Přestože se jedná o jednu ze základních veličin, jejichž znalost by měla být samozřejmá pro každého fotografa, zjistil jsem, že se nejedná o obecně známou věc. Dokonce naopak, že je řadou autorů různých článků a publikací vykládána různě a bohužel většinou špatně.
Sonda do historie
Podívejme se nejprve trochu do historie a objasněme si vývoj značení citlivostí filmového materiálu. Během vývoje fotografie existovalo mnoho stupnic citlivosti černobílých negativních materiálů (např. stupnice Scheinerova dělící se ještě na evropskou a americkou, DIN – Deutsche Industrie Norm, BSI – British Standards Institution, GOST – sovětská norma, ASA – American Standards Association, Westonova stupnice, stupnice General Electric a jako poslední příklad uvedu stupnici Hurter a Driffield, která se dokonce dělila na britskou a ostatní evropský kontinent). Tyto stupnice citlivosti udávaly navíc skutečně hodnoty platné jen pro černobílý negativní materiál. V té době totiž nebyla k určování citlivosti barevných negativních a inverzních filmů stanovena žádná norma! Protože se ale samozřejmě citlivost těchto materiálů přirovnávala k citlivosti černobílých negativních materiálů, bylo na krabičkách obvykle uvedeno výrobcem: “Osvětli jako …“.
Z výše uvedeného je rozhodně zřejmé, že byla snaha množství jednotlivých stupnic a norem, existujících a využívaných v různých státech sjednotit do jedné, mezinárodně platné normy.
Současnost
Pokud se v současnosti rozhodne někdo zvídavý pídit po tom, co je vlastně napsáno na krabičce od filmu, dostane se mu velmi zavádějící až chybné informace. Nejčastěji z mnoha webových stránek, ale vyjímkou není ani tištěná podoba článku v knize či odborném časopise, zjistí toto: “Citlivost fotografických materiálů se v poslední době udává i v jednotkách ISO, které jsou kombinací citlivostní škály ASA a starších německých jednotek DIN. Film citlivosti 100 resp. 200 ASA je v jednotkách ISO popsán takto: ISO 100/21° resp. 200/24°, kde číslo na prvním místě vyjadřuje jednotky ASA a číslo na druhém místě znamená stupně DIN.“ Nebo také: “V posledních letech se citlivost udává v jednotkách ASA (100, 200, … atd.).“
Asi největší chybou je často uváděný „přesný“ popis údajů na krabičce od filmu, kdy je autory článků vysvětlení výrobcem uváděného označení ISO 100/21° toto: “ISO: ASA/DIN“. Obdobně tak lze narazit na časté tvrzení, že norma ISO je složeninou hodnot norem ASA/DIN a pokud chci vyjádřit např. jen číselnou hodnotu 21°, musím použít normu DIN, tedy zápis DIN 21° (obdobně pro číselnou hodnotu 100 normu ASA, tedy ASA 100) a normu ISO jen v případě označení ISO 100/21°.
Jaká je pravda
Jak je to tedy doopravdy správně? Na tomto místě musím napsat, že při zjišťování faktické skutečnosti, jsem si připadal tak, že nejvhodnější přirovnání, které přesně vystihuje moji pozici mě napadá jedině, pokud použiji název knihy Aloise Jiráska: „Proti všem“. Ze všech stran se na mě hrnuly informace, jejichž příklad uvádím výše. Například pokud rozsah citlivosti na stupnici fotoaparátu uvedu ve formě 12-3200 ISO, tak to není správně a že si mám pořádně přečíst opět ony již několikrát zmiňované informace v různých článcích a na různých webových stránkách, mimochodem nikoliv jen v českém jazyce, ale prakticky v kterémkoli. A opravdu tyhle informace byly snad všude, kam jsem se podíval. Dosti však bylo bědování. Nyní se spolu podívejme, jak to tedy je správně a zároveň tak můžeme smazat další fotografický mýtus.
Prakticky všichni výrobci používají již desítky let pro značení citlivosti černobílých negativních filmů (pro ostatní typy fotografických materiálů se jejich citlivost stanovuje obdobně) a tudíž vlastně také stupnic citlivosti fotografických přístrojů, blesků apod. mezinárodní normu ISO 6 (ISO – International Standards Organization, první vydání této normy je z roku 1974), jejíž obdobou je u nás česká technická norma ČSN 66 6625. Dle těchto norem je citlivost udávána dvěma tvary. Buď aritmeticky např. ISO 100 nebo logaritmicky např. ISO 21° a možný je též společný tvar ve formě ISO 100/21°. Přičemž v aritmeticky vyjádřené citlivosti platí: 2x větší hodnota = 2x větší citlivost a v logaritmicky vyjádřené citlivosti platí: zvětšení číselné hodnoty o 3 jednotky = 2x větší citlivost. To také vysvětluje, proč je aritmetický zápis v praxi vhodnější a používanějí. Aritmetická stupnice označující dvojnásobnou citlivost dvojnásobným číslem je velmi přehledná, názorná a použitelná.
Značení citlivosti výrobku podle normy ISO je možné jedním z následujících tvarů:
a) aritmetickou citlivostí, tj. např. ISO 100
b) logaritmickou citlivostí, vyjádřenou v log, tj. např. ISO 21°
c) společně aritmetickou a logaritmickou citlivostí, tj.např. ISO 100/21°
| Stupnice citlivosti podle ISO | |
| S | S° |
| 3200 | 36° |
| 2500 | 35° |
| 2000 | 34° |
| 1600 | 33° |
| 1250 | 32° |
| 1000 | 31° |
| 800 | 30° |
| 640 | 29° |
| 500 | 28° |
| 400 | 27° |
| 320 | 26° |
| 250 | 25° |
| 200 | 24° |
| 160 | 23° |
| 125 | 22° |
| 100 | 21° |
| 80 | 20° |
| 64 | 19° |
| 50 | 18° |
| 40 | 17° |
| 32 | 16° |
| 25 | 15° |
| 20 | 14° |
| 16 | 13° |
| 12 | 12° |
Co to znamená, použijeme-li znalost této normy v praxi? Pokud vezmeme jako příklad často chybně udávaný popis údajů na krabičce od filmu, tak v označení výrobce například ISO 100/21° nevyjadřuje číslo na prvním místě jednotky ASA a číslo na druhém místě neznamená stupně DIN, nýbrž se jedná o značení dle normy ISO 6 a výrobce pouze použil formu společného tvaru. Z pohledu normy ISO 6 nemá toto označení na krabičce filmu absolutně nic společného s normou ASA a DIN! Porovnání hodnot dle různých norem je věc jiná.
Takže na naší známé krabičce od filmu označení ISO 100/21° znamená:
ISO – norma (v našem případě je číselná hodnota vyjádřena ve společném tvaru)
100 – hodnota ISO normy vyjádřená aritmetickým tvarem
21° – hodnota ISO normy vyjádřená logaritmickým tvarem
Rovněž neplatí často uváděná informace, že hodnota dle normy ISO je jedině správně zapsaná, pokud se uvede ve složeném tvaru (např. ISO 200/24°) a pokud chci uvést jen hodnotu 200, musím ji uvést dle normy ASA, tedy zápisem ve tvaru ASA 200, nikoli ISO 200. Takže i označení stupnic fotoaparátů například ISO 12 – ISO 3200 je naprosto správně dle této platné normy a jde o použití aritmetického tvaru.
Zpět na začátek
Ano, je to podle normy ISO, ale to nic nemění na tom, že ISO 100 odpovídá ASA 100 a ISO 21° odpovídá DIN 21°.
RE: Zpět na začátek
To je sice zjednodušeně opravdu tak, ale nic to nemění na faktu, že pokud se někdo rozhodne správně vysvětlit záležitost, která je normalizována, tak by se při tom měl určitě příslušnou normou řídit.
RE: Zpět na začátek
Máte pravdu. A naopak.
RE: RE: Zpět na začátek
Úplně nerozumím … naopak ????
iso, din a vůbec
dobrý večer, při přečtení článku, který hovoří o všech možných zavádějících informacích ze fšech možných koutů médií, týkajících se citlivosti, bych velmi poprosil pana autora Josefa Hrubého, aby byl příště tak velmi laskav a přímo uvedl pramen, kde psali takové, jak říká nesprávnosti, nesmysly apod. To se v odborném článku sluší uvést, že? Nemohu říci své sousedce: “fšechny sousedky vás, pani, pomlouvaly”, alu musím jí říci, KDO. Takhle je to velmi jednoduché a jen si myslím, že právě tato nejasná a zavádějící data posloužili autorovi k napsání něčeho, co se mu hodí. V něčem má pravdu, to se ví, ale fakticky prosím o udání pramenu, z kterého čerpal. Dnes, v době internetu, to není tak problematické.
Poroučím se.
iso, din a vůbec
Nemyslím si, že je to tak důležité, kde je to nepřesně uvedeno. Myslím, že důvody, které mě vedly napsat tento článek jsem v článku i v příspěvcích pod ním dostatečně vysvětlil. Takže ještě jednou:”Pokud se někdo rozhodne správně vysvětlit záležitost, která je normalizována, tak by se při tom měl určitě příslušnou normou řídit!”. Jeden příklad pro Vás tedy máte
zde.
iso, din a vůbec
Odkaz je zde:
http://www.paladix.cz/clanky/co-vsechno-je-napsano-na-krabicce-od-filmu.html
Pokračování?
ISO značení jsem bral “tak jak je” a nikdy jsem o tom moc nemudroval. Nicméně doufám, že citlivosti filmů (a potažmo i digitálů) se budete věnovat ještě trochu hlouběji – zejména mám následující dotaz (resp. námět pro příspěvek): DX kód obsahuje i údaj o expoziční pružnosti materiálu, ale zatím jsem neviděl foťák, který by jej snímal (druhá řada kontaktů). Podle mě je ale dost rozdíl mezi určením expozice inverze a negativu, zejména mám-li k dispozici matrix měření s údaji o kontrastu. Liší se v tomto směru definice citlivosti podle ISO od staré DIN?
RE: Pokračování?
Ano, tento článek má skutečně volné pokračování, které ovšem neřeší problematiku DX kódu, ale věnuje se porovnání citlivosti fotografických materiálů dle různých norem.
????????
Herr Oberst…Pán veľkomožný… Izvinitě miňa tavarišč….som z toho volaaký zmetěný…
Po dočtení asi pátého odstavce jsem zjistil, že se v tom, díky spoustě vsuvek a spojek, už vlastně ani nevyznám. Nechci hodnotit slohovou část článku, ale taky nemůžu hodnotit obsahovou stránku, jíž jsem neporozuměl, takže vlastně nehodnotím nic, tudíž tento příspěvek berte jako bezpředmětný.
?
Plne souhlasim s Premkem.
Totiz kdyz jsem zacal clanek cist, jimalo mne podezreni, ze se dopoustim systematicky nejake voloviny. Ale po precteni Premkova prispevku jsem si oddechl…….
RE: ?
Clanek je vcelku o nicem, jeho obsah se da rici jednou vetou, ze se casto micha logaritmicka stupnice DIN s linearni ASA (ISO). To je asi tak vse, co se z clanku da ziskat. Pro bezneho uzivatela zcela postradatelna informace, protoze jednosky citlivosti, i kdyz podle normy zapsane spatne, se prakticky nedaji poplest. Asi si nespletu 800 ASA s DINy 🙂
RE: RE: ?
Reaguje se mi na to špatně, protože jsem to psal, ale přesto se pokusím…
K napsání článku mě přivedla praktická zkušenost, kdy mě jeden kolega poměrně ostře napadl v okamžiku, kdy jsem do jednoho z článků napsal toto:”Rozsah citlivosti je ISO 12 – ISO 3600″ a odkázal mě na různé webové stránky, kde je údajně problém vysvětlen. Je to ostatně v článku popsáno. Já jsem se ale nevzdal a začal studovat jak tyhle webové stránky, tak i různou fotoliteraturu. Propracoval jsem se až k normě ISO 6 a tím jsem si ověřil následující fakta:
1. Nenašel jsem jedinou webovou stránku, kde by uvedená problematika byla popsána správně!!!
2. Hodně obdobná situace byla v tištěné fotoliteratuře. Tam se problému autoři buď vyhnuli, nebo byl řešen jen hodně neúplně. Našel jsem jen jedinou publikaci, kde byl problém se značením citlivosti vyčerpávajícm způsobem a hlavně dobře popsán – byla to učebnice fotografie.
3. Zároveň se studiem literatury a webových stránek jsem zvedl telefon a zavolal několika známým fotografům. Položil jsem jim zdánlivě banální otázku o značení citlivosti fotografického materiálu (to přece každý zná :-)) a chtěl jsem na ni přesnou odpověď. Budiž všem dotázaným ke cti, že “nemachrovali” a rovnou přiznali, že to co po nich chci vlastně přesně neví!!!
Když to shrnu, tak si myslím, že jsou to dost dobré důvody pro napsání takového článku.
Článek hlavně popisuje, jak je vlastně naprosto přesně a správně značena citlivost negativních filmů. Tj. v souladu s normou ISO 6, která platí už několik desítek let!!!
Mimochodem kdo nezná, že například aritmetická stupnice označuje dvojnásobnou citlivost dvojnásobným číslem, tak si těžko může zvolit vhodný film pro určité světelné podmínky a vůbec provádět třeba korekce expozice.
RE: RE: RE: ?
Nemel jsem v umyslu snizovat kvalitu clanku ci polemizovat o jeho obsahu. Jednalo se mi spise o jeho ucelnost nebo jeste lepe o vyznam jeho obsahu pro prumerneho fotografa. Proste si myslim, ze toto forum se na popisovani norem a podobnych (pro uzivatele ne prilis zajimavych) nebo dulezitych detailu. Je to ale muj nazor, ktery je samozrejme subjektivni, jako ostatne kazdy nazor.
Je ovsem jiste, ze by se vyrobci meli drzet norem a od toho asi existuje nejaky statni organ, aby je o tom presvedcil :-).
RE: RE: RE: RE: ?
Důvod k napsání tohoto článku je uveden i v anotaci:
“Přestože se jedná o jednu ze základních veličin, jejichž znalost by měla být samozřejmá pro každého fotografa, zjistil jsem, že se nejedná o obecně známou věc. Dokonce naopak, že je řadou autorů různých článků a publikací vykládána různě a bohužel většinou špatně.”
Opravdu jsem podklady k napsání tohoto článku musel poměrně pracně zjistit a nastudovat a teď mě překvapuje, že je “napadán” můj článek, ve kterém jsem se snažil popsat problematiku v souladu s normou. Jako by nikomu nevadilo, že to je jinak většinou všude nepřesně, ne-li špatně…….
RE: RE: RE: RE: RE: ?
Ja Vas clanek ocenuji!
Vzdy ma cenu, uvest veci na pravou miru.
V clanku o Sibikove reportazni fotografii v Reflexu, myslim, nejsem si uplne jist, Sibik psal, ze pouziva Fuji Superia Xtra 400, ktera ma citlivost “400 ASA”. Ale SPRAVNE mel rict ISO 400. I kdyz se jedna vlastne o stejnou citlivost a zamenou oznaceni se toho zase tak moc nestane, jde o “nazyvani veci spravnymi jmeny”. A o tom je prave Vas clanek. Preji pekny den a dobre svetlo Vam i vsem ostatnim.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: ?
Tohle asi není úplně typický příklad. Článek spíše reagoval na různé zavádějící informace, které měly správně popsat značení citlivosti filmů dle normy ISO. Přitom se autoři při vysvětlování touhle základní normou vůbec neřídili.
Citlivost digitalnich pristroju
Z hlediska citlivosti me dost prekvapil fakt, ze citlivost digitalnich pristroju se pohybuje zhruba v rozsahu beznych z klasicke fotografie, tj. napr. ze citlivost ISO 800 uz znamena pro bezny digitalni pristroj docela probem v podobe velkeho sumu stejne jako osmistovka v klasicke fotorafii uz bude mit problemy s vetsim zrnem. A naopak ISO 100 dava opet srovnatelne vysledky. Jedna se pritom o z hlediska zaznamu dva uplne odlisne principy.
citlivost digitalnich pristroju
ISO je mezinárodní norma
ASA je americkíá norma
DIN něměcká, ČSN česká atd…
tyto normy stanoví způso měření a také označování citlivosti.
Jednotlivé státy přejaly způsob měření citlivosti z mezinárodního standardu ISO do svých národních norem. Každá z norem definuje jak se citlivost značí na filmech. Proto jsou možné různé zápisy-v závislosti dle které normy se řídíte, resp. kde je ten který film distribuován.
…po pravdě -nejsem si už zcela jist zda norma citlivosti ISO nevychází z americké ASA (tedy která z nich je slepice a která vejce..) -ale ať tak či tak ISO je norma mezinárodní, kterou ostatní státy přejímají..
ASA a ISO
Vážení, ješště jsem nezjistil z vašeho povídání a už vůbec ne z článku jaký je rozdíl v pojmech ASA a ISO,jedno z toho je citlivost podle normy. Please CO je CO.Díky
RE: ASA a ISO
Tohle najdete v již zmiňovaném pokračování článku (viz příspěvek “pokračování”.
Druhá řada kontaktů?
Dosud jsem si myslel, že druhá řada kontaktů na kazetě označuje délku filmu, nikoli pružnost. Mýlím se?
RE: Druhá řada kontaktů?
To se nemýlíte, nemýlím-li se. Jsou tam dvě řady, jedna je 6 kontaktů, což v kombinacích dává těch ISO 25-5000, a druhá řada jsou 3 kontakty, které určují počet polí filmu (12,20,24,36)
Myrra
druhá řada kontaktů?
Taky by mne zajímalo na co je druhá řada kontaktů, ale já jich tam myslím víc než 3. Tak nejméně 6. Foťák Minolta Dynax 7.