M. David Stone, Ron Gladys: Digitální fotografie

Kniha Digitální fotografie autorů Davida Stonea a Rona Gladise slibuje návštěvu do světa digitálních fotoaparátů. Do světa, kde se nemluví počítačovým slangem a kde platí „Méně slov – více praxe“. Alespoň tak to slibuje obálka knihy z nakladatelství Computer press u edice Jak je to snadné.

Kniha samotná se snaží být koncipována tak, aby maximálně srozumitelně provedla ambiciózního fotografa začátečníka světem digitální fotografie. Začne základními pojmy z oblasti digitálního zobrazení, pokračuje výběrem fotoaparátu, aby v první polovině kulminovala detailnějším popisem pojmů jako je rozlišení, grafické formáty, komprimace a rozborem základů fotografování. Druhá část knihy pojednává o úpravách fotografií, znovu probírá technické pojmy a věnuje se speciálním činnostem, jako je úprava červených očí, retuš fotografie atp. Závěrečná, třetí část, zavede čtenáře do království tisku a do oblasti sdílení fotografií přes web a elektronickou poštu.

Tolik ve stručnosti k obsahu knihy. A jak se povedlo obsah naplnit? Snahou autorů evidentně bylo přiblížit digitální fotografii čtenářům bez použití komplikovaného jazyka, jen obecnou lidskou mluvou. Bohužel se ale dle mého názoru ukázalo, že jistá exaktnost ve složitějších oborech prostě nutná je, a že populární výklady vyžadují nejen jednotné názvosloví, ale i jasně definovaný přístup a značnou erudici ze strany autora. Ač se autoři snaží o „lidský“ přístup, úspěšní příliš nejsou. Výklady, zejména ty u náročnějších pasáží, jsou nepřesné a jeví se jako zmatené. Nerespektování vžitého názvosloví nejen autory, ale i překladatelem zavádí čtenáře do pasti, ze které se čtenář již těžko dostává.

Například na straně 82 se hovoří o nuceném blesku (fill-in) a hned v popisku na straně 83 jde o blesk vyrovnávací. Někdy je výklad značně zmatený, třeba na straně 106 jsem se nemohl rozhodnout, která ze tří variant scény je lepší nebo horší. Kvalita všech tří ukazovaných fotografií je značně diskutabilní a dle mého jsou pro výklad vyloženě nevhodné. Některé pasáže jsou skutečně velmi svérázné. Vynechám občasnou familiérnost („z foťáku“, str. 126), ale například odstavec věnovaný čtečce karet stojí za to ocitovat celý (str. 127):

„Vložení paměťové karty do počítače není až zas tak jednoduchou věcí, jak by se mohlo zdát, i když ani příliš složitou. Počítače totiž obecně nedisponují správnou velikostí čtecího zařízení (míněno jako slabé označení). Tak zlé to zase nebude, protože existuje cesta, jak takové přehlédnutí napravit. Jednoduchý a přímý způsob spočívá v nainstalování správné čtečky karet do počítače, což je asi tak jednoduché, jako připojení kabelu.“

Uznáte jistě, že čtenář je z výše uvedeného poněkud rozpačitý, zejména ze „slabého označení“. Ale hned na příští straně 128 je uklidněn: „Stejně jako v předchozím případě se před koupí čtečky ujistěte, že bude fungovat pod vaší verzí Windows.“ A je to. Jednoduché.

Také strana 137 obsahuje poněkud zavádějící údaje: „Není potom překvapením, že je většina inkoustových tiskáren šestibarevná. Když si budete kupovat barevnou inkoustovou tiskárnu, mějte na mysli, že šest barev místo čtyř vždy nezaručuje lepší výsledky, spíše dává větší šanci na úspěch. Na čem záleží jsou výsledky a ne jak se tiskárna dostala na místo.“ Vskutku.

Nebo na straně 136 je definice, co činí tiskárnu fototiskárnou: „Většina inkoustových tiskáren, které nejsou rok, či dva staré, umí odvést dobrý výkon, když přijde na tištění fotek. Některé to zvládají dokonce výborně. Ty nejlepší vytisknou fotografie, o kterých by se leckdo opovážil tvrdit, že pocházejí z laserové tiskárny, spíše než z inkoustové (velmi odvážné tvrzení; laserová tiskárna není zárukou kvality; pozn. recenzenta). Stejně tak i laserové tiskárny v dnešní době dokáží odvést vcelku dobrou práci. To vše vás může přivést k úvahám, zda není zapotřebí nová tiskárna.“ (mě to dovedlo k úvahám daleko temnějším :-)).

Některá tvrzení jsou však méně humorná. Například stať o výdrži dat na CD médiích (str. 135) je diskutabilní a ani zdaleka neupozorňuje na úskalí, která při archivaci digitálních dat vznikají.

Kniha ve mně prostě zanechala velice rozporuplný dojem. Realizace nápadu přiblížit digitální svět laikům se změnil v konglomerát vzájemně málo provázaných statí, kde se snoubí snaha o lidské podání s neujasněným systémem terminologie a s neujasněnou koncepcí vůbec. Již cílová skupina je nejednoznačná. Na obálce knihy jsou uvedeni i pokročilý fotograf, ale k čemu je pokročilému fotografovi dělení na ty, kteří fotí z dálky a ty kteří fotí zblízka (str. 38)? Rozpačitý dojem z knihy je podtržen nepříliš zdařilým překladem a následnou slabou redaktorskou prací. Naopak obálka je kvalitní, tisk a kvalita papíru standardní.

Tak co s tím? Nechce se mi knihu zatracovat úplně, možná, že si čtenáře najde. Koneckonců pokrývá relativně širokou a populární oblast. Nicméně za zdařilou jí považovat nemohu a všem případným zájemcům důrazně doporučuji v obchodě věnovat jejímu prohlížení dostatečně dlouhou dobu, abyste se ujistili, že to je to pravé právě pro vás.

Digitální fotografie
Autor:	M. David Stone, Ron Gladys
Vydavatel:	Computer Press 2003
Přibližná cena:	279,- Kč
Formát:	B5
Vazba:	Kvalitní vazba V2, lamino
Rozsah:	278 stran
ISBN:	80-251-0067-7