Nikon FM patří mezi levnější manuální zrcadlovky; jeho základními technické vlastnosti i dojmy z praktického používání přináší následující článek.
Před více než čtyřmi desetiletími se objevil legendární fotoaparát Nikon F, který zcela nově určil měřítka pro jednooké kinofilmové zrcadlovky. Od té doby mají všechny Nikony jednotný bajonet označovaný právě oním písmenem F – je naprosto jedno, zda mluvíme o desetiletí starém manuálním přístroji nebo o zcela moderní vyspělé autofokusové kameře. Jednooké zrcadlovky Nikon mají něco, co jiné firmy mohou jen “tiše” závidět, protože objektivy se mohou volně zaměňovat mezi různými (a různě starými) těly. Tento bajonet je použit i u nejmodernějších AF zrcadlovek, při jejichž konstrukci bylo jednou z podmínek zachování funkčnosti stávajícího bajonetu F, což byl velmi promyšlený tah. Dalším mezníkem ve vývoji zrcadlovek byl typ označený FM a později FM 2 (to “M” znamená “mechanická závěrka”). Od tohoto letitého, a přesto stále vyráběného typu je odvozen i nový model mezi manuálními zrcadlovkami, FM 10, který zapadá do současného trendu částečného návratu k manuálním přístrojům.
Technická data
Nikon FM 10 je manuální jednooká kinofilmová zrcadlovka. Tělo kamery je vyrobeno z odolného plastu a filmová dráha spolu s bajonetem z oceli. Přístroj je vybaven mechanickou lamelovou závěrkou s vertikálním chodem (tzn. že šterbina se při snímání pohybuje po kratší straně filmového pole). Rozpětí expozičních časů se pohybuje od 1/2000 s do 1 s; samozřejmě nechybí čas B. Závěrka umožňuje několikanásobnou expozici jednoho filmového políčka. Synchronizace blesku, který není součástí přístroje, se děje prostřednictvím X-kontaktu při časech 1/125 s a delších. Samospoušť je mechanická, se zpožděním asi 10 s; při spuštění chodu samospouště se odklopí zrcátko, takže nemůže dojít k roztřesení snímku úderem zrcátka. Transport filmu je ruční, zpět se film převíjí kličkou a motor připojit nelze. Měření expozice pracuje v režimu zvýhodněného středu filmového pole. Expozimetr je napájen dvěma bateriemi SR44 nebo LR44 – baterie vydrží velmi dlouho, neboť jsou zdrojem právě jen pro měření světla. Správná expozice je signalizována v hledáčku při napůl stisknuté spoušti pomocí svítících symbolů “+”, “-” a “0”. Expozimetr lze zapnout i zvláštním tlačítkem na těle přístroje. Hledáček je vybaven mikroprismatickou čočkou a dělícím hranolem; zobrazuje asi 92% skutečného obrazového pole. Zaostřování je manuální, stejně jako nastavení citlivosti filmu (aparát není vybaven DX-kódem), clony a času. Rozsah citlivosti filmu je 25 až 3200 ASA v krocích po 1/3 EV. Hmotnost těla Nikon FM 10 je asi 420 gramů bez baterií.
K tomuto přístroji existuje i elektronické “dvojče”, Nikon FE 10, který je vybaven elektronickou závěrkou s možností korekce expozičních hodnot. Jedinými rozdíly oproti ostatním technickým vlastnostem je to, že blesk může být synchronizován jen při 1/60 s a přístroj nemůže pracovat bez baterií, na rozdíl od typu FM 10, který to umožňuje.
Přístroj je možno zakoupit pouze v sadě s objektivem Nikkor 3,5-4,8/35-70 mm. Jeho minimální zaostřovací vzdálenost je cca 0,4 m, závit pro filtr má průměr 52 mm. Objektiv váží 200 gramů a má standardní vlastnosti obvyklé v této cenové hladině. Poslední položkou v sadě je pohotovostní brašna s řemínkem. Cena celé sady je cca 10.000,- Kč.
Praxe
Nikon FM 10 působí od pohledu dobře, stříbrozlatý plast vypadá jako kov a také ostatní části jsou robustní a solidně zpracované. S přístrojem se pracuje poměrně dobře – kdo by čekal opak, nezná Nikon. Tato firma si vzhledem k celosvětovému renomé těžko bude chtít svým novým modelem uříznout ostudu. Ale drobné nedostatky přece jen existují. Při používání výše uvedeného objektivu nastaveného na 70 mm je poněkud problematické zaostřit, pokud není zrovna slunečný den – matnice, a zvláště pak dělený hranol, příliš ztmavne, což velmi ztěžuje práci. Dále by bylo dobré, kdyby pohotovostní brašna poněkud více odpovídala tvarům lidské ruky – přístroj sám o sobě “sedí” v ruce výborně, ale brašna tento dojem úplně zkazí. A to by stačila maličkost v podobě malého výkroje pro palec pravé ruky na zadní stěně… Dále mi dělalo potíže to, že u všech objektivů Nikkor je obrácený závit a tedy i chod zaostřovacího mechanismu; ten, kdo je zvyklý na Prakticu, Minoltu nebo Olympus, bude neustále točit na opačnou stranu, a zvyk je železná košile. Tohle je ale do jisté míry individuální a skalním příznivcům značky Nikon připadá “obrácené” zaostřování u všech ostatních přístrojů.
Spolu se standardně dodávaným zoomem jsem měl k dispozici i objektiv AF-Nikkor 1,8/50 mm, který je původně určen pro autofokusové zrcadlovky, ale díky jednotnému bajonetovému uchycení je možno ho použít i zde. Při použití světelnějšího objektivu zcela odpadají problémy s tmavnoucí matnicí a přístroj mi byl rázem mnohem sympatičtější. AF objektivy mají proti manuálním tu výhodu, že jsou mnohem levnější, a tak našinec sáhne z finančních důvodů raději po autofokusovém “skle” než po originálním manuálu. Nevýhodou AF objektivů je příliš jemný chod zaostřovacího mechanismu (neklade téměř žádný odpor), což nenavyklému fotografovi poněkud ztěžuje rychlé a přesné zaostření.
Závěr
Nikon FM 10 je kvalitní přístroj vhodný zejména pro ty, kteří z jakýchkoli důvodů chtějí zůstat věrní manuálním přístrojům. Další zájemci o tento přístroj budou pravděpodobně pocházet z řad lidí, kteří už vlastní nějaký Nikon (i autofokus) a chtějí mít další tělo pro své objektivy. Z uvedeného důvodu by možná bylo vhodné, kdyby se tělo prodávalo i samostatně. Z našeho minitestu, který bohužel neprobíhal zrovna v optimálních podmínkách (nevhodné počasí apod.) vyplývá, že Nikon FM 10 je dobrým výrobkem za dobrou cenu a své spokojené majitele si rozhodně najde. Kdybychom chtěli Nikon FM 10 oznámkovat jako ve škole, dostal by “za dvě” a tedy “chvalitebně”.
