Mezikroužky a měchové zařízení

V další části seriálu o makrofotografii se zaměříme na mezikroužky a měchové
zařízení. Po úvaze jsem se rozhodl tyto dvě pomůcky představit spolu, neboť
jejich použití a funkce jsou obdobné.

Obě patří mezi nejznámější pomůcky pro makrofotografii a v odborné literatuře se jim věnuje poměrně hodně místa.
Přesto možná nebude na škodu některé jejich vlastnosti přiblížit.

Co to je?

Mezikroužek – je to vlastně tubus opatřený příslušným bajonetem nebo
závitem, dle toho, ke které značce fotoaparátu je určen a vkládá se mezi
tělo a objektiv. Vyrábí se v několika velikostech a lze použít buď jednotlivě
nebo v kombinaci a tím měnit měřítko zvětšení. Nejčastěji se prodává v sadě
po třech kusech. Existují i mezikroužky, u nichž lze provádět v určitém
rozsahu plynulou změnu měřítka zvětšení a dokonce kombinace mezikroužku a
konvertoru.

Měchové zařízení – je to svým spůsobem obdoba mezikroužků, ale měch navíc
umožňuje plynulou změnu měřítka zobrazení a to zpravidla v daleko větším
rozsahu, než jen kombinacemi jednotlivých mezikroužků.

Tím, že se vloží mezi tělo fotoaparátu a objektiv mezikroužek určité
tloušťky nebo měchové zařízení, dojde ke zvětšení vzdálenosti optické
soustavy (objektivu) od roviny filmu, díky čemuž lze použitý objektiv
zaostřit na bližší vzdálenost, než byla původní blízká hranice zaostření,
kterou objektiv umožňoval. Zároveň však ale již není možno tento objektiv
zaostřit na nekonečno.

Poznámka:
Vyrábějí se i objektivy speciálně určené pro práci s měchovým
zařízením. U těchto objektivů chybí zaostřovací mechanismus (zaostřování se
děje změnou výtahu měchu) a většinou je lze zaostřit i na nekonečno. V praxi
se však příliš nepoužívají.

Použití mezikroužků

Ve spojení s mezikroužky lze použít prakticky libovolný objektiv. Má to však
některá omezení. Automatické zaostřování nejčastěji mezikroužky vůbec
neumožňují, neboť nejsou vybaveny přenosem jeho funkcí z těla fotoaparátu na
objektiv a pokud už jsou vybaveny takovým přenosem (např. výrobky Kenko),
tak při větších měřítcích zvětšení už autofokus stejně většinou nefunguje, v
důsledku snížení světelnosti. Přenos clonových hodnot (měření světla při
otevřené cloně a automatické zaclonění na předem zvolenou clonu) pracuje
obvykle bez problémů. Při použití širokoúhlých objektivů je již pracovní
vzdálenost (vzdálenost mezi přední částí objektivu a fotografovaným
předmětem) velmi malá. Velká pracovní vzdálenost naopak zůstává zachována
při použití teleobjektivů, avšak v tomto případě se většinou dá mluvit jen o
snímcích zblízka, nikoliv o makrofotografii. Kdybychom chtěli použít k
makrofotografii třeba 300 mm teleobjektiv, museli bychom použít mezikroužky o
celkové délce 80 mm (!) a to bychom se ještě k měřítku zvětšení 1:2 (oblast,
kde začíná skutečné makro – viz první díl seriálu) teprve přibližovali,
neboť výsledné měřítko zvětšení námi použité sestavy by bylo pouze 1:2,4.
Pro příklad si uvedeme použití několika objektivů Nikkor v kombinaci s
mezikroužky o velikosti 8, 14 a 27,5 mm (Nikon). Následující tabulky ukazují,
jaké máme možnosti zvětšení:

Mezikroužky Nikon + širokoúhlé objektivy Nikkor (příklady)
Objektiv	Mezikroužek	Měřítko zvětšení	Pracovní vzdálenost (cm)
24 mm	14 mm	1:1,5	5,3
28 mm	8 + 14 mm	1,1:1	5,4
35 mm	14 + 27,5 mm	1:1,3	6,6
20 mm	8 + 14 + 27,5 mm	2,5:1	5,4

Mezikroužky Nikon + standardní objektiv AF Nikkor 50mm f/1,8
Mezikroužek	Měřítko zvětšení	Pracovní vzdálenost (cm)
8 mm	1:3,3	11,2
14 mm	1:2,4	9,6
27,5 mm	1:1,5	8,3
8 + 14 mm	1:1,7	8,6
8 + 27,5 mm	1:1,2	8,2
14 + 27,5 mm	1:1,1	8,1
8 + 14 + 27,5 mm	1,1:1	8

Mezikroužky Nikon + objektiv Nikkor 85 mm f/2
Mezikroužek	Měřítko zvětšení	Pracovní vzdálenost (cm)
8 mm	1:4,6	22,1
14 mm	1:3,5	18,6
27,5 mm	1:2,2	15
8 + 14 mm	1:2,6	16,1
8 + 27,5 mm	1:1,8	14
14 + 27,5 mm	1:1,6	13,6
8 + 14 + 27,5 mm	1:1,4	13,2

Mezikroužky Nikon + objektiv AF Nikkor 180 mm f/2,8
Mezikroužek	Měřítko zvětšení	Pracovní vzdálenost (cm)
8 mm	1:5	51,5
14 mm	1:4,3	46,6
27,5 mm	1:3,2	39,8
8 + 14 mm	1:3,6	42,1
8 + 27,5 mm	1:2,8	37,2
14 + 27,5 mm	1:2,6	35,7
8 + 14 + 27,5 mm	1:2,3	34,1

Vysvětlivky:
Pracovní vzdálenost – vzdálenost objektivu od fotografovaného předmětu

Z uvedených tabulek je patrné, že například se základním objektivem 50 mm
docílíme maximálního měřítka zobrazení 1,1:1 při použití kombinace všech tří
mezikroužků najednou. Je třeba si uvědomit, že použití mezikroužků, zejména
v kombinaci, však značně snižuje světelnost výsledné optické soustavy. To má
za následek kromě značně dlouhé expoziční doby také ztmavnutí obrazu v
hledáčku a tím pádem horší možnost přesně zaostřit.

Použití měchového zařízení

Jak již bylo uvedeno v úvodu, funkce a použití mezikroužků a měchového
zařízení jsou obdobné, jsou tu však jisté rozdíly. Měchové zařízení umožňuje,
při použití stejného objektivu větší rozsah změn měřítka zvětšení, než jen
kombinace tří mezikroužků a hlavně tato změna měřítka lze provést plynule.
Většinou jsou tato zařízení vybavena dvojitými sáňkami a stativovým závitem.
Pomocí jedněch sáněk nejprve nastavíme požadované zvětšení (výtah měchu) a
potom druhými provedeme přesné doostření (posunují celý měch včetně
fotoaparátu a objektivu). Automatické zaostřování měchová zařízení
neumožňují a u některých se z důvodů zachování funkce zaclonění na
předvolenou clonu v okamžiku expozice musí použít dvojitá drátěná spoušť.
Existuje i možnost připojit k měchovému zařízení ještě další měch jako
nástavec (např. firma Nikon) a tak dále zvěšit rozsah a použitelná měřítka
zvětšení. Se základním objektivem 50 mm a měchovým zařízením firmy Nikon lze
dosáhnout měřítek zvětšení přibližně od 1:1,5 do 4:1 a pokud ještě připojíme
měchový nástavec, dostaneme se až za hranici měřítka 8,5:1. Toto řešení je
však již extrémní. Problémy, které přináší snížení světelnosti výsledné
optické soustavy popisované u mezikroužků se při práci s měchovým zařízením
ještě zvýší a tvoří negativum při fotografování s tímto zařízením. Další
nevýhodou měchového zařízení je cena. Ta totiž představuje u značkových
výrobků částku kolem 15000,- Kč a často se musí ještě pořídit poměrně drahá
dvojitá drátěná spoušť. Proto se dnes již měchová zařízení používají zcela
vyjímečně. Nejčastěji najdou uplatnění na různých vědeckých pracovištích,
kde je zapotřebí pracovat s přesně nastavenou hodnotou měřítka zvětšení,
nebo tuto hodnotu plynule měnit.

Při použití běžných objektivů ve spojení s mezikroužky nebo měchovým
zařízením dochází obvykle ke zhoršení optických vad použitých objektivů,
neboť tyto objektivy jsou korigovány na nekonečno a ne na oblast makro. Toto
platí zejména při dosažení větších měřítek zvětšení. Tady je velmi užitečná
pomůcka náš již známý reverzní kroužek, který v kombinaci s mezikroužky nebo
měchovým zařízením umožňuje objektiv uchytit obráceně a docílit tak
kvalitnějšího výsledku, než při normálně použitém objektivu, neboť otočením
objektivu velmi výrazně eliminuje zvětšení optických vad. K použití
takové kombinace se ještě v některém dalším dílu seriálu vrátíme. Další a v
literatuře obvykle neuváděný problém je ohybová neostrost, která je, zejména při vyšších hodnotách měřítka zvětšení, poměrně častou příčinou neostré fotografie.

Závěr

Mezikroužky patří mezi často používané pomůcky pro makrofotografii. Je to
způsobeno faktem, že jsou poměrně známou pomůckou, jejich cena je celkem
nízká (cca 5 500,- za sadu tří kusů s přenosem automatického ostření) a lze
je použít s různými objektivy. Dost často se ovšem zapomíná na nevýhody
jejich použití, popisované výše. Přes tyto nevýhody je použití mezikroužků,
vzhledem k zachování clonových funkcí objektivu a dalším vlastnostem celkem
jednoduché při menších měřítcích zvětšení. Větší měřítka zvětšení již
způsobují příliš dlouhou expozici a problémy s ostřením a odsunují použití
mezikroužků do oblasti fotografování statických objektů. Tento problém
částečně odstraní použití blesku.

Pro makrofotografii pomocí měchových zařízení platí obdobně to, co bylo
napsáno k mezikroužkům. Jen skutečnost, že dosahují větších měřítek zvětšení
přináší větší problémy při jejich používání. I díky vysoké ceně jsou dnes
tato zařízení většinou odsunuta ze středu zájmu fotografů a nacházejí
uplatnění jen ve specializovaných pracovištích.

Mezikroužky vyrábí řada firmem v různém provedení. Lze zakoupit sadu tří
kusů různých délek, či je pořídit jednotlivě, podle velikosti. Firma Nikon
dodává dokonce jeden typ mezikroužku vybavený stativovým závitem. Pro ty,
kteří chtějí (alespoň při menších měřítcích zvětšení) využívat autofokus, je
nutné před nákupem ověřit, jestli vybraný typ přenáší funkce automatického
zaostřování.