Krátká reportáž z lednového FOTOpiva a jedno o něco delší zamyšlení navíc.
 |
Lednové FOTOpivo jsme tentokrát pojali trochu jinak. Sešli jsme se v NADARu u promítání fotografií Radka Fialy z jeho motocyklové cesty po Balkáně. Byla to hodinka zajímavého povídání doplněná fotkami. Malou ukázku najdete tady. Na závěr nám Martin Kamín představil nový fotografický magazín FOCUSmagazine. Myslím, že takováto odbočení z ustáleného běhu našich FOTOpiv by se mohla opakovat častěji.
 |
Po skončení jsme se snažili vypátrat hospodu, kde by naši partu tuctu zoufalců byli schopni a ochotni usadit, což se nakonec zadařilo. Nebylo to sice prostředí naší Kovárny či Haštalského dědka, kde míváme k dispozici salónek a tudíž prostor pro prezentaci fotek, ale i tak jsme nechali naše fotografie zakolovat okolo stola-la-la. Tedy, zakolovali ti, kdo donesli. Plný počet bodů tentokrát získává Jakub, který jediný donesl domácí úkol na téma “Novoroční předsevzetí“.
 |
Jedna věc mě donutila k zamyšlení. Došlo na dotazy “proč jsi nepřinesl fotky, určitě máš co ukázat”, načež se tam ve dvou případech sešly hodně podobné – avšak v podstatě z opačných pozic vycházející – odpovědi. Ty odpovědi byly totožné myšlenkou “Proč bych nosil fotky, tady je to zaměřené tak a tak, moje fotky sem nepatří/nikdo neocení”. Zajímavé na tom je to, že v jednom případě jde o pohled fotografa, kterého bych mohl nazvat Klasik, v případě druhém je to, dejme tomu, Konceptualista. Aniž bych to příliš rozváděl, zdá se že jejich pohled na to, co je fotografie blízká jejich srdci, příliš mnoho průsečíků nemá.
Když stojíme a debatujeme nad fotkami stylu Klasik, Konceptualista tam stojí a v duchu zvedá oči k nebi. Pokud jsou na přetřesu fotografie stylu Konceptualista, Klasik střídavě kouká na fotky a na nás s výrazem “Tímhle vy se vůbec zabýváte?”. To je v pořádku, tak to prostě je. Každý máme své preference, každému je ve fotografii bližší něco jiného, i když u většiny lidí to takto – jak to s nadsázkou popisuji – vyhraněné není. Tak ani u nás. I když, co si budeme povídat, kdo z nás už podobně nezareagoval nebo aspoň tu chuť neměl?
Z logiky věci vyplývá, že buď se plete jeden z nich, nebo ten druhý, nebo se pletou oba. Proč tedy zmínění K+K získali ten dojem, že nemá cenu ukazovat ostatním fotky? Samozřejmě, že má. Vždy se najde někdo, komu se líbí “vypíglované krajinky” a na druhou stranu ten, koho zaujmou “nesmyslné koncepty”. Za sebe můžu na sto procent tvrdit, že nejméně jednoho člověka zajímá obojí.
- co tedy očekávají?
- co když ostatní jsou zakopaní v tom svém a nejsou schopni ocenit ty, kteří jdou svou cestou (perfekcionalismus vs. experiment)?
- nebo je to jejich problém v očekávání, že každý bude nadšeně plesat nad jejich dílem a každá kritika či nedostatečně projevený zájem nejsou schopni pobrat?
- anebo prostě nepřinesli fotky a nemají chuť řešit proč?
- anebo jsem si to všechno vysvětlil jinak, než to ve skutečnosti je?
Zdůrazňuji, že tímto nechci nijak řešit, nosí-li někdo fotky nebo ne, o to tu nejde. Mimochodem, sám jsem takto už několikrát “přispěl”. Ani mi nejde o nějaké konkrétní pány K, těmi jsme do jisté míry všichni. U předchozích otázek si každý z nás může klidně zaměnit “oni” za “my” nebo “já”.
Předhazuji toto téma jako podnět k debatě pro středeční fotopivo. Pro připomenutí, pozvánka je tady. A samozřejmě pokud by se chtěl se svými názory někdo přidat tady, tím lépe.
