožňuje přepínat mezi
dvěma okny – jedno obsahuje holý sken, druhý po použití požadované funkce. Takže můžete
okamžitě srovnávat a případně ještě upravovat výsledek. Vlastní preview trvá při použití
ROC nebo GEM o něco déle, pokud později ještě změníte hodnotu nastavení dané funkce,
provádí se pouhý přepočet, nikoliv další sken pro preview snímku.

Přehled dostupných funkcí se před námi otevře po rozbalení Tools palety, poskytuje celou škálu
nastavení všech možných parametrů. Pro představu přikládám celou rozbalenou strukturu
základního menu. Každý si určitě vybere podle svých znalostí a potřeb. Já osobně nejsem
grafik, takže používám většinou funkce k rotaci obrazu, stanovení výřezu, nastavení ICE (to
mám zapnuté trvale) a případně ROC a GEM. Což je asi tak seznam toho běžně nejpoužívanějšího.

Kdo chce a umí, může zasahovat do histogramů, křivek jednotlivých barevných kanálů,
ostření, případně dalších prvků obrazu. Pro ještě větší detailisty je zde možnost manuálního
ostření, přímého nastavení zesílení A/D převodníku nebo výstupu v 16-ti bitových barvách
(ten ovšem nelze zpracovat přiloženým Photoshopem 5.0 LE).

Celý rozsah funkcí zobrazený vlevo byl získán postupným odchytáním obrazovek a jejich
slepením. Dá se předpokládat, že nikdy nebudete používat menu v tomto kompletně rozbaleném
objemu. Na druhou stranu, každou sekci lze rozbalit či zabalit, takže většinou necháte
rozbalené ty, co používáte nejčastěji. Na běžný 17″ monitor se nejpoužívanější funkce
na výšku vejdou a pak jsou přístupné najednou.

Co je podstatné, nastavení lze uložit a v případě potřeby znovu použít. Takže pokud vám
chybí nastavení pro určitý film a výsledek skenu není uspokojivý, lze tímto způsobem udělat
zvláštní nastavení právě pro ten daný film. A naopak, jednoduše lze přepínat mezi řadou zcela
odlišných parametrů podle toho, co právě skenujete a jaké použití dále se snímky zamýšlíte.

Software – ROC (Reconstruction of Color)

Výsledek použití ROC na špatně vyvolaný diapozitiv

Funkce sloužící dle základního popisu k obnovení původních barev starších vybledlých filmů.
Aniž by byl potřebný další zásah do diapozitivu, převádí s poměrně velkou přesností většinu
“ujetých” barev na přirozené, včetně diapozitivů s chybným vyvoláním a celkovým barevným
posunem. To ovšem není jediná cesta, jak ji využít. Je ideální také na noční nebo extrémně
kontrastní snímky.

Noční snímek s různou hodnotou nastavení ROC

Takže lze odstranit zelenou barvu zářivek, příliš žluté výbojky, atd. Za silně slunečných dnů,
kdy se ve snímku mísí stinná a ozářená místa, dokáže ROC zjemnit celkový kontrast a
vytáhnou více detailů ze stínů. Samozřejmě, vždy to můžete udělat později v počítači, jenže je
to pracné a zdlouhavé, přičemž výsledek nemusí být o moc lepší, spíše naopak. Nastavení
účinku je celkem v deseti stupních, očekávaný výsledek se dosáhne zpravidla hned na začátku
stupnice. Na druhou stranu, neočekávejte nemožné. Pokud film v daném místě žádné obrazové
informace nemá, žádná funkce je nenahradí. Ovšem pokud tam jsou, ušetří se spoustu času, který by byl jinak
potřeba k následným úpravám. Spousta uživatelů detailnější úpravy nemusí umět a pak se klidně
může bez obav spolehnou na vlastní fuknce software skeneru.

Software – ICE (Image Correction & Enhancement)

Výsledek použití funkce ICE je opravdu působivý

Asi to nejpodstatnější, co zajímá každého, slouží k odstranění prachu a škrábanců z filmu.
Principem je současný sken snímku v infračerveném spektru pro identifikaci poškození
filmu a prachových částic. Poté je výsledek softwarově navázán na původní sken a poškození
filmu spolu s prachem jsou odstraněny. Funguje to více než dobře. Dokonce dokáže odstranit
škrábanec po celé délce filmu (snímku), což byla specialita mého diafilmu Foma. Software
má dvě nastavení pro režim ICE – Normal a Fine. Asi vždy použijete Normal, druhý stupeň
už zasahuje do obsahu snímku a způsobí celkové změkčení obrazu. ICE nelze použít na klasické černobílé
filmy, protože identifikuje zrnka stříbra jako mechanické poškození filmu nebo prach.
Naopak, na monochromatické filmy používající k vyvolání proces C-41 je plně funkční.

Odstranění všech nečistot či škrábanců je naprosto dokonalé, ani bych nevěřil, kolik jemných
poškození má film právě přinesený z minilabu. Pokud jsou většího rozsahu, je místo
škrábance ideálně nahrazeno barvou okolí, chybí mu ale zrno. Takže u velkých poškození
jako je například škrábanec po celé délce filmu, pokud následuje velké zvětšení snímku,
je potřeba zrno uměle dodat. To je ovšem jediná negativní poznámka, ani u silně
poškozeného negativu a výsledné fotografii např. 10 x 15 cm nic nepoznáte.

Software – GEM (Grain Equalization & Management)

Černobílý film, opravdu jen jednoduchý příklad. Jinak co rozdílné zrno, rozdílný výsledek

Další z funkcí, jejím výsledkem je částečné potlačení zrna filmu. Stupeň potlačení je
nastavitelný ve čtyřech úrovních, ta nejvyšší už poměrně podstatně zasahuje do obsahu
snímku a velice jej změkčuje. Jak bude uvedeno dále, neplatí to vždy, takže
se asi malému experimentování nevyhnete. Funkci jsem zkoušel pro různé variace negativních
a inverzních barevných materiálů a také pro černobílé filmy staršího data (Fomapan, Orwo, …).

U všech filmů je výsledek nejvíc znatelný na jednolitých větších plochách, u barevného filmu
je třeba dát pozor na zvolený stupeň funkce. U nejvyšší hodnoty a velké barevné ploše
například oblohy totiž dochází ke stupňování – barevný přechod se rozloží na barevné pásy,
jako bychom použili rozlišení jen 256 barev. Je to dáno slitím zrna do plochy, která ale
současně potřebuje měnit odstín barvy. Částečně je to zřejmé na zvětšeném výřezu oblohy po GEM 4.

GEM a klasický barevný negativ

U černobílých materiálů velmi záleží na struktuře, tvaru a rozložení zrna. Dostal jsem se od
téměř nepozorovatelného rozdílu až k totálnímu rozmazání snímku. Takže zde je nutné pro
požadovaný výsledek a daný typ filmu experimentovat, nelze dát jednoznačnou odpověď ani
ukázku.

Je škoda, že program má zablokovánu funkci pro vícenásobný sken snímku, který
sám o sobě potlačuje strukturu zrna filmu. Skener ho totiž umí, jak ukazuje
například skenovací program VueScan, kde lze tuto volbu použít.

Software – dávkové skenování

V základní sestavě je podavač pro pás filmu o dvou až šesti snímcích, který umožňuje použít
dávkové skenování. Po zobrazení preview jednotlivých snímků můžete buď individuálně
nastavit parametry skenování pro každý samostatně nebo natáhnout uložené nastavení pro
všechny současně. Pokud máte spuštěný software Nikon samostatně, ne jako twain pod
Photoshopem, při požadavku na sken se zobrazí okno s parametry dávkového zpracování, umožňující
současně uložení souborů s automatickým indexováním na disk. Je samozřejmě požadován adresář
a počáteční jméno souboru. Indexování jednotlivých obrázků si již software udělá sám,
rovněž tak navázání na předchozí skeny. Dávkově lze samozřejmě skenovat i pod Photoshopem,
ale nelze současně ukládat. Po skončení skenu máte všechny snímky otevřené v samostatných
oknech a je potřeba je uložit manuálně.
Výhodou tohoto procesu, pokud si uložíte nejpoužívanější nastavení, je nezávislost na
obsluze. Prostě jen po pár minutách vyměníte pásek filmu za nový, případně změníte nastavení
a necháte skener zase pracovat.

Časy skenování (Photoshop)

V rámci použitého počítače, s procesorem Duron 750 MHz a pamětí 512 MB trval celkový
sken se zapnutými funkcemi ICE + ROC + GEM pod Windows ME kolem 4 minut. S výše
uvedenou konfigurací počítače (Duron 1 GHz) byly časy skoro poloviční. Pokud použijete Celeron 600 – 700
MHz, zvedne se maximální čas k 5 minutám a kousek, je to dáno pomalejším taktem sběrnice
mezi procesorem a pamětí. Všechny dále uvedené údaje ohledně časů se vztahují k výše
uvedené konfiguraci počítače PC1.

Použitá funkce	Výsledný čas
Preview samotné	15 sekund
Preview + ICE	15 sekund
Preview + ICE + ROC	1 min. 30 sekund
Preview + ICE + ROC + GEM	1 min. 30 sekund
sken samotný	45 sekund
sken + ICE	2 minuty
sken + ICE + ROC	2 min. 20 sekund
sken + ICE + ROC + GEM	2 min. 40 sekund

Závěrečné zhodnocení

Osobně se mi na skeneru líbí několik následujících nápadů. Za prvé, zdrojem světla jsou
LED diody, odpadá tedy problém s kalibrací a stárnutím obvykle používaných výbojek, které se navíc
po zapnutí musí zahřát na provozní teplotu. Rovněž by měl odpadnout problém s životností, u LED diod
je totiž téměř neomezená. Za druhé, podavač filmového pásu je opravdovým podavačem. Často jsou tak nazývány rámečky,
kam musíte napřed upevnit pásek filmu a teprve s ním si skener dle svých potřeb pohybuje.
Za třetí, neuvěřitelná lehkost instalace pod USB. Mám totiž řadu zkušeností z dřívejších
dob s instalacemi pod SCSI na PC i Mac, vždy to byla svým způsobem sázka do loterie.

Na druhou stranu, abych byl korektním recenzentem, měl bych zde uvézt také několik
záporných vlastností, pokud nějaké jsou. Začal bych hlučností, skener není při zaostřování a nastavování
parametrů skenování zrovna tichý, vydává poměrně nesourodý souzvuk vysokých i hlubokých tónů.
Vlastní sken se projevuje jen tichým bručením. To je nutné přijmout jako fakt.
Podstatnější výhradu mám k dodávanému software, driver verze 3.0 je opravdu špatný
a nová verze 3.1.2 stažená z internetu je zatraceně rozdílná ve funkčnosti, nikoliv vzhledu.
Vzhledem k ceně skeneru bych očekával, že výrobce, nebo spíše dovozce, dodá jako součást
vybavení tento driver již v nové verzi, třeba vypálené na CD jako update. Ono si stahovat
z internetu nepříklad doma přes modem 15 MB není žádná sláva. Poslední výhrada je k vícenásobnému
skenování. Přijde mi k uživateli nekorektní, pokud ho skener implicitně umí
a jiné programy ho využívají, že ji výrobce zablokoval jen proto, že se jedná o skener relativně
nižší třídy (samozřejmě v nabídce značky Nikon).

Závěrem lze říci, že většina uživatelů, kteří očekávají výstupní fotografii
(digitální minilab) či tisk (inkoustová tiskárna) ve vysoké kvalitě do velikosti formátu
A4 bude maximálně spokojena. Rovněž tak široký rozsah doplňkových funkcí usnadní
počítačově méně zdatným přístup k solidním výsledkům pouhým použitím funkcí
obsažených ve vlastním software ke skeneru.

Výhody

• Snadná instalace, standardní USB rozhraní dnes najdete téměř všude
• Automatický podavač filmového pásu s dávkovým skenováním
• Rozsah doplňkových funkcí – ICE, ROC, GEM
• Vysoká kvalita i rychlost skenování
• Světelný zdroj LED (životnost, stárnutí, …)
• Možnost umístění ve svislé i vodorovné poloze (neplatí pro všechny typy doplňkových
  podavačů)
• Možnost práce na pozadí (výpočetně méně náročné aplikace – Word, Excel, …)
• Cena, po slevě na jaře 2002 kolem 28.000,- Kč včetně DPH

Nevýhody

• Verze software 3.0 je velice špatná, způsobuje tuhnutí systému a ukládání přímo v ní je
  neskutečně pomalé, na internetu dostupná nová verze 3.1.2 je již v pořádku
• Zbytečné blokování funkce multisample skenování v originálním software (s VueScanem
  je možné)
• Hlučnost
• Neobsahuje výběr z typů filmů