Podívejme se na ostrov ve Středozemním moři, na kterém můžeme najít ozvěny antických bájí, rušné turistické promenády a pláže, ale také odlehlé zátoky a zastrčené horské vesničky.
Kréta je největší řecký ostrov a jistě také jeden z nejzajímavějších.
Když už mluvíme o velikosti, můžeme připomenout, že Kréta je pátý
největší ostrov Středomoří po Sicílii, Sardinii, Korsice a Kypru.
Kdo zná Korsiku s její rozmanitou přírodou plnou zeleně, může mít pocit,
že na Krétě, přibližně stejně velikém ostrově, najde podobné prostředí.
Není tomu tak. Kréta leží mnohem jižněji. Z toho vyplývá po značnou část
roku velmi teplé a suché počasí. Vnitrozemí Kréty je málo zalesněné. Převažuje
otevřená krajina s olivovníky, vinicemi a drobnou vegetací – keři a malými
stromky.
Naprostá většina turistických letovisek je soustředěna podél severního
pobřeží tvořeného převážně písečnými plážemi. Jižní pobřeží je drsnější,
často spadající příkře do moře a je zde jen několik málo letovisek.
Někteří lidé dávají přednost ubytování na jižním pobřeží pro větší
klid a hezčí prostředí. Z jihu je však obtížnější dopravní spojení. Zpravidla musíte nejprve
vyjet horskými silnicemi do vnitrozemí a potom teprve můžete pokračovat
na východ či na západ, tedy ve směru orientace Kréty. Mým plánem bylo co nejvíce
cestovat po ostrově. Ležet na pláži
mě nebaví. Zvolil jsem proto ubytování strategicky uprostřed ostrova na
severním pobřeží v malém městečku Ammoudara, které je vlastně předměstím
hlavního města Iráklion. Se svou volbou jsem byl spokojen. Do Iráklionu
to byl kousek městským autobusem nebo delší procházka po pláži a z města
bylo potom výborné spojení do všech směrů. Toto místo ovšem
nedoporučuji milovníkům večerních procházek podél moře. Hlavní tepna Ammoudary
totiž není plážová promenáda, nýbrž poměrně rušná silnice. Z tohoto pohledu
jsou lepší letoviska Malia nebo Stalis, která však pro mně byla příliš na
východě.
Doprava
Pro pohyb po ostrově si můžete pronajmout auto v půjčovně, kterých je
několik i v nejmenších městečkách, silnější povahy motocykl nebo můžete
jezdit veřejnými autobusy. Síť autobusů je poměrně hustá a není problém se
dostat do většiny zajímavých míst. Je dobré umět přiměřeně číst místní
názvy v řecké abecedě, abyste se orientovali v jízdních řádech a v cedulích
na autobusech. Po chvíli jsem si na příslušná písmenka zvykl a zvádl jsem
i návštěvu Internetové kavárny vybavené PC s řeckými klávesnicemi.
Vozový park je velice rozličný. Snad každý autobus, kterým jsem jel,
byl jiný. Některé zjevně pamatují několik desítek let poctivé služby.
Zřejmě díky převážně teplému a suchému podnebí vypadají stále zachovale.
Iráklion
Jak jsem již zmínil, Iráklion je pyšně nazýván hlavním městem. Kréta
sice není samostatný stát, její obyvatelé jsou však hrdí na svoje tradice
a alespoň teritoriální nezávislost. Iráklion je rušné město a chybí mu
kouzlo malých městeček. Dvě místa, která stojí za návštěvu jsou Benátská pevnost
v přístavu a archeologické muzeum.
Pevnost byla postavena v 1. polovině 16. století a měla velký význam
při obraně přístavu zejména před vpády Turků. Působí velmi masivním dojmem.
Od pevnosti je hezký výhled na přístav.
V archeologickém muzeu je k vidění mnoho zajímavých nálezů z různých období
mínojské civilizace, která ovládala Krétu s přestávkami od roku 3000 př.n.l.
do roku 1100 př.n.l. Pokud nejste znalci archeologie, asi vám bude stačit
prohlídka několika nejvýznamnějších exponátů. K těm určitě patří tzv. faistský
disk. Jde o hliněný disk o průměru asi 15 cm, na jehož obou stranách je
záhadný nápis z hieroglyfů vytlačených razítky do spirály. Ačkoliv existuje
více nerozluštěných, již zapomenutých druhů písma (z nichž například písmo
typu Linear A rovněž pochází z Kréty a je k vidění v archeologickém muzeu),
disk nalezený v paláci Faistos je považován za největší záhadu v oblasti
nerozluštěných písem. Nebyl totiž nalezen žádný jiný vzorek písma, než tento
jediný disk, což nejen ztěžuje rozluštění, ale je to velmi neobvyklé, neboť
každé písmo se obvykle používalo určitou dobu a záznamů proto bývá řada.
Skutečnost, že znaky nebyly vyryty, ale vytlačeny razítky do měkké hlíny navíc
napovídá, že záznamů by mělo být více. Existuje domněnka, že disk nepochází
původně z Kréty, ale byl na ní kdysi dopraven. Další zajímavostí jsou
mincovní kameny, které se používaly jako platidlo. Jsou měděné a každý má
hmotnost asi 30 kg. No, nechtěl bych jít s plnou peněženkou na nákup.
Knossos
Knossos je jedním ze tří nejvýznamnějších mínojských paláců, které byly na
Krétě objeveny (další jsou Faistos a Malia) a to palácem nejvíce navštěvovaným.
Hlavní důvod je zřejmě v tom, že leží na předměstí Iráklionu a lze se tam snadno
dostat městským autobusem. Přesně ve středu města na Platia N. Foka je
zastávka, odkud každých 15 minut jede autobus číslo 2. Na Knossos dorazí
rovněž asi za 15 minut. Z paláce ovšem zbyly pouze ruiny. Návštěvu proto ocení
zejména milovníci vykopávek. Přesto zde bývají davy turistů. Palác objevil
počátkem 20. století sir Arthur Evans, který jej také částečně zrekonstruoval
a to poněkud brutálním způsobem – litým betonem. Jeho rekonstrukce se považuje
za dosti kontroverzní.
Faistos
Faistos je dalším z nejvýznamnějších mínojských paláců. Osobně se mi líbil
mnohem více než Knossos. Za prvé proto, že se nachází v hezkém prostředí,
obklopený typickou krajinou vnitrozemí ostrova. Za druhé, protože Faistos
je hůře dostupný, je v něm mnohem méně turistů. A za třetí, je ponechán
v původním stavu (to znamená rovněž ruiny), bez rekonstrukcí. Z Iráklionu
dojedete na Faistos autobusem asi za 1 1/2 hodiny. Cestou uvidíte krajinu
vnitrozemí ostrova, která je úplně jiná než na pobřeží, převážně
hornatá, kopce jsou však málo zalesněné. Převažuje kamenitá půda a plantáže
fíkovníků a vinice.
Mátala
Z Faistos lze pokračovat dalším autobusem malý kousek dále až na jižní pobřeží
Libyjského moře
(když se budete v paláci Faistos pozorně dívat, v jednom malém místečku na
obzoru lze zahlédnout kousek moře) do městečka Mátala s jednou z nejhezčích
pláží na ostrově. I voda je zde nějak modřejší. Ve skále, vybíhající daleko
do moře, je řada menších, uměle vyhloubených jeskyní. Byly údajně vyhloubeny
již ve starověku a dočasně v 60. letech 20. století obydleny komunitou Hippies.
Zaplatíte-li vstupné, můžete se vyšplhat kousek na skálu a nahlédnout do
některých jeskyní.
Soutěska Samariá
Soutěska se nachází v jižní části ostrova, na jih od města Haniá. Prochází
národním parkem s krásnými výhledy a rozmanitou krajinou. Musíte ale počítat
i s velkým množstvím turistů. I v případě, že se po ostrově pohybujete autem,
k návštěvě soutěsky Samariá je výhodnější zakoupit si jednodenní výlet od
cestovní kanceláře, kterých je několik v každém městečku. Budete dovezeni
autobusem k severnímu konci soutěsky. Projdete pěšky celou soutěsku, t.j. asi
16 km až na jižní pobřeží. Po krásném koupání vás odveze loď podél strmého
pobřeží o několik kilometrů směrem na východ, kde bude čekat autobus, který
mezitím objel soutěsku z druhé strany. Autem je výlet těžko realizovatelný,
pokud vám ho někdo nepřeveze. Turistické průvodce varují před náročností
průchodu soutěskou. Je pravda, že se celou dobu jde po kamenitém terénu,
značnou část cesty z prudkého kopce, ale neměl jsem pocit, že by to vyžadovalo
nějaký zvláštní trénink. Stejně jako všude jinde na Krétě, je třeba si vzít
hodně vody, protože bývá hodně teplo.
Réthimnon
Réthimnon považuji za jedno ze dvou nejhezčích městeček na Krétě (druhé
je Haniá). Starou část města tvoří spleť úzkých starobylých uliček
připomínajících jak vládu Benátského království, tak i přítomnost tureckých
nájezdníků. Kromě několika kostelů zde najdeme i pěknou mešitu s minaretem.
Jeho schodiště bylo bohužel právě v opravě, takže výhled na město se nekonal.
Pěkný výhled na město je ale z benátské pevnosti z počátku 16. století. V přístavu
je pěkný maják a je v něm možné nalodit se na některou z vyhlídkových lodí
k tzv. modré jeskyni, kde úzké paprsky slunce dávají vyniknout sytě modré
barvě vody.
Haniá
Haniá leží v západním cípu ostrova. Z časových důvodů je proto výhodné spojit
její návštěvu s výletem do Réthimnonu, což jsem také učinil. Trochu jsem
však litoval, že mi návštěva Hanie vyšla na polední dobu. 35 stupňů
nebyla optimální teplota na procházku uličkami. Strávil jsem proto většinu
času v přístavu, který je velice pěkný, a kde bylo přeci jen příjemněji.
Atmosféru starých přístavů mám rád a navíc mám rád lodě (i když ty byly
samozřejmě již moderní), tak jsem si vychutnal cestu kolem celého přístavu
ke starému majáku, ačkoliv je možné si ji zkrátit přívozem. Maják je ještě
hezčí než ten v Réthimnonu a je od něj pěkný výhled na město (nahoru se jít
nedá).
