Není nic snazšího než shlédnout celé Holandsko během jednoho odpoledne, stačí zamířit do Madurodamu.
Základní informace
Madurodam má poměrně zvláštní historii. Byl otevřen v roce 1952 a ačkoli je to bez debaty zábavní park, založen byl jednak jako válečný památník, jednak jako charitativní nadace. U zrodu Madurodamu byla paní Boon-van der Starp, pracující v roce 1947 pro nadaci, která právě hledala vhodný zdroj příjmu pro svoji činnost. Zaujalo ji miniaturní městečko v anglickém Beaconsfieldu, jehož majitel věnoval velkou část tučných zisků londýnským nemocnicím.
V té době pán a paní Maduro z Willemstadu hledali způsob, jak postavit pomník svému jedinému synovi. George Maduro, válečný zajatec (před válkou student práv v Leidenu), zemřel začátkem roku 1945 v Dachau. Po setkání s paní Boon-van derStarp se pan a paní Maduro rozhodli věnovat značnou částku peněz na vybudování miniaturního městečka, namísto “normálního” památníku svému synovi.
V průběhu let tedy vyrostlo v sídelním městě Den Haag miniaturní městečko, složené výhradně z typicky holandských staveb. Pro schvalování nových staveb platí poměrně přísná pravidla a pokud se do Madurodamu dostane stavba (ale třeba i loď) některé firmy, je to pro firmu dost prestižní záležitost. Zastoupeny jsou tu stavby různého věku i určení – od starých větrných mlýnů a městských center přes královský palác a Rijksmuseum až po moderní Erasmův most nebo sídlo Nationale Nederlanden. Veliká pozornost je věnována i doplňkům – v ulicích najdete typické žlutozelené autobusy firmy Connexxion, po celém prostoru se prohánějí vlaky složené z typicky holandských vagonů a lokomotiv (včetně nádherných nových dvoupatrových IC souprav). Na mírně stylizovaném letišti (ve správném měřítku by se na plochu nevešlo) stojí Boeingy KLM a u břehu kotví fregata HrMs Zeven Provincien (mimochodem, model se objevil dříve, než skutečná loď opustila loděnici). Na kanálech jsou k vidění funkční zdymadla atd. atd.
Některé stavby obsahují pohyblivé části, které se spustí vždy po vhození mince do kasičky umístěné vedle stavby. Namátkou třeba svatební průvod vycházející z kostela nebo auta jezdící po dálnici. Výtěžek z kasičky u každé stavby je určen jako finanční příspěvek pro konkrétní dobročinný účel, který je u kasičky stručně popsán.
Vstupné je pro dospělé jedenáct a pro děti osm euro. V ceně je zahrnut velmi pěkně vypracovaný tištěný průvodce Madurodamem, který je k dispozici i v češtině (podotýkám, že naprosto perfektně přeložený i vysázený). Platit je pochopitelně možné jak v hotovosti, tak platebními kartami. Lístky se dají zakoupit i v předprodeji přes internet nebo v největší holandské síti supermarketů Albert Heijn.
Routebeschrijving aneb jak se tam dostat
Dostat se do Madurodamu, který se nachází v sídelním městě Den Haag, není až tak obtížné. Většina návštěvníků přijede po dálnici A4 ať již ze severu od Amsterdamu, nebo z jihu od Rotterdamu. Z A4 je potřeba odbočit na exitu (holandsky “Uitrit”) číslo 9 (Leidschendam) a pokračovat směrem nejprve na Den Haag Centrum, poté na Scheveningen – Haven a pak již jen sledovat šipky s označením “Madurodam”. Parkoviště je velké, za parkování zaplatíte jednorázový poplatek 5 euro.
Rozhodnete-li se pro hromadnou dopravu, stačí si zapamatovat, že z obou hlavních nádraží (Den Haag Centraal i Den Haag Hollands Spoor) vás k Madurodamu doveze tramvaj číslo 1. Zastávka se nepříliš překvapivě jmenuje Madurodam.
Silně nedoporučuji návštěvu Madurodamu v době ranní či večerní dopravní špičky. Mezi sedmou a devátou ráno a mezi pátou a sedmou hodinou večer se celá oblast mezi Rotterdamem, Amsterdamem a Utrechtem, kde leží i Den Haag, mění v jednu velkou dopravní zácpu, srovnatelnou snad jedině se zácpami v německém Ruhrgebiet. Napoprvé je taková pravá holandská “file” opravdu dosti drsný zážitek. Na druhou stranu někomu, kdo ji zažil, pak Praha připadá poloprázdná a stupeň čtyři vcelku pohoda.
Fotografování v Madurodamu
Pro úplnost uvádím, že fotografování v Madurodamu je povoleno zdarma a bez omezení. Madurodam je umístěn na otevřené ploše, ohraničené náspem. Po většinu dne je celá plocha dobře osvětlená a k fotografování není nutné používat vysoce světelné objektivy ani velmi citlivé filmy. Při fotografování za ostrého slunečního svitu přijde vhod blesk na vyrovnávání kontrastu mezi zastíněnými a osvětlenými částmi. Mezi jednotlivými stavbami se prochází po poměrně úzkých asfaltovaných stezkách, takže chcete-li používat stativ, zvolte raději návštěvu v době, kdy zde není tolik turistů. Objektiv je dobré volit raději kratší (třeba 35 mm nebo nějaký zoom 28-80). Na “vypíchnutí” detailů můžete použít i objektiv delší, ale pokud budete fotografovat z větší vzdálenosti, pravděpodobně vám bude neustále někdo pobíhat před objektivem. Řešením je pochopitelně opět návštěva v nějakou méně frekventovanou dobu, která se ale vybírá dost těžko. Působivé snímky je možno pořídit při umístění fotoaparátu do úrovně ulic miniaturního městečka – výborně poslouží zejména digitály s výklopným displejem nebo středoformátové přístroje se šachtovým hledáčkem (fotografie sýrového trhu v Alkmaar na této stránce byla pořízena právě tímto postupem).
Fotografie byly pořízeny kinofilmovými fotopřístroji Voigtländer Bessa L s objektivem 16/4.5 a Nikon F5 s objektivy AF-D Nikkor 24-80/2.8-4 a AF-D Nikkor 80-200/2.8 a digitálním kompaktem Canon S40
