Libanon – 1. část – země známá i neznámá.

Země známá z novinových zpráv a neznámá turistická destinace.

Autor článku

Země deseti tisíciletí civilizace, země válečných konfliktů, Paříž Orientu, Švýcarsko Středního východu, země archeologických skvostů, okupovaná země mající svou nedávnou “Mnichovskou dohodu” a teroristické základny.

To není po dešti, to je od příboje

Obtížně budete shánět turistické průvodce Libanonem. Jen nakladatelství Lonely Planet jednoho vydalo, ale jinak je tato země málo navštěvovaná a pro americké turisty přinejmenším silně nedoporučovaná. Tato malá země, ohraničená mořem, Sýrií a Izraelem, má mimořádně příznivé podnebí a významnou strategickou polohu. Hustě osídlené pobřeží s mírnými zimami se zvedá do pohoří Libanon s příjemnými letními teplotami. Velmi úrodné údolí Bakaa mezi pohořími Libanon a Antilibanon je proslulé pěstováním výborného vína. Pohoří Antilibanon pak tvoří přirozené hranice proti poušti v Sýrii. Jižní neklidné oblasti přecházejí v Golanské výšiny.

Noční Bejrút

Libanonci se považují za potomky Féničanů, po nichž zdědili obchodní talent a schopnost přežívat ve stínu mocných sousedů. Územím dnešního Libanonu tak prošly epochy asyrská, perská, helénská a římská. Pozůstatkem období byzantského je dnes poměrně výrazně zastoupeno křesťanství nejméně ve dvaceti různých církvích a sektách. V 7. století vstoupili do země muslimští Arabové. Svědectvím relativně krátkých období křižáckých států jsou v Libanonu četné hrady a pevnosti. Do roku 1975 byl Libanon kvetoucí zemí a Bejrút byl znám jako Paříž Orientu. Zastavit se se svou jachtou v libanonském přístavu Byblos patřilo k bontonu společenské smetánky z celého světa.

Pohled na Bejrút (na obzoru) z pohoří Libanon

Narůstající neshody mezi libanonskými křesťany a muslimy vyústily v 16 let trvající občanskou válku. Podnětem byly akce Palestinců útočících z libanonského území na Izrael. Spletité vztahy a mocenské ambice vojenských vůdců byly navíc komplikovány zásahy sousedního Izraele a Sovětským svazem podporované Sýrie. Ta vyslala do Libanonu svá vojska, která v počtu 40000 vojáků okupují Libanon dodnes, 10 let po válce. Izraelská vojska, tvořící nárazníkový pás proti bojovníkům Hizbaláhu se z Libanonu stáhla teprve v roce 2000. Nic nepořídily ani mírové sbory, které opustily Libanon po ničivých sebevražedných útocích Palestinců. Z 1,5 milionu obyvatel opustil Bejrút 1 milion po systematickém ostřelování křesťanské části syrskými vojsky. Hizbaláh a další podobné organizace sídlí v údolí Bakaa a působí na jihu Libanonu, v sousedství Izraele. Jsou podporovány Sýrií, Iránem a některými dalšími arabskými státy dodnes.

Symboly Libanonu

Doprava v Bejrútu – všichni při tom troubí

V roce 1990 se stal Libanon předmětem rozhodnutí, která bylo obdobou naší Mnichovské dohody. Když Západ potřeboval syrskou podporu proti Saddámovi Husajnovi, syrský prezident Háfiz Asad ji ochotně nabídl. Na oplátku si ale vyžádal svolení, aby mohl rozbombardovat prezidentský palác v Bejrútu, v němž v tu chvíli sídlili jeho libanonští oponenti. Tím si totálně podmanil celý Libanon. (Lidové noviny ze dne 24.11.1999).

Chátrání a obnova Bejrútu

Libanonský křesťan

Na mnoha místech patrné bohatství Libanonu nepochází z ropy, ani průmyslu a zemědělství, ve kterém pracuje sotva 20% obyvatel, ale z obchodu a služeb. Přes přístav v Bejrútu proudí zboží ze Sýrie, ale i Kuvajtu a dalších zemí. Libanonské banky mají švýcarský systém kont na číslo a ne na jméno a nikde se neptají na původ peněz. Na druhou stranu investuje Libanon značné částky do vzdělání. V Bejrútu je řada univerzit a všichni Libanonci se podle našeho průvodce učí dvěma světovým jazykům od mateřské školky.

V akci

Poněkud širší úvod jsem považoval za nutné připojit k pochopení dalších částí cestopisu.

Mladí Libanonci

Bez velkého plánování jsme cestu zahájili v polovině listopadu, kdy se teploty v Bejrútu pohybují okolo 20-25 st. C. Noční let přímou linkou ČSA trval asi 4 hodiny. Praha zde působí spíše jako tranzitní stanice cestujících, především Libanonců, z různých koutů Evropy a celého světa. Noční lety na Střední východ mají pravděpodobně strategický význam. Úchvatný byl přesto pohled od moře na noční Bejrút. Již z dálky několika kilometrů byl zřetelný pruh pobřeží. Na obě strany pobřeží se donekonečna se táhne záplava světel jako zlatý náhrdelník na úpatí pohoří Libanon. Na letišti jsme prošli řadou kontrol cestovních dokladů a připravené auto nás dopravilo do hotelu ve 4 hodiny ráno. Přechod ze sychravého pražského podzimu do letní pohody byl velmi příjemný.

Použitá fotografická technika: 2 těla Pentax MZ5N, v jednom negativní film Kodak Supra 400, ve druhém diapozitivní Fuji Provia F100, objektivy: Sigma 2,8/70-200 a Sigma 2,8-4/17-35, Pentax 1,4/50, dále digitální kompakt Olympus C-3040.