Článek z kategorie „nevěřte tomu, co se povídá“. Jinak řečeno, občasné fotografické pravdy vůbec pravdami být nemusí. Určeno spíše začátečníkům nebo majitelům zrcadlovek bez možnosti výběru způsobu měření expozice, kam patřím bohužel i já.
Úvod
Bude krátký a stručný – všichni známe poučku o potřebě přeexpozice při fotografování na sněhu, při převaze světlých částí ve snímku, atd. (Mám samozřejmě na mysli hlavně fotografování na diapozitivy.) Jenže realita je jiná a často zmiňovaná poučka je s moderními přístroji pro běžné fotografování spíše hloupostí. Zima je tu a článek na toto téma by pro řadu z vás mohl být více než aktuální.
Jak to všechno vzniklo
|
| Vyvážený poměr světlých a tmavých ploch |
Byli jsme na víkendovém výletu v Bedřichově v Jizerských horách. Obloha byla nádherně modrá, slunce řezalo krajinu v šikmém úhlu, sníh byl krásně strukturovaný a koukaly z něj špičky uschlé trávy. A já se v tom všem brodil, vědom si poučky o nutnosti přeexpozice na sněhu přidával, kde se dalo, a fotil, fotil, fotil. V tom odpoledni jsem udělal snímky na dva kinofilmové diafilmy a měl takový ten jasný pocit, že pár z nich bude naprosto super. V pondělí jsem se ráno stavil v labu, odpoledne vyzvedl film – a byl velmi, velmi smutný.
Diapozitivy byly jeden jako druhý, hezky přesvětlené a naprosto nepoužitelné. A tenhle okamžik mě přiměl k prohlédnutí všech starších filmů z hor a sněhu. A protože jsem dříve fotografoval jen na negativy, kterým naopak přeexpozice prospívá (nižší zrno, vyšší barevnost), nebylo nic poznat. U diapozitivů samozřejmě ano. A tak jsem jednou zcela cíleně na horách vyfotografoval pár snímků pro tenhle článek.
Realita měření expozice u zrcadlovek
Napřed malinkatý úkrok stranou. Většina textů o potřebě korekcí expozice pro sníh se šikovně (a nenapadnutělně) odvolává na TTL měření, tedy měření za objektivem, které je dnes u autofokusových zrcadlovek standardní. Tím se ovšem vyhýbá zcela zásadní otázce, jak ono měření probíhá: kolik má segmentů a co se dějě se získanými hodnotami. Tj. jestli probíhá výpočet s nějakou referenční databází hodnot nebo je to “jen” prosté změření s následným analogovým nastavením expozičních hodnot. Zamyslete se nad touto drobností, je důležitá. Jinak prosím pozor, další text se bude věnovat nejrozšířenějším, zpravidla autofokusovým zrcadlovkám s matrixovým měřením expozice v programových nebo kreativních režimech. Nikoliv mechanickým zrcadlovkám (Nikon, Olympus, Leica, atd.).
|
| Bez korekcí, bez polarizačního filtru. |
Ve chvíli, kdy rozvoj elektroniky umožnil do malého fotoaparátu instalovat plnohodnotný mikroprocesor spolu s patřičně obsažnou databází scén, mohlo vzniknout opravdu spolehlivé měření expozice. V počátku se pohybovalo v rozsahu tří až šesti segmentů snímku, později kynulo a kynulo až k současným pár desítkám měřicích bodů u analogových a pár stovkám u digitálních přístrojů. Spolu s tím se posouvaly hranice matematické statistiky a dalších záležitostí a tak dnes jsou nastavené hodnoty expozice výsledkem složitého výpočtu a porovnávání s databází příkladů. Nejsem matematik, takže více teorie ode mě nečekejte.
Uvedeným chci říci, že i obyčejný kompakt mju-I už uměl s pár segmenty měřit expozici na moři, sněhu nebo v horách správně. Takže naše zrcadlovky to hezkých pár let umí také, ale způsob se liší. Pokud nebudu preferovat nějakou značku, dnešní autofokusové zrcadlovky měří expozici následovně (zahrnuji sem běžné modely nižší třídy, ty střední a vyšší samozřejmě umožňují libovolné nastavení měření – matrix / středové / bodové, v tom případě mám na mysli standardní nastavení na matrix):
-
V kreativních i programových režimech měření expozice (preference clony, času, automatický režim P, zelený režim, krajina, sport, atd.) se fotoaparát plně podřídí matrixovému měření s následným výpočtem a nastavení expozice je v 99,9 % případů naprosto správné. Včetně fotografování na sněhu, horách, atd.
-
V plně manuálním režimu je měření řešeno jinak a tady doporučuji konzultaci s manuálem, většina zrcadlovek přechází na zvýhodněné středové měření.
-
Dále se situace mění s blokováním (zámkem) expozice, pak se většinou v manuálním režimu měření přepne na zvýhodněný střed nebo jakési bodové (ale s cca 10 % plochy hledáčku u levnějších provedení zrcadlovek) a výsledná expozice pak například na sněhu korekce potřebuje!!!
Pokud si myslíte, že tomu tak není, vyzkoušejte následující postup. V několika automatických režimech změřte scénu – hodnoty expozice budou shodné, případně se budou nepatrně lišit. Pak přejděte na manuální režim (základní hodnoty můžete nastavit shodné, měla by být indikována správná expozice, ale nemusí – záleží na typu a značce) a stiskněte tlačítko blokování expozice a ejhle, najednou budou hodnoty úplně jiné. Teď se totiž bere v potaz jen střed, žádné pomocné měřicí body, databáze hodnot. Ne, holý výpočet expozice s jedním měřícím čidlem (zjednodušuji), takže bílý sníh teď bude šedý a je potřeba ho přeexponovat, aby zůstal bílý.
|
| Nepoužil jsem žádný filtr, takže se samozřejmě projevil vliv oblohy, ale co chci naznačit je více než viditelné |
Danou situaci naznačují uvedené příklady, jeden do snímku zahrnuje modrou oblohu, druhý jen čistě bílý sníh fotografovaný proti slunci. Víc není co dodat. Však jsem slíbil, že článek bude krátký. Měli byste si z něj zapamatovat, že moderní matrixové měření expozice měří i na sněhu správně a pokud ho budete korigovat, výsledek bude naopak špatně. Takže zapomeňte na rádobyodborné rady řady časopisů na trhu a spolehněte se na kvalitu elektroniky svého fotoaparátu. Minimálně vás to nebude stát dva zkažené filmy jako mě.
Při fotografování na diapozitivy doporučuji film podexponovat o 1/3 EV, tj. nastavit jeho citlivost o stupínek vyšší, než nastaví fotoaparát podle DX kódu. Získáte tak mnohem lépe prokreslené (tmavší) diapozitivy naprosto perfektní pro promítání, ovšem poněkud hůře skenovatelné na jednodušších skenerech. Není to můj nápad, tímto za něj děkuji F. Štaudovi a Dundeemu.
Jinak se k tomuto tématu váže ještě jedna má rada nebo spíše osobní názor. Pokud jste normální amatéři a fotografujete, protože vás to baví, a kouzla s expozici neprovádíte, zapomeňte na inteligentní rady typu „dobře můžete fotografovat jen s manuální zrcadlovkou, moderní elektronika je šrot“. Všem ortodoxním zastáncům této teorie bych v autosalónu přivedl osedlaného koně a chtěl vidět jejich „správnou“ volbu.
Příklady jsem fotografoval zrcadlovkou Canon EOS 500N, což je v dnešní rychlé době hodně fousatý model. Přesto jeho šest segmentů s příslušnou elektronikou dává překvapivě správné výsledky a zatím nezklamalo. Za všechny zkažené diapozitivy si můžu já sám. Hlavní podíl má moje neodpovědnost u scén s příliš velkými jasovými rozdíly a opakované, leč neopodstatněné konstatování typu „však ono to vyjde“.
PS: Omlouvám se radce za částečné zneužití nápadu s tetou Kateřinou, leč i já mám Saturnina rád.
Alternativny postup
Zaujimave, tiez som si vsimol ze je vacsinou maticove OK (Nikon F80). Ale zdaleka nie vzdy, to by som musel davat pozor kolko snehu mam v zabere, ak je ho privela, nie je o ono. Pri foteni na dia postupujem inak. Ak su svetelne podmienky pomerne stale, nastavim manual meriam vyvazenym stredom alebo spotom na najsvetlejsiu cast snehu (tipnem ocami a potom este beham fotakom po snehu) a nastavim korekciu +2EV (provia 100 mi znesie aj 2.5). POtom uz len cvakam a vzdy to vyslo. Opat meriam len ak sa viditelne zmenia svetelne podmienky alebo sa otacam radikalne v inom uhle k slnku. Priebezne kontrolujem ako mi ukazuje matrix ale tych 99,9% spravne to nebude. To by muselo byt v zabere aj viacero tmavsich casti. Odvtedy co nepozuivam Matrix mam vecsiu istotu ze expozicia bude OK ale to je osobna skusenost, mozno s inymi typmi fotakov to bude troska inak.
je to kravina
silne nesouhlasim s clankem, alespon co mohu tvrdit za EOS300, je jasne, ze tmave modra obloha je celkem daleko od 18% sede a tak spolehlive vyrovna bily snih s nejakych tim tmavych stromem ci stinem, pak netreba korekci a lze se na matrix spolehnout, ale urcite to uz neplati se sluncem v zaberu ci na lesknouci se snih, tvrdit, ze matrix zvladne 99.9% zaberu je zkratka kravina…
chce to pri foceni trochu uvazovat a vsimat si, jak se expozice meni pri ruznem pomeru oblohy a snehu, nechcete mi doufam tvrdit, ze ze stejneho mista vam to hodi stejne hodnoty, jestlize mate pomer oblohy a snehu 1:4 nebo 4:1, ze ne?
RE: je to kravina
Omyl, není to kravina. Pokud je na snímku obloha, podle jejího poměru k okolí se hodnoty budou měnit, ale nikoliv tak radikálně jako při klasickém středovém měření. Ve většině případů bude výsledek správně, elektronika se bude snažit balancovat mezi nejsvětlejším a nejtmavším místem.
Dávat jako příklad slunce v záběru nebo extrémní lesk na sněhu s černým stromem je hloupost, to už není zcela obvyklá situace, ani rozložení jasů není kolikrát převoditelné na film. Pak nemusí vyjít ani na negativ, to už si chce scénu změřit a to není o začátečníkovi.
Jinak článek popíráte zbytečně, za prvé je určen spíše začátečníkům, kteří jsou dnes přesvědčováni, že korekce + filtry jsou potřeba pořád, vliv nejmenovaného časopisu je zde zřejmý. Za druhé, myslíte si, že tisíce obyčejných fotografů na světě korigují například při fotkách v horách? Houby, vezmou foťák a fotí. Mám známé, kteří lezou do 4000 metrů v Alpách, fotografují na diáky a v životě nic nekorigovali. Odpad je přitom minimální, foťák je střední zrcadlovka s matrixem.
V rámci Paladixu byla akce s naším horolezcem p.Cabanem, fotky z Himalájí až do 8000 metrů (slezl Everest). Je to horolezec, ne fotograf. Přesto byly diáky zkousnutelné a problém nebyl ani tak v měření expozice, jako obrovském rozdílu jasů na jediném snímku.
Pozdravuje Jan Hlinák
RE: RE: je to kravina
neni to tak dlouho, co jsem zacal fotit a reknu vam, ze zachytit zabery trpytici se ho snehu, ci zimni krajiny se sviticim sluncem jsem rozhodne netouzil jen z 0.1% zaberu, to tedy rozhodne ne, predevsim tyto zabery me lakali a stale lakaji jako mnoho dalsich fotografu, to ze v PL vytvareji dogma, ze korekce a filtry jsou nutne snad na kazdy zaber neni o mnoho vetsi mystifikace nez tech vasich 99.9% to se na me nezlobte, ale cinite zacatecikum uplne stejne zlo jako PL…
pochopeni dulezitosti pomeru svetlych a tmavych ploch netreba odborne skoly, je to zcela logicke a nalezi k nutnemu minimu podobne jako vyznam clony a rychlosti uzaverky…
RE: RE: RE: je to kravina
Fajn, tahle reakce se mi už líbí více. Jen mi pořád otloukáte o hlavu slunce v záběru, o něm ale v celém článku není jediné slovo. Druhá věc jsou ona procenta uvedená v článku, většina čtenářů mi je asi otluče o hlavu bez ohledu na ostatní text, příště se budu snažit jakémukoliv číslu vyhnout.
Ono slunce v záběru je problém pro většinu fotoaparátů (přes reklamy výrobců o vyřazování segmentů atd.) a to nejen v zimě, ale kdykoliv a kdekoliv. Tuším, že Nikon to řeší extra programem pro východ/západ slunce.
Osobně to řeším namáčknutím spouště bez slunce v záběru a následným dokomponováním, případně měřením vedle slunce při východu/západu. Ale nemám tak kvalitní objektivy, aby se mi výsledek líbil. Tady mají pevná a kvalitní skla navrch.
Pozdravuje Jan Hlinák
RE: RE: RE: je to kravina
Žádný fotoaparát ja digitální tak analog se nevypořádá s stoprocentně s dynamikou záběru. A proto si myslím že korekce je u kontrastních zaběrú nutná. Nazdar O Teply
Korekce expozice
Sice moc dlouho nefotím, ale mám dojem, že uváděné korekce se používají při bodovém měření expozice. U negativu jsem měl +2EV bez problémů a u diapozitivů to bylo podle daných podmínek.
Když radí začátečník začátečníkům
Autor sliboval, že článek bude krátký a stručný. Vzhledem k tomu, že jako začátečník radí jiným začátečníkům, mohl by být článek ještě stručnější, respektive mohl se shrnout do jediné věty:
Nějakou expozicí si nezatěžujte hlavu, vy jen zmáčknete spoušť a fotoaparát udělá to ostatní
🙁
RE: Když radí začátečník začátečníkům
Dost dobře nechápu podobné výlevy. Na trhu je momentálně řada časopisů, kde se popisují korekce pomalu při každém stisknutí spouště.
Ale většina zrcadlovek s matrixovým měřením se s řadou běžných situací vypořádat umí, v případě negativu téměř zcela, u diapozitivu s drobnými výpadky rovněž.
Proč tedy oblbovat obyčejné fotografy vědou, která vědou není? A až pokročí dál, budou si případné úpravy svojich “vychytávek” dělat sami.
Jan Hlinák
RE: RE: Když radí začátečník začátečníkům
Dost dobře nechápu, proč moji reakci nazýváte “výlevem”.
Souhlasím s vámi, že “na trhu je momentálně řada časopisů, kde se popisují korekce pomalu při každém stisknutí spouště” i s tím, že “většina zrcadlovek s matrixovým měřením se s řadou běžných situací vypořádat umí, v případě negativu téměř zcela, u diapozitivu s drobnými výpadky rovněž”.
Ptáte se, “Proč tedy oblbovat obyčejné fotografy vědou, která vědou není?” Nevím jestli je to věda nebo ne, ale stanovit správnou expozici doapozitivu je fuška vždy, natož se sněhem a sluncem v záběru. Nebo si myslíte že profesionální fotografové dělají záběry na diáky obvykle 2x proto, že potřebují nějak vyplácat film?
To, že vy a ostatní začátečníci nepoznáte rozdíl v expozici ještě neznamená, že to nepozná nikdo. Pokud pokročíte dál, možná to poznáte i vy a budete se pídit po “vychytávkách”. Váš článek je nesmírně povrchní a zjednodušující a patrně zmate i ty, kterým na kvalitě fotek opravdu záleží, ačkoliv jste zamýšlel pravý opak.
Dovolím si váš článek přepracovat, na rozdíl o vás opravdu krátce, stručně a jasně:
Určení správné expozice sněhu navíc se sluncem záběru je dost obtížné, ale většina moderních fotoaparátů si s tím poradí docela obstojně a začátečníci obvykle odchylky ani nepoznají. Takže pokud vám nejde o profesionálmí kvalitu, s expozicí si nezatěžujte hlavu,zmáčknete spoušť a fotoaparát udělá to ostatní. Pokud fotíte na diapozitivy a na záběru vám záleží, případně když snímek neobsahuje dostatečně tmavé plochy (např. zmíněný bílý pes na sněhu) udělejte dvě případně tři expoziční varianty. Pak nedopadnete jako neumětel, který si někde něco přečte, pořádně tomu nerozumí a pak zkazí dva filmy diáků.
P.S. Honorář nepožaduji 🙂
Trochu povrchni
Myslim ze je clanek hodne povrchni a zjednodusujici … udajne ma jit o radu zacatecnikum aby nebyli zmateni nejmenovanym casopisem …. no, nejsme si jist jestli jim clanek pomuze udelat si jasno … laskavemu ctenari bych doporucil zkusit vyfotit bileho psa na snehu v clanku doporucovanym postupem, tzn, bez korekci, a zjisti ze ne vse co se v clanku pise je pravda.
Trochu povrchni
Ale Slavku. Tys to nepochopil. Nemelo jit o vysvetlovani komplikovanych expozicnich uloh (jako fotit cernocha ve tme nebo bileho psa na snehu). Melo jit o foceni zimni krajiny.
RE: Trochu povrchni
nemyslim ze bych nepochopil …. clanek nehovori explicitne o foceni zimni krajiny, ale podle nazvu a uvodu se ma zabyvat focenim na snehu (coz chapu ‘obecne foceni na snehu’, nikoliv pouze ‘foceni zimni krajiny’…). Ale coz, chtel jsme jen rict aby si to ctenar spis vyzkousel po svem …
o psech a snehu 🙂
neni problem vyfotit bileho psa na snehu. Problemem je vyfotit cerneho psa na snehu 🙂
RE: o psech a snehu 🙂
Samozřejmě není problém vyfotit bíleho psa na sněhu, problém je pak poznat co je sníh a co je pes :-(((
RE: RE: o psech a snehu 🙂
Není problém poznat bílého psa na sněhu. Sníh je to tmavé, špinavé.
RE: o psech a snehu 🙂
… a nebo cerneho a bileho psa kdyz se honej … :)))))
o psech a snehu 🙂
právě mám před sebou foto bílé a černé kočky na čistě bílém sněhu (každá zabírá asi 15% snímku) za oblačného počasí z EOSu 500N bez jakýchkoliv korekcí a na matrix. sám se tomu divím, ale výsledek je úplně korektní… 🙂
fotografie není moje. používám EOS 33 a nikdy jsem bez korekcí na sněhu nefotil. u +0,5-1,5 EV jsem byl vždy spokojen.
Zalezi na praxi
V prvni rade bych vsem pripomenul, ze clanek se hlavne tyka zrcadlovek ci kompaktu, ktere nemaji moznost menit zpusob mereni expozice (je to hned v anotaci) a ktere s nejvetsi pravdepodobnosti meri vice segmenty a pak to prepocitavaji. Pokud budete mit moznost bodoveho mereni nebo mereni se zvyhodnenym stredem, a budete merit cisty snih, tak zcela jiste korekce pouzit musite (tedy pokud nechcete mit snih sedy).
Takze zpet k matricovemu mereni. Zalezi pochopitelne taky na konkretni znacce fotaku a na tom, jakou ma fotograf praxi. Pokud mate vyzkouseno, ze vam vychazi zimni snimky se sluncem v zaberu bez korekce, tak vam to vychazi a nikdo vam to nebere. Nekdo zase zkousi merit bez slunce a prekomponovat. Dalsi zase zkousi neco jineho. Tak at si kazdy najde tu svoji cestu a tou potom jde. Ja jsem si u sveho Nikonu overil, ze mi matrice i pri vychodech a zapadech slunce dava perfektni vysledky, takze korekci u matricoveho mereni vubec nepouzivam. Dokonce jsem nekde slysel, ze pokud fotak pouziva matricove mereni ve spojeni s databazi snimku, tak by se korekce nemely pouzivat vubec, protoze pak nikdo nevi, co to hodi za vysledek (hypoteza byla takova, ze korekce si udela fotak sam na zaklade zmerenych hodnot a porovnanim s databazi snimku – pokud mu do toho hrabnete, tak vlastne delate korekce korekci – tech, ktere dal fotak automaticky sam).
Ohledne te praxe muzu potvrdit to, co pise autor. Mam nafoceno nekolik tisic snimku na diaky s matricovym merenim a vzdy, kdyz jsem se snazil byt chytrejsi nez fotak, tj. daval jsem korekce k matricovemu mereni, tak to vyslo spatne. Opakem je to u bodoveho mereni, tam zase vladnu nad expozici ja a fotak mi do toho nema co mluvit.
Zaver pro ctenare: Rozlisujte tedy zpusob mereni, charakter sceny a tomu pripadne prizpusobte korekce. Pokud fotite s matricovym merenim, zkuste si schvalne korekce pouzit, ale spis zjistite, ze fotak to umi lip.
Moje zkušenosti (dia, digi)
Muj Pentax MZ5N potrebuje pro dia na snih kompenzace i pri matricovem mereni. Vcelku dobre vychazi snimky podle pravidla 30-40% snimku je snih = kompenzace +1/2, 40-70% snimku je snih = kompenzace +1, 70-100% snimku je snih = kompenzace +1,5.
Totez jsem zkousel u Canonu 300D a vysledkem byla přepalena mista a naopak dobre vysledky s naslednym nevelkym doladenim ve Photoshopu jsem dosahl zcela bez kompenzace expozice.
RE: Moje zkušenosti (dia, digi)
No, a muj canon eos 50 dava pri zapnutem “Inteligentnim” mereni idealni snimek s prijemnymi, plastickymi modravými stíny i kdyz ho mamirim na jednolitou snehovou plochu. Na matrix je v tomto pripade vhodne preexponovat o 0,5 EV. Eos 500N jsem take mival a mel pozoruhodne dobre vysledky pri stanoveni expozice.
RE: Moje zkušenosti (dia, digi)
s canonem EOS 300D mám absolutně stejnou zkušenost jako kolega, nic nepřeexponovávat je to pak přepálené !! foťák to zvládne
měření na sněhu
Nejsem žádnej profík a zmiňovanou situaci vyzkouším letos, ale…
Problém s expozicí na sněhu je ve velkém množství odraženého světla. Pro správné měření je potřeba měřit dopadající světlo. Intenzita dopadajícího světla odpovídá množství odraženého světla od střední (18 %) šedé na kterou jsou všechny expozimetry zkalibrovány. Výsledek z metricového měření vyjde dost podobně, ale bude se vždycky jednat o průměr naměřených (odražených) hodnot.
Podle mé zkušenosti z jiného focení je nejpřesnější změřit si odražené světlo od ruky umístěné v blizkosti motivu snímku a použít tam naměřené hodnoty. Středoevropská pleť odpovídá přibližně výše zmiňované střední šedé.
RE: měření na sněhu
Jsem Rom, tmavjsi pleti. Plati to take o mne? Tim myslim tu stredoevroúskou plet…
RE: měření na sněhu
No to je prave ten problem, ze se nejedna o prumer, ale vazeny prumer a to je neco jineho. Proste fotak si vymysli, ktere body bude preferovat a na venek o tom da vedet jen pramalo.
Korekce…
Tak jako vy píšete, že se článek týká začínajících amatérů, kteří vlastní foťák neumožňující měnit matricové měření na spot měření, tak nejmenovaný časopis (alespoň já cítím, že jde o PhotoLife) několikrát ve svých článcích opakuje, že korekce je třeba používat právě se spot měřením – změřím si sníh (nebo jinou světlou část scény) a korekcí prodloužím čas nebo naopak – změřím tmavou část scény a korekcí zkrátím čas; a to vše tak, aby měřené místo scény mělo požadovanou kresebnost – chci-li mít sníh bílý, ale ne vyžraný, dám korekci (podle použitého materiálu) tak, aby byl bílý ale ještě prokreslený… atd.
Možná tak, jako spousta vašich čtenářů nečte pozorně vaše “počáteční podmínky” ta vy nečtete (a s vámi možná i více čtenářů) pozorně počáteční podmíny v těch nejmenovaných časopisech…
Slozite nebo jednoduche?
Dovolim si citovat svetoveho vyrobce expozimetru Gossen z Erlangenu: nas prisroj umi vsechno, ale jednu vec ne – myslet za Vas. A o tom to je.
Jsem-li v prostredi, kde scena ma rozdily v osvitu vyssi nez muj film (cip), tak zalezi jen na mne, co vyberu, aby bylo exponovano spravne – nemohu chtit mit vsechno optimalni, pokud nepouziji filtry nebo jine pomucky – napr. blesk. Abych byl konkretni, chci-li mit na vetsine snimku portret-oblicej, pak exponuji na namereny oblicej (popripade si zmerim incident (dopadajici) intensitu a opravim, dominuje-li nebe,a chci-li mit nebe, pak je nutno osvit silne zkratit (tedy dva extremy).
Avsak kazda rada je tu draha a je nutno nesetrit filmem a provest nekolik ruznych osvitu pro tentyz snimek.
A mate-li automaticky aparat, bez moznosti vyznamne ovlivnit expozici, tak vyse uvedeny clanek nemusite cist, muzete pouze mackat spoust doufaje, ze si nenadelate spoust v albu.
matrix, stredove a spot
Clanek se mi zda silne zavadejici. Tvrdit, ze kdyz prepnu na manualni nastaveni expozice, tak se zmeni i maticove mereni na stredove, mozna pro nejaky fotak plati, ale rozhodne ne obecne.
Za druhe, pokud se mluvi o bodovem mereni, je treba zapomenout na Canony nizsi tridy s jejich 9% – to neni spot, to je marketingovy trik (uz vidim, jak mi delostrelci nadavaji).
Takze zakladni pravidlo cislo 1: kdyz chci neco korigovat, nikdy nemohu pouzit maticove mereni, ale pouze takove, u nehoz vim, co fotak opravdu nameri.
Pravidlo c. 2.: Musim si ujasnit, co chci vyfotit a co muj film zvladne. Podle toho provedu korekce, pouziji blesk nebo treba zavedu partu lyzaru pod strom. Tvrdit obecne, ze kdyz je na fotce 50% snehu, dam korekci o 1 EV, je ponekud sekernicke a nefunguje to.
Kdyz mam digital, neni co resit, podivam se na histogram a snimek a je to. Na diak udelam par variant po 1/2 EV a je to taky, malokdy se clovek netrefi o vic nez 2 EV. Nekdy bracketovat samozrejme nejde – pak pomuze jen bodove promereni cele sceny a podle vysledku se rozhodnu, co mohu postradat vice, svetla nebo stiny. V kritickych pripadech proste nutno vzit negativ a usetrit se zklamani z prepalenych diaku, nebo prechodove filtry, ale to uz je jina pisen.
Taky nevidim zadny rozdil mezi manualnim fotakem a automatickym fotakem nebo primo digitalem – se vsemi je nutno premyslet. (Obavam se, ze s digitalem nejvice.)
RE: matrix, stredove a spot
S digitalem neni, pokud je cas, treba premyslet vubec. Vyfoti se, zkontroluje se histogram, a prislusne se prefoti.
RE: RE: matrix, stredove a spot
Pardon, te jen opakuju, jsem si to spatne precetl.
Je to trochu sporne
Problem je v tom, ze u matrixovych mereni plati co kus, to original. Treba mereni u Pentaxu MZ-5 se v podstate chova jako integralni s mirnymi korekcemi extremu. Mereni v EOS10D (ale treba jiz i v EOS300V) je ale slozitejsi – v nem je navic zahrnuta i vazba na pouzity zaostrovaci bod, ktery pak ma pro vypocet vyssi vahu, atd. Zkuste si to… Autorem pouzity EOS500N pak asi bude nekde mezi.
Proto souhlasim s nazorem v clanku, ze pri pouziti matrix mereni je pitomost pouzivat neuvazene expozicni korekce. Je opravdu lepe nechat to na automatice, rucni zasahy udelaji vic skody nez uzitku. Nicmene bych uz nebyl tak optimisticky v tom, kolik procent fotek porizenych v tomto rezimu bude exponovano opravdu spravne. Zejmena u diaku bych doporucoval pouzit bud manualniho mereni s korekcemi anebo jeste lepe vice expozicnich variant.
Jedovata poznamka – optimalni reseni je fotit na digital a po snimku si prohlednout nahled s histogramem a indikaci “prepalenych” oblasti :-)))
Hodne spatny clanek
Myslim si, ze je to na Paladix hodne spatny clanek a divim se, ze je vubec publikovan. Autor zde prezentuje sve nepochopeni a svuj neuspech hazi na jine.
RE: Hodne spatny clanek
No mě spíš přijde že tady v těch reakcích spousta lidí prezentuje své nepochopení smyslu článku, toho, komu je určen a myšlenky kterou se snažil autor sdělit. Ta je IMHO v zásadě správná. Autor napsal z jakých předpokladů vycházel a co se mu jeví jako schůdné řešení pro ty kdo (a) jsou začátečníci (a nemají tedy dost zkušeností na to aby střihali korekce po bodovém proměření scény) nebo (b) jsou z nějakého důvodu nuceni spoléhat na matrixové programy současných relativně moderních foťáků.
pokud chci korigovat, musim vedet, co koriguji
Ano, celkem autora clanku chapu. Setkavam se dost casto s obrazky, ktere jsou spatne exponovane a jejichz autori se mi velmi rozhorlene odvolavaji na moji poznamku “vzdyt jsem to korigoval o XX EV!”
Moje odpoved v takove situaci byva vzdy stejna: ano, korekce maji svuj smysl tam, kde vim, co a jak jsem presne zmeril. Pokud je moje namerena hodnota jiz vysledkem nejakych korekci provadenych software fotoaparatu, tak delat jakekoli korekce nema absolutne zadny smysl. Nikdo, tedy mozna krome ridiciho japonce, nema poneti o tom, jak funguji algorytmy one databanky ulozenych “standardnich” zaberu. Nikdo netusi, jak kamera provadi srovnani s databazi a jak reaguje na zjistene rozdily. Mozna existuji urcite vyjimky, a nekteri majitele svych kamer mi ted reknou, ze maji naprosto presne vypozorovane, ze kdyz foti tu ci onu scenu, tak musi kameru umravnit tim ci onim smerem. Budiz jim to prano, ucit se z vlastnich chyb nas odlisuje od vetsiny jinych zivych tvoru na teto planete. Bez dostatecnych empirickych podkladu bych to ale neriskoval 🙂
Neco jineho je mereni, u ktereho vim, co presne a kde v obrazku merim. Tam je potreba zapnuti mozkovych zavitu vetsinou nevyhnutelna 🙂
RE: pokud chci korigovat, musim vedet, co koriguji
S autorem víceméně souhlasím, ale pravdou je, že každý výrobce používá jiný algoritmus pro přepočet měření. Osobně používám aparáty dvou výrobců a každý se chová jinak. Proto si myslím, že prvně je třeba vyzkoušet jak se chová “mozek aparátu” a podle výsledků korigovat nebo taky né.
Par poznamek z mych zkusenosti
Canony EOS v maticovem mereni, zrejme podle vlozeneho programu, neprekroci pravidlo slunne clony 16 (spravny cas pri slunecnem pocasi a clone 16 je 1/ISO filmu), pri extremnim mnozstvi svetla na snehu pujdou o dalsi pul stopy pod, ale to uz musi byt. Snehu obecne za malo kontrastni situace, ktera je pouze na snehu pomerne casta, neuskodi mirna podexpozice pro lepsi prokresleni struktury. Pokud je vsak svetla mene (zatazeno, po zapadu slunce), nechaji se Canony v maticovem modu snehem osalit jako kazde mereni odrazeneho svetla, a muze to vest k pomerne zasadni podexpozici, ktera je obzvlast patrna, pokud, jak je v teto situaci pomerne caste, neni struktura snehu zrovna tim hlavnim nametem. Takze vychytralost maticoveho mereni Canonu je v tom, ze respektuje tu jednoduchou formulku, jelikoz vic svetla nikdy stejne vlastne neni. A zaroven samozrejme nepopiram, ze maticove mereni funguje dobre v tak znacne casti situaci, ze se na nej da se na pomerne spolehat.
Jinak z tech expozic je podle mne lepsi ta o 1EV preexponovana, tedy aspon vysledny sken. Take bych byl opatrny s obecnym doporucenim diapozitivy podexponovavat. Na nekterych to povede k sytejsim barvam (Astia, Sensia) za cenu drobet vyraznejsiho zrna, na jinych jako je Velvia to muze byt za cenu skenovatelneho detailu ve stinech.
Nakonec si nekdo chce tyhle veci zkouset, musi fotit na diak, na negativu se nic nepozna. A nebo uplne nejjednodussi je se to ucit s digitalem, ktery umozni okamzitou zpetnou vazbu.
rt (http://blanik.colorado.edu/~rtezaur/photo)
Zmateni je dokonale
Tady se jeden bavi o foceni stromecku a druhy o foceni psa. Ale fakt se bavim. Po pravde receno mi ten clanek nic nedal a ani me nepresvedcil o tom ze je to co se v nem pise pravda. Mam SD9, nevim zda ma nejakou matici, asi tezko, odhaduji to tak na 7 segmentu a ma to taky histogram, takze krasne poznam co chce a co nechce pridat a musim rici ze to je opravdu desne rozdilne zaber od zaberu. Pokud ovsem budete fotit snehulaka na zasenzene plani a slunce bude svitit jen skrze mlhu a jedine pozadi bude bila obloha, tak verte ze expozice +2 se vyplati.
pokus – chyba
No osobne si mylim, ze pokud chce mit nekdo dobre snimky , je nutne otestovat postupy. Takzvane szit se se sestavou objektiv + fotak + konkretni film. Kazdy fotak se totiz chova jinak a kazdy typ a druh filmu take. Tak nejake obecne pravidlo bohuzel neplati. Sam jsem postupoval od plneho automatu k manualu a pak mi stejne nakonec nezbylo nez dukladne otestovat svuj fotak i schopnosti. Fotil jsem stejnou scenu ze stativu vicekrat a zapsal si postup. Potom je celkem jednoduche vypracovat si pravidla pro foceni s konkretnim sklem, fotakem a filmem na konkretni typ sceny. Stoji to par kacek, ale mne se to oplatilo.
Jinak obecne veda jde kupredu a nove a nove verze fotaku maji zabudovane lepsi a propracovanejsi postupy mereni. Tedy ne vzdy k prospechu veci. A nejdulezitejsi je s jakou kvalitou snimku se autor spokoji. Nekde take zalezi i na obsluze fotolabu, coz je jaksi dalsi kamen urazu.
Nic proti ničemu
Článek je myslím v pohodě, především potvrdil starou známou věc, že negativ je lépe mírně přeexponovávat (detaily i ve stínech) a diapozitivu naopak světčí mírná podexpozice (detaily i ve světlech).
Autorovi bych vzkázal, ať se nenechá odradit některými negativními reakcemi, pro začátečníky to může být stravitelnější než leckterý jiný na tomto serveru publikovaný článek (např. ta suchopárná hrůza (na pokračování) o barevných prostorech, autorka jistě promine 🙂
RE: Nic proti ničemu
… a já jsem naopak za tu suchopárnou hrůzu (na pokračování) autorce nesmírně vděčný, protože jsem z těch článků aspoň částečně pochopil jak to funguje a v čem tkvěl problém s barevností výsledků z labu.
RE: Nic proti ničemu
Tvuj prispevek a rada dalsich zde ukazuji, ze plati stara pravda: “Kazdy slozity problem ma spoustu jednoduchych nespravnych reseni.”
Cimz nechci tvrdit, ze urcit expozici je az tak slozite.
a co z toho plyne?
…, že chybami se člověk učí. Neboli metoda zvaná “pokus – omyl”. Každý aparát měří trochu jinak a je tedy potřeba chovat se podle toho. zdar a dobré světlo
Diak a amater ?
… ani nahodou. Jasovy rozsah, ktory moderne inverzne filmy prenesu je tak maly, ze sa proste do neho amater bezne netrafi. Ani zazracnym aparatom. Ak zvoli moderny negativ (dobra znacka), moze bez akychkolvek korekcii urobit i s amatera dobreho fotografa. Naco diak? Trapit sa?
RE: Diak a amater ?
Tohle mi tedy prijde jako poradna demagogie. Nez jsem presel na digi, tak jsem pomerne hodne fotil metodou diak a pak scan a mohu odpovedne prohlasit, ze s obycejnym Pentaxem MZ-5, ktery neni zas takovy technicky zazrak, bylo bezproblemove naexponovano tak 75% snimku. Z tech zbylych 25ti procent byla vic nez pulka vylozene problemovych svetelnych situaci, kdy jsem rovnou delal vic variant atd. Vylozeny odpad, kdy se neco opravdu nepovedlo, nedelal vic nez 10%. Netvrdim, ze u negativu nebyla ta procenta uspesnosti jeste o neco vyssi, ale nazyvat praci s diakem “trapenim” je velmi jemne receno prehnane…
RE: Diak a amater ?
Fotim na Provii 100F Prakticou a za normalnich podminek nemam problem nemam s expozici problemy. Rekl bych, ze to s temi diaky nebude zas tak zhave.
RE: RE: Diak a amater ?
To uz nie ste celkom taky amater, pytam sa ale – premietate, alebo sa potom snazite v konecnom dosledko o fotografiu …?
Provia je rydzo profi film, ktory sa fotografuje na jedno nadychnutie, vyvolava sparvidla na druhy den po naexponovani prveho policka. Skor by som amaterovi odporucil Senziu, ak ked nie je taka pekna ako povedzme Elitka od Kodaku, pripadne Elit Extra …
RE: Diak a amater ?
Tak nevím – fotím na diaky. Jsem ještě amatér? Určitě ano, neb se tím neživím. Doporučoval bych neplést si pojmy.
Ale s expozicí problémy nemám – tedy pokud něco nezblbnu. A negativní film nepoužívám prostě proto, že z diáků jsou fotky podstatně lepší – ale to je jiné téma. Jen chci říci, že ani film jakékoliv značky, ani foťák, ani x let praxe z nikoho dobrého fotografa neudělají, jak tvrdíš.
RE: RE: Diak a amater ?
Ak nemate problemy s expoziciou, tak ste fotoentuziasta (z anglictinz hrozne prelozene) alebo foto hobbista. Ale to je jedno. Mate dobre vysledky? Hura. Ale nehovorte mi, ze mate lepsie fotky z diakov, ako z negativov. To ste fotili doteraz na Svema color? Nechcite ma presvedcit, ze 3,5 D diaku dostanete na fotograficky (alebo iny) papier?
Uz len tendencia vyvoja obluby jednotlivych filmov napoveda, ze diak je dinosaurus. A to aj medzi profesionalmi. Aspon vo svete. Preco verbovat amatera na iverzny film?
RE: RE: RE: Diak a amater ?
1. Dia film jsem poprvé vyzkoušel ve Slovinských Alpách (sensia100 + nikon F80). Byla to určitě drzost a troufalost zkoušet dia hned na vostro. Nicméně, snímky (po stránce expozice) byly tak jak jsem si představoval a ne jinak. Měření matrix, v obtížnějších situacích proměření spotem. Myslím, že pokud člověk už čas fotí (i na neg.) a něco si o dia přečte, koukne se na char. křivky atd. tak s novějšími foťáky nebude mít problem. Tedy ve většině případů. Jsou situace kdy i zkušený fotograf raději udělá bracketing, to je IMO normální.
2. Viděl jste fotku z dia přes Cibachrom? Já ano. A když barvu, tak dia.
…. no, na barevnou reportáž či svatbu bych ten barevnej negativ vzal spíš. Ale když já tyhle věci vlastně fotím spíš na ČB…:-)
RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
Ano, pane. Videl. Videl som fotografie z diapozitivu na Cibachrome. Ale ten uz skrachoval. Pre nedostatok zaujmu. Takze moja odpoved znie – ano. Ale protiotazka. Kolko ste si dali vyhotovit Cibachromov rozmeru 9×13 ci 10×15 konkretne Vy?
Mimochodom len na doplnenie. Vyrobou Cibachrome som sa uspesne zaoberal cca pred 10 rokmi. Vyhotovit korektnu fotografiu z i mierne podexponovanej ci preexponovanej predlohy je temer nemozne. Firma Ilford – novy majitel spolocnosti Ciba, zaviedol niekolko gradacii tohto papiera, ale ani to nepomohlo. Preniest tak velky rozsah denzit (to je to, co sa Vam na diaku naozaj paci) sa nepodari na papier preniest. A bodka. Pokial premietate a ste voci sebe tolerantny – diak. Pokial nepremietate – negativ.
Mimochodom, videli ste uz pekne sprevnu fotografiu z negativu?
C.B – ano!!!
RE: RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
10×15 na Ciba(Ilfo)chrom? Ani jednu. Dia, pokud ho chci někomu předvést, promítám. Pokud to má “vejšku” a stojí to za ty prachy a má to viset na zdi, tak formát min. 30×40. Když bych věděl, že po mně bude někdo chtít foto 10×15 tak jdu cestou přes skener (viz. Dundee) nebo se prostě rozhodnu předem vzít negativ. A neříkám, že z negativu nejde dobrá fotka. Jde. Ale v cestě je víc proměnných a já se navíc nerad v labu s někým dohaduju. Takže já to mám hozený asi takhle. Zůstavám i nadále v úctě. -Che-
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
Ak mi niekto robi 30×40, potom si urcite da zalezat aj na vysledku z negativu.
Je pravdou, ze Cibachrome ma sytejsiu cervenu, ako negativne papiere. Nema vsak detaily vo svetlach. V Cechach mate vyhodu, ze Cibu velmi dobre zvladli v Tepliciach. Neviem, ci to este funguje, ale na Slovensku sa tymto materialom nik nevenuje.
RE: RE: RE: Diak a amater ?
Preco verbovat amatera na iverzny film?
Protože pokud nejste v minilabu vážený pan zákazník (oslovují vás křestním jménem jakmile vstoupíte a vaše měsíční útrata v tomto podniku nedosahuje pravidelně pěticiferné částky), tak máte velmi mizernou šanci na reprodukovatelnost vašich výsledků a dobrá fotka je jak loterie. Samozřejmě i z negativu lze získat velmi dobré barevné fotografie, ovšem s diákem vám odpadá neustálá diskuze, jak ty barvy vlastně vypadaly. Reklamaci barevného podání u fotografie z negativu nikdy neukecáte. Takže si zaplatíte další verzi, pokud o to opravdu stojíte tak ještě jednu a výsledná cena je nakonec vyšší než u fotografie z dia.
RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
O tej cene naozaj pochybujem. 10×15 z dia stoji cca 120 Sk (Ciba), z negativu cca 7. Kolko pokusov k dobrej fotografii? Osobne radsej vyuzivam moznost nechat si naskenovat, doma upravit a nechat zhotovit. Je to ucinne.
Ak ale ak nadavate obsluhe minilabu, vadite sa o malichernostiach, tak Vam nikdy nevide vustrety. Sorry, ale jednanie s ludmi je zaklad uspechu. Nenaserte obsluhu este pred tym, ako si nechate robit fotografie. (Sorry za sproste slovo.)
RE: RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
… neustálá diskuze a ukecat neznamená nadávat obsluze, výrazný barevný posun nepovažuji za malichernost …
Fotografie z dia nemusí být vždy jen na Ilfochrom, na Fuji Crystal Archive stojí formát A4 cca 60 Kč, 15×20 bývá za 30 Kč – to je naprosto porovnatelné s dvěma nebo třemi pokusy u negativu. Samozřejmě sken, úpravy a následné zhotovení na kvalitní papír přinese ještě vyšší kvalitu.
Celý tento postup jsem absolvoval, takže vím o čem píši a rozhodně si myslím, že diák může pomoci amatérovi ke zvýšení kvality výsledné fotografie, aniž by finančně vykrvácel, nebo v minilabu nad negativem ztrácel nervy.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
Ano, lenze bol som dotazovany na to, ci som videl foto z dia na Ciba :-).
Spominany Fuji papier je vsak typicky minilabovy papier. Ak teda ma byt fotografia z dia na negativny papier, tak musi byt spracovany digitalnym minilabom. V principe je teda jedno, ci dam do digitalneho minilabu nagativ, alebo diak. Je vsak pravdou to, ze digitalne minilaby maju skenery urcene na skenovanie negativov, a preto je vysledok z negativu obecne lepsi. Ak neverite, otestujte.
Dalsia vyhoda je, ze ani jeden digitalny minilab Fuji Frontier novej generacie Vam obrazok z negativu nedokaze pokazit, pokial to obsluha vyslovene neskope zamerne!
K druhej casti: Ak ma diak zvysovat kvalitu amatera, tak potom ale pekne od podlahy! V ziadnom pripade automat, ale spotmeter, seda stupnica a hlavne spusta rozmyslania. Mam za to, ze tento clanok hovori o tom, ze 300-ka EOS nepotrebuje korigovat sceny so snehom. A spusta diskutujucich tvrdi, ze to potrebne je. Ja mam Hasselblad, scenu premeriavam a korekcie robim v ramci exponometrie. To nie je vtip, to je radost z fotografovania. Fotim zasadne na negativy a casto zo stativu. Inu skupinu fotografii – tu vacsiu – fotografujem automatom s integralnym meranim, kde viem ze na snehu musim plusovat. Viem to, lebo je to ocakavatelne od takehoto aparatu a mam to vyskusane. A kedze fotim na negativy, tak je to v zasade jedno ci davam +1 alebo +2 EV. Takto naexponovany negativ vyvolavam v osvedcenom laboratoriu, kde ked mi urobili oblohu modru a ja ju chcem autorsky dotvorit na zeleno tak to obsluhe poviem a doplatim si. S obsluhou si tykam a preto som uspesny. Nevidim dovod, aby si ktorykolvek citatel Paladixu nemohol s obsluhou minilabu tykat. To uz vedie potom aj k inym vztahom, a ak je majitel rozumny umozni v case mimo otvaracie hodiny trosku experimentovat. Ale hlavne davam si popri fotografiach robit skeny a experimentovat mozem doma. To uz mozem mat oblohu ruzovu.
Fuji Frontier skenuje vynikajuco negativy, ale diaky skenuje len ako nudzove riesenie!!! Ak si ale myslite, ze v domacich podmienkach skenujete rychlejsie, lacnejsie, pripadne kvalitnejsie so skenermi cca do 100 000, tak tomu neverim. Vacsina ludi, ktory taketo veci tvrdia nema skusenosti prakticke, a niekolko nahodne precitanych clankov ich vedie k presvedceniu, ze to dokaze (veria tomu, comu verit chcu).
Su skvele vynimky, su to osoby, ktore maju nieco preskakane, nieco nastudovane a za ich tvrdenim citit skusenosti. A tym diaky neberiem. Neberiem im ani skenovanie doma. Ale to uz nie su amatery v tom pejorativnom vyzname, ale odusevnenci.
Ak sa Vam nechce diskutovat na tuto temu, dajte vediet, pochopim.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
“…digitalny minilab Fuji Frontier novej generacie Vam obrazok z negativu nedokaze pokazit, pokial to obsluha vyslovene neskope zamerne”
Tak nevim, minilabu Fuji Frontier jsem sveril negativ jenom jednou a to co jsem na fotkach uvidel me dostatecne odradilo. Krajiny vypadaly jako z jine planety, trava byla zluta, stromy mely barvu asi jako zeleny zvyraznovac, beton byl najednou svetle modry… Pochybuju, ze by si obsluha dala tolik prace se zkazenim kazde fotky. U Kodaku se mi nikdy nic podobneho nestalo, i kdyz jsem vyvolaval v nekolika ruznych fotolabech.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
Kodak? Ktoryze minilab pod vlajkou Kodak ma kvalitny digitalny minilab? Taky, co nie je Fuji Frontier?
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
Je to přesně tak, sám jsem několik let fotil na negativ, na fotkách jsem měl běžně přepálenou oblohu, expozice byla jiná než na fotkách atd. Nemluvě o značném ořezu obrazu na fotkách oproti negativu. Asi rok fotím na inverzi a jsem absolutně spokojen, zážitek spojený s promítáním diáku na plátno (stačí i bílá zeď) ve formátu např. 120×80 cm je nepopsatelný. Jaké si to nafotím, takové to mám, po následném naskenování a vytištění na inkoustovce nebo labu ve formátech A4, A3, (větší jsem nedělal) jsou fotky naprosto skvělé. Finančně je pro mě lepší dia, nemusím platit za zhotovení všech fotek, vyberu pouze ty nejlepší a ty zvětšuju, ostatní promítám. Nemluvím o velikosti zrna dia/negativ atd. Pokud chce někdo na fotkách vidět to, co opravdu fotil, doporučuji jednoznačně DIA.
RE: RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
No, ja tiez fotim na DIA – a prave preto, lebo som videl fotku spravenu z negativu – zatial ziadny minilab mi nevyhovuje na 100%, a uz sa mi ho ani nechce hladat. A to vzdy jednam slusne a milo.
K tym cenam – no a co, ze foto z negativu stoji 7 SK/KC, ked si musim nechat spravit vsetky. Z dia si necham spravit len tie najlespie, takze v konecnom dosledku to vyjde rovnako. A metodou DIA + scan + TIFF do digi labu, a foto 10×15 ma vyjde v prepocte na 12 SK, plus nejake postovne.
K clanku – mam EOS300, a musim povedat, ze automatika mi dala dobre vysledky na snehu, a tak isto aj pri zapade slnka na mori. A ked potrebujem mat istotu, pouzijem bracketing, a v tom pripade ma zase dia vyjde lacnejsie. Lebo fotku si necham spravit len jednu z troch (ak vobec).
A vpodstate je mi jedno, ci som kvoli tomu amater …
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Diak a amater ?
Odkial si, znechuteny minilabmi Pedro? (Fakt ma to zaujima)
A kam si davas robit foto z dia? Ked Ti v minlabe, preboha, neurobia fotografie z rozpisu? Mas kalkulacku? Stoji vyvolanie negativu tak vela, ako diaku?
.
Taky držím autorovi palce ať neztratí odvahu kvůli pár příspěvkům :o)
nevysiluj…:-)
takze po letech je to jinak…? pruserari nemusej umet merit…? HURAAAAAA…:-)
Super článek !
předně bych rád autorovi poděkoval za článek. patřím mezi fotografy – hodně amatéry! (do zrcadlovky mě ukecal kamarád rádoby profík, který má EOS1 + skel za 250tis Kč a spousu filtrů, ….) když jsem jednou v zimě fotil na sněhu, tak mi tenhle kamarád pořád radil , přeexponovávat, přeexponovávat, přeexponovávat – ten foťák je blbej a myslí si, že má hodně světla a bla bla bla.
ty fotky bych Vám ukázal – všechny na automatické měření byly super, ty korigované byly “vypálený”, bez barvy. bavím se o běžných fotkách na zimní tůře – nic uměleckého s nějakým protisluncem, žádné bílé ani černé psy jsme rovněž nefotili…
osobně mám shodnou zkušenost, jako autor. ještě jednou děkuji za článek
přeexponovávám
páč když to neudělám, je to šedivý :o).
Xaver
http://cvrk.com
tak nejak nevim… 🙂
Po precteni jsemopravdu silne zavahal.. no a protoze jsem asi den na to odjizzdel na hory byl jsme v rozpoluplne situaci.. mam nebo nemam .. tak jsem se rozhodl pro zkousku.. A dopadla tak ze na mem Canonu 300V je vhodne nastvit aspon tu jedno 1EV/podle filnu ,ze/ vice nez si meri stroj sam, pac ten snih je jinak sedourek.. A Opravdu zalezi na tom kolik toho snehu bude na fotce.. Takze diky za clanek,ale radeji ne 🙂 I do budoucna budu tomu trochu pridavat 😉
ukázka
Nemá ten sníh v ukázce pro “správnou” expozici nějakou divnou barvu?
RE: ukázka
Mozno ma, ale autor mal skor na mysli denzitu, nie farbu. Jednu poznamku si vsak nedopustim: Akym monitorom obrazky prehliadate? Nebude problem vo vasom “televiznom prijimaci”?
presprilisna agresivita
Mne se clanek pana Jana Hanaka pozdava,ale nelibi se mi ,jak zbytecne agresivne reaguji nekteri ctenari na jeho clanek.Budme radi,ze jsou mezi nami jedinci,kteri se neobavaji sepsat svoji vlastni theorii a tu verejne publikovat.Osobne nemam zkusenosti s velikym mnozstvim aparatu,ale Nikon F 80 a F 60 [pouzivam jich delsi dobu a v ruznych situacich] meri v systemu matrix vic nez dobre.Fotim vetsinou dia filmy a CB filmy a tak vysledne images nejsou ovlivnene laboratori.Korekci nepouzivam snad skoro vubec,jen davam zretel na silne prosvicene [nebo naopak tmave] plochy v obrazu.Fotim li kuprikladu zapad slunce,tak merim svetlo oblohy tak,abych nezahrnul zarici slunecnou zonu.Nastavim danou expozicni hodnotu v manual programu a nebo v pripade foceni z roky zamacknu EL knoflik,zacilim zadanou kompozici a s pomerne vysokou jistotou uspesnosti snimku zmacknu spoust.Ruzni odbornici i neodbornici trvaji na bodovem mereni v prumerne nasvicenem bodu oblohy atd. a i kdyz jsem ve vyjimecnych pripadech bodoveho mereni zapadu slunce vyuzil,tak matrix mne zatim nikdy moc nepodvedl.Myslim si,ze pri mereni svetelnosti obrazu je velmi dulezite mit praktickou znalost a vybrat si pro mereni urcity prumer,a to jen tam,kde je dynamicnost svetla a stinu presprilis rozdilna.Nikon matrix je bezvadny system.Posuzovat spravny nastaveni expozice podle snimku z auto fotolabu je asi ta nejhorsi vec jakou muze clovek udelat.Kazdy,kdo to vazne mysli s fotografii by si mel alespon castecne zaexperimentovat s diapositivnim materialem,ten vas neoklame a je dokonalym svedkem vaseho mereni.Asi nebude pro vetsinu z vas prekvapenim,ze pri nakupu pouziteho fotoaparatu si nafotime alespon jeden dia film a podle tohoto vysledku muzeme s mnohem vetsi presnosti posoudit vykonnost a kvalitu pristroje.Mam ale pocit,ze znacny pocet bazarovych kupcu testuje aparat nafocenim negativu,ktery zanesou do mistni rychlo fotolaboratore ,kde automat vyprskne fotky a novy majitel je pri pohledu na “premodrale” obrazky castokrat silne rozrusen a znepokojen.Ale to uz odbocuji od daneho tematu a tak jeste jednou a naposledy muzu s jistotou prohlasit,ze matrix funguje velmi dobre,ale minimalni znalost mereni svetla bude dulezita.
Komik a jeho svět
Článek je v pořádku, jeho poselství je jednoznačné a jasné stejně jako skupina čtenářů, pro kterou je určen. Nepopírám ovšem, že některé věty článku by se daly formulovat lépe, jednoznačněji a přesněji. To však na jejich obsahu nic nemění.
O to překvapivější a mnohdy zábavné jsou reakce některých čtenářů. Až jednoho napadá, jestli výroky typu “začátečník radí začátečníkům”, případně “diafilm nepatří amatérům do ruky” nemají jiný smysl než jen vnést světlo do diskutovaného problému. Maně mi vytane na mysli vzpomínka na sousedovic Petra, který holčičkám na pískovišti rozšlapával bábovičky jen proto, jelikož neuměl vytvořit vlastní. A vytrhávání vět z kontextu a následné překrucování patří v dnešní době k folkloru i ve sdělovacích prostředcích a na politické scéně, stejně jako všeničící kritika nenabízející alternativu. Nebo ne? Dočkám se snad od zdejších kritiků (snažících se vzbudit dojem zkušených až profesionálních fotografů) polemického článku, který bude mít hlavu a patu, bude prezentovat ucelený názor, bude technicky fundovaný, podložený teorií, fakty a ukázkami? Těžko. To dá totiž spoustu práce a vyžaduje to znalosti.
EOS300V – tak takhle rozhodne NE
Hmmm, jako amater jsem zkusil tedy fotit z 300V na snehu bez korekci, ze si to nejak prebere. Jake bylo me prekvapeni, neprebral.:-( Fotky, kde je skoro jen snih jsou vsechny TEZCE podexponovane (zrnitost, tmave, ujete do hneda).
Nebo jsem neco delal spatne? Vestinou jsem pouzival mod Av. V podstate vyslo jen to, kde byli lide, nejaky barak, … Proste jina nez bila plocha. Jinak fak vetsina fotek v haji.:-(
Měření na sněhu.
Až budete pánové fotit na větší formát než kinofilm tak si jistě koupíte expozimetr, protože až vyrazíte 400 km do hor a špatně naexponujete pár svitkových diáčků a kdo ví o čem mluvím ,také ví co to stojí.
Koupíte si ho určitě,tedy ten expozimetr na dopadající světlo , protože většina středo-velkoformátů nemá měření žádné nebo jen jakési TTL.
Dobré světlo.
Jirka Kolouch
RE: Měření na sněhu.
Az budu fotit na stredni format a jezdit kvuli tomu 400km, tak nebudu cist takovehle clanky, ale BUDU JE SAM PSAT.:-)))
co píše Photo life
zmiňujete Photolife , tak si to přečtěte
je to zcela srozumitelné a jasné bych řekl
http://www.photorevue.cz/Sekce7/clan23.htm
RE: co píše Photo life
Hm, ale já mluvím o veškerých dosud vydaných PL, které mám. Není to vždy jasné, určitě ne úplným laikům, pár jich kolem sebe mám.
Jan Hlinák
zkušenost s DIA
V únoru jsem si koupil svou první zrcadlovku. Z počátku jsem fotil na negativ (stále fotím:)a divil se proč se ještě dnes vedou diskuse na téma klasika versus digi. Fotky byly vyblité, ujeté, nebe přepálené, atp. Pak jsem si zkusmo vyfotil DIA film a najednou jsem pochopil, že minilaby (nejspíš né včechny, jen ty co jsem testnul) nejsou ani v dnešní době v situaci, kdy by do vyvolání fotek a negativů dávali vše :), a tudíž né za vše může negativ. Nicméně co chci říci je to, že po prohlédnutí diáků jsem zůstal zmražen kvalitou. Barvy, detail, nepřepálené nebe atd. prostě sem víc ani nemohl čekat. A to jsem těžký amatér, diák jsem jen založil do foťáku (Nikon F801s) a cvakal na režim P s matrix meteringem o 106 🙂 Takže to je má zkušenost s diapoziivním filmem. Nebát se, o nic nejde (tedy z pohledu mě – amatéra). Zdraví Marek.
Bracketing
Nevim jak by se reklo cesky ‘bracketing exposure’ (uz dlouho ziji v cizine) ale je to asi takto: paklize se najdete v situaci jako napriklad na tech horach kde je prevazne vse bile v Zime tak ustanovte exposici zmerenim snehu. Ponevadz nechcece any snich byl 18 % sedy tak otevrte clonu (nebo cas) o 1/2, 1, 1a1/2 po pripade 2 stupne. Timto mate jistotu ze nektery z tech diapozitivu bude mit to ‘spravnou’ exposici. Nezapomente ze pri takovychto ‘vypravach’ na hory nebo kamkoliv jinam je cena filmu tou nejlacinejsi polozkou.
Dale a to prekvapive jednoduche se podivejte na diagram exposice ktery je natisten uvnitr krabicek filmu – a ‘bracket’ exposici.
‘Spravna’ exposice nebyva vzdy tou nejvhodnejsi a to prave v tomto pripade.
(Az budete fotit haldy cerneho uhli tak posunte clonu opacnym smerem.)