Krajina slovenská – miniprůvodce po Velké Fatře

Zapomeňte na informační kanceláře, perfektní značení cest a rozvinutou infrastrukturu. Zapomeňte na vytopené penziony a občerstvení na každém rozcestí. Velká Fatra je velmi osamělý kus země, i když leží mezi lidnatými průmyslovými centry severozápadního Slovenska – Banskou Bystricí, Martinem a Ružomberkem.

Velká Fatra je zhruba dvakrát větší než Krkonoše a nejvyšší vrchol Ostredok má jen o deset metrů méně než Sněžka (1592m). Tím však, kromě připravované přeměny v národní park, srovnání s naším nejvyšším pohořím končí. V lovišti medvědů a rysů tu můžete uskutečnit i několikadenní civilizací nepřerušený přechod s nocováním v horách, což už u nás bohužel nejde. Velkou část pokrývají lesy, ale část hlavního hřebene je holá a skýtá krásné výhledy na všechny strany. Potkat stádo krav i ve výšce 1400 metrů není žádným překvapením. Přes absenci jezer, jezírek či ples je horstvo bohaté na ostatní povrchové i podzemní vody, které vyvěrají na mnoha místech, a tak není třeba s sebou vláčet litry vody. Přesnou a aktuální mapu vydal Vojenský kartografický ústav pod číslem 121, který shodou okolností sídlí v Harmanci na jižní hranici této oblasti. A obzvláště zde platí jedna ze zásad či upozornění pro turistické trasy: Pri značení niektorých trás nemohli byť dodržané pravidlá značenia, alebo stanovený trojročný cyklus obnovy, čo môže sposobiť nečitateĺnost značiek, ich nedostatečnú hustotu a nesúlad s mapou

Kdy vyrazit

Kdykoliv. Pohoří je schůdné (popř. sjízdné) po celý rok. Holý hlavní hřeben se v zimě změní v ideální skialpinistický terén, přejet se dá i na běžkách nebo saních tažených psím spřežením.

Kde nocovat

Na křižovatce důležitých fatranských magistrál, pod výrazným vrcholem Borišov, leží jeden z mála záchytných bodů – nedávno znovuzprovozněná Chata pod Borišovom. Nemá elektřinu, telefon ani zdroj vody, ale nocleh tu pořídíte pod sto korun, atmosféra je velmi přátelská a je to jediná opravdová horská chata v tomto pohoří. Míst na spaní tu není mnoho, a tak je lepší se ohlásit na čísle +421 905 729959 – SMS (chatár Stano Arendáš).

K dostání jsou tu výjimečné speciality, musíte je ovšem znát a říct si o ně… Za třemi nejvyššími vrchy, čtyři hodiny na jih, leží Horský hotel Kráľova studňa, který přes svůj honosný název vypadá jako neudržovaný statek, na plácku před ním parkuje traktor a nepojízdná V3S, psi neštěkají vůbec přátelsky a chmurnou atmosféru dokresluje pískot větru v nětesných dveřích a oknech. Tyto zážitky byly zaznamenány v sychravý listopadový den, kdy jsme vyhládlí a zmrzlí očekávali vytopenou, dřevem obloženou kolibu, těšili se na halušky a horský čaj (nejlevnější černý sáčkový, silně slazený a řádně dochucený citronem) a dočkali se párku v rohlíku a piva u okýnka na studených schodech.

Mnohem větší kouzlo mají otevřené salaše, kde si můžete i zatopit. Hodně využívaná je Salaš pod Suchým vrchom, zaznačená v mapě, ale i ty ostatní bezejmenné můžete mimo pasteveckou sezonu využít k přespání. Moje nejoblíbenější místa k přespání jsou vrcholy Ostredok a Rakytov, a přestože jsou podmínky někdy krušné (v zimě), výhledy (hlavně ráno a v podvečer) za to rozhodně stojí, a to také z fotografického hlediska. Konkurence se totiž se vzrůstající nadmořskou výškou a klesající teplotou zmenšuje. Všechny ostatní hotely, penziony či zotavovně jsou až příliš daleko od hlavních hřebenů nebo až na hranici chráněné oblasti. Z těch lze doporučit útulný Horský hotel pod Šturcom s nadprůměrným výběrem slovenských specialit, například výtečné bryndzové halušky se srnčím gulášem.

Výchozí body

Pokud jedete na slovenské hory strávit “český víkend”, tj. klasický víkend a den volna (státní svátek, velikonoce…), je nejlepší přijet autem. Cesta vlakem i autobusem je na tak krátkou dobu příliš zdlouhavá. Problém však může být zaparkování auta na tři, čtyři dny. Po počátečním odměřeném postupu, kdy jsme auto nechávali u nádraží v Ružomberku či Martině a do samotného srdce pohoří se vydávali místní řídkou dopravou, jsme přešli k ideálnímu řešení: našli vesnici v horách, která nejlépe vyhovovala našim plánům a nikdy netrvalo dlouho, abychom si domluvili parkování u někoho z místních, kteří jsou většinou velmi ochotní. K tomuto účelu je vhodné mít přichystánu nějakou pozornost. Z větších míst je nejlepší přístup z již zmíněných Martina a Ružomberku. Doporučuji však zjistit si spoje z těchto měst a zpět dopředu. Místní přístupová místa k túrám jsou: Necpaly, Liptovská Osada, Liptovské Revúce, Donovaly a Blatnica.

Turistika

Přes výše uvedené nedostatky ve značení není orientace příliš obtížná. Pro případ snížené viditelnosti v mlze a dešti jsou holé partie vyznačeny klasickým tyčovým značením. Terén je typický pro hory s touto nadmořskou výškou a úvodní srovnání s Krkonošemi je na místě. Dobré vybavení je samozřejmostí. K nejsilnějším zážitkům rozhodně patří vícedenní přechod hlavního hřebene s nocováním v přírodě, v salaších nebo v Chatě pod Borišovom. Při něm vystoupíte na všechny hlavní vrcholy: Ostredok, Krížna, Ploská, Lysec, Rakytov…

Právě z Rakytova máte celou Velkou Fatru jako na dlani, a nejenom ji, při dobrém počasí přehlédnete i hlavní hřeben Malé Fatry a část Nízkých Tater. Za zmínku také stojí krasová oblast nad obcí Blatnica s krásnými vrcholy Tlstá a Ostrá. Pod nimi ležící Blatnická a Gaderská dolina patří mezi nejhezčí doliny na Slovensku. V mapě VKÚ č. 121 Velká Fatra je v textové části popis vybraných jednodenních turistických tras, ale svých vlastních si můžete vymyslet

bezpočet. Ať strávíte v horách den nebo pět, nedaleké, celoročně otevřené termální bazény v Bešeňové (10 km od Ružomberoku směrem na Poprad) jsou perfektní relaxací pro zdecimované tělesné schránky a čím studenější je počasí, tím lépe vám ve 39° C teplé vodě bude.

V dosahu Ružomberku, pod vrcholem Šiprúň, leží známá rezervace lidové architektury Vlkolínec, zapsaná na seznamu Unesco. V osadě se zachovaly desítky stále obývaných původních dřevěnic.