Minolta Dynax 7

Dynax 7 je nejnovější 35mm zrcadlovkou z dílen Minolty (k 1.6.2001). Na trh byla uvedena koncem léta 2000 a od té doby si vysloužila řadu uznání.

Stejně tak jako 7000i nebo 7xi, následuje nová Dynax 7 za devítkovou řadou, tedy Dynax 9. Jedná se o poloprofesionální zrcadlovku, která byť nemá nahradit profesionální Dynax 9, se této v mnoha aspektech vyrovnává a v lecčem jí dokonce i předčí. Zaostává snad pouze v časech závěrky, které začínají na 1/8000s narozdíl od 1/12000 u Dynax 9, synchronizací blesku od 1/200s oproti 1/300s u Devítky a méně odolným tělem vůči prachu a vodě. Jinak se tato zrcadlovka řadí ke skutečné špičce kinofilmových přístrojů na dnešním trhu. Skrývá v sobě řadu skvělých technických prvků jako je elektronická kontrola hloubky ostrosti s objektivy řady “D”, zobrazení výsledku 14-ti segmentového měření na zadním LCD displeji, možnost ukládání dat na SmartMedia kartu, ADI měření blesku a řadu dalších.

Ergonomie

Když jsem si na podzim roku 2000 tento fotoaparát zakoupil, moje první dojmy po jeho vybalení byly rozporuplné. Na jednu stranu mě uchvátilo velké množství tlačítek, otočných voličů, nepřeberné množství užitečných funkcí a na druhou stranu mě nemile zaskočila ergonomie, malé rozměry a celkově bakelitový dojem. Zpočátku mi vadily příliš “ostré” hrany přístroje – oproti hezky zakulacené 7xi to byla veliká rána pro mé ruce a tak jsem prvních pár dní míval pocit, že si na to nikdy nezvyknu, ale zvykl jsem si. Dnes už se mi Sedmička drží perfektně a když sem tam vezmu do ruky 7xi, tak se divím, jak jsem to kdysi mohl držet. Šlo tedy pouze o zvyk a dnes bych již neměnil. Navíc s vertikálním držákem VC7 působí Dynax 7 velice solidním dojmem a máte pocit, že držíte skutečný fotoaparát. Lehká váha (0,575kg) se s přidaným nějakým tím základním objektivem a VC7 včetně baterií hravě vyšplhá přes 1kg, takže pocit bakelitové hračky rychle pomine. Téměř po roce užívání a nafocení cca 70-ti filmů, si na tento přístroj nemohu stěžovat a jsem s ním více než spokojený. Funguje naprosto spolehlivě a přesně – za celou tu dobu jsem nezaregistroval jediný technický výpadek, což se nedá říct o DataSaveru DS 100, který jsem nucen reklamovat.

Ovládání jednotlivých prvků je řešeno velice přehledně a prakticky (až na níže zmiňované DOF a snad i volič AF senzoru, který se při použití VC7 a vertikálním natočení fotoaparátu hledá velice těžko – na VC7 zcela chybí). Minolta na tomto fotoaparátu využila každé místečko a řekl bych, že se jí to povedlo. Maličkou výhradu bych měl ještě k zadnímu otočnému voliči , který je na můj vkus trochu moc zapuštěný a tak se hůře ovládá. Díky 35 volitelným funkcím si můžete chování fotoaparátu přesně přizpůsobit svým požadavkům. (Já osobně jsem si nastavil AEL na “press once”, takže mi naměřená hodnota expozice zůstává zobrazena tak dlouho, dokud toto tlačítko nestisknu znovu. Na zadní otočný volič jsem nastavil funkci korekce expozice, takže zatímco předním měním clonu, zadním můžu provádět korekce. Nezatažení filmu do kazety po převinutí je samzřejmostí. Funkcí, které jsem si nastavil jinak než z výroby, je více, ale tyto tři mi přijdou nejvýznamější.)

Praktické zkušenosti

Klady

Kontrola hloubky ostrosti

Až na nevhodně umístěné tlačítko je to jedna z velmi povedených funkcí. S objektivy řady “D” získáte informaci o hloubce ostrosti v centimetrech, popřípadě v metrech na zadním LCD displeji.

Hezky vyřešeny kryty pro připojení VC7 a kabelové spouště

Oba kryty jsou součástí fotoaparátu – pro přístup ke konektorům se zasunují dovnitř, takže už žádné ztrácení těchto krytek (moje 7700i, která původně jednu měla, už ji nemá).

Zadní LCD displej

Velký přehledný LCD displej nejen že poskytuje kompletní informace o aktuálním nastavení fotoaparátu, ale můžete si na něm prohlížet již uložená data o nafocených snímcích (pamět na 7 posledních filmů) a také zobrazit aktuální výsledek měření expozice. Je vidět všech 14 senzorů se zobrazením rozložení jasů tak, jak to vyhodnotil fotoaparát. Podle toho se pak můžete rozhodnout, jestli zvolit kompenzaci a jakou, popřípadě zda použít přechodový filtr. Rozdíly jasů na jednotlivých segmentech se zobrazují jiným odstínem. Segmenty s odchylkou +/-1EV jsou šedé, segmenty s jasem vyšším jsou bílé, s jasem nižším jsou černé. Navíc je v každém segmentu s rozdílem jasu vyšším než +/-1EV uveden rozdíl od nuly, takže segmenty pak obsahují čísla a znaménka např. 2; 1,5; 3; -; +. Znaménko + nebo – znamenají, že rozdíl je větší než +/- 3EV. Velice dobře se podle těchto hodnot nastavuje přechodový filtr, jehož vizuální kontrola pouze v hledáčku mě mnohdy zklamala.

MLU – předsklopení zrcátka o 2s

K tomuto snad není co dodat – vynikající při focení ze stativu.

Paměť údajů pro 7 filmů

Ukládány jsou následující údaje: ISO, ohnisková vzdálenost, nastavená clona, světelnost objektivu, čas, korekce expozice, korekce blesku, režim expozice (P,A,S,M), systém měření (Spot, Ave, Multi), datum a čas pořízení snímku.Tyto údaje lze pomocí přídavného zařízení DS100 nahrát na SmartMedia kartu a následně přenést do PC. K tomu je však ještě zapotřebí čtečka SmartMedia karet – samotný DS 100 spolupracuje totiž pouze s fotoaparátem, nikoli s PC ! – to se nikde v manuálu nedozvíte.

Vyloženě průzračný a kontrastní hledáček

Narozdíl od mých starších Minolt je hledáček Sedmičky skutečně průzračný s nádherným kontrastem a čitelností jednotlivých údajů v něm. Poskytuje tyto údaje: číslo snímku, režim měření, korekce expozice (zobrazuje se na číselné ose -3 až +3 EV), clona, čas, zaostření AF, aretaci expozice, zapnutý MF, zapnutý blesk, korekce blesku (+/-), indikace dálkově ovládaného blesku (WL), indikace HSS. Navíc je hledáček vybaven dioptrickou korekcí, která je nastavitelná v rozmezí -2,5 až +0,5 dioptrie.

Převíjení na jakékoli políčko filmu

Dynax 7 umí převinout film na jakékoli políčko a díky IR počítadlu to zvládá velmi přesně. Tato funkce je využitelná nejen při výměně částečně exponovaného filmu, ale také při multiexpozici, kdy si uděláte v poledne první záběr, pak fotíte dál jiné věci a večer si k tomu polednímu záběru dofotíte ještě měsíc na nebi. Převíjení funguje skutečně přesně, takže se nemusíte bát, že políčka budou posunutá.

Odolnost vůči prachu

Dynax 7 není klasifikována jako odolná vůči prachu, nicméně s tím mám velmi dobré zkušenosti. Po týdnu stráveném ve Spojených Arabských Emirátech, kdy jsem většinu času pobíhal po písečných dunách a všude se vířil jemný písek, se do fotoaparátu nedostalo ani zrnko písku (narozdíl od auta a batožin, kde ho bylo požehnaně). Pouštní písek, jak je známo, je nejhorší, co pro fotoaparát může být a Dynax 7 si s ním poradila skvěle. Písek pronikl jen do prvních záhybů v zadním krytu a dále už se nedostal.

Zápory

Tak jako každý výrobek má své plus i mínus, tak ani Dynax 7 není dokonalá, takže kromě nesčetných plusů má také nějaké ty mínusy, které se jí musí vytknout:

Chybí vestavěná zadní záklopka pro hledáček

Modely devítkové, tedy nejvyšší řady Minolty ji mají, u Sedmičky ji postrádám. Při nočních záběrech ze stativu je tedy nutné dávat si pozor na zadní světlo. Možnost nastrčit na hledáček umělohmotnou krytku zvenku mi nepřipadá jako šťastné řešení, neboť to obnáší nejdříve sundat gumovou očnici, která je na častou manipulaci dosti choulostivá. Rozhodně pro Minoltu nemohl být problém tuto záklopku do Dynax 7 implementovat – zdá se mi, že právě takovýmito drobnostmi odlišují výrobci svá profi těla od modelů nižších tříd.

Tlačítko DOF (kontrola hloubky ostrosti)

Byť je kontrola DOF u tohoto aparátu jedna z funkcí, které se mi velice líbí, umístění jejího tlačítka je nešťastné. Stisknout tlačítko pravou rukou tak, aby ukazováček zůstal na spoušti, je pro lidi s kratšími prsty nadlidský výkon. Znamená to ovládat ho levou rukou, což zase přináší svá úskalí s držením objektivu. Naštěstí se jedná o tlačítko, které se nemačká v okamžik záběru, takže chvilka potřebná pro přehmátnutí samotné fotografování nikterak
neomezuje.

Vyklápění vestavěného blesku

Vyklápění vestavěného blesku už není v žádném režimu automatické. To, že se u jiných modelů Minolty v různých režimech blesk automaticky vyklopil, kdykoli bylo potřeba, už je minulost. Blesk na těle Dynax 7 se musí v případě potřeby vyklopit mechanicky – už zde není žádné “vystřelovací” tlačítko. Pro pokročilého fotografa, pro kterého je aparát určen, to není žádný problém, ale pro začátečníka to může být docela veliké mínus. Ten totiž nepozná, kdy má blesk vysunout a kdy ne.

Nemožnost použít IR film díky IR počítadlu snímků

Osobně tento druh filmu nepoužívám, takže mi to nikterak nevadí, ale případné zájemce by to mohlo od koupě odradit. Neznám nikoho, kdo by IR film v Dynax 7 zkoušel – na Minolta mailing listu se o tom vedly sáhodlouhé diskuse, bohužel však pouze teoretické a nikdo nepřišel s tím, že to odzkoušel. Názor je takový, že by IR počítadlo nemělo vadit, že zasáhne do filmu pouze 2mm od perforace a dál ne, ale jak říkám – je to jen teorie praxí neověřená.

Závěr

Závěrem bych rád podotkl, že veškerá porovnávání či “opojení” z funkcí jsou vůči 7xi a 7700i, které vlastním. S novějšími modely jako jsou 505si – 800si jsem bohužel neměl možnost se osobně seznámit. Nicméně se mi poštěstilo osahat si Dynax 9 a musím říct, že co se týče vzhledu, tak v porovnání s Dynax 7 je zde propastný rozdíl. Zatímco Dynax 7 téměř vzbuzuje dojem digitálního fotoaparátu, Dynax 9 (nikoli 9Ti) spíše připomíná ruský přístroj určený pro fotografy na sibiřském ropovodu – ošklivá povrchová úprava, otočné voliče vypadají, jakoby je někdo vytáhl ze starého rádia, celkově horší ovládání a bez manuálu horko těžko nastavitelné volitelné funkce.

Článek osahuje jen nepatrný výčet funkcí a vlastností, kterými Dynax 7 disponuje. Rozebral jsem jen ty, které se mi nejvíce líbí, popřípadě ty, kterými se liší od mých předchozích modelů 7700i a 7xi. Ostatní naleznete v technické specifikaci.