Před nedávnem publikovaný článek "Sbohem, filmy?" byl pojat spíše jako obecné
zamyšlení nad dojmy z přechodu na DSLR. Tento článek je zaměřen mnohem
konkrétněji. Snažím se v něm hlouběji rozebrat některé praktické aspekty používání digitální zrcadlovky.
V tomto článku bych se chtěl důkladněji podívat na pár oblíbených témat z
debat o digitální fotografii. Pro začátek jsem si vybral tři:
- Prach na snímači
- Dynamický rozsah
- K čemu je dobrý RAW formát
V úvodu upozorňuji na to, že dále uvedené zkušenosti jsou získány především s
přístrojem Canon EOS 10D. Pokud se některé body týkají i širšího okruhu
přístrojů, je to přímo uvedeno v článku. Obecně lze říci, že se zkušenosti dají
aplikovat na většinu “pravých” digitálních zrcadlovek (DSLR), zejména pak budou beze
zbytku platit i pro levnější EOS 300D.
Prach na snímači
Jedním z nejoblíbenějších témat debat o DSLR je otázka prachu na snímači.
Podstata problému je prostá. Zatímco při snímání na klasický film máme na každý
snímek zcela nové políčko filmu s citlivou vrstvou, u digitálu nám musí jediný snímač
vydržet na tisíce snímků. A u přístrojů s výměnnými objektivy samozřejmě nelze
zcela vyloučit vniknutí prachu a jeho usazení na snímacím prvku. Zrnka prachu se
pak mohou projevit jako světlé skvrny na snímku. Pak nezbývá, než snímač
očistit, což může být problém. Tolik strohá fakta, která nelze než potvrdit.
Otázkou ovšem je, nakolik je tento problém v praxi závažný. Moje zkušenost s
EOSem 10D je poměrně dobrá – za zhruba půl roku jsem snímač čistil jen dvakrát,
přičemž jen jedno čištění bylo reakcí na zjištěné nedostatky na snímku, podruhé
šlo spíše o prevenci. V souvislosti s tím mohu nabídnout několik praktických
postřehů.
V první řadě si je dobré uvědomit, že to, jak výrazně budou nečistoty
patrné na snímku, je závislé (a to výrazně) na použité cloně. Pří snímcích s
odcloněným objektivem se zrnko prachu projeví maximálně jako pokles ostrosti
a mnohdy si této vady ani nevšimnete, naproti tomu třeba při snímku s
makroobjektivem při cloně 32 bude přímo bít do očí. Proto předem kalkulujte s
tím, že závažnost tohoto problému závisí mimo jiné na oblasti fotografie, které se
věnujete. Například sportovní reportér, pracující převážně se zcela odcloněným
teleobjektivem, se s tímto problémem bude zaručeně potýkat mnohem méně než
nadšenec pro makrofotografii, který by nejraději vše fotil s clonou 32.
Za druhé se ale také ukazuje, že tento problém se neprojevuje u všech přístrojů stejně. Lze
brát jako potvrzený fakt, že uživatelé přístrojů EOS 10D a 300D si na prach
stěžují mnohem méně než uživatelé Nikonu D100. Příčiny jsou dvě. Canony
používají snímače typu CMOS, které zřejmě produkují mnohem méně statické
elektřiny než CCD snímače u Nikonu, a proto tolik nepřitahují prach. Druhá
příčina je ale asi vážnější. Před prakticky každým snímačem je umístěn tzv. low-pass
filtr (týká se i kompaktů). Důvody jeho existence by byly na dlouhý výklad, takže
zkrátka berte jako fakt, že tam je. A zdá se, že u EOSů je umístěn v o něco
větší vzdálenosti od vlastního snímače než třeba u Nikonu D100. Proto se u
přístrojů Canon prach zobrazí mnohem méně ostře a tedy méně rušivě.
Nicméně tento problém existuje a do jisté míry se týká všech současných
přístrojů. Proto všem uživatelům DSLR doporučuji při výměně objektivu postupovat
vždy co nejrychleji a nejopatrněji, aby se riziko vniknutí prachu minimalizovalo.
Když už je
nutno čistit, mám ověřené dva postupy. Primárním postupem (který je zcela v
souladu s manuály výrobců) je použití štětečku s balónkem, kterým snímač prostě
ofoukáme. Ve většině případů to stačí. Pokud se na snímač něco nalepí, je
postup složitější. Sám jsem vyzkoušel použití tyčinky na čištění uší, mírně
navlhčené v destilované vodě. Pro odolnější nečistoty určitě jde použít i isopropylalkohol, ale je rozumné postupovat od mírnějších metod k drastičtějším. Chce to opatrnost a cit, nicméně zase není nutno
propadat hysterii. Vždyť vlastně nečistíme přímo snímač, ale jen sklo low-pass filtru před
ním. V mém případě byl výsledek perfektní, ale důrazně upozorňuji, že tento
postup není v souladu s doporučením výrobce a jeho použití je pouze na vlastní nebezpečí.
Zodpovědnost za poškození snímače si v případě neúspěchu samozřejmě nese každý sám.
A ještě jedna rada na závěr – tato
operace vyžaduje v každém případě soustředění a čisté prostředí. Rozhodně nedoporučuji ji provádět
někde na poli v časové tísni!
Neuškodí dodat, že existují i specializované produkty pro čištění čipů, jeden naleznete například na http://www.photosol.com/swabproduct.htm. Tyto produkty čištění dále zjednodušují a snižují rizika. Je ale trochu problém s jejich dostupností v ČR. Nicméně v dnes, v době online obchodů a platebních karet, to není nic nepřekonatelného.
Kromě postupu vlastního čištění se neuškodí zamyslet i nad tím, jak rychle zjistit, že je čištění zrovna potřeba. Řešení je docela snadné: zacloňte objektiv na maximum a vyfoťte oblohu (nejlépe malinko přeexponovaně). Na výsledném snímku jsou výrazné nečistoty snadno k nalezení, a to dokonce i na LCD displeji fotoaparátu.
Dynamický rozsah
Oblíbeným argumentem zastánců analogu je tvrzení, že snímače digitálních
přístrojů mají proti filmu mnohem nižší expoziční pružnost. Je to ale opravdu
pravda? Mé osobní zkušenosti to přímo nepotvrzují. Rozsah snímačů u DSLR je
každopádně minimálně 5 EV, v praxi je to ale spíše o něco více. Například v
tomto
článku jsou vidět konkrétní výsledky měření u EOSu 10D, která
naznačují rozsah až cca 9 EV. Skutečnou hodnotu nelze stanovit zcela exaktně. Je třeba si uvědomit, že stíny sice mohou obsahovat dostatek kresby, ale bohužel v nich narůstá i šum. Proto nelze hodnotit jen podle holého histogramu, ale i podle reálné kvality. Každopádně je ale dynamický rozsah spíše lepší než u
diafilmů a za negativními filmy nezaostává zdaleka tolik, jak se někdy tvrdí.
Osobně se domnívám, že hluboké přesvědčení mnoha lidí o tomto
nedostatku u digitálních přístrojů má kořeny trochu komplikovanější. Vidím
minimálně tři příčiny.
První důvod je spíše psychologický. Některé problémy existující v minulosti se
zkrátka a dobře natolik zpopularizovaly, že se berou jako trvalý fakt i v době,
kdy je již technický pokrok buď zcela nebo alespoň částečně vyřešil. Tento
jev existuje a rozhodně se netýká jen digitální fotografie.
Druhé dvě příčiny jsou
ale již zcela faktické. Snímače v digitálních fotopřístrojích se každopádně chovají
trochu jinak než film. Snášejí velmi slušně podexpozici (proti filmu jsou na tom spíše lépe),
zato přeexpozice jim nedělá dobře a vede k známým “vypáleným” světlům. Je na to
třeba pamatovat a zacházet s digitálním fotoaparátem přeci jen trochu jinak
než s přístrojem nabitým klasickým filmem.
Pak je tu ale ještě jeden problém. Jedna věc je, aby dostatečný rozsah expozice
zvládl snímač, ovšem po sejmutí je také třeba data dále upravit a v konečné podobě uložit
do souboru. A je dobré si uvědomit, že po zpracování dat fotoaparátem a uložení do formátu JPEG
může výsledek v některých mezních případech vypadat všelijak, přestože rozsah snímače dostačoval.
Ano, s tímto problémem jsem se setkal a jeho vyřešení nemusí být vždy jednoduché.
Snímač má rozsah větší než průměrná scéna, se kterou software fotoaparátu počítá. Proto může pomoci snímat do formátu RAW. Při konverzi RAW dat na počítači pak lze vhodným nastavením parametrů dosáhnout lepšího využití schopností snímače. Zkuste si i zkonvertovat RAW soubor různými konvertory, výsledek se může lišit. Kromě toho lze také z RAW formátu, který má 12 bitů na kanál, vygenerovat TIFF s 16ti bity na každý barevný kanál. Velikost výsledného souboru je sice dost šílená, zato ale tento soubor poskytuje více prostoru pro dodatečné úpravy v grafickém editoru než 8-bitový TIFF nebo JPEG.
Celkově lze říci, že se skutečně lze setkat se situacemi, které by klasický negativní film zvládl, ale DSLR s nimi bude mít jisté problémy. Na druhé straně ale důrazně upozorňuji, že situace není nijak
kritická. U naprosté většiny snímků nebudete mít žádné problémy a budete zcela spokojeni i bez jakýchkoli náročných úprav, stačí respektovat nutnost dávat si při stanovení expozici větší pozor na světla.
Mimochodem expozice u DSLR by si zasloužila samostatný článek, na tomto místě jen několik poznámek. Pokud fotíte do formátu JPEG, tak lze postupovat totožně jako u filmu s výše uvedeným varováním před “přepálenými světly”. Pokud se ale snažíte o dosažení skutečně maximální kvality, tak je vhodné volit RAW formát a exponovat spíše na světla, lidově řečeno tak, aby byl snímek tak světlý jak to jen jde, ale aby ještě nebyla světla přepálená. Hezky je to vidět na histogramu. Výsledný snímek pak na pohled vypadá při implicitním zpracování přeexponovaně, ale po úpravě v RAW konvertoru se dostanete ke zcela optimálnímu výsledku. CMOS/CCD snímač zkrátka a dobře není film a ne všechny metody používané pro film jsou pro něj vhodné. Pokud ovšem chcete experimentovat s podobnými “kouzly”, tak je naprosto nezbytné fotit ve formátu RAW (viz dále).
K čemu je dobrý RAW formát
O digitálních fotopřístrojích se dočtete spoustu věcí. V recenzích i popularizačních článcích v
odborných i “odborných” časopisech a websitech se uvádí spousta věcí, často v podstatě nedůležitých. Je ale zvláštní, že jednu ze zajímavých možností celé řady lepších přístrojů mnozí ve
vzácné shodě dost opomíjejí – formát RAW. (Jednou z čestných výjimek jsou např. recenze na dpreview.com.)
Co to vlastně je? Pro pochopení se je nutno zamyslet nad tím, jak vlastně
digitální fotopřístroj funguje a jak se dostaneme k typickému výstupu ve formátu
JPEG. Je to jednoduché a složité zároveň. Pomocí objektivu a závěrky exponujete
snímač. Z něj vylezou nějaká data. Ta následně zpracuje, poměrně složitě,
mikropočítač skrytý ve fotopřístroji – převede je na klasické barevné kanály, dointerpoluje
chybějící hodnoty, aplikuje korekci barevné teploty světla a tonální křivky podle nastaveného
kontrastu a saturace, většinou provede i nějaké softwarové
doostření a výsledek zkonvertuje to formátu JPEG (někdy TIFF), který uloží na
kartu. Podíváme-li se na tento proces očima klasické analogové fotografie, tak
zjistíme, že vlastně jde o jistou obdobu procesu negativ-pozitiv. Zásadní rozdíl
je ovšem v tom, že v přístroji nemáme jen film (snímač), ale i vyvolávací
automat (primární konverze dat ze snímače, interpolace) a dokonce i minilab generující
výsledné snímky (postprocessing jako doostření, barevné korekce a výsledný zápis
na kartu). Asi nikoho neudiví, že není žádný zásadní technický problém donutit
přístroj uložit na kartu data již před zpracováním, defacto okamžitě po výstupu
ze snímače. K čemu je to ale dobré?
Je třeba si uvědomit, že snímač se po hardwarové stránce nijak zvlášť
nenastavuje, mění se vlastně jen citlivost změnou buzení. Nemá však žádné
barevné filtry pro změnu barevné teploty, zrovna tak jako neumí přímo na úrovni
snímače měnit hodnoty výsledné saturace, kontrastu či doostření. To vše se dělá až při
postprocessingu. A tady to začíná být zajímavé. Pokud totiž automatika
přístroje nenastaví správně například vyvážení bílé (nebo to uděláme manuálně a
dopustíme se omylu), tak bude výstup ve formátu JPEG či TIFF vypadat špatně.
Můžeme samozřejmě provést úpravu v grafickém editoru, ale tato operace
již nemůže plně nahradit data, která vypadla při zpracování uvnitř
fotoaparátu, a napravit chybu beze zbytku tak nemusí být možné.
Pokud ale pracujeme s formátem RAW, vypadá situace trochu jinak.
Přístroj uloží do RAW souboru přímo data získaná ze snímače. Informace
o vyvážení bílé atd. na data neaplikuje (respektive se
aplikuje jen na JPEG, který je k RAW datům připojený). Pouze
zapíše do souboru informaci o tom, jak podle jeho mínění má vyvážení bílé a další
věci vypadat. Po stažení výsledného souboru na
disk uživatel sám provede konverzi pomocí speciálního programu, který v zásadě
provede identické operace, jako by provedl fotoaparát a uloží výsledný
soubor. Rozdíl ale nastane tehdy, když s výsledkem nejsme spokojeni. V tom
případě totiž u daného souboru můžeme přejít do manuálního režimu a programu nařídit
například to, aby fotografii zpracoval tak, jako by barevná teplota světla byla
4900K a ne 5100K, jak si myslel fotoaparát. Výsledkem je fotka s upraveným
barevným podáním a výsledek je naprosto
identický, jako kdybychom 4900K nastavili již v okamžiku snímku. Totéž se
samozřejmě týká i hodnot saturace, kontrastu a doostření. Podobně (a to může být velmi
užitečné) lze snímek nechat “vyvolat” v barevném prostoru Adobe RGB 1998 místo
implicitního sRGB. Pro náročné navíc stojí za úvahu pořízení specializovaného
softwaru pro práci s RAW soubory, jako je třeba
Capture One DSLR, v něm je
možné ovlivnit ještě více vlastností než u softwaru dodávaného přímo výrobcem
fotopřístroje.
Nyní je již snad každému jasné, nakolik nesmyslná byla věta, kterou jsem se dočetl v jedné recenzi a která vyzněla takto: “Testovaný přístroj nemá RAW mód, zato je pro náročné k dispozici nekomprimovaný TIFF.” Takto to ale není, RAW a TIFF se proti sobě jako rovnocenné stavět nedají. Formát TIFF má proti JPEGu výhodu jen a pouze v absenci ztrátové komprese, případně ve větší barevné hloubce. Z hlediska dodatečných změn vyvážení bílé atd. se ale od JPEGu prakticky neliší.
Ale pozor, jednu věc formát RAW přeci jen neumí a to napravit kompletně zpackanou expozici!
Citlivost snímače se totiž většinou přepíná fyzicky, nejde o věc zpracování. RAW formát
může trochu pomoci tím, že nám umožní lépe využít dynamický rozsah snímače a také pracovat
s vícebitovými daty dovolujícími razantnější úpravy tonality bez vzniku posterizace
(viz minulá sekce). Proto lze při použití RAW (zejména ve spojení s Capture One) dodatečné
korekce provádět v o něco větším rozsahu. Zázraky ale dělat nedokáže.
Další výhodou RAW formátu je jeho relativní kompaktnost. RAW data totiž neobsahují hodnoty doplněné interpolací, ale pouze ty přímo vyprodukované snímačem. Formát CRW,
užívaný přístroji Canon EOS D a také například kompakty řady G, je navíc ještě slušně komprimován, a to bezztrátovým algoritmem. Výsledný soubor je tedy sice větší než ztrátový JPEG, ale (přestože jde o 12-bitová data) mnohem menší než nekomprimovaný klasický 8-bitový TIFF a vyloženě propastně menší než TIFF s 16-bitovou barevnou hloubkou.
Konkrétně u EOSu 10D mají soubory JPEG v nejvyšším rozlišení a kvalitě “fine” typicky 2-4 MB a RAW 6-7 MB. Nekomprimovaný
TIFF o stejném rozlišení má skoro 19 MB a 16-bitový TIFF pak dokonce přes 37 MB. Pro fajnšmekry, kteří nenávidí JPEG kompresi, je to jistě veliká výhoda. (Pro objektivitu doplňuji, že se poměr dá poněkud zlepšit ve prospěch TIFFu použitím jeho verze s LZW kompresí.)
RAW přitom nepřináší žádné velké nevýhody. Hovoří se o jeho menší pohotovosti
v souvislosti s tím, že před prohlížením v počítači je nutná poměrně zdlouhavá
konverze, ale v případě CRW od Canonu to není tak zlé. Formát CRW umí velmi
slušně zobrazit například i freewarový prohlížeč
IrfanView a mnoho
dalších produktů, proto lze prohlížet i přímo CRW soubory a finální konverzi
provést kdykoli později. Proti JPEGu vidím u EOSu 10D jedinou vadu – přeci jen zápis
6MB na CF kartu trvá déle než cca 3MB u JPEGu. To nijak neomezuje základní režim
sériového snímání – buffer pro 9 snímků je k dispozici u RAW i JPEGu, ale po
naplnění bufferu trvá jeho uvolnění a finální zápis na kartu u formátu RAW přeci
jen déle. Samozřejmě jsou i vyšší nároky na PC – jak na prostor k ukládání, tak i na zátěž CPU při konverzi. Ve většině případů to ale nebude příliš vadit. Osobně v současnosti
fotím na formát RAW prakticky bez výjimky, výhody jsou pro mne určitě větší než
nevýhody.
Co dále?
Zajímavých otázek o digitální fotografii je jistě více a nevylučuji napsání
dalšího dílu tohoto článku. Záleží však samozřejmě i na zájmu a reakcích
čtenářů…
RAW
Dobrý den předem děkuji za Vaše články o DSLR.
Jsem čerstvý vlastník DSLR (Pentax *istD) a také zastávám ten názor že v drtivé většině případů je vhodnější používat formát RAW.Také jednou z výhod je možnost archivace. RAW jako “polotovar” pro další zpracování má velikost pouze 12MB (u *istuD) a při tom je to nejvyšší kvalita kterou je možné z přístroje dostat. Na DVD/CD tedy archivovat RAW a dále mít pak možnost libovolného zpracování.
Pokud jde o rozsah čipu ten mě netrápí,protože sem byl stejně zvyklý na Dia. Pokud jde ale o prach na čipu to je docela slabina v DSLR i když z technického hlediska zcela pochopitelná.Přiznám se že sem ještě nenašel dost odvahy čistit čidlo jinak než opatrně ofouknout balonkem,ale je pravda že při opatrnosti a důsledném očištění skel od prachu se tento problém dá velmi minimalizovat i když ne plně potlačit.
RE: RAW
Mozna male vysvetleni k tomu cisteni cipu od autora.
Abych nekoho neuvedl v omyl – balonkem cip ofoukavam dost casto, zejmena kdyz se chystam na blyskane makro pri velkych clonach. Tohle neni problem a je to opravdu jen o zvyk.
Jina vec jsou momenty, kdy je opravdu nutne cistit nejakou vatou atd, kdy se na cipu jiz opravdu chytlo neco problemoveho (a hlavne dobre drziciho). To se skutecne nestane moc casto, ale kdyz uz k tomu dojde, tak je to dost neprijemne. Pak prave dojde na destilku, IPA ci dokonce nejake specialni cistici sady.
RE: RE: RAW
I mě se článek moc líbí, dík! K problematice prachu jen dodám zajímavost o které možná někteří uživatelé nevědí – všichni majitelé jakékoli digitální zrcadlovky značky Nikon si mohou kdykoli nechat čip vyčistit ve značkovém servisu a to zdarma a to i po uplynutí záruky bez jakéhokoli omezení. Docela fajn přístup, co myslíte ?
RE: RE: RE: RAW
Také se mi článek velmi líbí a rovněž jsem již ptakticky vyzkoušel čištění chipu gratis a na počkání v servisu Nikon. Zdraví Jára.
diafilm X negativ
Dobrý den,
v článku je věta: “… je ale dynamický rozsah spíše lepší než u diafilmů a za negativními filmy nezaostává zdaleka tolik”. Pokud to dobře chápu, má diafilm menší dynamický rozsah než negativ. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že v některých článcích jsem četl opak. Můžete to někdo prosím potvrdit nebo vyvrátit.
Díky
MiBi
RE: diafilm X negativ
Ne, expozicni rozsah diaku je mensi nez u negativu. Mozna to pletete s denzitou a podobne, tam by to sedelo, na diaku je zkratka cerna cernejsi atd.,
Ovsem rozsah expozicnich stupnu mezi “uplne cernou” a “uplne bilou”, do ktereho se musite vejit, je mensi.
RE: RE: diafilm X negativ
no, ja bych asi na tvem miste takovou pausalni odpoved (“cip ma lepsi dynamicky rozsah nezli diafilm”)nepodepsal 🙂
Jednak jsi se sam zminil o tom, ze se cip tveho D10 chova trochu jinak nezli film, a proto jsou u cipu pata i rameno krivky mene dobre pouzitelne (sum, popripade nahly konec kresby). A jednak neni diafilm jako diafilm… existuji strmejsi materialy, jako treba Velvia, ale i takove, ktere maji rozsah kolem 10EV jako treba muj oblibeny Astia 🙂 Navic u nej na rozdil od cipu kresba ve stinech konci opravdovou, nefalsovanou cerni…
Fotografoval jsem pred casem v Praze na Astii pomerne problematickou scenu (silne protisvetlo, modelka mezi dvema sklenenymi fasadami) a paralelne k mym fotografiim vznikly nektere delane 10D. Ten rozdil byl preci jenom jeste dost velky. Casem se jiste dockame toho, ze systemy typu Leaf Valeo budou zaplatitelne i pro nekoho, kdo na ne nemusi behem tri let fotografovanim vydelat, a tam je k dispozici uz ted realne pouzitelnych 12EV…
RE: RE: RE: diafilm X negativ
Tome, jiste uznas, ze v mych clancich (nejen tomto) se na dost mistech prave snazim zduraznovat nutnost porovnavat opatrne, chapat odlisnosti a snazim se vyhybat prilis primocarym formulacim (pro ne si kazdy muze zajit treba na digineff :-)). Nicmene preci jen je nutne obcas aspon nejake srovnani nastinit a myslim si, ze narust expozicni pruznosti dia/DSLR/negativ ve VETSINE pripadu plati. To ale neznamena, ze plati bez vyjimky.
Co se tyce treba Sinarbacku, tak tam je uzita zajimava finta znama z astrofotografie, ze je cip podchlazen peltierovym clankem (a doplnen cidlem rosneho bodu :-)), coz drasticky omezi sum ve stinech a tim natahne i rozsah. Celkem si dovedu takove reseni predstavit i v DSLR, takze je skutecne jiste, ze vyvoj digitalu jeste zdaleka nekonci, ostatne podchlazeni neni zdaleka jedina cesta.
RE: RE: RE: RE: diafilm X negativ
jo, cest bude jiste vic… Ja osobne jsem presvedcen, ze technologie pouzita v cipech Foveon bude jednou z nich. Tam je jednim z jeho charakteristickych rysu prakticky uplne chybeni sumu i pri citlivostech kolem 800ISO a vic. Jedine momentalni omezeni je fakt, ze zatim neexistuje v pouzitelne velikosti a rozliseni… Obrazky delane Sigmou desitkou mne ale celkem dostaly, tak fantasticke barevne podani jsem jeste snad nevidel 🙂
RE: RE: RE: RE: RE: diafilm X negativ
Foveon obecne sumi vyrazne vic nez cipy s barevnou maskou. Je to vcelku pochopitelne, pri pruchodu svetla kremikem proste dochazi ke ztratam. Na druhou stranu nepotrebuje barevnou interpolaci a do znacne miry ani aliasovaci filtr, coz vede k lepsi ostrosti a barvam. Ale z hlediska sumu v zadnem pripade nevynika a tezko si dovedu predstavit, ze by nekdy mohl. Fyzika se okecat neda.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: diafilm X negativ
no, rt, mozna ze mam vyhodu v tom, ze nejsem fyzik a tim padem mne moc neovlivnuji vedomosti o tom, co by melo byt a co ne.
Kazdopadne bych ti doporucoval, aby ses nekde podival na obrazky z te sigmy sd10 ci jak se to jmenuje… to samo o sobe je zajimave. Jeden muj kolega ji vlastni, kupoval ji na zaklade testu z jednoho casopisu. Tam dosli k zaveru, ze ta kamera produkuje obrazky prakticky bez sumu i pri velmi vysokych ISO nastavenich. On si ji kupoval prave kvuli tomu (partyfotograf 🙂 a nemuze si ji vynachvalit.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: diafilm X negativ
Fyzika nefyzika, ted jsem se podival na test na Dpreview – podle neho produkuje v podstate stejne sumu jako Canon 10D (http://www.dpreview.com/reviews/sigmasd10/page13.asp), na ISO 1600 vic, ale zase monochromatictejsiho diky tomu, ze nepotrebuje barevnou interpolaci. To je lepsi nez jsem si myslel. Ziju v zajeti te stare, ktera sumela hrozne. Nerekl bych, ze je to na ISO 800 ciste, takhle foti v dnesni dobe snad kazda digitalni zrcadlovka. Stejne jako Kodak, ktery novou verzi 14n s CMOS vyrazne vylepsil, dotahla to Sigma krom dlouhych expozic prakticky na uroven Canonu. To je jiste az na ty 3Mp povzbuzujici. Pokud se to srovna s digitalnim kompaktem s miniaturnim cipem, tak je jeji sum jiste vynikajici, pokud s Eosem 1DII, tak nic velkeho.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: diafilm X negativ
no, ja se tam byl podivat… a mne se teda zda ze na prvni pohled sumi min, nez ta 10D od kanoonu…
Ale vono je to asi egal, budoucnost ukaze, kam se tahle technologie vyvine. Pockejme si tricet let a uvidime, to by snad uz mohla byt celkem zrala 😉
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: diafilm X negativ
To mas pravdu, na prvni pohled to tak vizualne skutecne je, na druhy uz nevim, ten Canon ma prece jen 2x vice pixelu, takze by se jeho vyrezy musely downsamplovat, a zaroven se zda byt o 2/3 stopy citlivejsi – asi jina kalibrace ISO. Tezko rict, ono je to dost jedno. Ale technologie je to zrala uz ted, jakym zpusobem zachovava malo kontrastni prechody je proti filmu, kde se vse ztraci v zrnu, uzasne.
Sigma
Sigmu SD10 prosim nesrovnavejte s SD9, nebot je to nesrovnatelne. SD9 mam a vim co je to za sumak. O podchlazenem cipu jsem nic neslysel, co kondenzace vlkhosti na chladnych predmetech. Nerikejte mi ze si fotak meri tlak a relativni vlhkost a urcuje rosny bot aby vedel kam az smi senzor chladit??? Na to zapomente. Spis je pokrok v zesiovacich a prevodnicich kolem. O senzor ani moc nejde, sum vznika predevsim v zesilovani signalu. Duvodem proc se snazi udelat na snimac cocky je jen ten, aby ziskali vetsi naboj a nemuseli tolik zesilovat a sum byl mensi. Jeste k tomu chlazeni cipu i kdyz je to problematicke (kondenzace), tak to fakt bezvadne funguje, ale na sum pro kratke casy to nema absolutne zadny smysl. Zkousel jsem to a verte mi, ze fotky porizene s fotakem zahratym na dobrych 50 stupnu a tymz fotakem podchlazenym na -10 byly zasumene pro normalniho pozorovatele uplne stejne. Jedine kdy se to projevi jsou casy od 1s a vyse (priblizne). S podchlazenym starickym olympusem (byl pul dne v mrazaku kde je -15) se daly delat X sekundove expozice temer be jedineho horkeho pixelu, akorat se musela nasilne zahrat predni cocka objektivu, aby nebyla porad mokra. Uvnit kupodivu vlkost nebyla. Obrazky pak vypadali jako by to byla fotka s casem 1/100. Se sigmou jsem to zatim nezkousel, ale ta nema problem s horkymi pixely, protoze provadi vzdy korekcni expozici a vysvicene pixely jsou pryc ovsem mam pocit ze na ukor ostrosti a difuzniho sumu. SD10 je na tom neporovnatelne lepe. Presto tenhle snimac ma stale problemy s dlouhymi casy.
RE: Sigma
Ono je dobre se trochu poinformovat – zjistil byste, ze podchlazovana digitalni vf stena, ktera dela presne to co pisete, tedy mereni teploty a vlhkosti a detekci rosneho bodu je uz na trhu – http://www.sinar.ch/sinar/digital/digi_e/e_sb54m.htm.
V principu by se tato technologie jiste dala pouzit i v mensi velikosti, samozrejme ale neni jiste, bylo-li by to v praxi vyhodne reseni.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: diafilm X negativ
Šum při vyšších citlivostech je právě to proč bych Sigmu SD10 nechtěl. Ono to pak na snímcích dělá takové fleky a ani to nejde nějak rozumně odstranit. Jinak ty barvy a kresba jsou úžasné.Tady jsou ukázkové snímky stejný motiv na iso1600.
http://www.steves-digicams.com/2003_reviews/sigma_sd10/samples/IMG09661_iso1600.jpg
http://www.steves-digicams.com/2003_reviews/10d/samples/IMG_9976.JPG
Canon 10D je nesrovnatelně lepší a ještě jde vylepšit v NoiseNinjovi. S těmi fleky u Sigmy už asi neuděláte nic.Na Sigmáckém foru na Grafice se o to více lidí pokusilo bez znatelného efektu.
RE: RE: RE: RE: diafilm X negativ
Pisete
Co se tyce treba Sinarbacku, tak tam je uzita zajimava finta znama z astrofotografie, ze je cip podchlazen peltierovym clankem (a doplnen cidlem rosneho bodu :-)), coz drasticky omezi sum ve stinech a tim natahne i rozsah. Celkem si dovedu takove reseni predstavit i v DSLR, takze je skutecne jiste, ze vyvoj digitalu jeste zdaleka nekonci, ostatne podchlazeni neni zdaleka jedina cesta.
Lenze peltier potrebuje na svoju cinnost OBROVSKE mnozstvo elektriny a navyse ju potrebuje vyziarit do okolia…. Mnohokrat viacej ako v skutocnosti odcerpa z cipu.
Predam DSLR. znacka: i s elektrocentralou a podvozkom.
Ale iste, pokrok.. ale zatial to az tak zhave nevidim… (Jeden prorazi, ostatni nasleduji.. 🙂 )
Proste budu nadsenci kupujuci DIGI financovat dalsi vyvoj.
RE: RE: RE: diafilm X negativ
No a jak to bylo focene ? Jestli to bylo v jpg, nebo vyexportovane z rawu pres Canonacky program, tak se ani moc nedivim, ale kdyby jsi videl vyeportovany raw z C1, asi bys nechapal, jak je mozne neco takoveho digitalem vyfotit. Tak asi jako ja, je to neuveritelne, co lze z toho dostat. Sbohem Kodak porta 160NC !!!
RE: RE: RE: diafilm X negativ
Suhlasim s tym, ze sa expozicny rozsah medzi DIA a DIGI neda porovnavat, pratoze u klasickych foto materialov je to vlastne viac-menej rovny usek na krivke citlivosti, ale nad a pod tymto usekom je na filme sice nelinearna ale predsa len nejaka krivka. Kdezto na digitaku neexistuje nic vacsie ako 256 (event. 4096) takze ci to bolo 257 alebo 300 uz akosi nezistime… (na rozdiel od filmu).
Druha vec je ze na DIGtaku (konkretne HP/Pentax HP912) ma totalne znechutil neuveritelny obrazovy sum v tmavych scenach.
DIGI momentalne vidim ako fotozapisnik na dovolenku (najlepsie v telefone) to je tak primerane vyuzitie tejto technologie. Nebavme sa o o DIGI pre amaterov za 100tisic a viac.
Moj osobny nazor.
RE: RE: RE: RE: diafilm X negativ
No ale dneska koupis DSLR s pouzitelnou velikosti cipu (pravdepodobne s radove mensim sumem nez maj ty co pises) od cca 45 tisic i se zakladakem (U D70 udajne i dobre pouzitelnym). Telo bez objektivu od 35. Tedy uz nejde o statisice, ale jen desetitisice a to je podstatnej rozdil. Pokud odhadnu usporu za filmy, vychazi mi to na urcitou cast meho foceni jako vyhodna alternativa (tedy kdybych mel na tu prvotni investici
🙁 ).
Capture One
Pekny uvod vedeny v obecne rovine.
Moc by mne zajimaly zkusenosti s Capture One, predevsim postup prace a diskuse o jeho vyhodach a nevyhodach pro dalsi zpracovani a archivaci snimku. Caprute One LE 1.3.1 pouzivam tri mesice (vyexportoval jsem s nim cca 300 snimku) a rad bych sve kratke zkusenosti srovnal se zkusenostmi nekoho jineho, kdo ho rutine pouziva.
RE: Capture One
Popravde jsem C1 zacal rutinne uzivat az nedavno, v dobe psani clanku jsem jeste delal davkove konverze v softu Canonu a C1 jsem pouzival jen na vybrane jednotlive zabery. Nicmene v posledni dobe jsem na C1 presel prakticky plne a celkem si nestezuji 🙂
Jinak uvazuji o napsani clanku, ktery bude praci s RAW popisovat vylozene blbuvzdorne a prakticky, ale ted neni cas 🙁
RE: RE: Capture One
Tak na to se moc těším. Pokud byste chtěl blbuvzdornost článku vyzkoušet před zveřejněním, tak já se role vzdorujícího blba rád ujmu.
RE: RE: Capture One
Já sice nějaký ten pátek Capture One v nižší verzi používám, ale že bych to uměl, to říct nemůžu, za blbuvzdorný článek a praktické zkušenosti ( co dělat v C1 a co nechat až na Photoshop nebo Gimp nebo PSPro atd ) se moc, moc, moc přimlouvám
C1
Dobrý den mám dotaz v článku se píše o softu který umožňuje “dokonalejší” práci s formátem RAW. Na příslušných webových stránkách se mi ale nepodařilo program stáhnout,je tedy asi potřeba soft zaplatit. Mám tedy prosbu jestli je možné získat soft bezplatně aspoň na vyzkoušení nemohl by mi někdo napsat podrobnější postup jak se k němu dostat. Děkuji
RE: C1
Koukam ze trochu prekopali web, ale trial jde odsud: http://www2.phaseone.com/eshop/downloads/
RE: RE: C1
ani toto již vsak nefunguje 🙂
RE: RE: RE: C1
Zkusebni verze je take zde:
http://www.pictureflow.com/
hosi, ze Vam chybi PP 😉
Jinak pjeknej clanek…
PS CS vs. C1
THR: zajimalo by me, jestli si porovnaval kvalitu vystupu pri konverzi RAWu z Photoshopu CS s konverzi Capture 1. Zacal jsem na RAW fotit v mpomente, kdy uz jsem mel pocitac s PS CS k dispozici a protoze upravuju vsechny snimky v PS, tak jsem se o C1 nijak nezajimal. Jsou vysledky z neho lepsi popripade ma nejake feaurky ktere PS CS chybi a jsou nejak vyznamne?
RE: PS CS vs. C1
ne, neporovnaval. V nejakych recenzich na Luminous Landscape ten plugin do PS dopadl docela dobre, praktickou zkusenost vsak nemam.
RE: PS CS vs. C1
RAW plugin pro PS vychází z programu dcraw (http://www.cybercom.net/~dcoffin/dcraw/), který má hodně slušnou pověst. Kromě toho, že si ho každý (kdo zkousne příkazovou řádku) může stáhnout a otestovat, je k mání i srovnání jeho výstupů s FVU na http://www.insflug.org/raw/. Srovnání s C1 tam bohužel není, i když je přislíbeno (bohužel mám pocit, že ten slib tam visí už poměrně dlouho).
Nicméně pokud někdo C1 má, samotného by mě zajímalo srovnání s dcraw, protože doufám, že si jednou DSLR také pořídím, a C1 je pro mě dopředu z důvodu používané platformy diskvalifikovaný.
plugin do ps neni dobry
raw plugin do ps neni prilis dobry a je znacne pomalejsi nez napr v sw od vyrobce fotoaparatu
nikon D100
nikon capture 4
amd 2800
1gb ram
RE: plugin do ps neni dobry
Jak to myslis pomaly, 5MB raw z Canonu D10 se otevre ve zlomku sekundy, uklada se stejne rychle jako nativni format PS. Myslis tohle, nebo me neco unika?
jak exponovat RAW
K tematu, jakou expozici volit pri foceni na RAW si dovoluji pripojit odkaz na clanek v anglictine:
http://luminous-landscape.com/tutorials/expose-right.shtml
ktery trosku obsirneji rika – exponovat, co nejvic, ale tak, aby nedoslo k prepaleni svetel.
Zaclonění na chipu?
Neprojeví se při vysokém zaclonění spíš zaprášený objektiv než zaprášený chip?
Přijde mi, že s velkým zacloněním se nijak zvlášť prach nezmění. Prostě pokud bude nějaká buňka (nebo jejich skupina) “upatlaná” a nebude proto do ní procházet světlo, tak do ní světlo přeci nebude procházet při vysoké jako při nízké cloně – a dokonce i při sejmutém objektivu.
Pokud se pletu, může mi někdo vysvětlit v čem?
RE: Zaclonění na chipu?
Hoj Vampe
asi nejsem takovy odbornik ale mam prakticke zkusenosti je to opravdu tak s vysokou clonou je ten prach celkem ostry s niskou je to obravdu jen mene ostry o neco tmavsi flek lepe viditelny napr pri foceni jednolite svetle modre oblohy. Asi to nejak souvisi s tim ze ta necistota neni primo na cipu ale na tom zminenem filtru (sklu)pred cipem a to je v urcite vzdalenosti a pri vysoke clone prochazi veskere svetlo temer jednim bodem a tim padem dopada na necistotu pod jednim uhlem, kdesto pri otevrene clone sesvetlo k necistote dostane pod ruznymi uhly v zavislosti na velikosti diry. Moji teorii podporuje i to ze krezba necistot je lepsi pri pouziti delsiho ohniska a tudis i mensiho uhlu vniknuti svetla do objektivu.
Tyfo
SD10
No, ja bych tu Sigmu zas tolik nevyzdvihoval. Rozliseni 3MPx cipu je fantasticke, ale pri interpolaci na 6 MPx je to stejne jako 10D. A k barevnemu podani staci rict, ze to je jeho slabina u vyssich ISO, kde dost barevne ujizdi – jeden z duvodu proc ma SD10 citlivost jen do ISO 800. vice viz DPreview.com, kde je podrobna recenze.
Prach na snímači?!
Jen bych se chtěl zeptat na něco ohledně toho prachu na čipu (Nikon D70). Projevuje se jen jako tmavé flíčky na fotce a nebo i např. v protisvětle jako bílé tečky?
Nedávno jsem měl slunce v záběru a na nejsvětlejších místech (aura slunce + odlesky) byly hodně zřetelné bílé body (clona f16). Při clone f22 již však nebyly téměř patrné…
Jen mám strach aby to nebylo nečím jiným!
LZW
Velmi dobry clanok.
Len by som chcel reagovat na
,,Pro objektivitu doplňuji, že se poměr dá poněkud zlepšit ve prospěch TIFFu použitím jeho verze s LZW kompresí.”
ja osobne mam vacsinou zlu skusenost s LZW kompresiou fotiek.
Vacsinou sa mi stane, ze VYSLEDNY SUBOR JE DOKONCA VACSI AKO NORMALNE TIFFKO.
Vysvetlujem si to tym, ze LZW kompresia (ak si dobre pamatam 8) je urcena hlavne jednofarebne plochy, ktore sa vyskytuju v grafike.
Apropo neviem ako moze niekomu vadit archivovat 7MB RAWka miesto 3MB jpegoch.
Ja osobne fotim na film, ktory si skenujem na 40MB bmpcka 8).
RE: LZW
A aky skener pouzivas? Lebo stojim prave pred rozhodnutim ci investovat do digitalnej zrkadlovky alebo do filmoveho skeneru a pravdupovediac, viac ma laka ten skener.. Uz len kvoli tomu archivu filmov, co mam doma.. Rozhodujem medzi Minoltou 5400 a Nikonom 50, len potrebujem nejake skusenosti ludi z praxe; predsa len niektore “muchy” sa prejavia az po dlhodobejsom pouzivani a vacsina testov je robena sposobom, ze autor ma takyto skener zapozicany na par dni…
RE: RE: LZW
Podle mych informaci je nikonackej servis ten nejstrasnejsi ze vsech.
RE: RE: LZW
Kazde ma svoje, jak DSLR, tak skener. Je to idealni namet na “flame” digi versus film ;-).
Prostuduj si serii clanku Prakticke zkusenosti s Canon 10D, … versus serie clanku o filmu (Film ma tuhy korinek, Proc stale fotim na film, …).
Srovnej si vysi pocatecni investice, provozni naklady, casovou narocnost od porizeni snimku az k finalni podobe (zavisi na osobnich cilech, klasicka fotka, webove stranky, pouziti v reklame, …), Tvoje moznosti/nemoznosti ovlivnovat proces vzniku finalni podoby od pocatku do konce, zvladnuti ruznych technologii z Tve strany, Tvoje pozadavky na kvalitu finalni podoby snimku.
RE: RE: LZW
ja skenujem v minilabe na frontieri 350
lebo to mam zadarmo.
bohuzial sa prakticky sa da nastavit iba Denzita, a farby C M Y. Ziadne krivyk, ci aspon biely a cierny bod.
Preto sa tie skeny vyznacuju malou kontrastnostou, hlavne na CB (to su sedaky ako svine 8).
Ale da sa to dorobit vo photoshope, aj ked to nie je ako keby sa to upravilo pred skenovanim.
Vyhodou je casove hladisko.
36obr. film naskenuje (aj s chvilkou na upravy) za necelu polhodinu a to na 25x38cm pri 300dpi (40MB bmp).
Aj ked v pri tempe prace v minilabe to nie je az tak malo.
inak co ja viem asi najlepsi skener na dnesom trh je ta 5400 od minolty.
viac pomoct asi neviem 8)
RE: RE: RE: LZW
Aj tak vdaka… Chvilu som rozmyslal aj nad moznostou davat si filmy skenovat v minilabe, ale nakoniec som to zavrhol… Taka cena jedneho skenu v plnom rozliseni napr. v Tatracentre v BA je podla mna dost prehnana a co som skusal Prolaiku, tam bola cena za 3000×2000 rozlisenie vynikajuca, ale tak kvalita uplne strasna (aj ked vtedy sa este len zaucali, teraz im to mono ide lepsie). Vo vseobecnosti som vsak na kvalitu skenerov tychto digitalnych minilabov pocul skor staznosti ako chvaly.
Spominana Minolta sa celkom pozdava aj mne, ale ani ten Nikon nevyzera na zahodenie… A navyse v Rakusku sa da za velmi dobru cenu kupit Canon FS4000, cim sa mi rozhodovanie zase stazilo…
RE: RE: RE: RE: LZW
hej mas to tazke 8)
stym skenerom v minilabe treba vediet a hlavne treba aby na tom tej obsluhe zalezalo.
Ja by som na tvojom mieste isiel do minolty.
Ten canon je uz dost stary a co ja viem tak ta minolta je este lepsiako nikon.
budem mat u teba skenovanie zadara? ;))))
RE: RE: RE: RE: RE: LZW
To je ten problem, obsluhe by na tom malo zalezat… Pred par tyzdnami som si daval robit par vacsich formatov (30 x 45) v spominanej Prolaike a chcel som byt pri tom, aby som filmy zbavil nejakeho nachytaneho prachu a pod. Dost vtipne na mna posobila reakcia chlapika pri stroji: “A to akoze chcete povedat, ze to my nerobime?” a chytil pasik filmu a pretiahol ho pomedzi prsty…
A ked som reklamoval skeny – uplne nechutne, presaturovane farby – odpovedou mi bolo, ze to sa da predsa vsetko dorobit vo Photoshope… Ano, da sa, ale ked som si zaplatil za skenovanie, tak snad mam pravo pozadovat aspon aku – taku kvalitu – navyse to boli diapozitivy, kde je uz na prvy pohlad viditelne, ze ten scan sa na original farebne ani len zdaleka nepodoba…
Canon som napokon vylucil presne z toho isteho dovodu, ako tu Ty spominas a vdaka recenzii na Paladixe som sa napokon rozhodol pre Nikon – ako som Ti odpovedal v diskusii priamo pod tou recenziou – skratka mam z neho akosi lepsi pocit :o) Rano som ho objednal, uvidime, kedy dorazi :o)
P.S. To vies, kebyze mas skenovanie zadara, tak sa mu nebudem tak seriozne venovat a nebol by si spokojny s kvalitou :o)) Ale mozme niekedy skusit spravit take porovnanie – ze ten isty diak naskenovat na “Tvojom” Frontieri a na mojom Nikone a pripadne potom z toho urobit foto – ci bude rozdiel viditelny alebo nie… To vsak bude najlepsie dohodnut mailom – moja adresa je zverejnena, tak sa pripadne skus niekedy ozvat…
Rychlost zobrazovania RAW formatu v prehliadacoch
Ahoj,
v tomto skvelom clanku sa okrem ineho pise:
“RAW přitom nepřináší žádné velké nevýhody. Hovoří se o jeho menší pohotovosti v souvislosti s tím, že před prohlížením v počítači je nutná poměrně zdlouhavá konverze, ale v případě CRW od Canonu to není tak zlé. Formát CRW umí velmi slušně zobrazit například i freewarový prohlížeč IrfanView…”
Nie je to tak celkom pravda. IrfanView sice vie bez pluginu zobrazovat RAW – ale v skutocnosti zobrazuje “pribaleny” JPG, ktory Canon do RAW prida. IrfanView sa pokusa zobrazovat subor s lubovolnou koncovkou a to tak, ze pozrie na jeho format. V Canonackom RAW tam najde JPG a zobrazi to. Preto je to take rychle. Pokial sa doinstaluje plugin, tak to trva ako v ostatnych softoch – RAW sa proste musi sprocesovat a to zaberie par sekund aj na rychlych PC.
Co sa tyka cistenia cipu, pokusal som sa o to sam 🙂 Nejakym sposobom sa mi na cip totiz dostala mikrokvapka oleja. Chvejucimi rukami som sa snazil v tej uzkej sachte ocistit “mrnavy” cip podla navodov na webe, ale iba som ten olej rozmazal 🙁 Tak som isiel do servisu a za 300Sk to ocistili na pockanie.
RE: Rychlost zobrazovania RAW formatu v prehliadacoch
Mam zkusenost pouze s Capture One a Canon File Viewer Utility.
Capture One ma sve vlastni API (funkce) pro praci s CRW soubory. Cely obrazek obrazek mi zobrazi okamzite (Pentium 2,4GHz HT, 1GB RAM) v priblizne podobe, ktera se od konecne lisi minimalne. Za cca 3 sekundy to trosicku poopravi, kdyz dokonci konverzi celeho RAW. Priblizna podoba zohlednuje prenastaveni barevne teploty, korekce expozice, … . Pri praci se zmena barevne teploty, korekce expozice, … zobrazuje okamzite (opet postup okamzita priblizna podoba a za cca 3s dokonceni konverze). Nevim, jak to dela, ale funguje to rychle a verne. Tusim, ze o teto vlastnosti na webu Capture One neco pisou.
V Canon File Viewer Utility zobrazeni CRW trva cca 5s. Po kazde zmene barevne teploty, korekce expozice, … to trva opet 5s nez se to prepocita. Kvuli tomuto neustalemu cekani jsem nevydrzel s nervama a presel na Capture One.
Nekde na webu jsem zachytil, ze Canon sve API, pouzite v File Viewer Utility pro zpracovani CRW, poskytuje ostanim vyrobcum RAW konvertoru. U konvertoru, ktere pouzivaji Canonacke API, je chovani (cekani) stejne nebo podobne jako u Canon File Viewer Utility.
Captrure One pro Canon G3 – kde koupit ?
I já bych se přimlouval za blbuvzdorný článek o konverzi RAW souborů, našel jsem asi jedinou možnost, kde lze koupit tento program v ČR – navíc s českým návodem, ale zaráží mne, že je všude uváděn typ přístroje, u této verze je to pro Canon D30/60…..až po 1Ds a také Nikon D-lOO. Domnívám se správně, že bych tenhle program mohl použít pro RAW snímky z G3/G5 ?
RE: Captrure One pro Canon G3 – kde koupit ?
No, to pouziti pro G3/G5 zas tak jiste neni, musi se to overit, nebo lepe najit ve specifikaci. Mezi RAW formaty jednotlivych pristroju Canon (a u nikonu je to stejne) jsou “jemne”, lec nekdy citelne rozdily. Jinak nakup software tohoto typu v CR podle me nema cenu resit, proste se to koupi online na kartu…
obchod v nemecku?
Zdravim,
mam dotaz, ktery se prakticky vubec netyka tohoto clanku, ale i presto to zkusim. Muze mi nekdo poradit nejaky obchod v nemecku nebo rakousku, kameny nebo internetovy, kde se da za rozumnou cenu koupit foto vybaveni? Konkretne mam zajem o rollei. Predem diky moc za odpoved.
Mimochodem i pres svou zatizenost na filmy se mi clanek moc libil a tesim se na dalsi.
RE: obchod v nemecku?
Zkus http://www.ny-camera.com
pochvala
Velice si Vážím lidí,kteří ochotně přispívají a dávají své zkušenosti i ostatním.Mám D10 a začal jsem také vše dávat do RAW,protože jsem občas nucen něco fotit s bleskem nebo ve složitějších světelných podmínkách a RAW mě dovoluje dodatečně upravit to co nezvládnu při expozici.Zatím pracuji v PS a zde zpracování je pro mě na velmi dobré úrovni.Mám také trial verzi C1 a rád bych ji měl originál z českým návodem.Pokud víte kde se dá koupit,prosím napošte na můj mail.Neustále se při práci s D10 učím a proto ještě jednou děkuji autorivi za postřehy a zkušenosti.
Aukce v Německu
Využívám aukcí na serveru e bay.de, kde po zaregistování se můžete účasnit aukcí, výsledky jsou okamžité, ceny příznivé.
Kr
RE: Aukce v Německu
Také doporučuji aukce na ebay. Je tam k mání vše a ceny velice příznivé. sám jsem teď vydražil fungl nový Eos 1D MKII ( 3270 euro=103.000Kc, u nás 140 000) dovoz legální, jsme v EU. A jedna perlička na závěr. Český kopirovaný návod k obsluze mi CANON CZ prodal za 1500Kč!
prach na snímači
chtěl bych jen doplnit, že všechny DSLR problém s prachem na snímači nemají – např. Olympus E-1
program na upravu RAWU
Clanek je dobry, jen bych mozna ocenila vic udaju o programech ve kterych se da RAW upravovat…vim ze na toto clanek zamereny nebyl, ale k tematu to patri. Konkretne bych se rada zeptala lidi vice znalych, tedy Vas vsech;)…zda je nejaky free software na upravu a prohlizeni RAWU. Mam zrcadlovku Nikon, nicmene k Nikonum dodavany soft. mi nevyhovuje, proto pouzivam pro prohlizeni ACDSee….a co se tyce upravy, mam jen hodne starou verzi Photoshopu. Napiste, poradte. Dekuju!
program na upravu rawu
ahoj Psik,
ja jsem RAW zacal pouzivat nekdy v lednu 07…
na zpracovavani fotek pouzivat Zoner Photo Studio 9 Profi.
Na strankach http://www.nikon.cz > technicka podpora > do vyhledavani jsem napsal “programy” > “Soucasne programy ke stazeni” > PictureProject 1.7.5
Kdyz se na nikon.cz zaregistrujes jako vlastnik zrcadlovky Nikon, tak mas moznost stahnout soft gratis.
zatim jsem ho nikterak zvlast nezkousel, ale par fotecek uz jsem s nim upravoval a jdou s tim tvorit celkem zajimave vecicky…:-)