Krásné staré stroje – úvod

Zdá se, že čas běží čím dál rychleji. Stárnou věci. Stárnou lidé. Lidská paměť se ale nerozvíjí tak dynamicky jako všechno kolem. Spíše je pravdou opak – čím víc si máme pamatovat, tím více samozřejmě zapomínáme.

Jen za poslední desetiletí se změnilo snad úplně všechno, světovou politickou situací počínaje a naším jídelníčkem konče (výběr je samozřejmě zcela náhodný!). Máme mobilní telefony, rychlejší a lepší počítače, místo obyčejných žárovek úsporná halogenová svítidla, místo diáře organizer… I ve fotografii došlo a samozřejmě kontinuálně dochází k nebývalému rozvoji. Objevil se systém APS, digitální fotografie a zpracování obrazu, do běžné praxe se rozšířil autofokus, automatická volba expozice, zlepšily se filmy, optika, zpracování, prostě všechno.

Člověk nemá zapomínat na své předky a alespoň někdy se vracet k jejich odkazu, měl by vědět, odkud a z koho pochází, protože to je – ať jsme v digitální éře či ve středověku – neměnný základ lidské identity. Tento jev lze vztáhnout i na techniku, tu fotografickou nevyjímaje. I ten nejmodernější přístroj má jakési “předky”, nevznikl jen tak sám o sobě. Pro záplavu “moderny”, která neskutečně rychle stárne a přestává být moderní, zapomínáme na fotografické dědečky a pradědečky (i babičky!). Zakoupíme nový přístroj, ten starý (i třeba jen pár let) putuje do bazaru a za chvíli na něj zapomeneme. Troufám si tvrdit, že ten, kdo postrádá jakoukoli úctu ke krásným věcem, postrádá i úctu k lidem a v konečném důsledku často i sám k sobě. Zní to jaksi moc výchovně, ale kdykoli jsem s věcmi špatně zacházel, vypověděly službu přesně když se to nejmíň hodilo. Stejně tak lidé. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá – známe to všichni.

Cílem tohoto vlastně nikdy nekončícího (a neukončitelného) seriálu je seznámit se s přístroji, které jsou svědky minulých dob, přístroji, které byly dávno či nedávno moderní, a teď se s nimi setkáme buď v bazaru, nebo na krku fotografujícího “kolegy”. Lhostejno, zda fungují, nebo už ne. Je jedno, jak jsou staré, kolik stály tehdy a jaká je jejich hodnota nyní. Bez ohledu na typ, značku, stáří či používaný obrazový formát se budou objevovat v tomto nepravidelně doplňovaném seriálu. Jsem si vědom, že půjde o víceméně náhodný výběr a že nikdy nemůže být kompletní. Nepůjde o kompletní technickou dokumentaci ani o recenze, spíše o poctu přístrojům, které splnily své a pomalu upadají do zapomnění.

6 komentářů u „Krásné staré stroje – úvod“

  1. Staré stroje

    Vážený Pán Sýkora.Vaše články sú poučné a lahodiace duši,fotografa.Obdivujem Vás skromnosťou a vedomosťami.Mám malú zbierku foťačkou,fotím od 15 r. a dnes mne je 69.Pametám staré stroje bedničky ktoré vedeli z fotografom rozprávať.Aj preto som ostal verný klasike. Z článkom sa plne zhodujem,nie je ucta prakticky k ničomu (česť výnimkám). K honotam nších otcou sa chováme poniektorý prim barbarsky.

    prajem dobrého zdravia a super svetlo

    s úctou fofoturista.

    Odpovědět
  2. Dotaz začátečníka

    Dobrý den,
    dnes jsem procházela Vaše stránky a moc se mi líbí, je vidět, že fotoaparátům rozumíte, proto bych Vás ráda požádala o radu. Vlastním digitální fotoaparát a rozhodla jsem se, že si pořídím něco “lepšího”. V záplavě nejnovějších vymožeností mě však přešla chuť pořídit si fotoaparát za několik tisíc, který bude prakticky fotit za mě. Ráda bych se tedy vrátila trošku do minulosti a pořídila si jak píšete “krásný starý stroj”. Pátrala jsem na internetu a našla jsem několik fotoaparátů: Praktica MTL 5, Praktica MTL 5B, Praktica B100, Olympus OM-2, Canon AE-1, u těch posledních 2 si nejsem jistá, zda bych jako fotografický amatér zvládla ovládání, nicméně jde mi o to, že všechny jsou v podobné cenové relaci a já pořádně nevím, který vybrat nebo jestli nevybrat ještě z něčeho jiného. Mohla bych Vás tedy poprosit o radu?
    Moc děkuji za odpověď
    Adéla

    Odpovědět
    • Dotaz začátečníka

      Je potřeba si hlavně uvědomit, co chcete na film fotografovat a kolik chcete do přístroje a příslušenství, které jistě budete potřebovat, alespoň to základní, investovat. Také je potřeba rozhodnout se, jestli chcete plný manuál nebo třeba přístroj s automatickým zaostřováním. Z Vašeho výběru ale vyplývá spíše první možnost…
      Praktica MTL5 a MTL5B jsou přístroje se závitem M42, tudíž je k nim z druhé ruky dostatek objektivů za dobré peníze, samotná těla také nestojí moc (ale pozor, je potřeba vybírat s někým, kdo se vyzná, protože některé kusy jsou ve zcela tristním a nepoužitelném stavu. S oběma uvedenými těly se nejlépe pracuje v režimu předvolby času: ustálením ručičky v hledáčku na značce “0” (otáčení clonového kroužku na objektivu) se nastaví odpovídající clona. Lze pracovat i zcela manuálně, přístroje fungují i bez baterií. Přístroje jsou jednoduché a velmi spolehlivé, objektivy Pentacon nebo Carl Zeiss Jena i opravdu dobré.
      Praktica B100 electronic má bajonet Praktica B a objektivů je v nabídce méně, ovšem koupit se dají celkem bez problémů. Přístroj má elektronicky řízenou závěrku a bez baterie funguje pouze jeden mechanický čas. Na objektivu se nastaví clona a přístroj nastaví odpovídající čas. Nevýhodou je, že neumožňuje manuální nastavení času ani plný manuál.
      Olympus OM-2 je nejvšestrannější a nejtrvanlivější přístroj z Vámi uváděných – ale originální objektivy Zuiko jsou poměrně drahé, byť je jich dost (a zachovalá OM-2 také není z nejlevnějších).
      Canon AE-1 Program umožňuje buď plný manuál nebo předvolbu času a automatické dopočítání správné clony. Má bajonet Canon FD; objektivů je dost v různých cenových relacích; cenově je celý systém mezi Praktikami a Olympusem OM.
      Pokud chcete s filmem začít a neinvestovat příliš mnoho peněz, doporučoval bych z Vámi uvedených Praktiky řady L, ještě lépe však LC (LLC, VLC, PLC), protože světlo měří při odcloněném objektivu. Dobrá volba je i Praktica řady B, ovšem tam bych volil spíše BC1 (má i manuál).
      Dobrou volbou je i Pentax a jeho klony s bajonetem Pentax K (Chinon, Ricoh aj.), případně Minolta řady X, všechny tyto alternativy jsou dražší než Praktica. Nejlevnější variantou je ruský, resp. sovětský Zenit (Zenit E, Zenit TTL, 12XP apod.), ale ty mají příšerný hledáček, malý rozsah časů a spolehlivost je taky taková sovětská: buď nefungují nikdy, nebo navždy :-).
      Vybírat takto teoreticky je vždycky ošidné – a jedním z určujících faktorů je kromě ceny i aktuální nabídka, protože všechny takové přístroje budou z druhé ruky a o koupi rozhoduje hlavně stav konkrétního kusu…
      MS#

      Odpovědět
  3. Re:

    Mockrát děkuji za rady i za odkaz na návody, asi bych to viděla na tu MTL5 nebo MTL5B, pokusím se sehnat někoho, kdo by mi s výběrem poradil, abych nenaletěla.

    Odpovědět
  4. Co přidat i další?

    Po několika návštěvách Vašeho skvělého webu jsem se přihlásil, abych se mohl zúčastnit diskusí. Hned toho využívám. Vím, že každý fotí něčím jiným, ale chybí mi u Vás legenda Exakta-Exa. Co to takhle zkusit? Prakticy jsem také zkoušel (krátce – jen asi 10 let), jsou díky kovovým závěrkám pokrokovější, ale klasika je klasika… Také jsem si všiml Vašeho povídání o Zenitech. Ty rozhodně nepatří mezi mé oblíbence (velké dobrodužství je zpětné převíjení filmu), ale na druhou stranu – vyrostla na nich spousta fotografů. Helios 44 je mimochodem na Praktice v protisvětle až neskutečně dobrý. Co takhle z té sovětské provenience zkusit řadu Fed? Ty dálkoměry nejsou špatné. Fotím s nimi občas a jen tak pro radost. Také Zorkij 4 by stál za zhodnocení. Ty foťáky podle mě nejsou špatně řemeslně provedené a na rozdíl od západních strojů mají jednu velkou výhodu – když s nimi v případě sebeobrany praštíte útočníka po hlavě, foťák to přežije… Přeji příjemný rok 2016. LM

    Odpovědět

Napsat komentář