… léto

Léto je období, kdy se fotografuje bezesporu nejvíce. I ti, kteří fotografují, jen když svítí sluníčko, a jindy mají aparát schovaný v sekretáři, si najednou kupují filmy a alba a …

Já osobně mám léto spojené hlavně s fotografiemi z různých cest, ať už po vlastech českých nebo vlastech cizích. Léto mám totiž spojeno s prázdninami, tudíž si můžu to volno opravdu užít. Je to opravdové volno, kdy nedělám nic, co dělat nechci (no, většinou…). Nemám rád uspěchané dovolené V létě se zpravidla nejedná o nějaké velké umění, na to je svým založením vhodnější spíše pan Podzim se svými barvami, mlhami, náladami a jinými extrabuřty. Léto je dívka, která svět pozoruje z pláže kdesi u moře. Nebo u rybníka, nachází-li se zrovna ve svém skromnějším období… Léto je žena, která se tváří, že ví, co chce, přesněji však ví, co nechce.

Léto začíná zpravidla dosti nečekaně, najednou je prostě tady. Když si tento fakt uvědomíme, začnou se dít věci. Vybírají se dovolené, nové plavky (neboť se jaksi automaticky předpokládá, že bude hezky, když je ten zájezd tak drahej…!), šaty, boty, krémy … drží se diety a někteří nadšenci (no, spíš nadšenkyně) vyrážejí hned po práci kamkoli na slunce, aby si k tomu moři pořídili (resp. pořídily) nějaký ten bronzový základ. Pro svátečního fotografa je fotografický přístroj jen jednou z mnoha věcí, kterou si s sebou bere. Koupí film, zpravidla v drogerii, neboť 1) je to nejblíž, 2) všechny filmy jsou stejné a konečně za 3) všechny ty kodaky a fudži jsou moc drahý a fotky stejně nic moc…

To fotograf nesváteční, takříkajíc celoroční, toto pojímá zcela jinak. Fotopřístroj je první věc, kterou má přichystanou. Filmy nemusí kupovat, protože je má doma v ledničce stále, jsa zásoben a připraven na všechno. Otázkou je, jestli diáky nebo fotky, jestli černobíle nebo barevně … a nakonec to dopadne jako obvykle: onen pomatenec si s sebou pro jistotu vezme všechno, a to včetně kompletního příslušenství i náhradních baterek, přičemž zapomíná vzít jiné věci. Partner či partnerka teatrálně lomí rukama, ale v podstatě (ostatně se tohoto tématu týkala nedávná anketa na titulní stránce Paladixu) je v hloubi duše spokojen (-a) s tím, že partnerovým koníčkem není třeba pašování drog. OK, jedeme.

Dovolená – ať už se koná kdekoli – je místem, kde je fotograf poněkud mimo realitu. Zatímco ostatní obcházejí obchody či sedí v příjemném podniku, on ve čtyřicetistupňovém horku neváhá vyšplhat na kopec nad městem, odejít kamsi, kde je hezký či něčím zajímavý výhled, málem spadne z hradeb, protože se moc vyklání přes zábradlí, a posléze se ztratí kdesi v uličkách a všichni na něj musejí čekat. Fotograf cvakač stihne pořídit několik záběrů během nakupování – máma před butikem, Pepa v přístavu, náš hotel – protože nechápe, že by si měl kvůli fotce takhle zajít, to si radši koupim pohled, ne?

Po návratu začíná pomyslné další kolo. Zatímco jedni chtějí mít fotografie pokud možno hned (to aby mohli hledat chyby a klady, aby prostě věděli), druzí mají na filmu ještě tři snímky a přece to nebudu vytahovat, pojď sem, mámo, já tě vyfotím u těch kedluben… Máma se brání, protože má zrovna natáčky, a tak jsou fotky od toho móře vyvolány až někdy během podzimu, s příslušnými komentáři předvedeny všem známým (kteří mají podobné) a pak uloženy do sekretáře hned vedle vkladních knížek, památníku a lahve, kterou nikdy nikdo neotevře, protože takhle drahý pití je škoda pít, schováme to Martině na svatbu…Tamtéž je pak až do Vánoc, případně do něčích narozenin, svátku, svatby, promoce resp. pohřbu uložen fotoaparát, aby se to nerozbilo.

Ale zpět – co je tedy vlastně léto? Opět – jako v případě podzimu si zkusme udělat takový souhrn, zdaleka ne kompletní, zdaleka ne objektivní, ale berme to opět třeba jako návod, co všechno se dá v létě fotografovat (upozorňuji, že ne všechno mám vyzkoušené…). Léto je noční déšť a ranní mlha, po které přijde krásný den, nacpané koupaliště a studené pivo v zahradní restauraci, písnička znějící do šumění vody, zmrzlina, po které ti bude zaručeně blbě, rosa v trávě a táborová rozcvička, oheň a dotek toho, o kom jsem si myslel (-a), že ani neexistuje, propocené triko a hnusně těžký batoh, rozkvetlá louka (ovšem nesmí se tu tábořit a stejně mám alergii), cestovní pas v kapse, cinkající drobné a rohlík se sýrem před sámoškou kdesi v Horní Dolní, opalovací krém s faktorem 374 (stejně mám spálená záda), zamčený dům a přátelé mizející kdesi s vypnutým mobilem, jízda na lodi odněkud někam, noc na dálnici, film v letním kině a tamtéž zapomenutá deka, rozesmáté dítě, kterému budete marně vysvětlovat, že ty hrachové lusky prostě krást nesmí, uvařené auto a řidič v pantoflích a šortkách, první pusa kdesi od kohosi, smích, pes s vyplazeným jazykem, únava a spánek v couravém vlaku, poslední pusa, rozchod a smutek, vyprahlá náves a žabinec v rybníku, nástup na vojnu a ostříhané vlasy, kocovina a už nikdy nebudu pít!, dívky a ženy s nevinným výrazem oblečené tak, aby to pokud možno co nejvíc provokovalo, otevřená knížka a tmavé brýle, něha a pocit, že slova jsou zbytečná, jízdní kola před hospodou, nevěra a odpuštění, hlávkový salát v míse na stole pod stromem, pláž a sladká i slaná voda, samota, ale i vědomí pospolitosti, v TV zprávy o ničem, okurková sezóna, jahody, cigareta s modrým kouřem proti modrému nebi, nuda, zklamání a nové objevy, dopisy a pohledy, fotky a promočené boty, netrpělivost, les v poledne a fotoaparát, který to všechno může vidět, když to dokáže fotografovo oko…

Léto jsou autobusy křižující dálnice, auta naložená po střechu a mapy na palubní desce, piva ve sklepě, záclony vlající ve větru, stopaři a hlavně stopařky, odřené paty a nohy v potoce, ryby na roštu, smutné lásky, které přestaly být láskami, opálená těla a pitomé nápady, závody v běhu pozadu, dny ploužící se jako kočka podél plotu, kostelní hodiny a luční kytky na oltáři, naděje a beznaděje, turistické značky a ztracené i nalezené cesty, ventilátory v kancelářích, policajti v košilích s krátkými rukávy, kytary a básničky, otevřená okna, myšlenky na něco fakt trhlýho, oči s jiskřičkami smíchu a jiné oči smutné, slunečníky a nafukovací matrace, slzy, kapky deště, zaťaté pěsti a také jemné doteky v ranním slunci, kýčovité západy slunce, půjčené a ztracené věci, ovocné knedlíky, odkvetlé růže, zavřené obchody s nápisem “dovolená”, cesty a cestičky, noční bojovky, malíři pokojů, telata na zelené trávě, radosti návratů a smutky odjezdů, pohledy do dálky, pohledy zblízka a … nevím.

Fotografujme léto. Aby zima tolik nestudila…

Snímky byly pořízeny v letech 1998 – 2002 přístroji Olmypus IS 100, Olympus OM 2000, Minolta Dynax 300si a Praktica B 100 electronic na materiály Fuji Superia 200, Agfa Vista 200 a Kodak ProFoto 400.