Černobílá fotografie je zvláštním způsobem vidění a zaznamenávání světa kolem nás. Ve světě plném pestrých a
všudypřítomných barev zdůrazňuje černá a bílá čistotu formy, hloubku charakteru a nadčasovost děje. Černobílá
fotografie v sobě skrývá zvláštní “jinakost”.
A právě v dnešní době, kdy s dostupnou digitální technikou přišla i záplava barevných snímků všech možných žánrů, kdy většina z fotografů již skoro zapomněla, jak vypadá film, se Richard Olsenius zabývá černobílou fotografií. Není to však úplná klasika, jak by se někteří mohli domnívat, ale jedná se o digitální černobílou fotografii, takže ti pohodlnější se mohou zaradovat, že nebudou muset rozkládat temnou komoru, maximálně tak vývojnici na zpracování filmu, který následně digitalizují skenerem.
 |
Již v úvodu, ale bude vás to provázet celou knihou, autor vysvětluje filozofii černobílé fotografie, jiného vidění a rozdílného přístupu k černobílému záběru, ale i jinou působivost a vnímání černobílého snímku. V první kapitole, jejíž název Jak to všechno začalo jasně hovoří o jejím obsahu, se dozvíte nejen něco málo z fotografické historie, ale i to, jak začínal Richard Olsenius a jak si vydobyl místo ve světě reportážní fotografie.
Vidět černobíle je základem úspěchu při přechodu z barevného materiálu. Černobílá fotografie totiž má zcela odlišné stavební prvky. Na snímku neruší či neuchvacuje barva, zdrojem síly černobílého snímku je schopnost odstranit za záběru vše zbytečné a soustředit se jen na sdělení prostřednictvím tvaru, stínu a světla. Fotograf se nemůže schovat za pestrou škálu barev, ale musí mít záběrem opravdu co sdělit. V této kapitole se dozvíte o základech kompozice, hlavních skladebních prvcích černobílé fotografie – zlatý řez, ubíhající linie, poměr pozadí s popředím a další základy pro dobrou fotografii ve škále šedi. Není to však jen o zažitých a dodržovaných pravidlech a dogmatech. Existují určitá pravidla, která fungují, ale čím dříve zdokonalíte vizuální citlivost, jež bude vycházet přirozeně z vašeho nitra, tím méně budou vaše snímky mechanické a předvídatelné. Budou mít váš rukopis a stanou se vaším podpisem. Tady právě autor nabádá k vytváření smělých kompozic, vyhledávání světelných nálad a k promyšlenému porušování zaběhlých pravidel.
Z kapitoly Vyberte si ten správný fotoaparát bych snad vybral jen jednu větu, která je krátká, jasná a musí zahnat všechny ty neustálé diskutéry o tom, co je pro fotografování to nejlepší. Nevyřkl jí sice autor sám, ale Nick Kelsh, který je jedním z přizvaných fotografů, dělících se o své zkušenosti. Nejlepším fotoaparátem pro vás je ten, který budete používat. Má cenu něco dodávat, nějak to rozebírat? Předpokládám, že ne. Krom této podstatné myšlenky najdete na následujících stránkách popis všech možných druhů fotoaparátů, jejich výhod, nevýhod a vhodnost použití. Jedná se opravdu o kompletní popis od dálkoměrných přístrojů přes kinofilm, střední formát až k velkým měchovým přístrojům. Všechny tyto typy jsou ještě rozděleny na klasické a digitální, včetně zohlednění varianty digitální čip nebo digitální stěna.
Poslední kapitola v první tvůrčí části Kreslit světlem, se vám pokusí vysvětlit základ černobílé fotografie. A tím je pochopení vztahu mezi světlem a obrazem. Je velice důležité si uvědomit rozdíl mezi světlem a světlem. Právě kvalita světla je důležitým faktorem, v němž tkví rozdíl mezi dobrou fotografií a snímkem, nad nímž se tají dech. Dozvíte se o kontrastním i měkkém světle, o protisvětle, o tom, jak světlo ovlivňuje tvar a strukturu a mnoho dalších fines, jak udělat ze svých dobrých fotografií fotografie ještě lepší.
 |
Máte všechno nafoceno, je jedno či na filmu nebo kartě, a můžete se pustit do Přechodu k digitálnímu obrazu. Kapitola, která nám objasní zpracování nafoceného materiálu a vytvoření digitálních souborů, se kterými se bude dále pracovat. Najdete zde i základní seznam potřebného vybavení pro digitalizaci obrazu. Kapitola je samozřejmě rozdělena pro klasiky, kteří po vyvolání filmu jej budou skenovat a pro digitálně pracující fotografy, kteří budou jen stahovat a následně všichni organizovat, uspořádávat, vybírat a upravovat. Najdete zde i základní rady, jak správně nastavit monitor a skener, abyste byli schopni dostat maximum ze svého filmového materiálu. Dobré rady jsou i v podkapitole o udržování pořádku ve vašem počítači, ale to už záleží na každém z vás, co si vezmete či nevezmete k srdci.
Logicky následuje Digitální editor, kde se kouknete pod sukně základním úpravám v grafickém editoru. Richard vám tady poradí jak dobře převést barevný snímek do černobílé stupnice a jak ho tonálně doladit, aby byl působivý. Při rozsahu této knihy není určitě účelem čtenáře krok za krokem naučit pracovat s grafickým editorem, na to jsou jiné, daleko silnější publikace, ale na několika stránkách určitě získáte přehled o tom, jak lze vaše fotografie určitě vyšperkovat a zvýšit jejich působivost. Pokud se černobílé digitální fotografii bude chtít věnovat vážněji, budete muset sáhnout po jiné knize, zabývající se právě vaším editorem. Každopádně věřím, že po přečtení těchto pár řádků a po shlédnutí ukázek to uděláte. Stejný rozsah má i předposlední a vlastně finální kapitola Tisk vašich snímků. Opět zde Richard prozrazuje ty nejdůležitější základy pro zhotovení pěkných tisků, ale pokud budete chtít proniknout do tiskařiny hlouběji, budete muset jít opět do knihkupectví či na internet pro obsáhlejší rady.
Následuje již jen závěrečné slovo autora o Světě černé a bílé. Nesmím však zapomenout na vložené, modré stránky mezi Richardovým textem. Richard Olsenius požádal několik fotografů, zabývajících se profesionálně černobílou fotografií, aby vám k tomuto tématu řekli pár slov a podělili se s vámi o několik dobrých rad. Můžeme zde tak najít fotografie a rady Marion E. Warrena, Don Dolla, Briana Petersona a již zmiňovaného Nicka Kelshe. Veškerý text je doplněn krásnými černobílými fotografiemi.
Jako bývalý černokomorník, jsem bral knihu do ruky s jistými pochybnostmi, ale musím se nyní autorovi omluvit, neboť již od prvních řádků mě vtáhla do sebe a hlavně první, tvůrčí část knihy, jsem přečetl jedním dechem a budu se k ní ještě vracet. Díky těm pár řádkům jsem se šel podívat do pracovny, jestli tam ještě v krabici leží již dávno zapomenutý Pentacon Six a i při práci s digitální zrcadlovkou se opět dívám do hledáčku stejně jako před časem právě do Sixe. Mohu doporučit ke čtení i již ostříleným borcům, kteří opustili T-Maxe, Pany, HPéčka, Delty či Fomy a nechali se vtáhnout do barevného světa digitální fotografie. Nevěřím, že by tohle čtení s bývalým černokomorníkem nepohnulo a myslím si, že je to velice dobře napsaná kniha propagující černobílou fotografii v digitálním věku.
| National Geographic – Škola fotografování – Digitální černobílá fotografie | |
| Autor: | Richard Olsenius |
| Vydavatel: | Sanoma magazines, 2005 |
| Rozsah: | 160 stran |
| Cena: | 249,- Kč |
