Libštejn & Krašov

Rozmanité hrady, zámky či jiné památky patří k obvyklým cílům zvláště letní turistiky, ale navštěvovat je můžeme i v zimě. Přestože jsme státem malým, tohoto kulturního bohatství máme vrchovatě. Snad v každé vsi je nějaký zajímavý kostelík, v každé druhé vsi či městě je zámek nebo hrad… A právě dva nepříliš známé hrady budou naším dnešním cílem.

Jako ideální dopravní prostředek se jeví automobil, protože dopravní obslužnost (spíše ne-obslužnost…) českých obcí je opravdu smutná kapitola. Parkovat se dá (zdarma) v blízkosti obou hradů, ale i tak se projdete tak akorát. Ještě bych upozornil na příjemnou skutečnost, že na žádném z hradů se neplatí vstupné, ovšem zároveň tam také není žádné občerstvení apod., takže nápoje a proviant můžete konzumovat výhradně z vlastních zdrojů.

Hrad Libštejn leží v okrese Rokycany, poblíže vesnice Liblín. Jako orientace na mapě nám může v tomto poměrně řídce osídleném kraji posloužit silnice č. 232 vedoucí z Rokycan do Kralovic (ostatně po této silnici sem vede vlastně jediná možná cesta). Zaparkujete v Liblíně na návsi. V samotné obci toho mnoho není, snad jen kostel sv. Jana Nepomuckého spojený krytým mostem s někdejším zámkem, jenž dnes slouží jako domov důchodců. Kolem zámku je anglický park a v něm rozmístěné kamenné plastiky. Na návsi je také obchod a hospoda – pokud chcete cokoli zakoupit, je to jediné místo široko daleko, kde se vám to může povést. Pak nezbývá než vyrazit po zelené turistické značce směrem na hrad Libštejn, který leží na ostrohu nad pravým břehem Berounky. Cesta je dlouhá asi 2,5 km a moc se nehodí pro horská kola, protože je velmi úzká a vede jakýmsi “tunelem” z houští. Celou cestu lze kdesi pod srázem tušit Berounku, ale ani z cesty ani z hradu není vlastně pořádně vidět.

Hrad byl založen Tistou z Hedčan, který je poprvé zmiňován jako majitel, roku 1367. Dalšími majiteli byli Libštejnští z Kolovrat; jejich posádka odolala roku 1425 husitskému obležení, o 5 let později zase katolickém plzeňskému vojsku. Dokud se nepoužívala děla, byl Libštejn velmi bezpečným hradem, ovšem ostřelování z okolních strání bylo pro něj velmi nebezpečné. Z důvodu posílení obranyschopnosti stavby byly budovány předsunuté bašty, ale vše se vlastně stalo zbytečným, když byl v 16. století hrad připojen k panství Kaceřov. Poté byl již hrad neobydlen a rychle pustnul. Definitivní “přerod” v ruinu způsobilo zřícení střech v roce 1590 a pak hlavně švédská vojska, která Libštejn v roce 1639 vypálila.

Dnešní podoba hradu je však stále velmi zajímavá a dokonale romantická. Dominantou je – ostatně stejně jako v dávné minulosti – věž se zaoblenými rohy, která si zachovala dodnes svou výšku, přišla jen o krov a střechu. Z obou paláců jsou dnes již torza, zatímco konírna, pivovar a další hospodářské budovy zanikly beze stopy. Říká se, že kdesi na hradě je uložen poklad hlídaný duchem hradního pána a Bílé paní Libštejnské. Ti prý byli zavražděni pánem z Krašova a klid našli až poté, co jejich kosti řádně pohřbil rolník jménem Klouz.

Po návratu do Liblína se vydejte dále směrem na Kralovice, stále po silnici č. 232. Hned po přejetí mostu přes Berounku se ocitnete v okrese Plzeň-sever. Kousek, cca 1 km, za obcí Kozojedy je odbočka (doprava) do obce Bohy. Odbočte tedy a výrazně zpomalte, silnice je v poněkud tristním stavu. Když dojedete do obce, máte 2 možnosti – buď přímo v obci odbočit na polní cestu, která je označena symbolem hradu a značkou parkoviště, a nebo pokračovat až k mlýnu Krašov, kde silnice (dá-li se tak ona komunikace nazvat) končí. Od mlýna Krašov vede neznačená cesta podél Berounky (1,5 km), z “parkoviště”, na něž vás dovede polní cesta, vede cesta přímo na hrad (cca 1 km). Pokud pojedete na parkoviště u lesa, jeďte hodně opatrně a s autem s hodně nízkým podvozkem se radši vydejte k mlýnu…

Krašov je mohutná zřícenina přímo nad Berounkou. Hrad své návštěvníky odměňuje doslova královsky – z hradeb je fantastický výhled na řeku a neporušenost okolní přírody je silně umocněna ještě tím, že v dohledu není ani jediná vesnice, ba ani dům. Jak už jsem říkal, neplatí se zde vstupné, ale to neznamená, že se o hrad nikdo nestará. Naopak, Krašov je v péči “Spolku pro záchranu Krašova”, což je parta nadšenců, kteří zde mimo oprav a jiných prací také zřídili jakousi noclehárnu. (Nevím ale nic o cenách, protože na hradě v době mé návštěvy nikdo nebyl a nikde jsem se to nedočetl. O možnosti zde přespat vím však od několika přátel, kteří mě ostatně vůbec na hrad upozornili).

Gotický hrad založil před rokem 1232 Jetřich z rodu Hroznatovců. Ve druhé polovině 13. století byla do hradu vestavěna kulatá věž, do níž byl mnohem později proražen dolní vchod (původně se do ní vstupovalo z vyšších pater paláce). Hlavní budova – palác – je opravena (právě zde se dá prý za symbolický poplatek přespat), hradby jsou zpevněny a v podstatě všechny prostory hradu jsou volně přístupné. Jedinou vadou na kráse je plechová střecha, která “zdobí” palác. V 15. a 16. století byl Krašov přestavěn na renesanční zámek, ve druhé polovině 18. století sloužil jako letní sídlo opata kláštera v Plasech. V roce 1785 byl klášter zrušen, což mělo za následek opuštění Krašova. Hrad pustl a byl postupně rozebírán na stavební materiál. V letech 1970 – 1971 se na hradě uskutečnil velký archeologický průzkum.

Snímky byly pořízeny přístrojem Praktica B 100 electronic s objektivy Prakticar (50 mm f/1.8 a 28 mm f/2.8) a Olympus OM 2000 s objektivy Zuiko (50 mm f/1.8 a 35-70 mm f/3.8-4.5) na materiály Kodak Supra 100 a Agfa Vista 200.

Použitá mapa – PJ Soft InfoMapa 7.0, 1999